Trumpovi to není hloupé? Katar mu nabízí luxusní Boeing, američtí prezidenti přitom odmítali daleko levnější dary

Donald Trump
Donald Trump, foto: president.gov.ua
Pavel Němec 13. května 2025 21:48
Sdílej:

Americký prezident Donald Trump oznámil záměr přijmout luxusní letoun Boeing 747 v hodnotě přibližně 400 milionů dolarů, který mu bezplatně nabízí katarská královská rodina.

Podle Trumpa je přijetí Boeingu logickým krokem. „Mohl bych být hloupý a říct: ‚Ne, my nechceme letadlo zadarmo,‘“ a dodal, že pokud je stroj nabízen zdarma, „tak si jedno vezmeme taky“. Vnímá to jako praktickou nabídku, kterou nemá smysl odmítat. Informovala o tom americká stanice CNN.

V případě, že by prezident Trump skutečně přijal dar v podobě luxusního Boeingu 747 a přeměnil ho na provizorní verzi letounu Air Force One, neobešlo by se to bez souhlasu Kongresu. Tento krok by spadal pod tzv. klauzuli o odměnách, která zakazuje prezidentovi přijímat dary od zahraničních státníků bez legislativního schválení.

Trump nicméně poukázal na praktický rozměr nabídky. „Pokud můžeme získat letadlo 747 jako příspěvek pro naše ministerstvo obrany, které ho bude používat během několika let, než se postaví další, myslím, že to bylo velmi milé gesto,“ prohlásil. Přesto zůstává otázkou, zda se z „milého gesta“ nestane ústavní precedent s problematickým výkladem.

Historie v tomto ohledu nabízí jasné a zároveň varovné ponaučení. V roce 1839 obdržel tehdejší americký prezident Martin Van Buren od marockého sultána poněkud neobvyklý dar – dva živé lvy. O rok později následoval další okázalý příspěvek, tentokrát od sultána ománského: koně, perly a další cennosti. Van Buren si byl vědom ústavních omezení a přenechal rozhodnutí Kongresu.

Sám tehdy prohlásil: „Považuji za svou povinnost předložit návrh Kongresu, aby rozhodl o dalším postupu, který považuje za vhodný.“ Závěr byl jednoduchý – dary byly Kongresem označeny za nevhodné. Lvi byli umístěni do zoologické zahrady, perly putovaly do muzea a koně byli prodáni.

Témata:
Stalo se
Novinky
Donald Trump

Dohoda s Íránem není definitivní. Trump pohrozil obnovením vojenských úderů

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.

Novinky
Kaja Kallasová

Kallasová nevyřešila Ukrajinu ani Írán. EU zvažuje, že jí zruší úřad

Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt. 

Novinky
Írán

Co se děje v Íránu? Teherán lidem mírovou dohodu podává jako velké vítězství, nikoli ústupek

Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.

Novinky
Vladimir Putin

Rusko se přeceňuje. Zdaleka nedosahuje úrovně Kanady či Brazílie, upozorňují experti

Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.