Máme před sebou amerického prezidenta, který zjevně nerozumí podstatě ozbrojených konfliktů a přesto věří, že může vstoupit do jedné z nejkomplexnějších válek současnosti, uzavřít rychlou dohodu a okamžitě ji prohlásit za „mír“. Tato představa je nejen naprosto iluzorní, ale především nebezpečná. Nejen pro Ukrajinu, nýbrž pro stabilitu celé Evropy.
Český prezident vnímá Trumpovo úsilí o dosažení urovnání konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou jasně. „Pro amerického prezidenta není tak důležité, jestli Ukrajina přijde o území, bude muset demilitarizovat nebo být neutrální. Větší motivací je zapsat se od historie jako někdo, kdo uzavřel deal a kdo přispěje k tomu narovnání americko-ruských vztahů,“ uvedl Pavel podle serveru ČT24.
Trump se skutečně snaží zasáhnout do konfliktu mezi válčícími zeměmi, ovšem způsobem, který vyvolává vážné otázky. Zahraniční média, včetně americké CNN, upozorňují na jeho nápadně vstřícný postoj vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Opakované a dlouhé, až dvouhodinové telefonáty mezi Trumpem a Vladimirem Putinem vyvolávají oprávněné podezření, že spolu řeší otázky, o nichž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nemá ani tušení. Tyto zákulisní rozhovory naznačují možnost, že americký prezident může usilovat o vyjednání ukončení rusko-ukrajinské války mimo rámec ukrajinských zájmů – tedy bez Ukrajiny.
Tento přístup navíc zapadá do dlouhodobého schématu, které Trump uplatňuje již od počátku svého působení v politice. Opakovaně slibuje velkolepé výsledky – ať už jde o „zlatou éru Ameriky“ nebo rychlé ukončení války na Ukrajině „do 24 hodin“. Ve skutečnosti se však od těchto bombastických výroků postupně odklání, protože byly od začátku evidentně nereálné.
Takzvaná „zlatá éra“ ekonomické prosperity začala ještě před jeho nástupem do úřadu, kdy Spojené státy dosahovaly rekordních hospodářských výsledků. Po převzetí moci následoval mírný útlum, nikoliv rozkvět. A co se týče slibu o míru na Ukrajině do jednoho dne – Trump jej zpětně označil za „sarkasmus“. Pohodlná výmluva, když se ukáže, že nebyl schopen doložit jakýkoliv konkrétní plán.
Z kontextu je zřejmé, že mu nikdy nešlo o spravedlivé a trvalé ukončení války, ale pouze o možnost rychlého příměří, které by mohl marketingově využít. Takový klid zbraní by však neměl žádnou šanci na dlouhodobou udržitelnost, pokud by nevycházel z podmínek akceptovatelných pro obě strany konfliktu. Až by opět došlo k jeho zhroucení, byla by to opět Amerika, kdo by musel nést odpovědnost – tentokrát v daleko komplikovanější situaci a za výrazně vyšších nákladů.
Trumpa to ale nezajímá. Pro něj je klíčové jediné: aby byl alespoň po určitou dobu vnímán jako ten, kdo válku „ukončil“. Že by šlo jen o dočasné příměří bez reálného vyřešení konfliktu? Že by šlo o zdánlivý konec, po kterém bude následovat ještě horší pokračování? To pro něj nehraje roli. V Trumpově pojetí je úplně vedlejší, zda je taková dohoda spravedlivá, udržitelná, nebo v dlouhodobém horizontu výhodná pro Spojené státy. Podstatné je pouze to, že mu osobně vyhovuje – mediálně, politicky, a hlavně v očích jeho voličů.
To je mimořádně znepokojivé. Máme tu amerického prezidenta, který nerozumí složitosti ozbrojených konfliktů a který si, zřejmě zcela vážně, myslí, že do takto komplikované a hluboce zakořeněné války může vstoupit, uzavřít dohodu a jednoduše ji prohlásit za „mír“. Tato iluze je nejen falešná, ale potenciálně velmi nebezpečná – a to jak pro Ukrajinu, tak pro geopolitickou stabilitu celé Evropy.
Ještě děsivější ale je, že mu tuto realitu nikdo z jeho „kvalifikovaných“ poradců není schopen, nebo možná ani ochoten, sdělit. Buď se bojí odporovat jeho představám, nebo sami nevědí, jak složité a křehké je diplomatické řešení války, která není výsledkem nedorozumění, ale cílené agrese. V obou případech je to selhání, které může mít dalekosáhlé důsledky.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.
Náměstek amerického ministra spravedlnosti Todd Blanche v neděli oznámil, že prověřování případu Jeffreyho Epsteina a Ghislaine Maxwellové ze strany prokuratury je u konce. V rozhovoru pro televizi ABC uvedl, že po zveřejnění milionů stran dokumentů v uplynulém týdnu již ministerstvo neplánuje žádné další kroky. Reagoval tak na neutichající volání obětí i zákonodárců po vyvození odpovědnosti vůči dalším osobám napojeným na Epsteinovu síť.
Americký prezident Donald Trump pohrozil žalobou komikovi Trevoru Noahovi, který moderoval nedělní předávání hudebních cen Grammy. Důvodem je vtip, ve kterém Noah naznačil, že Trump v minulosti navštěvoval soukromý ostrov usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
