Donald Trump touží po mezinárodním úspěchu – bez ohledu na to, co za něj bude muset obětovat. V jednáních s Kremlem vystupuje spíš jako prosebník než jako lídr svobodného světa. Odpouští válečné zločiny, legitimizuje agresi a Vladimira Putina žádá, aby „přestal“. Hlavní není výsledek – hlavní je, jak on sám nakonec bude vypadat.
Trump podle dostupných informací předpokládá, že Ukrajina bude mít po skončení války právo na vlastní armádu a obranný průmysl. Od Ruské federace zároveň požaduje, aby předala kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou a umožnila plavbu po řece Dněpr.
Jde o zcela elementární požadavky – naprosté minimum, s nímž by měl jakýkoli zástupce demokratického světa přicházet k jednacímu stolu. Vzhledem k okolnostem mohla být americká pozice mimořádně silná. Prezident Spojených států měl příležitost znovu potvrdit, že jeho země je velmoc, která se neklaní před agresorem. Namísto toho však Trump svou roli de facto rezignovaně opustil.
„Ukončení války, zastavení obsazování celé země. Docela velký ústupek,“ uvedl Trump s odkazem na to, čeho se podle jeho výkladu vzdává Ruská federace. Pomíjí přitom skutečnost, že právě ono „obsazování celé země“ není žádným legitimním předmětem jednání, ale zločinem podle mezinárodního práva – konkrétně vedením útočné války.
Spojené státy se po desetiletí profilovaly jako garant světového řádu a obránce práva slabších proti silnějším. Tato kapitola se očividně uzavírá. V Trumpově podání se s agresorem vyjednává jako se sobě rovným – ba co hůř, s respektem k jeho „ústupkům“, které ve skutečnosti znamenají jen tolik, že by mohl páchat méně válečných zločinů, než kolik si původně nárokoval.
Zatímco na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Trump opakovaně útočí a znevažuje jeho snahu o obranu vlastní země, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi – a to i bezprostředně po čtvrtečním raketovém útoku na Kyjev, který připravil o život více než deset civilistů – vzkazuje ubohé: „Vladimire, přestaň.“
Před přítomnými novináři si navíc posteskl: „Nevíte, jaký tlak na Rusko vyvíjím. Na Rusko vyvíjíme velký tlak a Rusko to ví, a někteří lidé, kteří jsou mu blízcí, to také vědí, jinak by teď nemluvil,“ pochválil se. A skutečně – nikdo neví, jaký tlak Trump na Rusko vyvíjí. Nejenže to neví veřejnost, ale zjevně ani samotné Rusko. Dosavadní výstupy nasvědčují spíše tomu, že jediným tlakem, který bývalý prezident vyvíjí, je tlak na to, aby si ruského vůdce příliš nerozzlobil.
Takto se nechová lídr svobodného světa. Takhle vystupuje člověk, který zaměňuje roli státníka za roli prosebníka – někoho, kdo neformuluje podmínky, ale snaží se zalíbit. Trump očividně potřebuje na mezinárodní scéně dosáhnout jakéhokoli úspěchu, bez ohledu na jeho reálný obsah či důsledky. Zásadní není výsledek pro svět, pro napadenou zemi, pro stabilitu – důležité je, aby dobře vypadal Trump.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.
