Slovenští zákonodárci ve středu schválili nový zákon, který ukládá nevládním organizacím povinnost zveřejňovat své finanční zdroje a identitu hlavních dárců. Už plánování tohoto kroku vyvolalo silnou vlnu kritiky ze strany opozice, občanského sektoru i evropských institucí. Informoval o tom německý server DW.
Dodavatelský řetězec vzácných zemin je místo, kde Donald Trump nemůže uplatňovat téměř žádná odvetná opatření. USA nejsou soběstačné ve zpracování vzácných zemin. Suroviny sice v některých případech těží ale jejich zpracování probíhá převážně v Číně. Bez čínských zařízení tedy USA často nemohou získané suroviny přeměnit na použitelný materiál.
Smrtící útok na ukrajinské Sumy, který si vyžádal 34 mrtvých a přes 100 zraněných, rozdělil politické reakce přímo z nitra Bílého domu. Zatímco zvláštní vyslanec Keith Kellogg čin ostře odsoudil, sám americký prezident Donald Trump mluvil o „omylu“. Zřejmě to udělal proto, aby se vyhnul přímé konfrontaci s Moskvou a udržel si otevřené dveře k Rusku.
Budoucí německý kancléř Friedrich Merz připustil možnost dodávek raket Taurus Ukrajině – a nevyloučil ani jejich použití proti Kerčskému mostu. Berlín tak výrazně mění tón. Z umírněného ekonomického giganta se začíná znovu rýsovat geopolitická mocnost – síla, se kterou bude muset Moskva nevyhnutelně počítat, a ideálně se jí silně obávat.
Šéf Bílého domu Donald Trump nadále odmítá připustit, že právě Rusko brzdí veškeré snahy o ukončení války na Ukrajině, kterou samo rozpoutalo. V posledních dnech obrátil svou rétoriku proti Kyjevu, když ho obvinil ze zahájení konfliktu. Jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff pak přilil olej do ohně návrhem, aby byla Ukrajina rozdělena mezi Francii, Británii – a Rusko, které dokonce označil za spojence.
Od krize v roce 2008 se světová ekonomika zásadně proměnila. Tehdy vyspělé ekonomiky zažily tvrdý pád – místy až o deset procent HDP – zatímco ty rozvíjející se, jako Čína nebo Indie, dál rostly. Dnes se globální napětí vrací. A opět u toho hrají významnou roli Spojené státy, ač tentokrát nejde o hroutící se hypoteční trh, nýbrž o jednoho jediného politika.
Zvýšení koncesionářských poplatků a jejich rozšíření i na domácnosti s přístupem k internetu znovu otevírá otázku, co vlastně znamená veřejná služba. Platíme za obsah, který sledujeme, nebo za to, že zůstane dostupný v okamžiku, kdy ho budeme skutečně potřebovat? Minulost ukázala, že se taková investice dokáže vrátit. A budoucnost nám možná brzy připomene, proč je důležité mít spolehlivé zdroje informací.
Když Donald Trump říká „America First“, nemluví o Americe. Mluví o sobě. A to je nebezpečnější, než jak to na první pohled vypadá.
Každý z nás zná tu chvíli, kdy sleduje blízkého člověka, jak se žene vstříc rozhodnutí, které nemůže dopadnout dobře. Snažíme se zasáhnout, varujeme, ale on už je rozhodnutý. Nezastaví ho nic. Přesně takovou bezmoc teď může cítit Evropa při pohledu na směr, kterým Donald Trump opětovně vede Spojené státy – směrem, z něhož nemusí být návratu.
Když americký prezident Donald Trump minulou středu oznámil zavedení celních opatření vůči téměř celému světu, vyvolal tím silnou odezvu nejen mezi ekonomy, ale i na mezinárodní scéně. O to větší pozornost však vzbudilo zjištění, že na seznamu postižených států chybí několik zásadních zemí. Jednou z nejvýraznějších výjimek je Rusko – země, která se i přes absenci vysokých tarifů Trumpově globální obchodní válce nevyhne. Dopady, byť nepřímé, se již začínají projevovat.
Souboj mezi Spojenými státy a Čínou vstupuje do fáze, z níž už nebude návratu. Vysoká cla, která minulou středu zavedl americký prezident Donald Trump, vyvolala okamžitou, a ještě tvrdší odpověď z Pekingu. Obchodní válka dvou největších ekonomik světa je v plném proudu – a menší země se budou muset brzy rozhodnout, komu důvěřují víc. Zatím má navrch Čína.
Uplynulý týden otřásl světovou ekonomikou. Donald Trump oficiálně zahájil obchodní válku a zbytek světa se nyní snaží odhadnout její rozsah i dopady. Evropa, Čína, Kanada a další země zvažují, jak reagovat na jednostranné a konfrontační kroky bývalého amerického prezidenta, který se netají ambicemi znovu usednout v Bílém domě. Finanční trhy zareagovaly okamžitě. Akcie oslabují, nálada na burzách se rychle zhoršuje. Zda jde o přechodný výkyv, nebo začátek hlubší krize, zůstává zatím nejasné.
Agresivní obchodní politika šéfa Bílého domu Donalda Trumpa zásadně promění globální digitální prostředí. Evropská unie a Čína se postaví do boje o technologickou nadvládu a americká opatření povedou k tomu, že se z inovací, původně spojených se spoluprací a pokrokem, stane nástroj globální konfrontace.
Šéf Bílého domu Donald Trump zavedl proti dovozu z Evropské unie vysoká cla, která mohou vážně poškodit český export. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu hrozí ztráty v desítkách miliard korun. Zatímco Evropská unie chystá protiopatření, Česko hledá nové trhy a posiluje podporu firem i vlastní přítomnost ve Spojených státech.
Ruská invaze do Pobaltí už není jen teoretickým scénářem. Pokud Moskva skutečně zaútočí, může tím spustit řetězec událostí, který skončí střetem s připraveným, vyzbrojeným a odhodlaným protivníkem. Ruští vojáci by vstoupili do míst, kde mají pušku i kameny a stromy – a smějí se ve finštině.
Donald Trump je přesvědčen, že má řešení na všechno. Realita ho však opakovaně usvědčuje z opaku. Navzdory silným prohlášením a sebestředné rétorice zatím nepředstavil žádné funkční řešení klíčových mezinárodních krizí. Válka na Ukrajině není výjimkou.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal dekret o povolání dalších 160 tisíc mužů do armády. Vojenská služba se bude týkat mužů ve věku od 18 do 30 let a začne 1. dubna. Do 15. července má být nábor dokončen.
Česká republika čelí sílícím bezpečnostním hrozbám. Hybridní válka, přímé ohrožení ze strany Ruska a válka na Ukrajině ukazují, že iluze o bezpečném zázemí ve středu Evropy už dávno neplatí. Místo snahy o politický konsenzus ale domácí scénu opět zaplňují známé spory a osobní nevraživost. Andrej Babiš a Petr Fiala vstupují do dalšího kola politického střetu, tentokrát v přetahované o to, kdo byl horší premiér.
Už během prvních týdnů v úřadu stihl Donald Trump narušit vztahy s klíčovými partnery – od Kanady po Evropskou unii. Vedle otřesů v bezpečnostní politice se rýsují i vážné dopady pro menší exportní ekonomiky, jako je Slovensko. To je silně závislé na automobilovém průmyslu, a právě na něj míří nová Trumpova cla – navzdory tomu, že v premiérovi Robertu Ficovi má americký prezident jednoho z nejloajálnějších spojenců v Evropě.