Ozbrojený konflikt mezi Indií a Pákistánem v oblasti Kašmíru nadále eskaluje. Obě strany hlásí ztráty a pokračují v ozbrojených akcích i výměně palby přes demarkační linii. Pákistánská strana ohlásila sestřelení několika indických stíhaček francouzské výroby. Úřady na obou stranách vyzývají obyvatele z ohrožených oblastí k evakuaci.
Úřady v indické části Kašmíru nařídily evakuaci obyvatel z oblastí označených za nebezpečné. Podle vyjádření zástupce guvernéra svazového státu Džammú a Kašmír Manoje Sinhy se opatření týká zejména venkovských oblastí, odkud mají být obyvatelé přesunuti do bezpečnějších lokalit. Evakuovaným má být zajištěno ubytování, strava a zdravotnická pomoc.
Podle zpráv americké stanice CNN, která se odvolává na agenturu Reuters, se cílem útoku indické armády stalo převážně území Pákistánu. Pákistánská armáda uvedla, že při zásahu zahynulo nejméně 26 civilistů a dalších 46 bylo zraněno.
Indická vláda informovala, že v rámci operace bylo zasaženo celkem devět cílů na pákistánském území a v části Kašmíru, kterou spravuje Pákistán. Pákistánská strana mezitím oznámila, že sestřelila dvě stíhačky indického letectva ještě na indickém území. Tyto informace však podle deníku The New York Times nebyly nezávisle potvrzeny.
Současně indická policie uvedla, že pákistánská armáda ostřelovala indickou část Kašmíru, přičemž zahynulo sedm civilistů a dalších 35 osob bylo zraněno.
Indické úřady tvrdí, že vojenský zásah byl reakcí na předchozí teroristické útoky na civilní obyvatelstvo v turistické oblasti indického Kašmíru, při nichž před dvěma týdny zahynulo 26 lidí. Podle indické armády operace následovala po získání důkazů o zapojení ozbrojenců působících z Pákistánu. Armáda zdůraznila, že její postup byl „přiměřený, odpovědný a koncipovaný tak, aby nedošlo k eskalaci konfliktu“.
Pákistán na útoky reagoval prohlášením, že podnikne odvetu „v čase a na místě dle vlastního uvážení“. Následně pákistánská armáda oznámila, že zahájila „vyváženou, ale rozhodnou odvetnou operaci“. Ta měla podle pákistánských vyjádření podobu zejména útoků proti indickým letadlům, přičemž armáda tvrdila, že sestřelila několik indických strojů včetně francouzských stíhaček Rafale.
Tato tvrzení však zatím nebyla podložena konkrétními důkazy. Výzkumník Trevor Ball z organizace Armament Research Services uvedl, že jedna z nalezených palivových nádrží „pravděpodobně pochází“ z letounu Rafale nebo Mirage, přičemž Indie provozuje oba typy.
Kašmír je dlouhodobě sporné území mezi Indií a Pákistánem, přičemž obě země si nárokují jeho plné území, ale spravují pouze jeho části. Konflikt trvá od roku 1947, kdy po rozdělení Britské Indie vznikly samostatné státy Indie a Pákistán. Od té doby došlo k několika válkám i pravidelným ozbrojeným střetům.
Kašmír zůstává jedním z nejvíce militarizovaných regionů světa a situace v oblasti je nadále velmi napjatá, s rizikem eskalace při každém větším incidentu. Navzdory mezinárodním výzvám k mírovému řešení se diplomatický pokrok v posledních letech zastavil.
Ukrajinská armáda zřejmě rakety Tomahawk od Američanů nezíská. Naznačují to vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa během jednání s Volodymyrem Zelenským, který v pátek opět dorazil do Bílého domu. Zelenskyj přitom konstatoval, že on a Trump už si navzájem porozuměli.
Policie i v pátek pokračuje v prověřování okolností čtvrteční tragické události ve Smržovce na Jablonecku. Podezřelým v případu střelby je senior, který měl nelegálně drženou zbraň. Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Každým dnem se krátí podzim, blíží se zima a jasnější jsou i výhledy meteorologů na další roční období. Ani letos to v Česku podle nich nevypadá na kruté mrazy a vydatnou sněhovou nadílku. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Hollywoodem během uplynulého víkendu otřásla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřela slavná herečka Diane Keatonová, která během kariéry získala i Oscara. Rodina zesnulé hvězdy světové kinematografie se nyní rozhodla odhalit příčinu smrti.
Bývalý prezident Miloš Zeman se opět potýká s poměrně vážnými zdravotními problémy. Podle dostupných informací podstoupil operaci v blíže nespecifikované pražské nemocnici. Zeman se v uplynulých týdnech zúčastnil předvolebních akcí hnutí Stačilo.
Rychlé zhoršení vztahů mezi Afghánistánem a Pákistánem mohlo mnohé pozorovatele zaskočit. Zdá se to obzvláště překvapivé, protože pákistánská armáda, skutečné centrum moci v zemi, byla porodní bábou hnutí Tálibán v 90. letech. Podporovala také jeho vzestup k moci a tajně ho podporovala i v prvních dvou desetiletích tohoto století, kdy bojoval proti vládě podporované USA v Kábulu. Islámábád v roce 2021 otevřeně jásal nad převzetím moci Tálibánem v Afghánistánu.
Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Svět s úlevou přivítal příměří mezi Izraelem a Hamásem, ale euforie netrvala dlouho. Válka utichla, konflikt však pokračuje, jen v jiné podobě. Hamás znovu upevňuje moc, Gaza zůstává v troskách a naděje na mír se rozplývá. Přesto právě v této chvíli dorazil šéf Bílého domu Donald Trump, aby se stylizoval do role mírotvůrce. Jeho nerealistické požadavky i okázalá touha po Nobelově ceně za mír však jen potvrzují, že americká politická reprezentace stále nechápe, jak odlišná je blízkovýchodní realita od jejích představ.
Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.
Evropská unie se chystá využít peněžní hodnotu 140 miliard eur ze zmrazeného ruského státního majetku k financování megaúvěru pro Ukrajinu. Podle dokumentu, který získal Politico, však Evropská komise chce ještě více.
Čínské ministerstvo obchodu minulý týden zveřejnilo dokument s názvem „Oznámení č. 62 z roku 2025“. Nešlo však o obyčejný byrokratický dokument, neboť otřásl křehkým příměřím v celní válce se Spojenými státy.