Ozbrojený konflikt mezi Indií a Pákistánem v oblasti Kašmíru nadále eskaluje. Obě strany hlásí ztráty a pokračují v ozbrojených akcích i výměně palby přes demarkační linii. Pákistánská strana ohlásila sestřelení několika indických stíhaček francouzské výroby. Úřady na obou stranách vyzývají obyvatele z ohrožených oblastí k evakuaci.
Úřady v indické části Kašmíru nařídily evakuaci obyvatel z oblastí označených za nebezpečné. Podle vyjádření zástupce guvernéra svazového státu Džammú a Kašmír Manoje Sinhy se opatření týká zejména venkovských oblastí, odkud mají být obyvatelé přesunuti do bezpečnějších lokalit. Evakuovaným má být zajištěno ubytování, strava a zdravotnická pomoc.
Podle zpráv americké stanice CNN, která se odvolává na agenturu Reuters, se cílem útoku indické armády stalo převážně území Pákistánu. Pákistánská armáda uvedla, že při zásahu zahynulo nejméně 26 civilistů a dalších 46 bylo zraněno.
Indická vláda informovala, že v rámci operace bylo zasaženo celkem devět cílů na pákistánském území a v části Kašmíru, kterou spravuje Pákistán. Pákistánská strana mezitím oznámila, že sestřelila dvě stíhačky indického letectva ještě na indickém území. Tyto informace však podle deníku The New York Times nebyly nezávisle potvrzeny.
Současně indická policie uvedla, že pákistánská armáda ostřelovala indickou část Kašmíru, přičemž zahynulo sedm civilistů a dalších 35 osob bylo zraněno.
Indické úřady tvrdí, že vojenský zásah byl reakcí na předchozí teroristické útoky na civilní obyvatelstvo v turistické oblasti indického Kašmíru, při nichž před dvěma týdny zahynulo 26 lidí. Podle indické armády operace následovala po získání důkazů o zapojení ozbrojenců působících z Pákistánu. Armáda zdůraznila, že její postup byl „přiměřený, odpovědný a koncipovaný tak, aby nedošlo k eskalaci konfliktu“.
Pákistán na útoky reagoval prohlášením, že podnikne odvetu „v čase a na místě dle vlastního uvážení“. Následně pákistánská armáda oznámila, že zahájila „vyváženou, ale rozhodnou odvetnou operaci“. Ta měla podle pákistánských vyjádření podobu zejména útoků proti indickým letadlům, přičemž armáda tvrdila, že sestřelila několik indických strojů včetně francouzských stíhaček Rafale.
Tato tvrzení však zatím nebyla podložena konkrétními důkazy. Výzkumník Trevor Ball z organizace Armament Research Services uvedl, že jedna z nalezených palivových nádrží „pravděpodobně pochází“ z letounu Rafale nebo Mirage, přičemž Indie provozuje oba typy.
Kašmír je dlouhodobě sporné území mezi Indií a Pákistánem, přičemž obě země si nárokují jeho plné území, ale spravují pouze jeho části. Konflikt trvá od roku 1947, kdy po rozdělení Britské Indie vznikly samostatné státy Indie a Pákistán. Od té doby došlo k několika válkám i pravidelným ozbrojeným střetům.
Kašmír zůstává jedním z nejvíce militarizovaných regionů světa a situace v oblasti je nadále velmi napjatá, s rizikem eskalace při každém větším incidentu. Navzdory mezinárodním výzvám k mírovému řešení se diplomatický pokrok v posledních letech zastavil.
Rodiče šestnáctiletého Adama Raina, kteří v dubnu přišli o syna, podali v Kalifornii žalobu na společnost OpenAI. Rodiče Matt a Maria Rainovi viní její chatbot ChatGPT, že jejich syna naváděl k sebevraždě. Jde o historicky první právní žalobu, která viní OpenAI z neoprávněné smrti.
