Ruský prezident Vladimir Putin odmítl účast na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským navzdory tomu, že setkání sám navrhl. Právě v čase, kdy mělo k rozhovorům dvou válčících lídrů dojít, přicházejí z ukrajinské fronty zprávy o masivních přesunech ruských jednotek.
Podle informací zpravodajských serverů Kyiv Post, Ukranews a také analytiků z Atlantic Council Moskva soustřeďuje síly k rozsáhlé ofenzivě. Děje se to právě v době, kdy se měl Putin – na svůj vlastní návrh – sejít se Zelenským. Navenek ruský prezident naznačoval ochotu jednat o ukončení války, zatímco ve skutečnosti zřejmě vydával rozkazy k dalšímu stupňování agrese proti Ukrajině.
Že se Putin osobní konfrontace se Zelenským obává, je čím dál zjevnější. Není to jen strach z rozhovoru se silnějším protivníkem na morální rovině, ale zároveň hluboce zakořeněná nejistota autokrata, který se vyhýbá přímé odpovědnosti za vlastní agresi.
Tentokrát ale předvedl míru pokrytectví, která překonává i jeho chování z února 2022 – a to už je co říct. Tehdy ještě měl potřebu tvářit se jako státník. V médiích i na mezinárodních fórech opakovaně tvrdil, že Rusko nemá v úmyslu napadnout Ukrajinu. Vědomě lhal, přičemž už v té době vydával příkazy k invazi. O pár dní později ruské tanky překročily mezinárodní hranice a rozjely se směrem na Kyjev.
Dnes si sám navrhl schůzku. Vybral místo – Istanbul. Zelenskyj jeho návrh přijal a veřejně mu vzkázal, že na něj bude čekat. Připojil se i Donald Trump, který – ať už z jakýchkoliv pohnutek – oznámil ochotu jednat. A co udělal Putin? V den, kdy se měl dostavit, se stáhl. Mlčel. Zmizel.
Promarnil mimořádnou příležitost. Nešlo o rutinní diplomatické gesto nebo symbolické potřesení rukou před kamerami. Šlo o šanci, vzácnou, historickou, jednat s oběma klíčovými oponenty současně: s ukrajinským prezidentem, s nímž vede brutální válku, a s americkým prezidentem, s nímž do další války velmi reálně směřuje.
Místo toho, aby projevil alespoň náznak odvahy, strategického uvažování nebo minimálně instinktu k záchraně vlastní politické reputace, předvedl to, co se od něj dalo čekat, tedy zbabělost, manipulaci, arogantní vyhýbání se odpovědnosti.
Namísto státníka vystoupil opět imperiální autokrat, odtržený od reality, který si raději přepisuje dějiny ve svém okolí, než aby se postavil skutečnosti čelem. Nejde jen o odmítnutí dialogu, nýbrž o aktivní rozhodnutí pokračovat v destrukci, v agresi, v záměrném přehlížení lidského utrpení, které sám způsobil.
Selhal. Ne poprvé. Ale tentokrát tak surově a v tak odhalené nahotě, že to nejde zamést pod stůl ani v Kremlu. Ani propagandistická mašinerie nedokáže úplně zakrýt, že Putin ustoupil právě ve chvíli, kdy mohl jednat. A to nikoli kvůli slabosti protivníků – ale kvůli vlastní slabosti, kterou už nedokáže skrýt ani za jaderné hrozby, ani za armádní přehlídky.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.