Investiční dohoda o těžbě strategických surovin, uzavřená mezi Spojenými státy a Ukrajinou, nese výrazný geopolitický i ekonomický rozměr. Její přínosy však zůstávají hypotetické, dokud Ukrajina nedokáže obnovit správní kapacity, zajistit vládu práva a vytvořit bezpečné investiční prostředí. Skutečná návratnost přijde teprve po skončení války, a ani tehdy není zaručena. Země čelí strukturálním výzvám, jejichž zvládnutí bude klíčové pro to, zda se z dohody stane nástroj obnovy, nebo jen politický rámec bez reálného dopadu.
Na konci dubna podepsaly Spojené státy a Ukrajina dohodu o vzniku společného investičního fondu zaměřeného na obnovu válkou zdevastované země. Klíčovým prvkem je financování prostřednictvím těžby strategických surovin, především ropy a plynu. Jde však o víc než ekonomický projekt. Fond představuje komplexní nástroj geopolitického ukotvení Ukrajiny v západní sféře vlivu – a zároveň jasný signál Moskvě.
Podle analýzy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) bude úspěch fondu záviset především na dvou proměnných: stabilitě bezpečnostního prostředí a kvalitě domácích institucí. Tyto faktory jsou však aktuálně mimořádně zranitelné – od pokračující ruské agrese až po rozpad klíčové infrastruktury a absenci aktuálních geologických průzkumů. Významnou překážkou je rovněž rozsah válečného poškození průmyslové základny a logistiky.
Na rozdíl od prvotního návrhu dohody, který z Kyjeva činil spíše pasivního příjemce pomoci, finální verze dokumentu výrazně posiluje suverenitu Ukrajiny. Zdroje zůstávají plně ve vlastnictví státu, správa fondu bude paritní a výnosy z těžby – vyjma státních podniků Naftogaz a Ukrnafta – se budou rozdělovat v poměru, který zvýhodňuje reinvestice. Klíčová inovace tkví v tom, že vojenská pomoc poskytovaná Spojenými státy bude moci být započítána jako investiční vklad, což eliminuje tlak na zpětné financování již poskytnuté podpory.
Dohoda explicitně definuje Rusko jako agresora, a zároveň vytváří precedentní rámec pro vyloučení všech subjektů napojených na ruskou válečnou ekonomiku z přístupu k rekonstrukčním projektům. Americké ministerstvo financí stanovilo nulovou toleranci vůči ruskému kapitálu – čímž fakticky kriminalizuje jakoukoliv formu „ekonomické šedé zóny“ ve vztahu k Moskvě. Tento prvek dohody přináší nový standard pro budoucí zahraniční investice v postkonfliktních regionech – že bez důvěryhodného geopolitického ukotvení nebude kapitál.
Dohoda tak zároveň potvrzuje kontinuitu americké zahraničněpolitické strategie, která zůstává neměnná i navzdory kolísání domácí politické rétoriky. Výroky prezidenta Trumpa o „vyváženém přístupu k Rusku“ vyvolaly nejistotu ohledně amerického závazku vůči Ukrajině. Nynější podpis dohody však tuto nejistotu rozptýlil – a Ukrajina je tímto oficiálně potvrzena jako strategická kotva v bezpečnostní architektuře východní Evropy.
Podle Financial Times je horizont návratnosti této dohody minimálně desetiletý. Ne kvůli nedostatku zdrojů – ty jsou na ukrajinském území přítomné v hojném množství, od lithia přes grafit až po železnou rudu. Problém je technický, bezpečnostní a institucionální.
Většina geologických map pochází z éry Sovětského svazu a je zastaralá. Válka zničila dopravní i průmyslovou infrastrukturu. A v oblastech bohatých na suroviny, zejména v Donbasu a na jihovýchodě země, probíhají aktivní boje. Investiční aktivity v takových podmínkách jsou z podstaty riskantní a pro mnoho investorů zcela nepřijatelné.
