Robert Fico sice popřel účast na přehlídce na Rudém náměstí, ale to je v této chvíli podružné. Samotnou cestou na Den vítězství do Moskvy totiž spláchl do kanálu nejen svou osobní důvěryhodnost, ale vážně poškodil i mezinárodní pověst Slovenska. Symbolický akt, který nelze omluvit výmluvami – Fico tím dal jasně najevo, kam patří. A kde bere inspiraci.
Fico na tiskové konferenci horlivě popíral účast na vojenské přehlídce na Rudém náměstí, přesto se pochlubil schůzkami s lídry Ruska, Číny či Vietnamu. Mimo Vladimira Putina jednal i s běloruským autokratem Alexandrem Lukašenkem – a nutno říct, že soudě podle záběrů ze setkání rozhodně netrpěl. Naopak. Vypadalo to, že si společnost autoritářů užívá, jako by po letech znovu objevil ztracené bratry.
Slovensko si díky Ficovi našlo nové partnery – na Západ už zjevně spoléhat nehodlá. Evropská unie a Česká republika jsou zřejmě dávno překonané; teď se pozornost obrací směrem k Moskvě a Pekingu. Není pochyb, že Bratislavě brzy přijdou vstříc i v BRICS – elitním klubu států jako Etiopie či Írán, kde se rodí nová ekonomická budoucnost a „blahobyt“ pro obyčejné Slováky.
Bude skutečně pozoruhodné sledovat, jak si Slovensko poradí bez stovek milionů eur z evropských fondů, které dosud neúnavně čerpalo. Tímto směrem se však zjevně vydává – a zároveň se dobrovolně odcizuje klíčovým partnerům, jako jsou Česká republika, Německo nebo Polsko. Visegrádská čtyřka, kdysi důležitý nástroj postkomunistické integrace do Evropské unie, tímto krokem de facto končí. A to nejzásadnější: až Rusko znovu sáhne po evropském území, Slovensko může zjistit, že žádná pomoc nepřijde.
Fico to všechno korunuje tím, že vědomě zrazuje vlastní občany a s otevřenou náručí se vydává vstříc chladu kremelského vlivu. Slovensko se tak začíná jevit nikoli jako další Maďarsko, ale spíš jako nové Bělorusko – které je navíc přímo uprostřed Evropy.
Pokud se to některému slovenskému čtenáři čte těžce, je to mrzké, ale právě touto cestou jeho země míří. Při pohledu z České republiky působí situace s kdysi blízkým bratrským národem čím dál beznadějněji. Jeho politické vedení se s pozoruhodnou servilitou klaní Moskvě a jako by jen čekalo, až ho Rusko konečně pohltí – tak, jak se o to marně snažilo v letech 1945 a 1968.
Tento vývoj v Česku sledujeme s rostoucím znepokojením – a rozhodně ne s radostí. Směr, kterým se Slovensko pod Ficovým vedením ubírá, budí spíš obavy než naděje. Fico se totiž vůči Putinovi chová jako závislý – podobně jako alkoholik ke své láhvi. A jako u každé závislosti platí, že první krok ke změně musí přijít zevnitř.
Pokud si Slovensko samo nepřizná problém a nezačne hledat cestu zpět k demokratickým hodnotám a spojencům, nepomůže mu nikdo – ani Evropská unie, ani NATO, a nakonec ani Česká republika, která mu tak dlouho stála po boku jako větší a věrný bratr.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.