Přední ruský propagandista Vladimir Solovjov otevřeně hrozí Evropanům smrtí. Jeho výhrůžky, výroky ruských vyjednavačů i demonstrativní nezájem Moskvy o diplomacii jasně ukazují, že Kreml neusiluje o mír na Ukrajině. Jeho skutečným cílem je totiž širší konflikt s Evropou.
Ruský státní propagandista Solovjov opět vystoupil s nenávistnými výroky. V pořadu televize Rossija 1 otevřeně hrozil nejen Ukrajincům, ale i Evropanům. „Vy chcete příměří – a já chci vaši smrt,“ vzkázal Evropanům a Ukrajincům. „Jsme jiní. To je důvod, evropští špinavci, proč si od nás zasloužíte jediné – pomstu,“ dodal.
Solovjov se zároveň znovu pustil do evropské demokracie, kterou záměrně a cynicky dehonestoval. Podle něj evropské státy netvoří demokratické společenství, ale „sdružení nacistických zločinců“. V závěru svého výstupu položil rétorickou otázku: „Jak dlouho to ještě může pokračovat? Vladimir Vladimirovič (Putin) je velmi rozvážný člověk. Proč bychom měli jednat?“ Celý jeho projev publikoval na platformě YouTube server Russian Media Monitor.
Přední kremelský propagandista a dvorní obhájce prezidenta Vladimira Putina tak opět názorně ukázal, jak Kreml reálně nahlíží na jakékoli snahy o příměří – tedy jako na slabost. Už samotná nepřítomnost Putina na plánovaném setkání s Volodymyrem Zelenským v tureckém Istanbulu minulý týden vyslala jasný signál, že Rusko o mír nestojí.
Tento postoj pak bez obalu potvrdil šéf ruské delegace Vladimir Medinskij, když ukrajinské straně vzkázal, že „Rusko může bojovat donekonečna“. Výsledkem prvního formálního jednání mezi oběma stranami od roku 2022 tak byla jen dohoda o výměně válečných zajatců – nic víc.
Z vyjádření Solovjova, Medinského i z demonstrativní neúčasti Vladimira Putina na jednáních je stále zřetelnější, kam Moskva strategicky směřuje. Válku na Ukrajině nechce ukončit – chce ji využít jako tréninkové bojiště, jako předehru k něčemu většímu. Kreml sleduje dlouhodobý cíl: vyčerpat Ukrajinu, zvyknout si na válku, přestavět ekonomiku na válečný režim a postupně připravit armádu na střet s NATO.
Rusko už dnes systematicky přetváří svůj obranný průmysl na válečnou ekonomiku. Výroba munice běží ve třísměnném režimu, zbrojní závody jedou bez přestávky, celá ekonomická struktura se přizpůsobuje potřebám armády. Moc se centralizuje, opozice dusí a režim testuje, jak daleko může zajít, aniž by narazil na skutečný odpor – doma i na Západě.
Co je horší, ruská armáda bude skutečně časem připravená na válku s technologicky vyspělejšími, ale politicky váhavými západními spojenci. Technologickou převahu sice nezíská, ale to ani nepotřebuje. Bude mít jinou výhodu: početní převahu, dostatečné zásoby, schopnost absorbovat ztráty a především psychologickou odolnost vybudovanou v realitě dlouhé války. Armáda adaptovaná na utrpení je často nebezpečnější než ta špičkově vybavená.
A pak je tu faktor, o kterém se na Západě stále mluví velmi opatrně – jaderné zbraně. Ano, Spojené státy a jejich spojenci mají kvalitnější konvenční výzbroj, robustnější logistiku, propracovanější systémy velení. Ale to všechno padá v okamžiku, kdy do rovnice vstoupí jaderný arzenál. Pro Kreml je právě ten pojistkou, která mu dává strategickou výhodu. Západní lídři, navzdory silné rétorice, prostě nejsou připraveni dotlačit Rusko ke skutečné, bezpodmínečné porážce. A Putin to ví. Pracuje s tím. Hraje vabank s vědomím, že protistrana není ochotná riskovat totální konfrontaci.
V tomto kontextu pak Solovjov sedí ve studiu Rossije 1 jako ve svém bunkru. Beztrestně plive nenávist na všechny strany, šíří výhrůžky, glorifikuje násilí a ví, že je nedotknutelný. Se žurnalistikou to nemá absolutně nic společného. Solovjov je nástroj propagandy, který režim nejen toleruje, ale aktivně chrání.
Putin ho potřebuje. A to znamená jediné: i kdyby byl Solovjov cílem ukrajinských zpravodajských služeb, jeho likvidace je prakticky vyloučená. Ne proto, že by byl nepolapitelný, ale proto, že jeho smrt by mohla Kremlu posloužit lépe než jeho život. Udělat z něj mučedníka by bylo politicky kontraproduktivní.
A tak Solovjov dál sedí, mluví, hrozí Evropanům smrtí a ví, že mu nic nehrozí. Mezinárodní odsudky ho nezajímají, dokud nepřijdou z Kremlu. Ale právě proto, že jeho nenávist není improvizací, nýbrž součástí pečlivě řízeného narativu, je dnes nebezpečnější než kdykoli předtím. Solovjov není člověk, který časem vypadne z okna. Bude totiž jedním z těch, kdo Evropu a Rusko skutečně přivedou na hranu války.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
