Ozbrojený konflikt mezi Indií a Pákistánem v oblasti Kašmíru nadále eskaluje. Obě strany hlásí ztráty a pokračují v ozbrojených akcích i výměně palby přes demarkační linii. Pákistánská strana ohlásila sestřelení několika indických stíhaček francouzské výroby. Úřady na obou stranách vyzývají obyvatele z ohrožených oblastí k evakuaci.
Úřady v indické části Kašmíru nařídily evakuaci obyvatel z oblastí označených za nebezpečné. Podle vyjádření zástupce guvernéra svazového státu Džammú a Kašmír Manoje Sinhy se opatření týká zejména venkovských oblastí, odkud mají být obyvatelé přesunuti do bezpečnějších lokalit. Evakuovaným má být zajištěno ubytování, strava a zdravotnická pomoc.
Podle zpráv americké stanice CNN, která se odvolává na agenturu Reuters, se cílem útoku indické armády stalo převážně území Pákistánu. Pákistánská armáda uvedla, že při zásahu zahynulo nejméně 26 civilistů a dalších 46 bylo zraněno.
Indická vláda informovala, že v rámci operace bylo zasaženo celkem devět cílů na pákistánském území a v části Kašmíru, kterou spravuje Pákistán. Pákistánská strana mezitím oznámila, že sestřelila dvě stíhačky indického letectva ještě na indickém území. Tyto informace však podle deníku The New York Times nebyly nezávisle potvrzeny.
Současně indická policie uvedla, že pákistánská armáda ostřelovala indickou část Kašmíru, přičemž zahynulo sedm civilistů a dalších 35 osob bylo zraněno.
Indické úřady tvrdí, že vojenský zásah byl reakcí na předchozí teroristické útoky na civilní obyvatelstvo v turistické oblasti indického Kašmíru, při nichž před dvěma týdny zahynulo 26 lidí. Podle indické armády operace následovala po získání důkazů o zapojení ozbrojenců působících z Pákistánu. Armáda zdůraznila, že její postup byl „přiměřený, odpovědný a koncipovaný tak, aby nedošlo k eskalaci konfliktu“.
Pákistán na útoky reagoval prohlášením, že podnikne odvetu „v čase a na místě dle vlastního uvážení“. Následně pákistánská armáda oznámila, že zahájila „vyváženou, ale rozhodnou odvetnou operaci“. Ta měla podle pákistánských vyjádření podobu zejména útoků proti indickým letadlům, přičemž armáda tvrdila, že sestřelila několik indických strojů včetně francouzských stíhaček Rafale.
Tato tvrzení však zatím nebyla podložena konkrétními důkazy. Výzkumník Trevor Ball z organizace Armament Research Services uvedl, že jedna z nalezených palivových nádrží „pravděpodobně pochází“ z letounu Rafale nebo Mirage, přičemž Indie provozuje oba typy.
Kašmír je dlouhodobě sporné území mezi Indií a Pákistánem, přičemž obě země si nárokují jeho plné území, ale spravují pouze jeho části. Konflikt trvá od roku 1947, kdy po rozdělení Britské Indie vznikly samostatné státy Indie a Pákistán. Od té doby došlo k několika válkám i pravidelným ozbrojeným střetům.
Kašmír zůstává jedním z nejvíce militarizovaných regionů světa a situace v oblasti je nadále velmi napjatá, s rizikem eskalace při každém větším incidentu. Navzdory mezinárodním výzvám k mírovému řešení se diplomatický pokrok v posledních letech zastavil.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.