Robert Fico sice popřel účast na přehlídce na Rudém náměstí, ale to je v této chvíli podružné. Samotnou cestou na Den vítězství do Moskvy totiž spláchl do kanálu nejen svou osobní důvěryhodnost, ale vážně poškodil i mezinárodní pověst Slovenska. Symbolický akt, který nelze omluvit výmluvami – Fico tím dal jasně najevo, kam patří. A kde bere inspiraci.
Fico na tiskové konferenci horlivě popíral účast na vojenské přehlídce na Rudém náměstí, přesto se pochlubil schůzkami s lídry Ruska, Číny či Vietnamu. Mimo Vladimira Putina jednal i s běloruským autokratem Alexandrem Lukašenkem – a nutno říct, že soudě podle záběrů ze setkání rozhodně netrpěl. Naopak. Vypadalo to, že si společnost autoritářů užívá, jako by po letech znovu objevil ztracené bratry.
Slovensko si díky Ficovi našlo nové partnery – na Západ už zjevně spoléhat nehodlá. Evropská unie a Česká republika jsou zřejmě dávno překonané; teď se pozornost obrací směrem k Moskvě a Pekingu. Není pochyb, že Bratislavě brzy přijdou vstříc i v BRICS – elitním klubu států jako Etiopie či Írán, kde se rodí nová ekonomická budoucnost a „blahobyt“ pro obyčejné Slováky.
Bude skutečně pozoruhodné sledovat, jak si Slovensko poradí bez stovek milionů eur z evropských fondů, které dosud neúnavně čerpalo. Tímto směrem se však zjevně vydává – a zároveň se dobrovolně odcizuje klíčovým partnerům, jako jsou Česká republika, Německo nebo Polsko. Visegrádská čtyřka, kdysi důležitý nástroj postkomunistické integrace do Evropské unie, tímto krokem de facto končí. A to nejzásadnější: až Rusko znovu sáhne po evropském území, Slovensko může zjistit, že žádná pomoc nepřijde.
Fico to všechno korunuje tím, že vědomě zrazuje vlastní občany a s otevřenou náručí se vydává vstříc chladu kremelského vlivu. Slovensko se tak začíná jevit nikoli jako další Maďarsko, ale spíš jako nové Bělorusko – které je navíc přímo uprostřed Evropy.
Pokud se to některému slovenskému čtenáři čte těžce, je to mrzké, ale právě touto cestou jeho země míří. Při pohledu z České republiky působí situace s kdysi blízkým bratrským národem čím dál beznadějněji. Jeho politické vedení se s pozoruhodnou servilitou klaní Moskvě a jako by jen čekalo, až ho Rusko konečně pohltí – tak, jak se o to marně snažilo v letech 1945 a 1968.
Tento vývoj v Česku sledujeme s rostoucím znepokojením – a rozhodně ne s radostí. Směr, kterým se Slovensko pod Ficovým vedením ubírá, budí spíš obavy než naděje. Fico se totiž vůči Putinovi chová jako závislý – podobně jako alkoholik ke své láhvi. A jako u každé závislosti platí, že první krok ke změně musí přijít zevnitř.
Pokud si Slovensko samo nepřizná problém a nezačne hledat cestu zpět k demokratickým hodnotám a spojencům, nepomůže mu nikdo – ani Evropská unie, ani NATO, a nakonec ani Česká republika, která mu tak dlouho stála po boku jako větší a věrný bratr.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.