Kritika ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze strany Donalda Trumpa kvůli oděvu při návštěvě Bílého domu se ukázala jako zcela účelová a obsahově prázdná. Skutečným cílem bylo vyvolat inscenovaný konflikt. Ironií je, že právě Trump při pohřbu papeže Františka hrubě porušil základní protokol, když dorazil v modrém saku namísto předepsaného černého smutečního oděvu.
Trumpovo lamentování nad tím, že si ukrajinský prezident při návštěvě Bílého domu neoblékl sako, vyznělo naprázdno. Již na přelomu února a března, kdy tuto výtku opakoval jako kolovrátek, bylo zřejmé, že skutečný problém netkví v Zelenského oděvu. Skutečným cílem bylo něco jiného: ukrajinský prezident byl do Washingtonu přizván jen proto, aby se stal předem připraveným terčem křiku a výčitek ze strany dvou nejmocnějších mužů Spojených států. Scénář této konfrontace byl pečlivě naplánován a hádka, která následovala, měla k spontánnosti daleko.
Že Trumpova kritika Zelenského oděvu nebyla vedena skutečnou nespokojeností, se definitivně potvrdilo během víkendového pohřbu papeže Františka. Muž, který ještě nedávno hlasitě moralizoval nad dress codem ukrajinského lídra, dorazil na pohřeb hlavy katolické církve v modrém saku – v rámci události naprosto neadekvátním a protokolárně nepřijatelném oděvu.
Rozdíly mezi pohřbem papeže a návštěvou Bílého domu jsou na první pohled zřejmé, přesto stojí za to je přesně pojmenovat. Zelenskyj dorazil do Bílého domu jako prezident země zmítané válkou, v situaci, kdy je formální oblečení běžně očekáváno. V diplomatické praxi je však samozřejmé, že požadovaný dress code bývá předem jasně stanoven v písemné pozvánce. V tomto případě k tomu pravděpodobně nedošlo – Trumpova administrativa byla známa chaotickým, ad hoc stylem řízení, který často ignoroval zavedené protokolární zvyklosti.
Stejné podcenění pravidel bylo patrné i na Trumpově vystoupení na pohřbu papeže Františka. Tato událost – bez ohledu na osobu papeže – podléhá přísným pravidlům. Absolutní normou je černý oblek a černá kravata; jakékoli modré či tmavě modré varianty jsou na takové události nepřijatelné.
Ani Zelenskyj se při pohřbu papeže neoblékl zcela v souladu s přísnými protokolárními pravidly. Dodržel však základní zásadu černé barvy, odpovídající pietě události. Ukrajinský prezident zvolil černou vojenskou bundu a černé kalhoty – oděv, který je v souladu s jeho válečnou rolí a s obrazem lídra země ve stavu ozbrojeného konfliktu.
Ani Zelenskyj se neoblékl zcela v souladu s formálními diplomatickými pravidly, dodržel však klíčový požadavek černé barvy, odpovídající vážnosti a pietě okamžiku. Zvolil černou vojenskou bundu a černé kalhoty, což je v souladu s jeho válečnou rolí i s obrazem lídra reprezentujícího stát v ohrožení. Od počátku ruské invaze vystupuje konzistentně ve vojenském stylu, aby podtrhl spojení s vlastním lidem. Ačkoli se od státníků na pohřbu papeže běžně očekává civilní černý oblek a kravata, Zelenského volba byla čitelná jako autentický a srozumitelný projev solidarity – v duchu hodnot, které papež František sám ve vztahu k Ukrajině prosazoval.
Formálně správněji oblečen byl Zelenskyj – dodržel klíčovou zásadu černé barvy, jež je na papežově pohřbu důležitější než samotný typ oděvu. Trump naopak porušil elementární pravidlo smutečního protokolu a jeho modré sako působilo v daném kontextu neuctivě – což v diplomatickém hodnocení představuje zásadní selhání. Na fotografiích z pohřbu je navíc patrné, že Trumpova modrá výrazně vystupuje z černého rámce smutečních hostů, zatímco Zelenského černý oděv přirozeně splývá s pietní atmosférou události.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
