Ruský prezident Vladimir Putin odmítl účast na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským navzdory tomu, že setkání sám navrhl. Právě v čase, kdy mělo k rozhovorům dvou válčících lídrů dojít, přicházejí z ukrajinské fronty zprávy o masivních přesunech ruských jednotek.
Podle informací zpravodajských serverů Kyiv Post, Ukranews a také analytiků z Atlantic Council Moskva soustřeďuje síly k rozsáhlé ofenzivě. Děje se to právě v době, kdy se měl Putin – na svůj vlastní návrh – sejít se Zelenským. Navenek ruský prezident naznačoval ochotu jednat o ukončení války, zatímco ve skutečnosti zřejmě vydával rozkazy k dalšímu stupňování agrese proti Ukrajině.
Že se Putin osobní konfrontace se Zelenským obává, je čím dál zjevnější. Není to jen strach z rozhovoru se silnějším protivníkem na morální rovině, ale zároveň hluboce zakořeněná nejistota autokrata, který se vyhýbá přímé odpovědnosti za vlastní agresi.
Tentokrát ale předvedl míru pokrytectví, která překonává i jeho chování z února 2022 – a to už je co říct. Tehdy ještě měl potřebu tvářit se jako státník. V médiích i na mezinárodních fórech opakovaně tvrdil, že Rusko nemá v úmyslu napadnout Ukrajinu. Vědomě lhal, přičemž už v té době vydával příkazy k invazi. O pár dní později ruské tanky překročily mezinárodní hranice a rozjely se směrem na Kyjev.
Dnes si sám navrhl schůzku. Vybral místo – Istanbul. Zelenskyj jeho návrh přijal a veřejně mu vzkázal, že na něj bude čekat. Připojil se i Donald Trump, který – ať už z jakýchkoliv pohnutek – oznámil ochotu jednat. A co udělal Putin? V den, kdy se měl dostavit, se stáhl. Mlčel. Zmizel.
Promarnil mimořádnou příležitost. Nešlo o rutinní diplomatické gesto nebo symbolické potřesení rukou před kamerami. Šlo o šanci, vzácnou, historickou, jednat s oběma klíčovými oponenty současně: s ukrajinským prezidentem, s nímž vede brutální válku, a s americkým prezidentem, s nímž do další války velmi reálně směřuje.
Místo toho, aby projevil alespoň náznak odvahy, strategického uvažování nebo minimálně instinktu k záchraně vlastní politické reputace, předvedl to, co se od něj dalo čekat, tedy zbabělost, manipulaci, arogantní vyhýbání se odpovědnosti.
Namísto státníka vystoupil opět imperiální autokrat, odtržený od reality, který si raději přepisuje dějiny ve svém okolí, než aby se postavil skutečnosti čelem. Nejde jen o odmítnutí dialogu, nýbrž o aktivní rozhodnutí pokračovat v destrukci, v agresi, v záměrném přehlížení lidského utrpení, které sám způsobil.
Selhal. Ne poprvé. Ale tentokrát tak surově a v tak odhalené nahotě, že to nejde zamést pod stůl ani v Kremlu. Ani propagandistická mašinerie nedokáže úplně zakrýt, že Putin ustoupil právě ve chvíli, kdy mohl jednat. A to nikoli kvůli slabosti protivníků – ale kvůli vlastní slabosti, kterou už nedokáže skrýt ani za jaderné hrozby, ani za armádní přehlídky.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.