Donald Trump touží po mezinárodním úspěchu – bez ohledu na to, co za něj bude muset obětovat. V jednáních s Kremlem vystupuje spíš jako prosebník než jako lídr svobodného světa. Odpouští válečné zločiny, legitimizuje agresi a Vladimira Putina žádá, aby „přestal“. Hlavní není výsledek – hlavní je, jak on sám nakonec bude vypadat.
Trump podle dostupných informací předpokládá, že Ukrajina bude mít po skončení války právo na vlastní armádu a obranný průmysl. Od Ruské federace zároveň požaduje, aby předala kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou a umožnila plavbu po řece Dněpr.
Jde o zcela elementární požadavky – naprosté minimum, s nímž by měl jakýkoli zástupce demokratického světa přicházet k jednacímu stolu. Vzhledem k okolnostem mohla být americká pozice mimořádně silná. Prezident Spojených států měl příležitost znovu potvrdit, že jeho země je velmoc, která se neklaní před agresorem. Namísto toho však Trump svou roli de facto rezignovaně opustil.
„Ukončení války, zastavení obsazování celé země. Docela velký ústupek,“ uvedl Trump s odkazem na to, čeho se podle jeho výkladu vzdává Ruská federace. Pomíjí přitom skutečnost, že právě ono „obsazování celé země“ není žádným legitimním předmětem jednání, ale zločinem podle mezinárodního práva – konkrétně vedením útočné války.
Spojené státy se po desetiletí profilovaly jako garant světového řádu a obránce práva slabších proti silnějším. Tato kapitola se očividně uzavírá. V Trumpově podání se s agresorem vyjednává jako se sobě rovným – ba co hůř, s respektem k jeho „ústupkům“, které ve skutečnosti znamenají jen tolik, že by mohl páchat méně válečných zločinů, než kolik si původně nárokoval.
Zatímco na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Trump opakovaně útočí a znevažuje jeho snahu o obranu vlastní země, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi – a to i bezprostředně po čtvrtečním raketovém útoku na Kyjev, který připravil o život více než deset civilistů – vzkazuje ubohé: „Vladimire, přestaň.“
Před přítomnými novináři si navíc posteskl: „Nevíte, jaký tlak na Rusko vyvíjím. Na Rusko vyvíjíme velký tlak a Rusko to ví, a někteří lidé, kteří jsou mu blízcí, to také vědí, jinak by teď nemluvil,“ pochválil se. A skutečně – nikdo neví, jaký tlak Trump na Rusko vyvíjí. Nejenže to neví veřejnost, ale zjevně ani samotné Rusko. Dosavadní výstupy nasvědčují spíše tomu, že jediným tlakem, který bývalý prezident vyvíjí, je tlak na to, aby si ruského vůdce příliš nerozzlobil.
Takto se nechová lídr svobodného světa. Takhle vystupuje člověk, který zaměňuje roli státníka za roli prosebníka – někoho, kdo neformuluje podmínky, ale snaží se zalíbit. Trump očividně potřebuje na mezinárodní scéně dosáhnout jakéhokoli úspěchu, bez ohledu na jeho reálný obsah či důsledky. Zásadní není výsledek pro svět, pro napadenou zemi, pro stabilitu – důležité je, aby dobře vypadal Trump.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