Donald Trump zavedl 50% cla na většinu indického dovozu do USA. Tento krok, který je vnímán jako „obchodní embargo“ nebo „zemětřesení“, má potrestat Indii za nákup zlevněné ruské ropy.
Konflikt je přirozenou a zdravou součástí lidského života. Nemusíme se mu vyhýbat, ba naopak. Odborníci tvrdí, že řešení konfliktů je nezbytné pro prohloubení intimity, porozumění a vzájemného vztahu v rodině, mezi partnery nebo s kolegy v práci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron rázně odmítl kritiku ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který Francii obvinil, že nedělá dost pro boj s antisemitismem. Ve svém veřejně publikovaném šestistránkovém dopise Macron uvedl, že boj proti antisemitismu se nesmí „používat jako zbraň“ v konfliktu, který ovlivňuje národní soudržnost a bezpečnost Francie.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve středu varovala, že Evropská unie směřuje k „irelevanci“ na světové scéně, pokud nezmění svůj přístup. Podle Meloniové by se EU měla zaměřit na to, aby „dělala méně, ale dělala to lépe“, chce-li si udržet svou konkurenceschopnost. O svých názorech hovořila na každoročním setkání v Rimini, které je významnou událostí v italské politice.
Těžké horko a extrémní teploty, které letos zasáhly Spojené státy, připomínají Misti Leonové tragickou událost z roku 2021. Tehdy, během rekordní vlny veder v americkém státě Washington, zemřela její matka Juliana Leon. Misti se nyní snaží přivést k odpovědnosti velké ropné a plynárenské společnosti, které podle ní nesou vinu za smrt její matky.
Turecká káva je mnohem víc než jen nápoj. Je to historický rituál, který je od roku 2013 zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Její příběh se začal psát v Jemenu v 15. století, kde ji pili mystici, aby se udrželi vzhůru při nočních modlitbách. Odtud se díky osmanskému sultánovi Sulejmanovi I. dostala do Istanbulu.
Americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff prohlásil, že válka v Gaze by měla skončit „tím či oním způsobem“ do konce roku 2025. Toto optimistické prohlášení přichází v době, kdy Izrael stupňuje ofenzívu, a to i přes rostoucí mezinárodní kritiku. Od zahájení izraelské operace před téměř 700 dny zemřelo v Gaze přes 60 000 Palestinců.
Nedávné oznámení izraelských obranných sil o povolání 130 000 záložníků do plánované vojenské operace v Gaze vyvolává vážné právní otázky pro občany s dvojím občanstvím. Podle izraelského práva musí každý občan nebo stálý obyvatel absolvovat povinnou službu a následně zůstat po dobu deseti let v záloze. Dvojí občané žijící v zahraničí nejsou od této povinnosti osvobozeni a jejich případný vstup do izraelské armády, ať už dobrovolný nebo povinný, může mít právní důsledky pro ně samotné i pro jejich domovské země.
Zatímco se velká část světa těší na ochlazení po horkém létě, meteorologové se již připravují na zimu, kterou by mohl ovlivnit atmosférický jev La Niña. Podle posledních předpovědí amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) existuje více než 50% šance, že se tento jev objeví na podzim a ovlivní nadcházející zimní měsíce.
Spojené státy americké pod vedením Donalda Trumpa procházejí proměnou, která se čím dál více vymyká tradičním normám liberální demokracie. Zatímco jeho první prezidentské období bylo vnímáno jako éra excentrického, egocentrického populismu, druhý mandát se již neodehrává jen v mantinelech politického extempore, naopak stále zřetelněji vykazuje znaky systematické přestavby politického režimu.
Polsko navzdory hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje v přípravě zákona o digitální dani, který by měl vstoupit v platnost koncem roku. Cílem je, aby velké technologické společnosti, které vydělávají na polském trhu, platily daně v Polsku a přispívaly tak na rozvoj místního technologického sektoru a médií.