Máme před sebou amerického prezidenta, který zjevně nerozumí podstatě ozbrojených konfliktů a přesto věří, že může vstoupit do jedné z nejkomplexnějších válek současnosti, uzavřít rychlou dohodu a okamžitě ji prohlásit za „mír“. Tato představa je nejen naprosto iluzorní, ale především nebezpečná. Nejen pro Ukrajinu, nýbrž pro stabilitu celé Evropy.
Český prezident vnímá Trumpovo úsilí o dosažení urovnání konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou jasně. „Pro amerického prezidenta není tak důležité, jestli Ukrajina přijde o území, bude muset demilitarizovat nebo být neutrální. Větší motivací je zapsat se od historie jako někdo, kdo uzavřel deal a kdo přispěje k tomu narovnání americko-ruských vztahů,“ uvedl Pavel podle serveru ČT24.
Trump se skutečně snaží zasáhnout do konfliktu mezi válčícími zeměmi, ovšem způsobem, který vyvolává vážné otázky. Zahraniční média, včetně americké CNN, upozorňují na jeho nápadně vstřícný postoj vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Opakované a dlouhé, až dvouhodinové telefonáty mezi Trumpem a Vladimirem Putinem vyvolávají oprávněné podezření, že spolu řeší otázky, o nichž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nemá ani tušení. Tyto zákulisní rozhovory naznačují možnost, že americký prezident může usilovat o vyjednání ukončení rusko-ukrajinské války mimo rámec ukrajinských zájmů – tedy bez Ukrajiny.
Tento přístup navíc zapadá do dlouhodobého schématu, které Trump uplatňuje již od počátku svého působení v politice. Opakovaně slibuje velkolepé výsledky – ať už jde o „zlatou éru Ameriky“ nebo rychlé ukončení války na Ukrajině „do 24 hodin“. Ve skutečnosti se však od těchto bombastických výroků postupně odklání, protože byly od začátku evidentně nereálné.
Takzvaná „zlatá éra“ ekonomické prosperity začala ještě před jeho nástupem do úřadu, kdy Spojené státy dosahovaly rekordních hospodářských výsledků. Po převzetí moci následoval mírný útlum, nikoliv rozkvět. A co se týče slibu o míru na Ukrajině do jednoho dne – Trump jej zpětně označil za „sarkasmus“. Pohodlná výmluva, když se ukáže, že nebyl schopen doložit jakýkoliv konkrétní plán.
Z kontextu je zřejmé, že mu nikdy nešlo o spravedlivé a trvalé ukončení války, ale pouze o možnost rychlého příměří, které by mohl marketingově využít. Takový klid zbraní by však neměl žádnou šanci na dlouhodobou udržitelnost, pokud by nevycházel z podmínek akceptovatelných pro obě strany konfliktu. Až by opět došlo k jeho zhroucení, byla by to opět Amerika, kdo by musel nést odpovědnost – tentokrát v daleko komplikovanější situaci a za výrazně vyšších nákladů.
Trumpa to ale nezajímá. Pro něj je klíčové jediné: aby byl alespoň po určitou dobu vnímán jako ten, kdo válku „ukončil“. Že by šlo jen o dočasné příměří bez reálného vyřešení konfliktu? Že by šlo o zdánlivý konec, po kterém bude následovat ještě horší pokračování? To pro něj nehraje roli. V Trumpově pojetí je úplně vedlejší, zda je taková dohoda spravedlivá, udržitelná, nebo v dlouhodobém horizontu výhodná pro Spojené státy. Podstatné je pouze to, že mu osobně vyhovuje – mediálně, politicky, a hlavně v očích jeho voličů.
To je mimořádně znepokojivé. Máme tu amerického prezidenta, který nerozumí složitosti ozbrojených konfliktů a který si, zřejmě zcela vážně, myslí, že do takto komplikované a hluboce zakořeněné války může vstoupit, uzavřít dohodu a jednoduše ji prohlásit za „mír“. Tato iluze je nejen falešná, ale potenciálně velmi nebezpečná – a to jak pro Ukrajinu, tak pro geopolitickou stabilitu celé Evropy.
Ještě děsivější ale je, že mu tuto realitu nikdo z jeho „kvalifikovaných“ poradců není schopen, nebo možná ani ochoten, sdělit. Buď se bojí odporovat jeho představám, nebo sami nevědí, jak složité a křehké je diplomatické řešení války, která není výsledkem nedorozumění, ale cílené agrese. V obou případech je to selhání, které může mít dalekosáhlé důsledky.
Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
Podle informací agentury Reuters nařídil Elon Musk během ukrajinské protiofenzivy na podzim roku 2022 vypnutí satelitního pokrytí Starlink nad částí Chersonské oblasti. Tři zdroje obeznámené se situací uvedly, že Musk požádal jednoho z hlavních inženýrů společnosti SpaceX o deaktivaci služby v okolí města Beryslav, kde se ukrajinské jednotky pokoušely obklíčit ruské síly.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.
V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Po intenzivních bouřkách, které ve čtvrtek zasáhly Moravu, vydal dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) naléhavou výstrahu před silnými bouřkami pro oblast Čech. Očekává se, že nepříznivé počasí zasáhne region v odpoledních a večerních hodinách během pátku i soboty.
Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.
