V květnu 1990 Estonsko a Lotyšsko formálně obnovily svou předválečnou státnost a distancovaly se od sovětské okupace. Přijetím klíčových deklarací a ústavních změn tehdy jasně potvrdily svou kontinuitu a nárok na nezávislost. Lotyši si 35. výročí od tohoto momentu připomněli 4. května, Estonci tak učiní ve čtvrtek.
Posledních pětatřicet let přineslo východní Evropě příležitost, jakou jí předchozí století systematicky odpíralo. Ukázalo se, že tento region – po desetiletích okupační devastace a vnucené podřízenosti – má potenciál nejen k samostatné existenci, ale i k prosperitě. Klíčovým předpokladem je však jediná podmínka: že o jeho budoucnosti nerozhodují samopaly v zádech řízené z Moskvy. Pokud si dnes někdo ještě pokládá otázku, co vlastně znamená „ruský vliv“, stačí se ohlédnout. Odpovědí je kolaps politické suverenity, vynucené deportace, kulturní sterilita a bezpečnostní vakuum.
Pobaltí – Estonsko, Lotyšsko a Litva – si tímto vývojem prošly až příliš důkladně. V první polovině 20. století čelily nejprve nacistické okupaci, která zde zanechala tragické demografické a morální šrámy, aby je vzápětí vystřídal sovětský režim, který žádné slitování nenabízel. Šlo o režim, jenž odmítal připustit samotnou existenci těchto států jako svébytných entit. Národní elity byly decimovány, politická reprezentace odstraněna, jazyk a kultura marginalizovány. Co nebylo rusifikováno, mělo být umlčeno. A co umlčeno být nechtělo, bylo fyzicky zlikvidováno.
Není proto náhodou, že právě dnes, kdy opět čelíme agresivnímu Rusku, vycházejí nejsilnější varování právě z Pobaltí. Tyto státy dobře vědí, co obnáší „ruský svět“, a vědí, že před ním nelze ustupovat. Na první pohled je zřejmé, že samy by dlouhodobě vojensky vzdorovat nemohly. Jejich velikost, poloha i zdroje jim v tom objektivně brání. Pokud dnes stále existují jako svobodné a nezávislé země, není to díky jejich vojenské převaze, ale díky jasnému začlenění do struktur Západu – především NATO a EU. Bez této vazby by jejich osud pravděpodobně zrcadlil ten ukrajinský – v horším scénáři dokonce bez možnosti odporu.
O to důležitější ale je, že navzdory své velikosti a historickému traumatu tyto země nezaostávají. Naopak – staly se aktivními aktéry evropské bezpečnostní politiky. Estonsko, Lotyšsko a Litva dnes nejen deklarují nutnost obranyschopné Evropy, ale samy jí jdou příkladem. V kontextu NATO, kde i ekonomicky nejsilnější státy často selhávají v plnění vlastních závazků, představují pobaltské země výjimku. Investují do obrany – nejen symbolicky, ale reálně. Překračují stanovený dvouprocentní limit a ukazují, že bezpečnost není luxus, nýbrž podmínka přežití.
Pobaltská zkušenost proto není historickým reliktem, ale aktuálním mementem. V časech, kdy se v některých evropských metropolích opět rozmáhá iluze, že bezpečnost lze zajistit dialogem s agresorem, připomíná Pobaltí jednoduchou pravdu, že bezpečnost nelze vyjednat. Lze ji ale vybojovat – a musí být systematicky zajišťována. Pokud to Evropa nedokáže pochopit, bude se východní hranice NATO nadále přibližovat směrem na západ. A cena za tuto slepotu bude výrazně vyšší než dvě procenta HDP.
Jakýkoli vojenský zásah ze strany Spojených států by vedl ke krveprolití s nevyčíslitelnými následky pro mír a stabilitu v celém regionu. Na sociální síti X před tím varoval kubánský prezident Miguel Díaz-Canel, který zároveň zdůraznil, že Kuba pro nikoho nepředstavuje hrozbu. Reagoval tak na zprávy o tom, že by Washington mohl přistoupit k vojenské akci.