Kromě toho čelí Ukrajina hluboce zakořeněným strukturálním slabinám – zejména v oblasti korupce, neefektivní justice a netransparentních licenčních řízení. I ten nejlepší právní rámec zůstane na papíře, pokud nebude provázen důvěrou v jeho vymahatelnost. Ukrajina se tak musí transformovat nejen jako stát, ale jako věrohodný ekonomický partner.
Nový Marshallův plán?
V této souvislosti se stále častěji objevuje historická paralela: připomínka Marshallova plánu, jímž Spojené státy po druhé světové válce podpořily obnovu západní Evropy. Srovnání je na první pohled lákavé – nabízí rámec, který propojuje ekonomickou pomoc, institucionální stabilizaci a geopolitické ukotvení v transatlantickém prostoru. Je však třeba k němu přistupovat s opatrností.
Poválečná Evropa čelila sice rozsáhlým materiálním škodám, její území ale nebylo nadále aktivně napadáno. Válka skončila, bojová linie se posunula do sféry ideologie a politického vlivu. Ukrajina však zůstává ve stavu přímé ozbrojené konfrontace. Velká část jejího území je nadále ohrožena nebo okupována, statisíce lidí zůstávají vnitřními uprchlíky a státní instituce operují v krizovém režimu. Mluvit tedy o rekonstrukci ve smyslu Marshallova modelu je zatím spíše hypotetické – Ukrajina dosud není ve fázi poválečné obnovy, ale ve fázi války samotné.
Navzdory tomu dohoda o investičním fondu mezi Spojenými státy a Ukrajinou přináší prvky, které mají potenciál stát se základem nového typu mezinárodního partnerství. Nejde pouze o injekci kapitálu, nýbrž o vytvoření dlouhodobého institucionálního rámce, který propojí ekonomickou obnovu s geopolitickou integrací. Pokud se tento model osvědčí, může sloužit jako precedent pro budoucí angažmá Západu v dalších konfliktních nebo postkonfliktních oblastech – nejen v Evropě, ale i mimo ni.
Z pohledu Spojených států navíc dohoda není jen výrazem solidarity se spojencem, ale rovněž pragmatickým krokem. Ukrajina disponuje nerostným bohatstvím, které je v současné globální ekonomice vysoce žádané. Lithium, titan či vzácné zeminy hrají klíčovou roli nejen ve výrobě baterií a polovodičů, ale i v obranných technologiích. V kontextu rostoucí rivality s Čínou a úsilí o diversifikaci dodavatelských řetězců tak představuje Ukrajina nejen politickou prioritu, ale i strategický zdrojový uzel.
Spojené státy tak nesledují pouze rekonstrukci zničené země, ale současně si budují přístup k surovinám, které mohou být v příštích dekádách rozhodující pro jejich technologickou a bezpečnostní dominanci. Právě v této kombinaci hodnotového závazku a surovinového realismu spočívá skutečná váha dohody.
Investice do stability, která ještě neexistuje
V konečném důsledku však klíčová otázka nestojí v rovině, zda bude tato ambiciózní dohoda mezi Spojenými státy a Ukrajinou ekonomicky přínosná. Podstatnější je, zda Ukrajina dokáže vytvořit systémové, institucionální a bezpečnostní předpoklady, které umožní tento potenciál skutečně realizovat. Ani přístup k lithiu, plynu či grafitu nezaručí úspěch, pokud země nebude schopna zajistit právní jistotu, transparentní správu veřejných prostředků a alespoň základní míru bezpečnosti na svém území.
Úspěch tohoto investičního fondu – a potažmo celé dohody – tak bude podmíněn daleko komplexnější proměnou než jakou lze vyjádřit objemem vytěžených surovin. Půjde o obnovení státní správy, revitalizaci justičního systému, reformu protikorupčních mechanismů a zajištění toho, že výnosy z přírodního bohatství nebudou rozptýleny v neefektivní byrokracii nebo oligarchických strukturách. Navíc, bez faktické kontroly nad ložisky na východě země zůstává jakákoli těžební strategie nejistou projekcí budoucnosti.
