Ruský prezident Vladimir Putin odmítl účast na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským navzdory tomu, že setkání sám navrhl. Právě v čase, kdy mělo k rozhovorům dvou válčících lídrů dojít, přicházejí z ukrajinské fronty zprávy o masivních přesunech ruských jednotek.
Podle informací zpravodajských serverů Kyiv Post, Ukranews a také analytiků z Atlantic Council Moskva soustřeďuje síly k rozsáhlé ofenzivě. Děje se to právě v době, kdy se měl Putin – na svůj vlastní návrh – sejít se Zelenským. Navenek ruský prezident naznačoval ochotu jednat o ukončení války, zatímco ve skutečnosti zřejmě vydával rozkazy k dalšímu stupňování agrese proti Ukrajině.
Že se Putin osobní konfrontace se Zelenským obává, je čím dál zjevnější. Není to jen strach z rozhovoru se silnějším protivníkem na morální rovině, ale zároveň hluboce zakořeněná nejistota autokrata, který se vyhýbá přímé odpovědnosti za vlastní agresi.
Tentokrát ale předvedl míru pokrytectví, která překonává i jeho chování z února 2022 – a to už je co říct. Tehdy ještě měl potřebu tvářit se jako státník. V médiích i na mezinárodních fórech opakovaně tvrdil, že Rusko nemá v úmyslu napadnout Ukrajinu. Vědomě lhal, přičemž už v té době vydával příkazy k invazi. O pár dní později ruské tanky překročily mezinárodní hranice a rozjely se směrem na Kyjev.
Dnes si sám navrhl schůzku. Vybral místo – Istanbul. Zelenskyj jeho návrh přijal a veřejně mu vzkázal, že na něj bude čekat. Připojil se i Donald Trump, který – ať už z jakýchkoliv pohnutek – oznámil ochotu jednat. A co udělal Putin? V den, kdy se měl dostavit, se stáhl. Mlčel. Zmizel.
Promarnil mimořádnou příležitost. Nešlo o rutinní diplomatické gesto nebo symbolické potřesení rukou před kamerami. Šlo o šanci, vzácnou, historickou, jednat s oběma klíčovými oponenty současně: s ukrajinským prezidentem, s nímž vede brutální válku, a s americkým prezidentem, s nímž do další války velmi reálně směřuje.
Místo toho, aby projevil alespoň náznak odvahy, strategického uvažování nebo minimálně instinktu k záchraně vlastní politické reputace, předvedl to, co se od něj dalo čekat, tedy zbabělost, manipulaci, arogantní vyhýbání se odpovědnosti.
Namísto státníka vystoupil opět imperiální autokrat, odtržený od reality, který si raději přepisuje dějiny ve svém okolí, než aby se postavil skutečnosti čelem. Nejde jen o odmítnutí dialogu, nýbrž o aktivní rozhodnutí pokračovat v destrukci, v agresi, v záměrném přehlížení lidského utrpení, které sám způsobil.
Selhal. Ne poprvé. Ale tentokrát tak surově a v tak odhalené nahotě, že to nejde zamést pod stůl ani v Kremlu. Ani propagandistická mašinerie nedokáže úplně zakrýt, že Putin ustoupil právě ve chvíli, kdy mohl jednat. A to nikoli kvůli slabosti protivníků – ale kvůli vlastní slabosti, kterou už nedokáže skrýt ani za jaderné hrozby, ani za armádní přehlídky.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Po relativně chladnějším prvním srpnovém víkendu se vrací tropická vedra. Meteorologové v pondělí varovali před nebezpečím požárů a vysokými teplotami, které budou dosahovat až 39 stupňů. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump plánoval další útoky na Írán, přičemž mělo jít o nejsilnější údery od druhé světové války. Nakonec je ale nenařídil, protože dává nepříteli další šanci se dohodnout. Nové kolo rozhovorů začne v pondělí, uvedla britská stanice BBC.
Irové se dnes a zítra budou loučit s Glenem Hansardem, písničkářem, jenž byl velmi dobře známý i v České republice, protože spolupracoval s Markétou Irglovou. Lidé mu mohou dát sbohem již v následujících hodinách. V úterý pak bude následovat pohřeb v katedrále v Dublinu. Informovala o tom BBC.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se nepáral se Španělskem po nájezdu migrantů na Ceutu a vyloučil by ho ze Schengenu. Podle Babiše se řešení nelegální migrace do EU řeší nejméně deset let, ale stále žádné není.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra.
V Česku se během prvního srpnového víkendu přechodně ochladilo, ale první polovina nového týdne přinese další tropickou epizodu, kdy maxima budou atakovat čtyřicítku. Směrem k víkendu se očekává ochlazení, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.