Ve čtvrtek si Slovensko připomene temné výročí. Před rokem byl na premiéra Roberta Fica spáchán atentát. Šokující čin, jehož politické i společenské dozvuky dosud neutichly, otevírá zásadní otázky o míře polarizace společnosti, limitech politické kritiky i o tom, co vše ještě dokážeme obhájit v mezích demokracie. Především však připomíná, že násilí do demokratického prostoru nepatří – bez ohledu na to, kdo je jeho terčem.
Ve čtvrtek 15. května uplyne přesně jeden rok od atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica. Incident, který otřásl nejen Slovenskem, ale i celou střední Evropou, zůstává i po dvanácti měsících předmětem silných emocí i vyhrocených debat. Pachatel útoku, Juraj Cintula, má stanout 9. července před soudem. Čelí obžalobě ze zvlášť závažného zločinu teroristického útoku – což je v právní i politické rovině mimořádně silná kvalifikace.
Ačkoliv slovenské orgány dosud nezveřejnily konkrétní důkazy, převažuje názor, že motivem útoku byla dlouhodobá frustrace z vývoje domácí politiky. Cintula, dosud téměř neznámý autor a aktivista s okrajovým vlivem, dával svou nespokojenost najevo řadu let – a rozhodně ne až s příchodem Fica zpět k moci. I to podtrhuje, že atentát nelze vnímat jen jako reakci na konkrétní vládu, ale spíše jako vyústění hluboké deziluze a osobního radikalismu.
Atentát na Fica byl zároveň první útok na předsedu vlády v některém z evropských států od března 2003, kdy byl v Bělehradě zastřelen srbský premiér Zoran Đinđić. Tehdejší motiv byl jiný – akt organizovaného zločinu s cílem zabránit reformám a potlačit snahy o právní stát. Přesto je paralela zřejmá: v obou případech šlo o pokus násilím přerušit demokratický mandát a zvrátit politický směr země. A právě v tom spočívá největší hrozba – že se k prosazování změn začnou používat zbraně namísto argumentů.
Ať už prokuratura předloží jakékoli důkazy, samotný fakt, že někdo sáhl po střelné zbrani proti předsedovi vlády, je sám o sobě naprosto neakceptovatelný. Fico je zvoleným lídrem státu a útok na něj je útokem na samotný rámec demokratické politiky. Jakékoli sympatie či antipatie k jeho osobě jsou v tomto kontextu zcela irelevantní. Neexistuje žádné „ale“, které by mohlo takový čin relativizovat.
Ano, Robert Fico je politik, který záměrně polarizuje společnost, občas překračuje hranice demokratického stylu vládnutí a využívá konfrontační rétoriku. Kritizovali jsme jej za to opakovaně – a kritizovat jej budeme i nadále, pokud to bude potřeba. Ale právě proto, že demokracii bereme vážně, musíme současně odmítnout násilí jako prostředek politické změny. V demokratickém státě nejsou kulky nikdy argumentem.
Slovensko – navzdory všem krizím, vládním excesům i deziluzím – nadále patří k Západu. A to nejen geograficky, ale především hodnotově. Patří k těm společnostem, které uznávají vládu práva, roli institucí, nezávislost médií a důležitost voleb. To nejsou fráze, nýbrž obranné mechanismy společnosti, která nechce sklouznout do temného prostoru legitimace násilí.
Západní společnost disponuje robustními nástroji k vyjádření občanského nesouhlasu: svobodné volby, nezávislá justice, veřejnoprávní i soukromá média. Občan nemusí a nemá mlčet. Může volit jinak. Může protestovat, psát, žalovat. A může se domáhat spravedlnosti i vůči těm, kteří vládnou. To všechno jsou prostředky, které demokratický systém nabízí.
V redakci EuroZprávy.cz si jsme této odpovědnosti vědomi. Během jediného týdne jsme publikovali několik textů, které se k Ficově vládnutí stavějí ostře kriticky. Je to legitimní. Je to správné. Je to demokracie v praxi. A i když to slovo může být tvrdé a nekompromisní, jeho podstatou je respekt k právnímu rámci, nikoliv jeho popření.
Rok po atentátu je tedy na místě jediné: důrazně znovu potvrdit, že násilí nemůže a nesmí být součástí demokratické politiky. Bez ohledu na to, kdo je obětí a kdo pachatelem. Demokratické instituce mohou být pomalé, nedokonalé, někdy frustrující – ale jsou tu proto, abychom nemuseli sahat po násilí. A dokud budou fungovat, je naší povinností je využívat. A chránit.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
Lesní požáry, které v současnosti zasahují část jižní Evropy, přiměly úřady ve Francii a Španělsku k vydání bezpečnostních doporučení pro zahraniční návštěvníky. Francouzská prefektura regionu Gironde, který patří k nejvíce zasaženým oblastem na jihozápadě země, vyzvala turisty, aby do zasažených míst vůbec nejezdili. Těm, kteří se již v regionu nacházejí, doporučila zvážit přesun do bezpečnějších částí země.
Německá policie zastřelila podezřelého muže, který v neděli během pochodu hrdosti Berlin Pride najel automobilem do davu účastníků. Útok si vyžádal jednu oběť na životě a dvě desítky zraněných. Vyšetřování ukázalo, že útočník měl již v minulosti záznam v policejních registrech kvůli pokusu připojit se k teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii a Iráku.