Ozbrojený konflikt mezi Indií a Pákistánem v oblasti Kašmíru nadále eskaluje. Obě strany hlásí ztráty a pokračují v ozbrojených akcích i výměně palby přes demarkační linii. Pákistánská strana ohlásila sestřelení několika indických stíhaček francouzské výroby. Úřady na obou stranách vyzývají obyvatele z ohrožených oblastí k evakuaci.
Úřady v indické části Kašmíru nařídily evakuaci obyvatel z oblastí označených za nebezpečné. Podle vyjádření zástupce guvernéra svazového státu Džammú a Kašmír Manoje Sinhy se opatření týká zejména venkovských oblastí, odkud mají být obyvatelé přesunuti do bezpečnějších lokalit. Evakuovaným má být zajištěno ubytování, strava a zdravotnická pomoc.
Podle zpráv americké stanice CNN, která se odvolává na agenturu Reuters, se cílem útoku indické armády stalo převážně území Pákistánu. Pákistánská armáda uvedla, že při zásahu zahynulo nejméně 26 civilistů a dalších 46 bylo zraněno.
Indická vláda informovala, že v rámci operace bylo zasaženo celkem devět cílů na pákistánském území a v části Kašmíru, kterou spravuje Pákistán. Pákistánská strana mezitím oznámila, že sestřelila dvě stíhačky indického letectva ještě na indickém území. Tyto informace však podle deníku The New York Times nebyly nezávisle potvrzeny.
Současně indická policie uvedla, že pákistánská armáda ostřelovala indickou část Kašmíru, přičemž zahynulo sedm civilistů a dalších 35 osob bylo zraněno.
Indické úřady tvrdí, že vojenský zásah byl reakcí na předchozí teroristické útoky na civilní obyvatelstvo v turistické oblasti indického Kašmíru, při nichž před dvěma týdny zahynulo 26 lidí. Podle indické armády operace následovala po získání důkazů o zapojení ozbrojenců působících z Pákistánu. Armáda zdůraznila, že její postup byl „přiměřený, odpovědný a koncipovaný tak, aby nedošlo k eskalaci konfliktu“.
Pákistán na útoky reagoval prohlášením, že podnikne odvetu „v čase a na místě dle vlastního uvážení“. Následně pákistánská armáda oznámila, že zahájila „vyváženou, ale rozhodnou odvetnou operaci“. Ta měla podle pákistánských vyjádření podobu zejména útoků proti indickým letadlům, přičemž armáda tvrdila, že sestřelila několik indických strojů včetně francouzských stíhaček Rafale.
Tato tvrzení však zatím nebyla podložena konkrétními důkazy. Výzkumník Trevor Ball z organizace Armament Research Services uvedl, že jedna z nalezených palivových nádrží „pravděpodobně pochází“ z letounu Rafale nebo Mirage, přičemž Indie provozuje oba typy.
Kašmír je dlouhodobě sporné území mezi Indií a Pákistánem, přičemž obě země si nárokují jeho plné území, ale spravují pouze jeho části. Konflikt trvá od roku 1947, kdy po rozdělení Britské Indie vznikly samostatné státy Indie a Pákistán. Od té doby došlo k několika válkám i pravidelným ozbrojeným střetům.
Kašmír zůstává jedním z nejvíce militarizovaných regionů světa a situace v oblasti je nadále velmi napjatá, s rizikem eskalace při každém větším incidentu. Navzdory mezinárodním výzvám k mírovému řešení se diplomatický pokrok v posledních letech zastavil.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.