V květnu 1990 Estonsko a Lotyšsko formálně obnovily svou předválečnou státnost a distancovaly se od sovětské okupace. Přijetím klíčových deklarací a ústavních změn tehdy jasně potvrdily svou kontinuitu a nárok na nezávislost. Lotyši si 35. výročí od tohoto momentu připomněli 4. května, Estonci tak učiní ve čtvrtek.
Posledních pětatřicet let přineslo východní Evropě příležitost, jakou jí předchozí století systematicky odpíralo. Ukázalo se, že tento region – po desetiletích okupační devastace a vnucené podřízenosti – má potenciál nejen k samostatné existenci, ale i k prosperitě. Klíčovým předpokladem je však jediná podmínka: že o jeho budoucnosti nerozhodují samopaly v zádech řízené z Moskvy. Pokud si dnes někdo ještě pokládá otázku, co vlastně znamená „ruský vliv“, stačí se ohlédnout. Odpovědí je kolaps politické suverenity, vynucené deportace, kulturní sterilita a bezpečnostní vakuum.
Pobaltí – Estonsko, Lotyšsko a Litva – si tímto vývojem prošly až příliš důkladně. V první polovině 20. století čelily nejprve nacistické okupaci, která zde zanechala tragické demografické a morální šrámy, aby je vzápětí vystřídal sovětský režim, který žádné slitování nenabízel. Šlo o režim, jenž odmítal připustit samotnou existenci těchto států jako svébytných entit. Národní elity byly decimovány, politická reprezentace odstraněna, jazyk a kultura marginalizovány. Co nebylo rusifikováno, mělo být umlčeno. A co umlčeno být nechtělo, bylo fyzicky zlikvidováno.
Není proto náhodou, že právě dnes, kdy opět čelíme agresivnímu Rusku, vycházejí nejsilnější varování právě z Pobaltí. Tyto státy dobře vědí, co obnáší „ruský svět“, a vědí, že před ním nelze ustupovat. Na první pohled je zřejmé, že samy by dlouhodobě vojensky vzdorovat nemohly. Jejich velikost, poloha i zdroje jim v tom objektivně brání. Pokud dnes stále existují jako svobodné a nezávislé země, není to díky jejich vojenské převaze, ale díky jasnému začlenění do struktur Západu – především NATO a EU. Bez této vazby by jejich osud pravděpodobně zrcadlil ten ukrajinský – v horším scénáři dokonce bez možnosti odporu.
O to důležitější ale je, že navzdory své velikosti a historickému traumatu tyto země nezaostávají. Naopak – staly se aktivními aktéry evropské bezpečnostní politiky. Estonsko, Lotyšsko a Litva dnes nejen deklarují nutnost obranyschopné Evropy, ale samy jí jdou příkladem. V kontextu NATO, kde i ekonomicky nejsilnější státy často selhávají v plnění vlastních závazků, představují pobaltské země výjimku. Investují do obrany – nejen symbolicky, ale reálně. Překračují stanovený dvouprocentní limit a ukazují, že bezpečnost není luxus, nýbrž podmínka přežití.
Pobaltská zkušenost proto není historickým reliktem, ale aktuálním mementem. V časech, kdy se v některých evropských metropolích opět rozmáhá iluze, že bezpečnost lze zajistit dialogem s agresorem, připomíná Pobaltí jednoduchou pravdu, že bezpečnost nelze vyjednat. Lze ji ale vybojovat – a musí být systematicky zajišťována. Pokud to Evropa nedokáže pochopit, bude se východní hranice NATO nadále přibližovat směrem na západ. A cena za tuto slepotu bude výrazně vyšší než dvě procenta HDP.
Tragédie se na začátku předprázdninového týdne stala na gymnáziu v Bystřici nad Pernštejnem na Vysočině. Žák tam vypadl z okna a utrpěl zranění neslučitelná se životem. Případem se zabývá policie.
Historie se na zimních olympijských hrách v Itálii nejspíš opakovat nebude. České favoritce Ester Ledecké totiž nebude umožněno účastnit se paralelního obřího slalomu na snowboardu i sjezdu lyžařek. Trojnásobná olympijská vítězka si tak bude muset vybrat.
