Americký prezident Donald Trump oznámil záměr přijmout luxusní letoun Boeing 747 v hodnotě přibližně 400 milionů dolarů, který mu bezplatně nabízí katarská královská rodina.
Podle Trumpa je přijetí Boeingu logickým krokem. „Mohl bych být hloupý a říct: ‚Ne, my nechceme letadlo zadarmo,‘“ a dodal, že pokud je stroj nabízen zdarma, „tak si jedno vezmeme taky“. Vnímá to jako praktickou nabídku, kterou nemá smysl odmítat. Informovala o tom americká stanice CNN.
V případě, že by prezident Trump skutečně přijal dar v podobě luxusního Boeingu 747 a přeměnil ho na provizorní verzi letounu Air Force One, neobešlo by se to bez souhlasu Kongresu. Tento krok by spadal pod tzv. klauzuli o odměnách, která zakazuje prezidentovi přijímat dary od zahraničních státníků bez legislativního schválení.
Trump nicméně poukázal na praktický rozměr nabídky. „Pokud můžeme získat letadlo 747 jako příspěvek pro naše ministerstvo obrany, které ho bude používat během několika let, než se postaví další, myslím, že to bylo velmi milé gesto,“ prohlásil. Přesto zůstává otázkou, zda se z „milého gesta“ nestane ústavní precedent s problematickým výkladem.
Historie v tomto ohledu nabízí jasné a zároveň varovné ponaučení. V roce 1839 obdržel tehdejší americký prezident Martin Van Buren od marockého sultána poněkud neobvyklý dar – dva živé lvy. O rok později následoval další okázalý příspěvek, tentokrát od sultána ománského: koně, perly a další cennosti. Van Buren si byl vědom ústavních omezení a přenechal rozhodnutí Kongresu.
Sám tehdy prohlásil: „Považuji za svou povinnost předložit návrh Kongresu, aby rozhodl o dalším postupu, který považuje za vhodný.“ Závěr byl jednoduchý – dary byly Kongresem označeny za nevhodné. Lvi byli umístěni do zoologické zahrady, perly putovaly do muzea a koně byli prodáni.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.