Přední ruský propagandista Vladimir Solovjov otevřeně hrozí Evropanům smrtí. Jeho výhrůžky, výroky ruských vyjednavačů i demonstrativní nezájem Moskvy o diplomacii jasně ukazují, že Kreml neusiluje o mír na Ukrajině. Jeho skutečným cílem je totiž širší konflikt s Evropou.
Ruský státní propagandista Solovjov opět vystoupil s nenávistnými výroky. V pořadu televize Rossija 1 otevřeně hrozil nejen Ukrajincům, ale i Evropanům. „Vy chcete příměří – a já chci vaši smrt,“ vzkázal Evropanům a Ukrajincům. „Jsme jiní. To je důvod, evropští špinavci, proč si od nás zasloužíte jediné – pomstu,“ dodal.
Solovjov se zároveň znovu pustil do evropské demokracie, kterou záměrně a cynicky dehonestoval. Podle něj evropské státy netvoří demokratické společenství, ale „sdružení nacistických zločinců“. V závěru svého výstupu položil rétorickou otázku: „Jak dlouho to ještě může pokračovat? Vladimir Vladimirovič (Putin) je velmi rozvážný člověk. Proč bychom měli jednat?“ Celý jeho projev publikoval na platformě YouTube server Russian Media Monitor.
Přední kremelský propagandista a dvorní obhájce prezidenta Vladimira Putina tak opět názorně ukázal, jak Kreml reálně nahlíží na jakékoli snahy o příměří – tedy jako na slabost. Už samotná nepřítomnost Putina na plánovaném setkání s Volodymyrem Zelenským v tureckém Istanbulu minulý týden vyslala jasný signál, že Rusko o mír nestojí.
Tento postoj pak bez obalu potvrdil šéf ruské delegace Vladimir Medinskij, když ukrajinské straně vzkázal, že „Rusko může bojovat donekonečna“. Výsledkem prvního formálního jednání mezi oběma stranami od roku 2022 tak byla jen dohoda o výměně válečných zajatců – nic víc.
Z vyjádření Solovjova, Medinského i z demonstrativní neúčasti Vladimira Putina na jednáních je stále zřetelnější, kam Moskva strategicky směřuje. Válku na Ukrajině nechce ukončit – chce ji využít jako tréninkové bojiště, jako předehru k něčemu většímu. Kreml sleduje dlouhodobý cíl: vyčerpat Ukrajinu, zvyknout si na válku, přestavět ekonomiku na válečný režim a postupně připravit armádu na střet s NATO.
Rusko už dnes systematicky přetváří svůj obranný průmysl na válečnou ekonomiku. Výroba munice běží ve třísměnném režimu, zbrojní závody jedou bez přestávky, celá ekonomická struktura se přizpůsobuje potřebám armády. Moc se centralizuje, opozice dusí a režim testuje, jak daleko může zajít, aniž by narazil na skutečný odpor – doma i na Západě.
Co je horší, ruská armáda bude skutečně časem připravená na válku s technologicky vyspělejšími, ale politicky váhavými západními spojenci. Technologickou převahu sice nezíská, ale to ani nepotřebuje. Bude mít jinou výhodu: početní převahu, dostatečné zásoby, schopnost absorbovat ztráty a především psychologickou odolnost vybudovanou v realitě dlouhé války. Armáda adaptovaná na utrpení je často nebezpečnější než ta špičkově vybavená.
A pak je tu faktor, o kterém se na Západě stále mluví velmi opatrně – jaderné zbraně. Ano, Spojené státy a jejich spojenci mají kvalitnější konvenční výzbroj, robustnější logistiku, propracovanější systémy velení. Ale to všechno padá v okamžiku, kdy do rovnice vstoupí jaderný arzenál. Pro Kreml je právě ten pojistkou, která mu dává strategickou výhodu. Západní lídři, navzdory silné rétorice, prostě nejsou připraveni dotlačit Rusko ke skutečné, bezpodmínečné porážce. A Putin to ví. Pracuje s tím. Hraje vabank s vědomím, že protistrana není ochotná riskovat totální konfrontaci.
V tomto kontextu pak Solovjov sedí ve studiu Rossije 1 jako ve svém bunkru. Beztrestně plive nenávist na všechny strany, šíří výhrůžky, glorifikuje násilí a ví, že je nedotknutelný. Se žurnalistikou to nemá absolutně nic společného. Solovjov je nástroj propagandy, který režim nejen toleruje, ale aktivně chrání.
Putin ho potřebuje. A to znamená jediné: i kdyby byl Solovjov cílem ukrajinských zpravodajských služeb, jeho likvidace je prakticky vyloučená. Ne proto, že by byl nepolapitelný, ale proto, že jeho smrt by mohla Kremlu posloužit lépe než jeho život. Udělat z něj mučedníka by bylo politicky kontraproduktivní.
A tak Solovjov dál sedí, mluví, hrozí Evropanům smrtí a ví, že mu nic nehrozí. Mezinárodní odsudky ho nezajímají, dokud nepřijdou z Kremlu. Ale právě proto, že jeho nenávist není improvizací, nýbrž součástí pečlivě řízeného narativu, je dnes nebezpečnější než kdykoli předtím. Solovjov není člověk, který časem vypadne z okna. Bude totiž jedním z těch, kdo Evropu a Rusko skutečně přivedou na hranu války.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.
