Máme před sebou amerického prezidenta, který zjevně nerozumí podstatě ozbrojených konfliktů a přesto věří, že může vstoupit do jedné z nejkomplexnějších válek současnosti, uzavřít rychlou dohodu a okamžitě ji prohlásit za „mír“. Tato představa je nejen naprosto iluzorní, ale především nebezpečná. Nejen pro Ukrajinu, nýbrž pro stabilitu celé Evropy.
Český prezident vnímá Trumpovo úsilí o dosažení urovnání konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou jasně. „Pro amerického prezidenta není tak důležité, jestli Ukrajina přijde o území, bude muset demilitarizovat nebo být neutrální. Větší motivací je zapsat se od historie jako někdo, kdo uzavřel deal a kdo přispěje k tomu narovnání americko-ruských vztahů,“ uvedl Pavel podle serveru ČT24.
Trump se skutečně snaží zasáhnout do konfliktu mezi válčícími zeměmi, ovšem způsobem, který vyvolává vážné otázky. Zahraniční média, včetně americké CNN, upozorňují na jeho nápadně vstřícný postoj vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Opakované a dlouhé, až dvouhodinové telefonáty mezi Trumpem a Vladimirem Putinem vyvolávají oprávněné podezření, že spolu řeší otázky, o nichž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nemá ani tušení. Tyto zákulisní rozhovory naznačují možnost, že americký prezident může usilovat o vyjednání ukončení rusko-ukrajinské války mimo rámec ukrajinských zájmů – tedy bez Ukrajiny.
Tento přístup navíc zapadá do dlouhodobého schématu, které Trump uplatňuje již od počátku svého působení v politice. Opakovaně slibuje velkolepé výsledky – ať už jde o „zlatou éru Ameriky“ nebo rychlé ukončení války na Ukrajině „do 24 hodin“. Ve skutečnosti se však od těchto bombastických výroků postupně odklání, protože byly od začátku evidentně nereálné.
Takzvaná „zlatá éra“ ekonomické prosperity začala ještě před jeho nástupem do úřadu, kdy Spojené státy dosahovaly rekordních hospodářských výsledků. Po převzetí moci následoval mírný útlum, nikoliv rozkvět. A co se týče slibu o míru na Ukrajině do jednoho dne – Trump jej zpětně označil za „sarkasmus“. Pohodlná výmluva, když se ukáže, že nebyl schopen doložit jakýkoliv konkrétní plán.
Z kontextu je zřejmé, že mu nikdy nešlo o spravedlivé a trvalé ukončení války, ale pouze o možnost rychlého příměří, které by mohl marketingově využít. Takový klid zbraní by však neměl žádnou šanci na dlouhodobou udržitelnost, pokud by nevycházel z podmínek akceptovatelných pro obě strany konfliktu. Až by opět došlo k jeho zhroucení, byla by to opět Amerika, kdo by musel nést odpovědnost – tentokrát v daleko komplikovanější situaci a za výrazně vyšších nákladů.
Trumpa to ale nezajímá. Pro něj je klíčové jediné: aby byl alespoň po určitou dobu vnímán jako ten, kdo válku „ukončil“. Že by šlo jen o dočasné příměří bez reálného vyřešení konfliktu? Že by šlo o zdánlivý konec, po kterém bude následovat ještě horší pokračování? To pro něj nehraje roli. V Trumpově pojetí je úplně vedlejší, zda je taková dohoda spravedlivá, udržitelná, nebo v dlouhodobém horizontu výhodná pro Spojené státy. Podstatné je pouze to, že mu osobně vyhovuje – mediálně, politicky, a hlavně v očích jeho voličů.
To je mimořádně znepokojivé. Máme tu amerického prezidenta, který nerozumí složitosti ozbrojených konfliktů a který si, zřejmě zcela vážně, myslí, že do takto komplikované a hluboce zakořeněné války může vstoupit, uzavřít dohodu a jednoduše ji prohlásit za „mír“. Tato iluze je nejen falešná, ale potenciálně velmi nebezpečná – a to jak pro Ukrajinu, tak pro geopolitickou stabilitu celé Evropy.
Ještě děsivější ale je, že mu tuto realitu nikdo z jeho „kvalifikovaných“ poradců není schopen, nebo možná ani ochoten, sdělit. Buď se bojí odporovat jeho představám, nebo sami nevědí, jak složité a křehké je diplomatické řešení války, která není výsledkem nedorozumění, ale cílené agrese. V obou případech je to selhání, které může mít dalekosáhlé důsledky.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
