Kritika ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze strany Donalda Trumpa kvůli oděvu při návštěvě Bílého domu se ukázala jako zcela účelová a obsahově prázdná. Skutečným cílem bylo vyvolat inscenovaný konflikt. Ironií je, že právě Trump při pohřbu papeže Františka hrubě porušil základní protokol, když dorazil v modrém saku namísto předepsaného černého smutečního oděvu.
Trumpovo lamentování nad tím, že si ukrajinský prezident při návštěvě Bílého domu neoblékl sako, vyznělo naprázdno. Již na přelomu února a března, kdy tuto výtku opakoval jako kolovrátek, bylo zřejmé, že skutečný problém netkví v Zelenského oděvu. Skutečným cílem bylo něco jiného: ukrajinský prezident byl do Washingtonu přizván jen proto, aby se stal předem připraveným terčem křiku a výčitek ze strany dvou nejmocnějších mužů Spojených států. Scénář této konfrontace byl pečlivě naplánován a hádka, která následovala, měla k spontánnosti daleko.
Že Trumpova kritika Zelenského oděvu nebyla vedena skutečnou nespokojeností, se definitivně potvrdilo během víkendového pohřbu papeže Františka. Muž, který ještě nedávno hlasitě moralizoval nad dress codem ukrajinského lídra, dorazil na pohřeb hlavy katolické církve v modrém saku – v rámci události naprosto neadekvátním a protokolárně nepřijatelném oděvu.
Rozdíly mezi pohřbem papeže a návštěvou Bílého domu jsou na první pohled zřejmé, přesto stojí za to je přesně pojmenovat. Zelenskyj dorazil do Bílého domu jako prezident země zmítané válkou, v situaci, kdy je formální oblečení běžně očekáváno. V diplomatické praxi je však samozřejmé, že požadovaný dress code bývá předem jasně stanoven v písemné pozvánce. V tomto případě k tomu pravděpodobně nedošlo – Trumpova administrativa byla známa chaotickým, ad hoc stylem řízení, který často ignoroval zavedené protokolární zvyklosti.
Stejné podcenění pravidel bylo patrné i na Trumpově vystoupení na pohřbu papeže Františka. Tato událost – bez ohledu na osobu papeže – podléhá přísným pravidlům. Absolutní normou je černý oblek a černá kravata; jakékoli modré či tmavě modré varianty jsou na takové události nepřijatelné.
Ani Zelenskyj se při pohřbu papeže neoblékl zcela v souladu s přísnými protokolárními pravidly. Dodržel však základní zásadu černé barvy, odpovídající pietě události. Ukrajinský prezident zvolil černou vojenskou bundu a černé kalhoty – oděv, který je v souladu s jeho válečnou rolí a s obrazem lídra země ve stavu ozbrojeného konfliktu.
Ani Zelenskyj se neoblékl zcela v souladu s formálními diplomatickými pravidly, dodržel však klíčový požadavek černé barvy, odpovídající vážnosti a pietě okamžiku. Zvolil černou vojenskou bundu a černé kalhoty, což je v souladu s jeho válečnou rolí i s obrazem lídra reprezentujícího stát v ohrožení. Od počátku ruské invaze vystupuje konzistentně ve vojenském stylu, aby podtrhl spojení s vlastním lidem. Ačkoli se od státníků na pohřbu papeže běžně očekává civilní černý oblek a kravata, Zelenského volba byla čitelná jako autentický a srozumitelný projev solidarity – v duchu hodnot, které papež František sám ve vztahu k Ukrajině prosazoval.
Formálně správněji oblečen byl Zelenskyj – dodržel klíčovou zásadu černé barvy, jež je na papežově pohřbu důležitější než samotný typ oděvu. Trump naopak porušil elementární pravidlo smutečního protokolu a jeho modré sako působilo v daném kontextu neuctivě – což v diplomatickém hodnocení představuje zásadní selhání. Na fotografiích z pohřbu je navíc patrné, že Trumpova modrá výrazně vystupuje z černého rámce smutečních hostů, zatímco Zelenského černý oděv přirozeně splývá s pietní atmosférou události.
Mraky jsou domovem triliónů organismů, které se skládají z tisíců různých druhů. Tento obrovský ekosystém je známý jako aerobiom a tvoří ho neuvěřitelné množství bakterií, hub a virů. Vědci objevili, že tento mikroskopický svět hraje klíčovou roli v počasí a ovlivňuje i naše zdraví.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se setkal s rodinami vojáků, kteří padli v bojích na Ukrajině po boku ruské armády. Státní média informovala, že jim Kim vyjádřil „hlubokou soustrast“. Jižní Korea odhaduje, že KLDR poslala na Ukrajinu přibližně 15 tisíc vojáků, společně s raketami a dalšími zbraněmi. Jako protihodnotu získala Severní Korea od Ruska potraviny, finanční prostředky a technickou pomoc.
Až dosud jsme dokázali porozumět jen těm nejzákladnějším projevům zvířat, jako je například kočičí syčení, ale v mnoha případech jsme netušili, co se zvířeti doopravdy honí hlavou. Díky umělé inteligenci jsme však k pochopení zvířecího myšlení o krok blíž. Vědci z Milána vyvinuli model umělé inteligence, který dokáže rozpoznat, zda zvuky, které vydávají, vyjadřují pozitivní, nebo negativní emoce.
Klimatická změna má zásadní vliv na mořské ekosystémy a mění tradiční stanoviště ryb. Vlivem oteplování se oceány stávají méně vhodnými pro některé druhy, což je nutí k přesunu do chladnějších vod. Tento jev může pro některé země znamenat nové příležitosti, zatímco pro jiné povede k významným ekonomickým ztrátám. Kromě rostoucích teplot moří je dalším problémem i nedostatek potravy. Odhaduje se, že do roku 2050 by mohlo dojít ke snížení množství planktonu, hlavní potravy ryb, až o 30 %.
Za posledních pět let se v britské královské rodině prohloubilo hluboké rozdělení mezi králem Karlem III. a jeho mladším synem princem Harrym. Nyní se však objevují náznaky, že napětí by se mohlo začít zmírňovat, což by mohlo vést k usmíření mezi otcem a synem.
Americký odvolací soud rozhodl, že většina cel, které zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná. Soudci však ponechali tarify v platnosti až do poloviny října, aby měl prezident čas odvolat se k Nejvyššímu soudu.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
