Přední ruský propagandista Vladimir Solovjov otevřeně hrozí Evropanům smrtí. Jeho výhrůžky, výroky ruských vyjednavačů i demonstrativní nezájem Moskvy o diplomacii jasně ukazují, že Kreml neusiluje o mír na Ukrajině. Jeho skutečným cílem je totiž širší konflikt s Evropou.
Ruský státní propagandista Solovjov opět vystoupil s nenávistnými výroky. V pořadu televize Rossija 1 otevřeně hrozil nejen Ukrajincům, ale i Evropanům. „Vy chcete příměří – a já chci vaši smrt,“ vzkázal Evropanům a Ukrajincům. „Jsme jiní. To je důvod, evropští špinavci, proč si od nás zasloužíte jediné – pomstu,“ dodal.
Solovjov se zároveň znovu pustil do evropské demokracie, kterou záměrně a cynicky dehonestoval. Podle něj evropské státy netvoří demokratické společenství, ale „sdružení nacistických zločinců“. V závěru svého výstupu položil rétorickou otázku: „Jak dlouho to ještě může pokračovat? Vladimir Vladimirovič (Putin) je velmi rozvážný člověk. Proč bychom měli jednat?“ Celý jeho projev publikoval na platformě YouTube server Russian Media Monitor.
Přední kremelský propagandista a dvorní obhájce prezidenta Vladimira Putina tak opět názorně ukázal, jak Kreml reálně nahlíží na jakékoli snahy o příměří – tedy jako na slabost. Už samotná nepřítomnost Putina na plánovaném setkání s Volodymyrem Zelenským v tureckém Istanbulu minulý týden vyslala jasný signál, že Rusko o mír nestojí.
Tento postoj pak bez obalu potvrdil šéf ruské delegace Vladimir Medinskij, když ukrajinské straně vzkázal, že „Rusko může bojovat donekonečna“. Výsledkem prvního formálního jednání mezi oběma stranami od roku 2022 tak byla jen dohoda o výměně válečných zajatců – nic víc.
Z vyjádření Solovjova, Medinského i z demonstrativní neúčasti Vladimira Putina na jednáních je stále zřetelnější, kam Moskva strategicky směřuje. Válku na Ukrajině nechce ukončit – chce ji využít jako tréninkové bojiště, jako předehru k něčemu většímu. Kreml sleduje dlouhodobý cíl: vyčerpat Ukrajinu, zvyknout si na válku, přestavět ekonomiku na válečný režim a postupně připravit armádu na střet s NATO.
Rusko už dnes systematicky přetváří svůj obranný průmysl na válečnou ekonomiku. Výroba munice běží ve třísměnném režimu, zbrojní závody jedou bez přestávky, celá ekonomická struktura se přizpůsobuje potřebám armády. Moc se centralizuje, opozice dusí a režim testuje, jak daleko může zajít, aniž by narazil na skutečný odpor – doma i na Západě.
Co je horší, ruská armáda bude skutečně časem připravená na válku s technologicky vyspělejšími, ale politicky váhavými západními spojenci. Technologickou převahu sice nezíská, ale to ani nepotřebuje. Bude mít jinou výhodu: početní převahu, dostatečné zásoby, schopnost absorbovat ztráty a především psychologickou odolnost vybudovanou v realitě dlouhé války. Armáda adaptovaná na utrpení je často nebezpečnější než ta špičkově vybavená.
A pak je tu faktor, o kterém se na Západě stále mluví velmi opatrně – jaderné zbraně. Ano, Spojené státy a jejich spojenci mají kvalitnější konvenční výzbroj, robustnější logistiku, propracovanější systémy velení. Ale to všechno padá v okamžiku, kdy do rovnice vstoupí jaderný arzenál. Pro Kreml je právě ten pojistkou, která mu dává strategickou výhodu. Západní lídři, navzdory silné rétorice, prostě nejsou připraveni dotlačit Rusko ke skutečné, bezpodmínečné porážce. A Putin to ví. Pracuje s tím. Hraje vabank s vědomím, že protistrana není ochotná riskovat totální konfrontaci.
