Ruský prezident Vladimir Putin odmítl účast na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským navzdory tomu, že setkání sám navrhl. Právě v čase, kdy mělo k rozhovorům dvou válčících lídrů dojít, přicházejí z ukrajinské fronty zprávy o masivních přesunech ruských jednotek.
Podle informací zpravodajských serverů Kyiv Post, Ukranews a také analytiků z Atlantic Council Moskva soustřeďuje síly k rozsáhlé ofenzivě. Děje se to právě v době, kdy se měl Putin – na svůj vlastní návrh – sejít se Zelenským. Navenek ruský prezident naznačoval ochotu jednat o ukončení války, zatímco ve skutečnosti zřejmě vydával rozkazy k dalšímu stupňování agrese proti Ukrajině.
Že se Putin osobní konfrontace se Zelenským obává, je čím dál zjevnější. Není to jen strach z rozhovoru se silnějším protivníkem na morální rovině, ale zároveň hluboce zakořeněná nejistota autokrata, který se vyhýbá přímé odpovědnosti za vlastní agresi.
Tentokrát ale předvedl míru pokrytectví, která překonává i jeho chování z února 2022 – a to už je co říct. Tehdy ještě měl potřebu tvářit se jako státník. V médiích i na mezinárodních fórech opakovaně tvrdil, že Rusko nemá v úmyslu napadnout Ukrajinu. Vědomě lhal, přičemž už v té době vydával příkazy k invazi. O pár dní později ruské tanky překročily mezinárodní hranice a rozjely se směrem na Kyjev.
Dnes si sám navrhl schůzku. Vybral místo – Istanbul. Zelenskyj jeho návrh přijal a veřejně mu vzkázal, že na něj bude čekat. Připojil se i Donald Trump, který – ať už z jakýchkoliv pohnutek – oznámil ochotu jednat. A co udělal Putin? V den, kdy se měl dostavit, se stáhl. Mlčel. Zmizel.
Promarnil mimořádnou příležitost. Nešlo o rutinní diplomatické gesto nebo symbolické potřesení rukou před kamerami. Šlo o šanci, vzácnou, historickou, jednat s oběma klíčovými oponenty současně: s ukrajinským prezidentem, s nímž vede brutální válku, a s americkým prezidentem, s nímž do další války velmi reálně směřuje.
Místo toho, aby projevil alespoň náznak odvahy, strategického uvažování nebo minimálně instinktu k záchraně vlastní politické reputace, předvedl to, co se od něj dalo čekat, tedy zbabělost, manipulaci, arogantní vyhýbání se odpovědnosti.
Namísto státníka vystoupil opět imperiální autokrat, odtržený od reality, který si raději přepisuje dějiny ve svém okolí, než aby se postavil skutečnosti čelem. Nejde jen o odmítnutí dialogu, nýbrž o aktivní rozhodnutí pokračovat v destrukci, v agresi, v záměrném přehlížení lidského utrpení, které sám způsobil.
Selhal. Ne poprvé. Ale tentokrát tak surově a v tak odhalené nahotě, že to nejde zamést pod stůl ani v Kremlu. Ani propagandistická mašinerie nedokáže úplně zakrýt, že Putin ustoupil právě ve chvíli, kdy mohl jednat. A to nikoli kvůli slabosti protivníků – ale kvůli vlastní slabosti, kterou už nedokáže skrýt ani za jaderné hrozby, ani za armádní přehlídky.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.