Ruský prezident Vladimir Putin odmítl účast na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským navzdory tomu, že setkání sám navrhl. Právě v čase, kdy mělo k rozhovorům dvou válčících lídrů dojít, přicházejí z ukrajinské fronty zprávy o masivních přesunech ruských jednotek.
Podle informací zpravodajských serverů Kyiv Post, Ukranews a také analytiků z Atlantic Council Moskva soustřeďuje síly k rozsáhlé ofenzivě. Děje se to právě v době, kdy se měl Putin – na svůj vlastní návrh – sejít se Zelenským. Navenek ruský prezident naznačoval ochotu jednat o ukončení války, zatímco ve skutečnosti zřejmě vydával rozkazy k dalšímu stupňování agrese proti Ukrajině.
Že se Putin osobní konfrontace se Zelenským obává, je čím dál zjevnější. Není to jen strach z rozhovoru se silnějším protivníkem na morální rovině, ale zároveň hluboce zakořeněná nejistota autokrata, který se vyhýbá přímé odpovědnosti za vlastní agresi.
Tentokrát ale předvedl míru pokrytectví, která překonává i jeho chování z února 2022 – a to už je co říct. Tehdy ještě měl potřebu tvářit se jako státník. V médiích i na mezinárodních fórech opakovaně tvrdil, že Rusko nemá v úmyslu napadnout Ukrajinu. Vědomě lhal, přičemž už v té době vydával příkazy k invazi. O pár dní později ruské tanky překročily mezinárodní hranice a rozjely se směrem na Kyjev.
Dnes si sám navrhl schůzku. Vybral místo – Istanbul. Zelenskyj jeho návrh přijal a veřejně mu vzkázal, že na něj bude čekat. Připojil se i Donald Trump, který – ať už z jakýchkoliv pohnutek – oznámil ochotu jednat. A co udělal Putin? V den, kdy se měl dostavit, se stáhl. Mlčel. Zmizel.
Promarnil mimořádnou příležitost. Nešlo o rutinní diplomatické gesto nebo symbolické potřesení rukou před kamerami. Šlo o šanci, vzácnou, historickou, jednat s oběma klíčovými oponenty současně: s ukrajinským prezidentem, s nímž vede brutální válku, a s americkým prezidentem, s nímž do další války velmi reálně směřuje.
Místo toho, aby projevil alespoň náznak odvahy, strategického uvažování nebo minimálně instinktu k záchraně vlastní politické reputace, předvedl to, co se od něj dalo čekat, tedy zbabělost, manipulaci, arogantní vyhýbání se odpovědnosti.
Namísto státníka vystoupil opět imperiální autokrat, odtržený od reality, který si raději přepisuje dějiny ve svém okolí, než aby se postavil skutečnosti čelem. Nejde jen o odmítnutí dialogu, nýbrž o aktivní rozhodnutí pokračovat v destrukci, v agresi, v záměrném přehlížení lidského utrpení, které sám způsobil.
Selhal. Ne poprvé. Ale tentokrát tak surově a v tak odhalené nahotě, že to nejde zamést pod stůl ani v Kremlu. Ani propagandistická mašinerie nedokáže úplně zakrýt, že Putin ustoupil právě ve chvíli, kdy mohl jednat. A to nikoli kvůli slabosti protivníků – ale kvůli vlastní slabosti, kterou už nedokáže skrýt ani za jaderné hrozby, ani za armádní přehlídky.
Kriminalisté se zabývají tragickým napadením, ke kterému došlo v Prostějově. Zatímco jeden člověk nepřežil, další osoba skončila v poutech. Příčina a okolnosti smutné události jsou předmětem probíhajícího vyšetřování.
Česká televize se během uplynulého víkendu musela poprvé popasovat s absencí Václava Moravce, který se po více než 20 letech rozhodl ve veřejnoprávní televizi skončit. Na Kavčích horách už každopádně mají jasno o dlouhodobější náhradě za moderátora politických debat.
Česko netěší dopady posledních událostí na Blízkém východě. Premiér Andrej Babiš (ANO) zkritizoval Izrael kvůli útoku na zařízení v Íránu, po nichž stouply ceny ropy a plynu na celém světě.
Jsme sice teprve za polovinou března, ale meteorologové už začínají tušit, jak v Česku bude během první poloviny dubna. Existuje přitom minimálně jeden důvod, proč je předpověď na toto období mimořádně žádaná.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další úsměvný moment, který se řeší po celém světě. S japonskou premiérkou po svém boku se vyjadřoval ke slavnému útoku na Pearl Harbor. Upozornil na to britský deník Guardian.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Málokdo z jejích vrstevníků je v tom věku tak aktivní jako nejslavnější česká herečka. Její dcera Simona Stašová dokonce přiznala, že Bohdalová v rodině stále drží otěže pevně v rukou.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.