Donald Trump touží po mezinárodním úspěchu – bez ohledu na to, co za něj bude muset obětovat. V jednáních s Kremlem vystupuje spíš jako prosebník než jako lídr svobodného světa. Odpouští válečné zločiny, legitimizuje agresi a Vladimira Putina žádá, aby „přestal“. Hlavní není výsledek – hlavní je, jak on sám nakonec bude vypadat.
Trump podle dostupných informací předpokládá, že Ukrajina bude mít po skončení války právo na vlastní armádu a obranný průmysl. Od Ruské federace zároveň požaduje, aby předala kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou a umožnila plavbu po řece Dněpr.
Jde o zcela elementární požadavky – naprosté minimum, s nímž by měl jakýkoli zástupce demokratického světa přicházet k jednacímu stolu. Vzhledem k okolnostem mohla být americká pozice mimořádně silná. Prezident Spojených států měl příležitost znovu potvrdit, že jeho země je velmoc, která se neklaní před agresorem. Namísto toho však Trump svou roli de facto rezignovaně opustil.
„Ukončení války, zastavení obsazování celé země. Docela velký ústupek,“ uvedl Trump s odkazem na to, čeho se podle jeho výkladu vzdává Ruská federace. Pomíjí přitom skutečnost, že právě ono „obsazování celé země“ není žádným legitimním předmětem jednání, ale zločinem podle mezinárodního práva – konkrétně vedením útočné války.
Spojené státy se po desetiletí profilovaly jako garant světového řádu a obránce práva slabších proti silnějším. Tato kapitola se očividně uzavírá. V Trumpově podání se s agresorem vyjednává jako se sobě rovným – ba co hůř, s respektem k jeho „ústupkům“, které ve skutečnosti znamenají jen tolik, že by mohl páchat méně válečných zločinů, než kolik si původně nárokoval.
Zatímco na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Trump opakovaně útočí a znevažuje jeho snahu o obranu vlastní země, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi – a to i bezprostředně po čtvrtečním raketovém útoku na Kyjev, který připravil o život více než deset civilistů – vzkazuje ubohé: „Vladimire, přestaň.“
Před přítomnými novináři si navíc posteskl: „Nevíte, jaký tlak na Rusko vyvíjím. Na Rusko vyvíjíme velký tlak a Rusko to ví, a někteří lidé, kteří jsou mu blízcí, to také vědí, jinak by teď nemluvil,“ pochválil se. A skutečně – nikdo neví, jaký tlak Trump na Rusko vyvíjí. Nejenže to neví veřejnost, ale zjevně ani samotné Rusko. Dosavadní výstupy nasvědčují spíše tomu, že jediným tlakem, který bývalý prezident vyvíjí, je tlak na to, aby si ruského vůdce příliš nerozzlobil.
Takto se nechová lídr svobodného světa. Takhle vystupuje člověk, který zaměňuje roli státníka za roli prosebníka – někoho, kdo neformuluje podmínky, ale snaží se zalíbit. Trump očividně potřebuje na mezinárodní scéně dosáhnout jakéhokoli úspěchu, bez ohledu na jeho reálný obsah či důsledky. Zásadní není výsledek pro svět, pro napadenou zemi, pro stabilitu – důležité je, aby dobře vypadal Trump.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