Jinými slovy, dohoda o surovinovém investičním fondu není pouze technickým nebo ekonomickým nástrojem – představuje zátěžový test schopnosti Ukrajiny transformovat se ze státu v krizi ve stát investičně atraktivní. Je to zkouška, zda lze politickou a vojenskou podporu Západu převést do trvale udržitelného rozvojového rámce. A především jde o test, zda lze geopolitickou solidaritu – deklarovanou Washingtonem v ostrém kontrastu vůči Moskvě – skutečně přetavit v dlouhodobý, funkční a důvěryhodný ekonomický systém.
Bouřky se s Českem ani zdaleka neloučí. Ty nedělní mohou být i velmi silné, varuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve výstraze, kterou vydal během soboty. Hrozí přívalové deště, silné nárazy větru a krupobití.
Květen je u konce a taková Helena Vondráčková na něj rozhodně nezapomene. Po ztrátě milované fenky totiž s manželem přivítala do domácnosti nového čtyřnohého kamaráda. Toho již seznámila i s další důležitou osobou.
Dana Bártu potkala v dubnu velká nepříjemnost. Populární kapela J.A.R. musela odložit dva pražské koncerty kvůli velkým problémům Dana Bárty, jenž utrpěl poškození sluchu. Původně se očekávalo, že zpěvák bude během několika týdnů zpátky na pódiu. Situace se však komplikuje.
Česko dnes zasáhly silné bouřky, které zanechaly největší spoušť v Dalešicích na Jablonecku. Na místě zasahuje několik jednotek hasičů. Bahno a přívalové srážky zaplavily nejméně šest domů v obci. Varování před bouřkami platí až do sobotního večera.
Jiřina Bohdalová (94) znovu vyděsila své fanoušky! Legendární herečka musela kvůli zdravotním problémům na pozorování do nemocnice – a právě proto chyběla na slavnostním křtu výbušné politické knihy Cirkus Fiala. Marně na ni čekal i Miloš Zeman (80), který si neodpustil ostrý vzkaz.
Komunální politik a někdejší novinář Pavel Novotný definitivně potvrdil, že nastoupí do vězení. Odpykat si má tři měsíce za mřížemi, protože porušil podmínku. Novotný zároveň sdělil, že rezignuje na funkci starosty pražské městské části Řeporyje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zkritizoval ruský přístup k mírovým jednáním. Uvedla to BBC. Moskva mezitím potvrdila, že posílá diplomatickou delegaci na pondělní rozhovory do tureckého Istanbulu. Kyjev nicméně požaduje, aby mu Rusové předem sdělili, co chtějí navrhovat.
Pravděpodobnost historicky nejlevnějšího motoristického léta české historie se po dnešku dále zvyšuje. Uskupení tradičních těžařů ropy OPEC+ se dnes dohodlo na dalším zvýšení těžby ropy. Od července tak produkce ropy v rámci daného uskupení vzroste o dodatečných 411 tisíc barelů denně, stejně jako v květnu a jak se to chystá nyní od června.
Dagmar Patrasová se jen pomalu vyrovnává s odchodem blízkého, ačkoliv tušila, že milovaná dcera Anička už podruhé zákeřnou rakovinu neporazí. Aktuálně se známá herečka nachází v péči odborníků. Její manžel Felix Slováček to jenom kvituje.
Sobotou začíná série bouřkových dní, které hrozí nejen o víkendu, ale i na začátku příštího týdne. Sobotní bouřky mohou být ojediněle i silné, varovali meteorologové. Zároveň nebudou ještě tak tak plošně rozsáhlé jako v následujících dnech.
Z Hollywoodu přišla smutná zpráva. Ve věku 87 let zemřela slavná americká herečka Loretta Switová, která se do paměti českých diváků zapsala především jako šťabajzna Margaret Houlihanová v legendárním televizním seriálu M.A.S.H.
Jiřina Bohdalová v květnu oslavila narozeniny a zapila dobrého kamaráda Jiřího Bartošku. Na veřejnosti se měla ukázat i v těchto dnech, ale zase ji pozlobilo zdraví. V jejím věku se tomu nikdo nemůže divit.
