Americký prezident Donald Trump se ve středu nečekaně setkal s prozatímním syrským prezidentem Ahmedem al-Šárou – bývalým islamistickým velitelem s vazbami na al-Káidu. Jde o gesto, které neukazuje jen na Trumpovu ochotu jednat s kýmkoli, kdo slibuje výsledek, ale přesně zapadá do dlouhodobého vzorce americké zahraniční politiky.
Al-Šára, známý pod svým bojovým jménem Abu Mohammad al-Džulání, je bývalý islamistický velitel s dlouhou a problematickou minulostí. Narodil se roku 1982 v Rijádu v Saúdské Arábii do syrské sunnitské rodiny s kořeny na Golanských výšinách. V mládí se radikalizoval a vstoupil do řad al-Káidy v Iráku, kde působil až do svého zadržení americkými silami v letech 2006-2011.
Po propuštění založil v roce 2012 frontu al-Nusra, syrskou odnož al-Káidy, která se stala jedním z hlavních hráčů v občanské válce. V roce 2017 se formálně distancoval od mateřské organizace a vytvořil skupinu Haját Tahrir al-Šám (HTS), jež si udržela kontrolu nad severozápadní Sýrií.
Navzdory snahám o přerod v umírněného politika zůstává al-Šára mimořádně kontroverzní figurou. Jeho režim je obviňován z řady závažných porušení lidských práv, včetně systematických represí vůči etnickým a náboženským menšinám i umlčování domácí opozice.
Trump – a tím pádem Spojené státy, tímto přístupem totiž nijak nevybočují ze své vlastní tradice. Pokud se rozhodnou prosadit v určitém regionu, neváhají podpořit kohokoliv, bez ohledu na minulost či legitimitu daného aktéra, pokud to slouží jejich strategickým zájmům.
Jako příklad může sloužit americká podpora mudžáhidů v Afghánistánu během 80. let. Tehdejší bojovníci proti sovětské okupaci, financovaní a vyzbrojovaní CIA, se později zčásti přetavili v radikální islamistické struktury, včetně al-Káidy samotné.
Dalším příkladem je podpora různých frakcí během občanské války v Sýrii či dřívější spolupráce s autoritářskými režimy v Latinské Americe, které byly Spojeným státům politicky výhodné, přestože byly spojovány s rozsáhlým porušováním lidských práv.
Stejně tak Spojené státy během irácko-íránské války (1980–1988) fakticky podporovaly irácký režim Saddáma Husajna, přestože byly dobře informovány o jeho chemických útocích a dalších válečných zločinech. Cílem bylo oslabit íránský režim, který byl po islámské revoluci v roce 1979 vnímán jako hlavní hrozba pro americké zájmy v Perském zálivu.
V neposlední řadě je nutné zmínit i dlouhodobou a bezvýhradnou podporu Izraele, často za cenu marginalizace mnohdy legitimních palestinských nároků. Spojené státy se v izraelsko-palestinském konfliktu opakovaně stavěly na jednu stranu a zpochybnily svou roli nestranného arbitra a spoluzavinily zablokování mírových procesů.
Dalšími výmluvnými příklady jsou invaze do Iráku v roce 2003, zahájená pod záminkou boje proti zbraním hromadného ničení, které se nikdy nenašly, a také dlouholetá spolupráce s režimy jako byla saúdská monarchie či pákistánská vojenská diktatura. V obou případech jde o státy s naprosto nekompatibilními hodnotami vůči americkému diskurzu o demokracii a lidských právech. Přesto byly a jsou vnímány jako „strategičtí partneři“, protože vyhovují aktuálním zájmům Washingtonu.
Tato takzvaná realpolitika, byť často obhajovaná jako nezbytnost v boji o prosazování demokracie (neboli vlivu), za sebou zanechává hluboké stopy – destabilizované regiony, posílené extremisty a zpochybnění samotné důvěryhodnosti Západu jako nositele univerzálních hodnot. Schůzka Trumpa s al-Šárou tak není výjimkou, ale spíše potvrzením zavedeného vzorce, že účel světí prostředky, bez ohledu na to, koho je třeba přitom legitimizovat.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.