I malé zvýšení fyzické aktivity v každodenním životě může mít zásadní vliv na naše dlouhodobé zdraví a délku života. Nový rozsáhlý výzkum, který analyzoval data od 150 000 dospělých ve Spojených státech, Velké Británii a Skandinávii, ukázal, že pouhých pět minut středně intenzivního pohybu denně dokáže odvrátit přibližně jedno z deseti předčasných úmrtí. Mezi takové aktivity patří například svižná chůze, jízda na kole nebo chůze po schodech.
Andy Burnham oznámil, že se nebude pokoušet o návrat Spojeného království do Evropské unie. Ve svém prvním velkém projevu od oznámení kandidatury v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield uvedl, že by země uvízla v permanentních problémech, pokud by se neustále dokola vedly stejné debaty. Místo toho slíbil nekompromisní zaměření na domácí politiku, opravu vlastní země a její opětovné zprovoznění.
Asteroid o velikosti jednoho až dvou školních autobusů v pondělí těsně mine Zemi. Podle Evropské vesmírné agentury se k naší planetě přiblíží na vzdálenost 91593 kilometrů, což odpovídá přibližně jedné čtvrtině vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Těleso objevili astronomové v Arizoně teprve 10. května a dostalo označení 2026JH2. Objekt patří do skupiny Apollo, což jsou asteroidy obíhající Slunce po drahách, které protínají oběžnou dráhu Země.
Evropa se pravděpodobně nikdy plně neoprostí od závislosti na cizích technologiích, protože se až příliš spoléhá na software ze Spojených států a hardware z Číny. V rozhovoru pro server Politico to uvedl šéf finské bezpečnostní a zpravodajské služby Juha Martelius. Situaci na evropském kontinentu přirovnal k tělu napadenému dvěma druhy rakoviny s tím, že operace je sice nejspíš nemožná, ale dá se s tím žít.
Tvrdé zásahy Trumpovy administrativy proti nelegální imigraci by mohly Spojené státy v následujících deseti letech připravit až o 479 miliard dolarů na ušlých daňových příjmech. Podle daňových odborníků totiž represe a obavy ze zátahů imigračních úřadů odrazují lidi bez legálního statusu od podávání daňových přiznání.
Kreml ústy svých představitelů oznámil, že v současné době považuje mírový proces s Ukrajinou za pozastavený. Ruské úřady nicméně podle tiskové agentury Reuters dodaly, že očekávají jeho brzké obnovení.
Britský premiér Keir Starmer neplánuje stanovit žádný časový harmonogram pro svůj odchod z Downing Street. Uvedl to jeden z jeho nejbližších vládních spojenců, vicepremiér a ministr spravedlnosti David Lammy. Zároveň vyzval Labouristickou stranu, aby hodila za hlavu opakované spekulace o výměně lídra, které označil za velkolepý vlastní gól.
Po celá poslední tři desetiletí byla Čína národem vlastníků nemovitostí. Tento trend výrazně poháněl druhou největší ekonomiku světa a plnil sny milionů lidí. Po útlumu a následném ukončení politiky sociálního bydlení v devadesátých letech minulých let se vládní plánování spojilo s hluboce zakořeněnými kulturními normami. Výsledkem byl vznik takové úrovně soukromého vlastnictví, která je v západních zemích naprosto nepředstavitelná.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te v neděli na svém facebookovém profilu vyzval administrativu Donalda Trumpa, aby pokračovala v prodeji zbraní tomuto samosprávnému ostrovu. Podle jeho vyjádření je americká podpora naprosto nezbytná pro zajištění regionálního míru a bezpečnosti a pro odražení stále agresivnější vojenské přítomnosti Pekingu v oblasti.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se připravuje na přijetí ruského prezidenta Vladimira Putina v Pekingu. Tato významná státní návštěva se uskuteční pouhé čtyři dny poté, co Čínu po náročném a ostře sledovaném summitu opustil americký prezident Donald Trump. Obě hlavy státu si před nadcházejícím setkáním vyměnily gratulační dopisy.
Tři lidé zemřeli při nočním ukrajinském útoku na ruskou Moskvu a její okolí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského šlo o reakci na prodlužování konfliktu ze strany Ruska a jeho útoky na ukrajinská města.