Ledovce v pohoří Pamír ve Střední Asii patřily k těm posledním na světě, které zůstávaly stabilní, nebo dokonce rostly, zatímco jiné tají. Nová studie však naznačuje, že tato anomálie se zřejmě chýlí ke konci, což bude mít závažné důsledky pro miliony lidí závislých na vodě z ledovců v letních měsících. Střední Asie s vrcholy přesahujícími 7 000 metrů je po Arktidě a Antarktidě třetí největší zásobárnou ledu na planetě. Oblast zahrnující pohoří Pamír a Hindúkuš je proto nazývána „třetí pól“.
Ministři energetiky Evropské unie (EU) se v pondělí shodli na postupném ukončení veškerého dovozu ruského plynu do konce roku 2027. Tento krok je součástí širší strategie EU, která má blok zbavit závislosti na dodávkách energie z Ruska. Proti tomuto rozhodnutí se však vyslovily Maďarsko a Slovensko, které udržují s Kremlem bližší diplomatické vztahy a stále odebírají ruský plyn potrubím.
Za každým významným politickým lídrem často stojí žena, jejíž vliv se neprojevuje prostřednictvím oficiální funkce, nýbrž skrze schopnost působit kultivovaně, strategicky a s hlubokým porozuměním lidskému rozměru moci. Melania Trumpová, Olena Zelenská, Eleanor Rooseveltová, Brigitte Macronová a Raisa Gorbačovová představují odlišné, avšak rovnocenné podoby ženského vlivu v politice. Ukazují, že role první dámy dávno překročila rámec společenské reprezentace a stala se prostorem skutečné diplomacie, měkké síly a morální autority, která spoluutváří obraz státu i jeho hodnot.
Kroky Donalda Trumpa potvrzují obavy demonstrantů, že se chová jako král, tvrdí analýza Stephena Collinsona. Prezident Donald Trump a jeho okolí reagovali na víkendové protesty „No Kings“ výsměchem, čímž vlastně jen podpořili kritiku, která poukazuje na jeho rostoucí aroganci a přesvědčení o neomezené moci.
Navzdory dojednanému příměří v Gaze, které zprostředkoval americký prezident Donald Trump a které zastavilo dva roky trvající válku mezi Izraelem a Hamásem, se Palestinci ocitají před herkulovským úkolem obnovy. Každodenní život v Gaze je v současnosti nepředstavitelný. Bývalý softwarový inženýr Noor Abed musel například použít GPS, aby našel místo, kde dříve stála jeho čtvrť, která se proměnila v pouhé písečné duny.
Rusko si osvojilo strategii permanentní hybridní války, jejíž cílem není pouze vítězství na Ukrajině, ale především trvalé oslabení Západu. Nejnovější taktika Moskvy zahrnuje průniky dronů do Polska, přelety stíhaček v prostoru NATO, zasahování do voleb v Rumunsku a Moldavsku a nasazení „malých zelených mužíčků“ v Estonsku. Tyto akce jsou podle expertů součástí širší strategie, označované jako „Gerasimovova doktrína“ nebo „nelineární válka“.
Nejvyšší čínští představitelé se tento týden sejdou v Pekingu, aby stanovili klíčové cíle a vize země pro zbytek desetiletí. Jedná se o zasedání neboli Plénum Ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se schází přibližně jednou ročně. Závěry z tohoto týdne budou tvořit základ pro nadcházející Pětiletý plán, který bude druhá největší světová ekonomika následovat v letech 2026 až 2030.
Mnoho největších světových webových stránek a aplikací je mimo provoz kvůli výpadku postihujícímu Amazon Web Services (AWS). Infrastruktura cloudové divize Amazonu tvoří základ pro miliony webů a platforem velkých společností. Problémy zasáhly aplikace jako Snapchat, Duolingo, Zoom a Roblox, stejně jako zákazníky bank Lloyds a Halifax. AWS nyní hlásí, že „vidí značné známky oživení“ a většina aplikací by již měla fungovat, uživatelé ale nadále hlásí opak.
Americký prezident Donald Trump v neděli nazval kolumbijského prezidenta Gustava Petra „ilegálním drogovým vůdcem“ a oznámil, že škrtne financování Kolumbie ze strany USA. Důvodem je, že Petro podle něj „nedělá nic, aby zastavil“ produkci drog ve své zemi. Toto prohlášení představuje nejnovější známku tření mezi Washingtonem a jedním z jeho nejbližších latinskoamerických spojenců.
Americký prezident Donald Trump v neděli pozdě večer navrhl, aby válka na Ukrajině byla zmrazena podél současných frontových linií. K tomuto prohlášení došlo jen několik dní po jeho údajně napjatém setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.