Kritika ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze strany Donalda Trumpa kvůli oděvu při návštěvě Bílého domu se ukázala jako zcela účelová a obsahově prázdná. Skutečným cílem bylo vyvolat inscenovaný konflikt. Ironií je, že právě Trump při pohřbu papeže Františka hrubě porušil základní protokol, když dorazil v modrém saku namísto předepsaného černého smutečního oděvu.
Trumpovo lamentování nad tím, že si ukrajinský prezident při návštěvě Bílého domu neoblékl sako, vyznělo naprázdno. Již na přelomu února a března, kdy tuto výtku opakoval jako kolovrátek, bylo zřejmé, že skutečný problém netkví v Zelenského oděvu. Skutečným cílem bylo něco jiného: ukrajinský prezident byl do Washingtonu přizván jen proto, aby se stal předem připraveným terčem křiku a výčitek ze strany dvou nejmocnějších mužů Spojených států. Scénář této konfrontace byl pečlivě naplánován a hádka, která následovala, měla k spontánnosti daleko.
Že Trumpova kritika Zelenského oděvu nebyla vedena skutečnou nespokojeností, se definitivně potvrdilo během víkendového pohřbu papeže Františka. Muž, který ještě nedávno hlasitě moralizoval nad dress codem ukrajinského lídra, dorazil na pohřeb hlavy katolické církve v modrém saku – v rámci události naprosto neadekvátním a protokolárně nepřijatelném oděvu.
Rozdíly mezi pohřbem papeže a návštěvou Bílého domu jsou na první pohled zřejmé, přesto stojí za to je přesně pojmenovat. Zelenskyj dorazil do Bílého domu jako prezident země zmítané válkou, v situaci, kdy je formální oblečení běžně očekáváno. V diplomatické praxi je však samozřejmé, že požadovaný dress code bývá předem jasně stanoven v písemné pozvánce. V tomto případě k tomu pravděpodobně nedošlo – Trumpova administrativa byla známa chaotickým, ad hoc stylem řízení, který často ignoroval zavedené protokolární zvyklosti.
Stejné podcenění pravidel bylo patrné i na Trumpově vystoupení na pohřbu papeže Františka. Tato událost – bez ohledu na osobu papeže – podléhá přísným pravidlům. Absolutní normou je černý oblek a černá kravata; jakékoli modré či tmavě modré varianty jsou na takové události nepřijatelné.
Ani Zelenskyj se při pohřbu papeže neoblékl zcela v souladu s přísnými protokolárními pravidly. Dodržel však základní zásadu černé barvy, odpovídající pietě události. Ukrajinský prezident zvolil černou vojenskou bundu a černé kalhoty – oděv, který je v souladu s jeho válečnou rolí a s obrazem lídra země ve stavu ozbrojeného konfliktu.
Ani Zelenskyj se neoblékl zcela v souladu s formálními diplomatickými pravidly, dodržel však klíčový požadavek černé barvy, odpovídající vážnosti a pietě okamžiku. Zvolil černou vojenskou bundu a černé kalhoty, což je v souladu s jeho válečnou rolí i s obrazem lídra reprezentujícího stát v ohrožení. Od počátku ruské invaze vystupuje konzistentně ve vojenském stylu, aby podtrhl spojení s vlastním lidem. Ačkoli se od státníků na pohřbu papeže běžně očekává civilní černý oblek a kravata, Zelenského volba byla čitelná jako autentický a srozumitelný projev solidarity – v duchu hodnot, které papež František sám ve vztahu k Ukrajině prosazoval.
Formálně správněji oblečen byl Zelenskyj – dodržel klíčovou zásadu černé barvy, jež je na papežově pohřbu důležitější než samotný typ oděvu. Trump naopak porušil elementární pravidlo smutečního protokolu a jeho modré sako působilo v daném kontextu neuctivě – což v diplomatickém hodnocení představuje zásadní selhání. Na fotografiích z pohřbu je navíc patrné, že Trumpova modrá výrazně vystupuje z černého rámce smutečních hostů, zatímco Zelenského černý oděv přirozeně splývá s pietní atmosférou události.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
