V květnu 1990 Estonsko a Lotyšsko formálně obnovily svou předválečnou státnost a distancovaly se od sovětské okupace. Přijetím klíčových deklarací a ústavních změn tehdy jasně potvrdily svou kontinuitu a nárok na nezávislost. Lotyši si 35. výročí od tohoto momentu připomněli 4. května, Estonci tak učiní ve čtvrtek.
Posledních pětatřicet let přineslo východní Evropě příležitost, jakou jí předchozí století systematicky odpíralo. Ukázalo se, že tento region – po desetiletích okupační devastace a vnucené podřízenosti – má potenciál nejen k samostatné existenci, ale i k prosperitě. Klíčovým předpokladem je však jediná podmínka: že o jeho budoucnosti nerozhodují samopaly v zádech řízené z Moskvy. Pokud si dnes někdo ještě pokládá otázku, co vlastně znamená „ruský vliv“, stačí se ohlédnout. Odpovědí je kolaps politické suverenity, vynucené deportace, kulturní sterilita a bezpečnostní vakuum.
Pobaltí – Estonsko, Lotyšsko a Litva – si tímto vývojem prošly až příliš důkladně. V první polovině 20. století čelily nejprve nacistické okupaci, která zde zanechala tragické demografické a morální šrámy, aby je vzápětí vystřídal sovětský režim, který žádné slitování nenabízel. Šlo o režim, jenž odmítal připustit samotnou existenci těchto států jako svébytných entit. Národní elity byly decimovány, politická reprezentace odstraněna, jazyk a kultura marginalizovány. Co nebylo rusifikováno, mělo být umlčeno. A co umlčeno být nechtělo, bylo fyzicky zlikvidováno.
Není proto náhodou, že právě dnes, kdy opět čelíme agresivnímu Rusku, vycházejí nejsilnější varování právě z Pobaltí. Tyto státy dobře vědí, co obnáší „ruský svět“, a vědí, že před ním nelze ustupovat. Na první pohled je zřejmé, že samy by dlouhodobě vojensky vzdorovat nemohly. Jejich velikost, poloha i zdroje jim v tom objektivně brání. Pokud dnes stále existují jako svobodné a nezávislé země, není to díky jejich vojenské převaze, ale díky jasnému začlenění do struktur Západu – především NATO a EU. Bez této vazby by jejich osud pravděpodobně zrcadlil ten ukrajinský – v horším scénáři dokonce bez možnosti odporu.
O to důležitější ale je, že navzdory své velikosti a historickému traumatu tyto země nezaostávají. Naopak – staly se aktivními aktéry evropské bezpečnostní politiky. Estonsko, Lotyšsko a Litva dnes nejen deklarují nutnost obranyschopné Evropy, ale samy jí jdou příkladem. V kontextu NATO, kde i ekonomicky nejsilnější státy často selhávají v plnění vlastních závazků, představují pobaltské země výjimku. Investují do obrany – nejen symbolicky, ale reálně. Překračují stanovený dvouprocentní limit a ukazují, že bezpečnost není luxus, nýbrž podmínka přežití.
Pobaltská zkušenost proto není historickým reliktem, ale aktuálním mementem. V časech, kdy se v některých evropských metropolích opět rozmáhá iluze, že bezpečnost lze zajistit dialogem s agresorem, připomíná Pobaltí jednoduchou pravdu, že bezpečnost nelze vyjednat. Lze ji ale vybojovat – a musí být systematicky zajišťována. Pokud to Evropa nedokáže pochopit, bude se východní hranice NATO nadále přibližovat směrem na západ. A cena za tuto slepotu bude výrazně vyšší než dvě procenta HDP.
Americký prezident Donald Trump si bude v pondělí volat s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jedním z témat bude samozřejmě otázka míru na Ukrajině. Trump podle svých slov doufá, že výsledkem jednání bude zahájení příměří.
Češi mají za pět utkání ve skupině mistrovství světa ve Švédsku a Dánsku stejný počet výher. V sobotním duelu s Kazachstánem triumfovali 8:1 zásluhou hattricku jubilanta Romana Červenky a dvougólových střelců Matěje Stránského a Adama Klapky.
Ke slavným květnovým oslavencům patří i Jiřina Bohdalová, která měla narozeniny počátkem měsíce. A protože čas letí, za rok bude mít půlkulaté pětadevadesátiny. Chystá legenda českého filmu něco speciálního?
Rusové přednesli na pátečním jednání v Istanbulu požadavky, které Ukrajina nemůže přijmout. Naznačují to informace zahraničních médií. Americký prezident Donald Trump se přesto opřel do ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a prohlásil, že se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem nakonec dohodne.
Dominika Gottová si vybrala vlastní životní cestu a žije ve Finsku, tedy daleko od zbytku rodiny legendárního zpěváka Karla Gotta. V Česku má tři nevlastní sestry, ale vztahy s nimi nejsou nejlepší. Nejstarší dcera mnohonásobného Slavíka to otevřeně přiznala.
Starostové a nezávislí se v sobotu sešli na volebním sněmu, který se koná jen několik měsíců před parlamentními volbami. Hnutí do nich povede ministr vnitra Vít Rakušan, který jasně obhájil předsednický post. Stranickou dvojkou bude i nadále ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje. Radek Banga v pátek na sociální síti oznámil radostnou novinku. S manželkou Veronikou se po třinácti letech od svatby dočkali prvního potomka. Už dopředu se vědělo, že čekají holčičku. Jaké jméno dcera dostala?
Majetek britského krále Karla III. se loni rozrostl na 640 milionů liber, což odpovídá zhruba devatenácti miliardám korun. Panovník tak zbohatl o zhruba 890 milionů korun a je nyní stejně bohatý jako bývalý ministerský předseda Rishi Sunak a jeho choť. Platí, že 27 celkem Čechů má i tak ještě rozsáhlejší majetek než Karel III. V britském žebříčku nejbohatších je král ovšem až na 238. příčce.
Česko dnes čeká pátý zápas ve skupině mistrovství světa ve Švédsku a Dánsku. Navzdory samým výhrám se realizační tým stále dívá po posilách. Jedné hvězdy z NHL už se ale určitě nedočká. O osudu Tomáše Hertla rozhodli kluboví šéfové.
Pozůstalí připravují poslední rozloučení s Jiřím Bartoškou, oficiálně ale detaily úterního obřadu nejsou známé. Objevily se nicméně spekulace o tom, kdo promluví. Dagmar Havlová, jejíž jméno také padlo, se rozhodla reagovat.
V Česku panují obavy z nákazu ebolou. Američan, u kterého je důvodné podezření na závažnou nemoc, byl v pátek večer převezen z Tábora do pražské Fakultní nemocnice Bulovka. Výsledky testů by měly být známé dnes.
Princ Harry obvinil britský deník The Sun z cíleného útoku na svou osobu. Dle jeho tvrzení bulvární médium zveřejnilo „lživý a ponižující“ článek, který jej neprávem spojil s americkým rapperem Seanem „Diddym“ Combsem, jenž čelí vážnému obvinění z obchodování se ženami. Tato informace vyšla najevo v nově odtajněném soudním dokumentu, který je součástí širšího sporu mezi Harrym a vydavatelstvím News Group Newspapers (NGN), ovládaným mediálním magnátem Rupertem Murdochem.