Donald Trump touží po mezinárodním úspěchu – bez ohledu na to, co za něj bude muset obětovat. V jednáních s Kremlem vystupuje spíš jako prosebník než jako lídr svobodného světa. Odpouští válečné zločiny, legitimizuje agresi a Vladimira Putina žádá, aby „přestal“. Hlavní není výsledek – hlavní je, jak on sám nakonec bude vypadat.
Trump podle dostupných informací předpokládá, že Ukrajina bude mít po skončení války právo na vlastní armádu a obranný průmysl. Od Ruské federace zároveň požaduje, aby předala kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou a umožnila plavbu po řece Dněpr.
Jde o zcela elementární požadavky – naprosté minimum, s nímž by měl jakýkoli zástupce demokratického světa přicházet k jednacímu stolu. Vzhledem k okolnostem mohla být americká pozice mimořádně silná. Prezident Spojených států měl příležitost znovu potvrdit, že jeho země je velmoc, která se neklaní před agresorem. Namísto toho však Trump svou roli de facto rezignovaně opustil.
„Ukončení války, zastavení obsazování celé země. Docela velký ústupek,“ uvedl Trump s odkazem na to, čeho se podle jeho výkladu vzdává Ruská federace. Pomíjí přitom skutečnost, že právě ono „obsazování celé země“ není žádným legitimním předmětem jednání, ale zločinem podle mezinárodního práva – konkrétně vedením útočné války.
Spojené státy se po desetiletí profilovaly jako garant světového řádu a obránce práva slabších proti silnějším. Tato kapitola se očividně uzavírá. V Trumpově podání se s agresorem vyjednává jako se sobě rovným – ba co hůř, s respektem k jeho „ústupkům“, které ve skutečnosti znamenají jen tolik, že by mohl páchat méně válečných zločinů, než kolik si původně nárokoval.
Zatímco na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Trump opakovaně útočí a znevažuje jeho snahu o obranu vlastní země, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi – a to i bezprostředně po čtvrtečním raketovém útoku na Kyjev, který připravil o život více než deset civilistů – vzkazuje ubohé: „Vladimire, přestaň.“
Před přítomnými novináři si navíc posteskl: „Nevíte, jaký tlak na Rusko vyvíjím. Na Rusko vyvíjíme velký tlak a Rusko to ví, a někteří lidé, kteří jsou mu blízcí, to také vědí, jinak by teď nemluvil,“ pochválil se. A skutečně – nikdo neví, jaký tlak Trump na Rusko vyvíjí. Nejenže to neví veřejnost, ale zjevně ani samotné Rusko. Dosavadní výstupy nasvědčují spíše tomu, že jediným tlakem, který bývalý prezident vyvíjí, je tlak na to, aby si ruského vůdce příliš nerozzlobil.
Takto se nechová lídr svobodného světa. Takhle vystupuje člověk, který zaměňuje roli státníka za roli prosebníka – někoho, kdo neformuluje podmínky, ale snaží se zalíbit. Trump očividně potřebuje na mezinárodní scéně dosáhnout jakéhokoli úspěchu, bez ohledu na jeho reálný obsah či důsledky. Zásadní není výsledek pro svět, pro napadenou zemi, pro stabilitu – důležité je, aby dobře vypadal Trump.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
