Donald Trump touží po mezinárodním úspěchu – bez ohledu na to, co za něj bude muset obětovat. V jednáních s Kremlem vystupuje spíš jako prosebník než jako lídr svobodného světa. Odpouští válečné zločiny, legitimizuje agresi a Vladimira Putina žádá, aby „přestal“. Hlavní není výsledek – hlavní je, jak on sám nakonec bude vypadat.
Trump podle dostupných informací předpokládá, že Ukrajina bude mít po skončení války právo na vlastní armádu a obranný průmysl. Od Ruské federace zároveň požaduje, aby předala kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou a umožnila plavbu po řece Dněpr.
Jde o zcela elementární požadavky – naprosté minimum, s nímž by měl jakýkoli zástupce demokratického světa přicházet k jednacímu stolu. Vzhledem k okolnostem mohla být americká pozice mimořádně silná. Prezident Spojených států měl příležitost znovu potvrdit, že jeho země je velmoc, která se neklaní před agresorem. Namísto toho však Trump svou roli de facto rezignovaně opustil.
„Ukončení války, zastavení obsazování celé země. Docela velký ústupek,“ uvedl Trump s odkazem na to, čeho se podle jeho výkladu vzdává Ruská federace. Pomíjí přitom skutečnost, že právě ono „obsazování celé země“ není žádným legitimním předmětem jednání, ale zločinem podle mezinárodního práva – konkrétně vedením útočné války.
Spojené státy se po desetiletí profilovaly jako garant světového řádu a obránce práva slabších proti silnějším. Tato kapitola se očividně uzavírá. V Trumpově podání se s agresorem vyjednává jako se sobě rovným – ba co hůř, s respektem k jeho „ústupkům“, které ve skutečnosti znamenají jen tolik, že by mohl páchat méně válečných zločinů, než kolik si původně nárokoval.
Zatímco na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Trump opakovaně útočí a znevažuje jeho snahu o obranu vlastní země, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi – a to i bezprostředně po čtvrtečním raketovém útoku na Kyjev, který připravil o život více než deset civilistů – vzkazuje ubohé: „Vladimire, přestaň.“
Před přítomnými novináři si navíc posteskl: „Nevíte, jaký tlak na Rusko vyvíjím. Na Rusko vyvíjíme velký tlak a Rusko to ví, a někteří lidé, kteří jsou mu blízcí, to také vědí, jinak by teď nemluvil,“ pochválil se. A skutečně – nikdo neví, jaký tlak Trump na Rusko vyvíjí. Nejenže to neví veřejnost, ale zjevně ani samotné Rusko. Dosavadní výstupy nasvědčují spíše tomu, že jediným tlakem, který bývalý prezident vyvíjí, je tlak na to, aby si ruského vůdce příliš nerozzlobil.
Takto se nechová lídr svobodného světa. Takhle vystupuje člověk, který zaměňuje roli státníka za roli prosebníka – někoho, kdo neformuluje podmínky, ale snaží se zalíbit. Trump očividně potřebuje na mezinárodní scéně dosáhnout jakéhokoli úspěchu, bez ohledu na jeho reálný obsah či důsledky. Zásadní není výsledek pro svět, pro napadenou zemi, pro stabilitu – důležité je, aby dobře vypadal Trump.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
