Robert Fico sice popřel účast na přehlídce na Rudém náměstí, ale to je v této chvíli podružné. Samotnou cestou na Den vítězství do Moskvy totiž spláchl do kanálu nejen svou osobní důvěryhodnost, ale vážně poškodil i mezinárodní pověst Slovenska. Symbolický akt, který nelze omluvit výmluvami – Fico tím dal jasně najevo, kam patří. A kde bere inspiraci.
Fico na tiskové konferenci horlivě popíral účast na vojenské přehlídce na Rudém náměstí, přesto se pochlubil schůzkami s lídry Ruska, Číny či Vietnamu. Mimo Vladimira Putina jednal i s běloruským autokratem Alexandrem Lukašenkem – a nutno říct, že soudě podle záběrů ze setkání rozhodně netrpěl. Naopak. Vypadalo to, že si společnost autoritářů užívá, jako by po letech znovu objevil ztracené bratry.
Slovensko si díky Ficovi našlo nové partnery – na Západ už zjevně spoléhat nehodlá. Evropská unie a Česká republika jsou zřejmě dávno překonané; teď se pozornost obrací směrem k Moskvě a Pekingu. Není pochyb, že Bratislavě brzy přijdou vstříc i v BRICS – elitním klubu států jako Etiopie či Írán, kde se rodí nová ekonomická budoucnost a „blahobyt“ pro obyčejné Slováky.
Bude skutečně pozoruhodné sledovat, jak si Slovensko poradí bez stovek milionů eur z evropských fondů, které dosud neúnavně čerpalo. Tímto směrem se však zjevně vydává – a zároveň se dobrovolně odcizuje klíčovým partnerům, jako jsou Česká republika, Německo nebo Polsko. Visegrádská čtyřka, kdysi důležitý nástroj postkomunistické integrace do Evropské unie, tímto krokem de facto končí. A to nejzásadnější: až Rusko znovu sáhne po evropském území, Slovensko může zjistit, že žádná pomoc nepřijde.
Fico to všechno korunuje tím, že vědomě zrazuje vlastní občany a s otevřenou náručí se vydává vstříc chladu kremelského vlivu. Slovensko se tak začíná jevit nikoli jako další Maďarsko, ale spíš jako nové Bělorusko – které je navíc přímo uprostřed Evropy.
Pokud se to některému slovenskému čtenáři čte těžce, je to mrzké, ale právě touto cestou jeho země míří. Při pohledu z České republiky působí situace s kdysi blízkým bratrským národem čím dál beznadějněji. Jeho politické vedení se s pozoruhodnou servilitou klaní Moskvě a jako by jen čekalo, až ho Rusko konečně pohltí – tak, jak se o to marně snažilo v letech 1945 a 1968.
Tento vývoj v Česku sledujeme s rostoucím znepokojením – a rozhodně ne s radostí. Směr, kterým se Slovensko pod Ficovým vedením ubírá, budí spíš obavy než naděje. Fico se totiž vůči Putinovi chová jako závislý – podobně jako alkoholik ke své láhvi. A jako u každé závislosti platí, že první krok ke změně musí přijít zevnitř.
Pokud si Slovensko samo nepřizná problém a nezačne hledat cestu zpět k demokratickým hodnotám a spojencům, nepomůže mu nikdo – ani Evropská unie, ani NATO, a nakonec ani Česká republika, která mu tak dlouho stála po boku jako větší a věrný bratr.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zahájí diplomatické turné po zemích, které se označují jako „frontové státy“, aby je ujistila o podpoře Evropské unie v boji proti ruské agresi a podpořila jejich obranné výdaje. Její cesta, která potrvá do pondělí, zahrnuje Finsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko a Polsko – tedy všechny země, které sousedí s Ruskem nebo Běloruskem. Navštíví také Bulharsko a Rumunsko.