V tomto kontextu pak Solovjov sedí ve studiu Rossije 1 jako ve svém bunkru. Beztrestně plive nenávist na všechny strany, šíří výhrůžky, glorifikuje násilí a ví, že je nedotknutelný. Se žurnalistikou to nemá absolutně nic společného. Solovjov je nástroj propagandy, který režim nejen toleruje, ale aktivně chrání.
Putin ho potřebuje. A to znamená jediné: i kdyby byl Solovjov cílem ukrajinských zpravodajských služeb, jeho likvidace je prakticky vyloučená. Ne proto, že by byl nepolapitelný, ale proto, že jeho smrt by mohla Kremlu posloužit lépe než jeho život. Udělat z něj mučedníka by bylo politicky kontraproduktivní.
A tak Solovjov dál sedí, mluví, hrozí Evropanům smrtí a ví, že mu nic nehrozí. Mezinárodní odsudky ho nezajímají, dokud nepřijdou z Kremlu. Ale právě proto, že jeho nenávist není improvizací, nýbrž součástí pečlivě řízeného narativu, je dnes nebezpečnější než kdykoli předtím. Solovjov není člověk, který časem vypadne z okna. Bude totiž jedním z těch, kdo Evropu a Rusko skutečně přivedou na hranu války.
Minneapolis, největší město amerického státu Minnesota, se v žebříčku Happy Cities Index 2025 zařadilo mezi nejšťastnější místa na světě. Jako jediné město v USA (kromě New Yorku), které získalo nejvyšší hodnocení "Gold", se může chlubit výjimečnou kombinací skandinávského odkazu, kreativity, komunitního ducha a propojení s přírodou.
Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.
V Bruselu dnes zasedá skupina 57 zemí, včetně všech členů Severoatlantické aliance, aby koordinovala další pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Setkání tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny se koná v dramatickém momentu: jen den poté, co ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila mohutný podvodní výbuch pod Kerčským mostem, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem.
Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co se mu nedaří zastavit příliv migrantů přes kanál La Manche – problém, který stál politickou kariéru i jeho předchůdce Rishiho Sunaka. Nové statistiky ukazují, že v sobotu dorazilo do Spojeného království více než 1 100 migrantů, což je nejvyšší denní počet letošního roku. Celkem už do poloviny roku 2025 překročilo moře téměř 15 000 lidí.
Spojené státy od středy 4. června 2025 oficiálně zdvojnásobily cla na dovoz zahraniční oceli a hliníku na 50 %, čímž prezident Donald Trump posílil svou obchodní ofenzivu, která má podle jeho slov za cíl obnovit americký hutní průmysl. Tento krok však okamžitě vyvolal ostrou kritiku mnoha obchodních partnerů, především Kanady a Mexika, dvou největších vývozců oceli do USA.
Jen několik hodin po vítězství v prezidentských volbách vystoupil I Če-mjong s inauguračním projevem, v němž vyjádřil pevné odhodlání spojit rozdělenou společnost. V 61 letech přebírá vedení země ve chvíli, kdy je Jižní Korea otřesená hlubokým politickým rozkolem.
Výplatní termíny důchodů už se letos jednou upravovaly. Nyní se chystá druhá fáze změny, která se bude týkat klientů žijících v zařízeních sociálních služeb. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Dalším stáním pokračoval v uplynulém týdnu spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o jejich společnou dceru Rozárku. Tentokrát to u soudu nebylo jen o bývalých partnerech, ale i o další osobě. Té se chce dcera herečky Veroniky Žilkové odvděčit.
Česká hokejová reprezentace sice zažila na květnovém mistrovství světa v hokeji neúspěch, když skončila už ve čtvrtfinále, ale realizační tým v čele s hlavním trenérem Radimem Rulíkem bude pokračovat ve své práci. Český hokej to v úterý oznámil na sociálních sítích.
