Přední ruský propagandista Vladimir Solovjov otevřeně hrozí Evropanům smrtí. Jeho výhrůžky, výroky ruských vyjednavačů i demonstrativní nezájem Moskvy o diplomacii jasně ukazují, že Kreml neusiluje o mír na Ukrajině. Jeho skutečným cílem je totiž širší konflikt s Evropou.
Ruský státní propagandista Solovjov opět vystoupil s nenávistnými výroky. V pořadu televize Rossija 1 otevřeně hrozil nejen Ukrajincům, ale i Evropanům. „Vy chcete příměří – a já chci vaši smrt,“ vzkázal Evropanům a Ukrajincům. „Jsme jiní. To je důvod, evropští špinavci, proč si od nás zasloužíte jediné – pomstu,“ dodal.
Solovjov se zároveň znovu pustil do evropské demokracie, kterou záměrně a cynicky dehonestoval. Podle něj evropské státy netvoří demokratické společenství, ale „sdružení nacistických zločinců“. V závěru svého výstupu položil rétorickou otázku: „Jak dlouho to ještě může pokračovat? Vladimir Vladimirovič (Putin) je velmi rozvážný člověk. Proč bychom měli jednat?“ Celý jeho projev publikoval na platformě YouTube server Russian Media Monitor.
Přední kremelský propagandista a dvorní obhájce prezidenta Vladimira Putina tak opět názorně ukázal, jak Kreml reálně nahlíží na jakékoli snahy o příměří – tedy jako na slabost. Už samotná nepřítomnost Putina na plánovaném setkání s Volodymyrem Zelenským v tureckém Istanbulu minulý týden vyslala jasný signál, že Rusko o mír nestojí.
Tento postoj pak bez obalu potvrdil šéf ruské delegace Vladimir Medinskij, když ukrajinské straně vzkázal, že „Rusko může bojovat donekonečna“. Výsledkem prvního formálního jednání mezi oběma stranami od roku 2022 tak byla jen dohoda o výměně válečných zajatců – nic víc.
Z vyjádření Solovjova, Medinského i z demonstrativní neúčasti Vladimira Putina na jednáních je stále zřetelnější, kam Moskva strategicky směřuje. Válku na Ukrajině nechce ukončit – chce ji využít jako tréninkové bojiště, jako předehru k něčemu většímu. Kreml sleduje dlouhodobý cíl: vyčerpat Ukrajinu, zvyknout si na válku, přestavět ekonomiku na válečný režim a postupně připravit armádu na střet s NATO.
Rusko už dnes systematicky přetváří svůj obranný průmysl na válečnou ekonomiku. Výroba munice běží ve třísměnném režimu, zbrojní závody jedou bez přestávky, celá ekonomická struktura se přizpůsobuje potřebám armády. Moc se centralizuje, opozice dusí a režim testuje, jak daleko může zajít, aniž by narazil na skutečný odpor – doma i na Západě.
Co je horší, ruská armáda bude skutečně časem připravená na válku s technologicky vyspělejšími, ale politicky váhavými západními spojenci. Technologickou převahu sice nezíská, ale to ani nepotřebuje. Bude mít jinou výhodu: početní převahu, dostatečné zásoby, schopnost absorbovat ztráty a především psychologickou odolnost vybudovanou v realitě dlouhé války. Armáda adaptovaná na utrpení je často nebezpečnější než ta špičkově vybavená.
A pak je tu faktor, o kterém se na Západě stále mluví velmi opatrně – jaderné zbraně. Ano, Spojené státy a jejich spojenci mají kvalitnější konvenční výzbroj, robustnější logistiku, propracovanější systémy velení. Ale to všechno padá v okamžiku, kdy do rovnice vstoupí jaderný arzenál. Pro Kreml je právě ten pojistkou, která mu dává strategickou výhodu. Západní lídři, navzdory silné rétorice, prostě nejsou připraveni dotlačit Rusko ke skutečné, bezpodmínečné porážce. A Putin to ví. Pracuje s tím. Hraje vabank s vědomím, že protistrana není ochotná riskovat totální konfrontaci.
V tomto kontextu pak Solovjov sedí ve studiu Rossije 1 jako ve svém bunkru. Beztrestně plive nenávist na všechny strany, šíří výhrůžky, glorifikuje násilí a ví, že je nedotknutelný. Se žurnalistikou to nemá absolutně nic společného. Solovjov je nástroj propagandy, který režim nejen toleruje, ale aktivně chrání.
Putin ho potřebuje. A to znamená jediné: i kdyby byl Solovjov cílem ukrajinských zpravodajských služeb, jeho likvidace je prakticky vyloučená. Ne proto, že by byl nepolapitelný, ale proto, že jeho smrt by mohla Kremlu posloužit lépe než jeho život. Udělat z něj mučedníka by bylo politicky kontraproduktivní.
A tak Solovjov dál sedí, mluví, hrozí Evropanům smrtí a ví, že mu nic nehrozí. Mezinárodní odsudky ho nezajímají, dokud nepřijdou z Kremlu. Ale právě proto, že jeho nenávist není improvizací, nýbrž součástí pečlivě řízeného narativu, je dnes nebezpečnější než kdykoli předtím. Solovjov není člověk, který časem vypadne z okna. Bude totiž jedním z těch, kdo Evropu a Rusko skutečně přivedou na hranu války.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Honza Dědek se v úterý definitivně rozloučil s Primou, což není žádná novinka. Moderátor se s televizí nedohodl na pokračování spolupráce, která tak pro tuto chvíli končí. Dědek každopádně ukázal, že je možné se rozloučit na úrovni.
Česká politika má stále stejného a jasného hegemona. Další průzkum potvrdil prvenství hnutí ANO v případě konání voleb do Poslanecké sněmovny. Ukázalo to šetření agentury NMS pro server novinky.cz. Zajímavý je ale nadále souboj o druhé místo a roli hlavního Babišova vyzyvatele.
Americký prezident Donald Trump v neděli slaví kulaté 80. narozeniny. Gratulace mu dorazila i z Česka. Ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo pozoruhodný text přání šéfa české diplomacie Petra Macinky (Motoristé).
Není žádným tajemstvím, že náš nejslavnější zpěvák Karel Gott byl úspěšný i za hranicemi Česka, respektive Československa. A protože se jeho dcera Charlotte rozhodla zpívat v angličtině, tak by se s největší pravděpodobností také ráda dostala do povědomí lidí v cizině. Možná už má našlápnuto.