Máme před sebou amerického prezidenta, který zjevně nerozumí podstatě ozbrojených konfliktů a přesto věří, že může vstoupit do jedné z nejkomplexnějších válek současnosti, uzavřít rychlou dohodu a okamžitě ji prohlásit za „mír“. Tato představa je nejen naprosto iluzorní, ale především nebezpečná. Nejen pro Ukrajinu, nýbrž pro stabilitu celé Evropy.
Český prezident vnímá Trumpovo úsilí o dosažení urovnání konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou jasně. „Pro amerického prezidenta není tak důležité, jestli Ukrajina přijde o území, bude muset demilitarizovat nebo být neutrální. Větší motivací je zapsat se od historie jako někdo, kdo uzavřel deal a kdo přispěje k tomu narovnání americko-ruských vztahů,“ uvedl Pavel podle serveru ČT24.
Trump se skutečně snaží zasáhnout do konfliktu mezi válčícími zeměmi, ovšem způsobem, který vyvolává vážné otázky. Zahraniční média, včetně americké CNN, upozorňují na jeho nápadně vstřícný postoj vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Opakované a dlouhé, až dvouhodinové telefonáty mezi Trumpem a Vladimirem Putinem vyvolávají oprávněné podezření, že spolu řeší otázky, o nichž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nemá ani tušení. Tyto zákulisní rozhovory naznačují možnost, že americký prezident může usilovat o vyjednání ukončení rusko-ukrajinské války mimo rámec ukrajinských zájmů – tedy bez Ukrajiny.
Tento přístup navíc zapadá do dlouhodobého schématu, které Trump uplatňuje již od počátku svého působení v politice. Opakovaně slibuje velkolepé výsledky – ať už jde o „zlatou éru Ameriky“ nebo rychlé ukončení války na Ukrajině „do 24 hodin“. Ve skutečnosti se však od těchto bombastických výroků postupně odklání, protože byly od začátku evidentně nereálné.
Takzvaná „zlatá éra“ ekonomické prosperity začala ještě před jeho nástupem do úřadu, kdy Spojené státy dosahovaly rekordních hospodářských výsledků. Po převzetí moci následoval mírný útlum, nikoliv rozkvět. A co se týče slibu o míru na Ukrajině do jednoho dne – Trump jej zpětně označil za „sarkasmus“. Pohodlná výmluva, když se ukáže, že nebyl schopen doložit jakýkoliv konkrétní plán.
Z kontextu je zřejmé, že mu nikdy nešlo o spravedlivé a trvalé ukončení války, ale pouze o možnost rychlého příměří, které by mohl marketingově využít. Takový klid zbraní by však neměl žádnou šanci na dlouhodobou udržitelnost, pokud by nevycházel z podmínek akceptovatelných pro obě strany konfliktu. Až by opět došlo k jeho zhroucení, byla by to opět Amerika, kdo by musel nést odpovědnost – tentokrát v daleko komplikovanější situaci a za výrazně vyšších nákladů.
Trumpa to ale nezajímá. Pro něj je klíčové jediné: aby byl alespoň po určitou dobu vnímán jako ten, kdo válku „ukončil“. Že by šlo jen o dočasné příměří bez reálného vyřešení konfliktu? Že by šlo o zdánlivý konec, po kterém bude následovat ještě horší pokračování? To pro něj nehraje roli. V Trumpově pojetí je úplně vedlejší, zda je taková dohoda spravedlivá, udržitelná, nebo v dlouhodobém horizontu výhodná pro Spojené státy. Podstatné je pouze to, že mu osobně vyhovuje – mediálně, politicky, a hlavně v očích jeho voličů.
To je mimořádně znepokojivé. Máme tu amerického prezidenta, který nerozumí složitosti ozbrojených konfliktů a který si, zřejmě zcela vážně, myslí, že do takto komplikované a hluboce zakořeněné války může vstoupit, uzavřít dohodu a jednoduše ji prohlásit za „mír“. Tato iluze je nejen falešná, ale potenciálně velmi nebezpečná – a to jak pro Ukrajinu, tak pro geopolitickou stabilitu celé Evropy.
Ještě děsivější ale je, že mu tuto realitu nikdo z jeho „kvalifikovaných“ poradců není schopen, nebo možná ani ochoten, sdělit. Buď se bojí odporovat jeho představám, nebo sami nevědí, jak složité a křehké je diplomatické řešení války, která není výsledkem nedorozumění, ale cílené agrese. V obou případech je to selhání, které může mít dalekosáhlé důsledky.
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Šest lidí zemřelo a desítky dalších, včetně těhotné ženy, byly zraněny při střeleckém útoku v Jeruzalémě. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar potvrdil, že dva palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce.
Podle ministra financí Scotta Bessenta by Spojené státy musely vrátit asi polovinu vybraných cel, pokud by Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci při jejich uvalení. Tento verdikt by byl pro státní pokladnu „hrozný“, ale pokud ho soud vynese, bude se muset respektovat. Prezidentova administrativa má však k dispozici i jiné možnosti, jak cla uvalit, i když by tím mohla ztratit svou vyjednávací pozici.
Odborníci se domnívají, že Čína by se mohla namísto invaze na Tchaj-wan uchýlit k dlouhodobé blokádě, aby ostrov donutila ke kapitulaci. Tento přístup, známý jako lianhe fengkong, neboli „společná blokáda“, by efektivně odřízl ostrov od zbytku světa.
Španělský premiér Pedro Sánchez označil reakci Evropy na válku v Gaze za naprosté selhání. Upozornil, že dvojí metr, který západní svět uplatňuje ve vztahu k Ukrajině a Gaze, podrývá jeho globální důvěryhodnost. Podle něj je současná situace v Gaze jedním z nejtemnějších období mezinárodních vztahů v 21. století.
Politické klima ve Spojených státech se s příchodem podzimu vyhrocuje. Prezident Donald Trump si upevňuje svou moc, často na hraně ústavnosti, a opoziční demokraté se snaží přijít s efektivní strategií, jak se mu postavit. Vládní administrativa se prezentuje nekompromisním tónem, což se projevuje v řadě opatření. Příkladem je hrozba vyslání Národní gardy do měst řízených demokraty, zrychlování deportací a propouštění vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
