Kritika ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze strany Donalda Trumpa kvůli oděvu při návštěvě Bílého domu se ukázala jako zcela účelová a obsahově prázdná. Skutečným cílem bylo vyvolat inscenovaný konflikt. Ironií je, že právě Trump při pohřbu papeže Františka hrubě porušil základní protokol, když dorazil v modrém saku namísto předepsaného černého smutečního oděvu.
Trumpovo lamentování nad tím, že si ukrajinský prezident při návštěvě Bílého domu neoblékl sako, vyznělo naprázdno. Již na přelomu února a března, kdy tuto výtku opakoval jako kolovrátek, bylo zřejmé, že skutečný problém netkví v Zelenského oděvu. Skutečným cílem bylo něco jiného: ukrajinský prezident byl do Washingtonu přizván jen proto, aby se stal předem připraveným terčem křiku a výčitek ze strany dvou nejmocnějších mužů Spojených států. Scénář této konfrontace byl pečlivě naplánován a hádka, která následovala, měla k spontánnosti daleko.
Že Trumpova kritika Zelenského oděvu nebyla vedena skutečnou nespokojeností, se definitivně potvrdilo během víkendového pohřbu papeže Františka. Muž, který ještě nedávno hlasitě moralizoval nad dress codem ukrajinského lídra, dorazil na pohřeb hlavy katolické církve v modrém saku – v rámci události naprosto neadekvátním a protokolárně nepřijatelném oděvu.
Rozdíly mezi pohřbem papeže a návštěvou Bílého domu jsou na první pohled zřejmé, přesto stojí za to je přesně pojmenovat. Zelenskyj dorazil do Bílého domu jako prezident země zmítané válkou, v situaci, kdy je formální oblečení běžně očekáváno. V diplomatické praxi je však samozřejmé, že požadovaný dress code bývá předem jasně stanoven v písemné pozvánce. V tomto případě k tomu pravděpodobně nedošlo – Trumpova administrativa byla známa chaotickým, ad hoc stylem řízení, který často ignoroval zavedené protokolární zvyklosti.
Stejné podcenění pravidel bylo patrné i na Trumpově vystoupení na pohřbu papeže Františka. Tato událost – bez ohledu na osobu papeže – podléhá přísným pravidlům. Absolutní normou je černý oblek a černá kravata; jakékoli modré či tmavě modré varianty jsou na takové události nepřijatelné.
Ani Zelenskyj se při pohřbu papeže neoblékl zcela v souladu s přísnými protokolárními pravidly. Dodržel však základní zásadu černé barvy, odpovídající pietě události. Ukrajinský prezident zvolil černou vojenskou bundu a černé kalhoty – oděv, který je v souladu s jeho válečnou rolí a s obrazem lídra země ve stavu ozbrojeného konfliktu.
Ani Zelenskyj se neoblékl zcela v souladu s formálními diplomatickými pravidly, dodržel však klíčový požadavek černé barvy, odpovídající vážnosti a pietě okamžiku. Zvolil černou vojenskou bundu a černé kalhoty, což je v souladu s jeho válečnou rolí i s obrazem lídra reprezentujícího stát v ohrožení. Od počátku ruské invaze vystupuje konzistentně ve vojenském stylu, aby podtrhl spojení s vlastním lidem. Ačkoli se od státníků na pohřbu papeže běžně očekává civilní černý oblek a kravata, Zelenského volba byla čitelná jako autentický a srozumitelný projev solidarity – v duchu hodnot, které papež František sám ve vztahu k Ukrajině prosazoval.
Formálně správněji oblečen byl Zelenskyj – dodržel klíčovou zásadu černé barvy, jež je na papežově pohřbu důležitější než samotný typ oděvu. Trump naopak porušil elementární pravidlo smutečního protokolu a jeho modré sako působilo v daném kontextu neuctivě – což v diplomatickém hodnocení představuje zásadní selhání. Na fotografiích z pohřbu je navíc patrné, že Trumpova modrá výrazně vystupuje z černého rámce smutečních hostů, zatímco Zelenského černý oděv přirozeně splývá s pietní atmosférou události.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