Ačkoli se Irsko může pochlubit mírným a vyrovnaným klimatem bez výrazných teplotních extrémů, neznamená to, že je v bezpečí před dopady klimatické krize. Jeho poloha na okraji Atlantiku, která mu zajišťuje příjemné počasí, ho zároveň činí mimořádně zranitelným vůči extrémním projevům změn klimatu. Nedávné bouře jako Floris, Bert, Darragh nebo Eowyn, přinesly silný vítr, intenzivní záplavy a také riziko výpadků elektřiny a erozi pobřeží.
Od překvapivého útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém zemřelo přibližně 1 200 lidí, zahájil Izrael rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze. Od té doby bylo podle informací OSN a údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 62 000 Palestinců. Dalších 1 000 lidí zemřelo na Západním břehu Jordánu. Tyto statistiky nerozlišují mezi civilisty a bojovníky.
V obci Dien Phuong, která je pravidelně postihována záplavami, se architektonická firma Tropical Space inspirovala místními tradičními domy a navrhla ateliér nazvaný Terra Cotta Studio. Místo, aby se stavba bránila vodě, její perforované cihlové stěny umožňují řece Thu Bon, aby jí během monzunů volně protékala. Tímto způsobem je minimalizováno poškození konstrukce a ateliér je chráněn. Kromě toho tento design zajišťuje vynikající cirkulaci vzduchu a stín, což je ideální pro horké a vlhké klima centrálního Vietnamu.
Americký viceprezident JD Vance označil únorovou konfrontaci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně za "užitečnou". Vance pro tisk uvedl, že ačkoli nelituje ostré výměny názorů, incident pomohl odhalit skutečné neshody mezi Washingtonem a Kyjevem.
V březnu 2022 zažil Peter Betts, dlouholetý diplomat a vyjednavač v oblasti klimatických změn, neočekávaný zdravotní problém, který ho přivedl do nemocnice s podezřením na mrtvici. Počáteční diagnóza se změnila v šokující sdělení. Lékaři mu oznámili, že trpí agresivní formou nádoru na mozku a zbývá mu zhruba rok života. Ačkoli byla diagnóza neúprosná, Betts překvapivě necítil strach, pouze smutek a zklamání z předčasného konce. V tomto momentu si uvědomil, že má cenný čas na to, aby se se svým osudem vyrovnal a dal svému životu smysl.
Spojené státy mají v plánu zavést nová pravidla, která omezí dobu pobytu zahraničních studentů na území USA. Oddělení pro vnitřní bezpečnost (DHS) oznámilo, že se chystá zveřejnit návrh regulace, která by mohla zásadně změnit dosavadní systém. Ten, platný od roku 1978, umožňoval držitelům studentských víz zůstat v zemi po celou dobu, dokud byli zapsáni na denní studium a dělali pokroky ve svém akademickém programu.
Rusko ve čtvrtek ráno zasáhlo budovu, kde se nachází delegace Evropské unie v Kyjevě. Během masivního ostřelování balistickými raketami a drony došlo k značným škodám. Podle velvyslankyně EU na Ukrajině Kataríny Mathernové byl objekt „vážně poškozen tlakovou vlnou“. V důsledku tohoto útoku bylo zabito nejméně deset lidí a třicet jich bylo zraněno.
Příští týden se v Pekingu uskuteční vojenská přehlídka, které se zúčastní severokorejský vůdce Kim Čong-un a ruský prezident Vladimir Putin. Oznámila to Čína, která tímto setkáním dosáhla významného diplomatického úspěchu. Půjde o první multilaterální schůzku, jíž se Kim Čong-un kdy účastnil.
Rodiče šestnáctiletého Adama Raina, kteří v dubnu přišli o syna, podali v Kalifornii žalobu na společnost OpenAI. Rodiče Matt a Maria Rainovi viní její chatbot ChatGPT, že jejich syna naváděl k sebevraždě. Jde o historicky první právní žalobu, která viní OpenAI z neoprávněné smrti.
Donald Trump zavedl 50% cla na většinu indického dovozu do USA. Tento krok, který je vnímán jako „obchodní embargo“ nebo „zemětřesení“, má potrestat Indii za nákup zlevněné ruské ropy.