Ve čtvrtek si Slovensko připomene temné výročí. Před rokem byl na premiéra Roberta Fica spáchán atentát. Šokující čin, jehož politické i společenské dozvuky dosud neutichly, otevírá zásadní otázky o míře polarizace společnosti, limitech politické kritiky i o tom, co vše ještě dokážeme obhájit v mezích demokracie. Především však připomíná, že násilí do demokratického prostoru nepatří – bez ohledu na to, kdo je jeho terčem.
Ve čtvrtek 15. května uplyne přesně jeden rok od atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica. Incident, který otřásl nejen Slovenskem, ale i celou střední Evropou, zůstává i po dvanácti měsících předmětem silných emocí i vyhrocených debat. Pachatel útoku, Juraj Cintula, má stanout 9. července před soudem. Čelí obžalobě ze zvlášť závažného zločinu teroristického útoku – což je v právní i politické rovině mimořádně silná kvalifikace.
Ačkoliv slovenské orgány dosud nezveřejnily konkrétní důkazy, převažuje názor, že motivem útoku byla dlouhodobá frustrace z vývoje domácí politiky. Cintula, dosud téměř neznámý autor a aktivista s okrajovým vlivem, dával svou nespokojenost najevo řadu let – a rozhodně ne až s příchodem Fica zpět k moci. I to podtrhuje, že atentát nelze vnímat jen jako reakci na konkrétní vládu, ale spíše jako vyústění hluboké deziluze a osobního radikalismu.
Atentát na Fica byl zároveň první útok na předsedu vlády v některém z evropských států od března 2003, kdy byl v Bělehradě zastřelen srbský premiér Zoran Đinđić. Tehdejší motiv byl jiný – akt organizovaného zločinu s cílem zabránit reformám a potlačit snahy o právní stát. Přesto je paralela zřejmá: v obou případech šlo o pokus násilím přerušit demokratický mandát a zvrátit politický směr země. A právě v tom spočívá největší hrozba – že se k prosazování změn začnou používat zbraně namísto argumentů.
Ať už prokuratura předloží jakékoli důkazy, samotný fakt, že někdo sáhl po střelné zbrani proti předsedovi vlády, je sám o sobě naprosto neakceptovatelný. Fico je zvoleným lídrem státu a útok na něj je útokem na samotný rámec demokratické politiky. Jakékoli sympatie či antipatie k jeho osobě jsou v tomto kontextu zcela irelevantní. Neexistuje žádné „ale“, které by mohlo takový čin relativizovat.
Ano, Robert Fico je politik, který záměrně polarizuje společnost, občas překračuje hranice demokratického stylu vládnutí a využívá konfrontační rétoriku. Kritizovali jsme jej za to opakovaně – a kritizovat jej budeme i nadále, pokud to bude potřeba. Ale právě proto, že demokracii bereme vážně, musíme současně odmítnout násilí jako prostředek politické změny. V demokratickém státě nejsou kulky nikdy argumentem.
Slovensko – navzdory všem krizím, vládním excesům i deziluzím – nadále patří k Západu. A to nejen geograficky, ale především hodnotově. Patří k těm společnostem, které uznávají vládu práva, roli institucí, nezávislost médií a důležitost voleb. To nejsou fráze, nýbrž obranné mechanismy společnosti, která nechce sklouznout do temného prostoru legitimace násilí.
Západní společnost disponuje robustními nástroji k vyjádření občanského nesouhlasu: svobodné volby, nezávislá justice, veřejnoprávní i soukromá média. Občan nemusí a nemá mlčet. Může volit jinak. Může protestovat, psát, žalovat. A může se domáhat spravedlnosti i vůči těm, kteří vládnou. To všechno jsou prostředky, které demokratický systém nabízí.
V redakci EuroZprávy.cz si jsme této odpovědnosti vědomi. Během jediného týdne jsme publikovali několik textů, které se k Ficově vládnutí stavějí ostře kriticky. Je to legitimní. Je to správné. Je to demokracie v praxi. A i když to slovo může být tvrdé a nekompromisní, jeho podstatou je respekt k právnímu rámci, nikoliv jeho popření.
Rok po atentátu je tedy na místě jediné: důrazně znovu potvrdit, že násilí nemůže a nesmí být součástí demokratické politiky. Bez ohledu na to, kdo je obětí a kdo pachatelem. Demokratické instituce mohou být pomalé, nedokonalé, někdy frustrující – ale jsou tu proto, abychom nemuseli sahat po násilí. A dokud budou fungovat, je naší povinností je využívat. A chránit.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.