Ozbrojený konflikt mezi Indií a Pákistánem v oblasti Kašmíru nadále eskaluje. Obě strany hlásí ztráty a pokračují v ozbrojených akcích i výměně palby přes demarkační linii. Pákistánská strana ohlásila sestřelení několika indických stíhaček francouzské výroby. Úřady na obou stranách vyzývají obyvatele z ohrožených oblastí k evakuaci.
Úřady v indické části Kašmíru nařídily evakuaci obyvatel z oblastí označených za nebezpečné. Podle vyjádření zástupce guvernéra svazového státu Džammú a Kašmír Manoje Sinhy se opatření týká zejména venkovských oblastí, odkud mají být obyvatelé přesunuti do bezpečnějších lokalit. Evakuovaným má být zajištěno ubytování, strava a zdravotnická pomoc.
Podle zpráv americké stanice CNN, která se odvolává na agenturu Reuters, se cílem útoku indické armády stalo převážně území Pákistánu. Pákistánská armáda uvedla, že při zásahu zahynulo nejméně 26 civilistů a dalších 46 bylo zraněno.
Indická vláda informovala, že v rámci operace bylo zasaženo celkem devět cílů na pákistánském území a v části Kašmíru, kterou spravuje Pákistán. Pákistánská strana mezitím oznámila, že sestřelila dvě stíhačky indického letectva ještě na indickém území. Tyto informace však podle deníku The New York Times nebyly nezávisle potvrzeny.
Současně indická policie uvedla, že pákistánská armáda ostřelovala indickou část Kašmíru, přičemž zahynulo sedm civilistů a dalších 35 osob bylo zraněno.
Indické úřady tvrdí, že vojenský zásah byl reakcí na předchozí teroristické útoky na civilní obyvatelstvo v turistické oblasti indického Kašmíru, při nichž před dvěma týdny zahynulo 26 lidí. Podle indické armády operace následovala po získání důkazů o zapojení ozbrojenců působících z Pákistánu. Armáda zdůraznila, že její postup byl „přiměřený, odpovědný a koncipovaný tak, aby nedošlo k eskalaci konfliktu“.
Pákistán na útoky reagoval prohlášením, že podnikne odvetu „v čase a na místě dle vlastního uvážení“. Následně pákistánská armáda oznámila, že zahájila „vyváženou, ale rozhodnou odvetnou operaci“. Ta měla podle pákistánských vyjádření podobu zejména útoků proti indickým letadlům, přičemž armáda tvrdila, že sestřelila několik indických strojů včetně francouzských stíhaček Rafale.
Tato tvrzení však zatím nebyla podložena konkrétními důkazy. Výzkumník Trevor Ball z organizace Armament Research Services uvedl, že jedna z nalezených palivových nádrží „pravděpodobně pochází“ z letounu Rafale nebo Mirage, přičemž Indie provozuje oba typy.
Kašmír je dlouhodobě sporné území mezi Indií a Pákistánem, přičemž obě země si nárokují jeho plné území, ale spravují pouze jeho části. Konflikt trvá od roku 1947, kdy po rozdělení Britské Indie vznikly samostatné státy Indie a Pákistán. Od té doby došlo k několika válkám i pravidelným ozbrojeným střetům.
Kašmír zůstává jedním z nejvíce militarizovaných regionů světa a situace v oblasti je nadále velmi napjatá, s rizikem eskalace při každém větším incidentu. Navzdory mezinárodním výzvám k mírovému řešení se diplomatický pokrok v posledních letech zastavil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.