Kritika ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze strany Donalda Trumpa kvůli oděvu při návštěvě Bílého domu se ukázala jako zcela účelová a obsahově prázdná. Skutečným cílem bylo vyvolat inscenovaný konflikt. Ironií je, že právě Trump při pohřbu papeže Františka hrubě porušil základní protokol, když dorazil v modrém saku namísto předepsaného černého smutečního oděvu.
Trumpovo lamentování nad tím, že si ukrajinský prezident při návštěvě Bílého domu neoblékl sako, vyznělo naprázdno. Již na přelomu února a března, kdy tuto výtku opakoval jako kolovrátek, bylo zřejmé, že skutečný problém netkví v Zelenského oděvu. Skutečným cílem bylo něco jiného: ukrajinský prezident byl do Washingtonu přizván jen proto, aby se stal předem připraveným terčem křiku a výčitek ze strany dvou nejmocnějších mužů Spojených států. Scénář této konfrontace byl pečlivě naplánován a hádka, která následovala, měla k spontánnosti daleko.
Že Trumpova kritika Zelenského oděvu nebyla vedena skutečnou nespokojeností, se definitivně potvrdilo během víkendového pohřbu papeže Františka. Muž, který ještě nedávno hlasitě moralizoval nad dress codem ukrajinského lídra, dorazil na pohřeb hlavy katolické církve v modrém saku – v rámci události naprosto neadekvátním a protokolárně nepřijatelném oděvu.
Rozdíly mezi pohřbem papeže a návštěvou Bílého domu jsou na první pohled zřejmé, přesto stojí za to je přesně pojmenovat. Zelenskyj dorazil do Bílého domu jako prezident země zmítané válkou, v situaci, kdy je formální oblečení běžně očekáváno. V diplomatické praxi je však samozřejmé, že požadovaný dress code bývá předem jasně stanoven v písemné pozvánce. V tomto případě k tomu pravděpodobně nedošlo – Trumpova administrativa byla známa chaotickým, ad hoc stylem řízení, který často ignoroval zavedené protokolární zvyklosti.
Stejné podcenění pravidel bylo patrné i na Trumpově vystoupení na pohřbu papeže Františka. Tato událost – bez ohledu na osobu papeže – podléhá přísným pravidlům. Absolutní normou je černý oblek a černá kravata; jakékoli modré či tmavě modré varianty jsou na takové události nepřijatelné.
Ani Zelenskyj se při pohřbu papeže neoblékl zcela v souladu s přísnými protokolárními pravidly. Dodržel však základní zásadu černé barvy, odpovídající pietě události. Ukrajinský prezident zvolil černou vojenskou bundu a černé kalhoty – oděv, který je v souladu s jeho válečnou rolí a s obrazem lídra země ve stavu ozbrojeného konfliktu.
Ani Zelenskyj se neoblékl zcela v souladu s formálními diplomatickými pravidly, dodržel však klíčový požadavek černé barvy, odpovídající vážnosti a pietě okamžiku. Zvolil černou vojenskou bundu a černé kalhoty, což je v souladu s jeho válečnou rolí i s obrazem lídra reprezentujícího stát v ohrožení. Od počátku ruské invaze vystupuje konzistentně ve vojenském stylu, aby podtrhl spojení s vlastním lidem. Ačkoli se od státníků na pohřbu papeže běžně očekává civilní černý oblek a kravata, Zelenského volba byla čitelná jako autentický a srozumitelný projev solidarity – v duchu hodnot, které papež František sám ve vztahu k Ukrajině prosazoval.
Formálně správněji oblečen byl Zelenskyj – dodržel klíčovou zásadu černé barvy, jež je na papežově pohřbu důležitější než samotný typ oděvu. Trump naopak porušil elementární pravidlo smutečního protokolu a jeho modré sako působilo v daném kontextu neuctivě – což v diplomatickém hodnocení představuje zásadní selhání. Na fotografiích z pohřbu je navíc patrné, že Trumpova modrá výrazně vystupuje z černého rámce smutečních hostů, zatímco Zelenského černý oděv přirozeně splývá s pietní atmosférou události.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
