Detekce možné biologické molekuly na exoplanetě K2-18b znovu rozvířila debatu o tom, jak by mohl vypadat život mimo Zemi. Od mikrobů v masivních oceánech pod ledovci Jupiterových měsíců až po nelátkové formy vědomí – nové poznatky ukazují, že mimozemský život může být podstatně odlišnější, než jsme si dosud dokázali představit.
Vědci nedávno zaznamenali dosud nejpřesvědčivější indicii, která může naznačovat existenci mimozemského života. Na exoplanetě K2-18b, obíhající hvězdu vzdálenou 120 světelných let od Země, byl totiž detekován významný výskyt molekuly, jež je na naší planetě úzce spojována s činností mikroorganismů.
Než se vydáme fantazírovat o tom, jak by mohl vypadat mimozemský život, měli bychom si nejdřív ujasnit, co vlastně život znamená. Věda ho definuje jako systém, který se dokáže rozmnožovat, vyvíjet, udržovat sám sebe a hospodařit s energií.
Reprodukce je jednoduchá – život se musí umět kopírovat. Metabolismus znamená, že dovede přeměnit energii ve vlastní provoz. Homeostáze je schopnost udržovat si vnitřní rovnováhu i v měnícím se prostředí. Schopnost adaptace pak zajišťuje, že se život přizpůsobuje – evolučně, krok za krokem. Vědci do definice života řadí také responzivitu neboli schopnost odpovídat na podněty.
Jakmile tahle kritéria splňuje i nějaký „útvar“ na vzdálené exoplanetě, můžeme začít uvažovat o tom, že jde o život. Ale pozor – mluvíme o životě tak, jak ho my chápeme. O životě podle lidské definice, viděném lidským okem a chápaném lidským mozkem. Co když ale existuje život, který do této škatulky nezapadne?
Základním stavebním kamenem života na Zemi je chemický prvek uhlík. Právě z něj jsou složeny všechny známé živé organismy – od nejjednodušších bakterií až po člověka. Díky výjimečné schopnosti uhlíku tvořit stabilní a zároveň rozmanité molekulární struktury vznikla věda organické chemie. Tento obor se zabývá studiem struktury, vlastností, syntézy a reakcí organických sloučenin, které jsou pro existenci života zcela zásadní. Bez těchto uhlíkových sloučenin by život v podobě, jakou známe, nebyl možný.
Musí to být nutně uhlík?
Teď se dostáváme k samotné podstatě otázky: je uhlík skutečně nenahraditelným prvkem pro vznik a existenci života? Nebo existují i jiné chemické prvky, které by mohly sehrát podobnou roli?
Z vědeckého hlediska je uhlík zatím nejvhodnějším kandidátem – díky své schopnosti vytvářet čtyři kovalentní vazby, a tím i velmi stabilní a složité molekulární struktury, které jsou nezbytné pro komplexní biochemii. Právě tato vlastnost umožňuje vznik dlouhých řetězců a trojrozměrných struktur, jaké známe například u bílkovin nebo DNA.
Přesto vědci zvažují i další prvky, které by teoreticky mohly tvořit základ jiného typu života. Nejčastěji bývá zmiňován křemík, jehož chemické vlastnosti jsou v mnoha ohledech uhlíku podobné. Křemík však tvoří méně stabilní sloučeniny, obzvlášť v přítomnosti vody, což omezuje jeho použitelnost ve vodním prostředí – tedy tam, kde zatím hledáme život nejčastěji.
Dalšími hypotetickými kandidáty jsou například arsen (ve velmi specifických podmínkách) nebo fosfor, který se již dnes podílí na některých základních biologických procesech (například v ATP). Zkoumají se také teoretické formy života založené na dusíku, síře nebo kovových komplexech, ovšem tyto modely zatím zůstávají v oblasti spekulativní biochemie. O tom, že by život nemusel existovat výhradně na bázi uhlíku, informoval například server Space.com.
Výzkumný tým z University of Wisconsin–Madison publikoval studii, podle níž schopnost autokatalytických reakcí – tedy reakcí, jejichž produkty samy přispívají ke vzniku dalších kopií – může vznikat i v chemických systémech nezaložených na uhlíku. Vědci použili metody modelování chemických sítí a dospěli k závěru, že autokatalytické sítě jsou pravděpodobně mnohem rozšířenější a univerzálnější, než se dosud předpokládalo. To naznačuje, že základní předpoklady o chemickém složení života mohou být příliš úzké, a že život by teoreticky mohl vznikat i v prostředích, která se od podmínek na Zemi zásadně liší.
Zajímavý precedent v tomto směru představuje i případ bakterie GFAJ-1, o níž v roce 2010 informoval výzkumný tým z NASA vedený Felisou Wolfe-Simonovou v odborném časopisu Science. Vědci tehdy oznámili, že tento mikroorganismus, nalezený v extrémně slaném a arzenem bohatém jezeře Mono Lake v Kalifornii, údajně dokáže ve své DNA nahradit fosfor chemicky podobným, avšak toxickým arzenem. Pokud by se tato hypotéza potvrdila, šlo by o zásadní průlom – naznačující, že základní biochemie života nemusí být omezena pouze na prvky, které známe ze Země.
Život může být úplně jiný
Možnost, že život může vzniknout i mimo uhlíkový rámec, jsme již nastínili. Zbývá však klíčová otázka: jak by mimozemský život mohl skutečně vypadat? Jedno je jisté – představa malých zelených mužíčků s anténkami patří spíše do popkulturní imaginace než do sféry seriózního výzkumu. I když... podle některých výkladů kvantové teorie mnohovesmíru není zcela vyloučeno, že někoho z nás v jiném vesmíru právě teď tito mužíčci unášejí. Ale to už je téma na úplně jiný článek.
Jedním z nejzásadnějších omylů, kterých se při úvahách o mimozemském životě dopouštíme, je naše podvědomá tendence představovat si jej v pozemských konturách – s tělem, smyslovými orgány, pohybem, strukturou podobnou té, jakou známe od hmyzu po člověka. Jenže mimozemský život, pokud existuje, nemusí být našemu biologickému rámci ani vzdáleně podobný.
Teoreticky může jít o mikroskopické organismy, nenápadné, ale extrémně adaptabilní, které fungují na úplně jiné chemické bázi. Může se jednat o kolektivní formy vědomí, tvořené společenstvím jednoduchých jednotek, jejichž inteligence nebo chování se objevuje až na úrovni celku – podobně jako to vidíme u hmyzích kolonií, avšak v mnohem komplexnější a decentralizovanější podobě.
Zcela spekulativní, ale fyzikálně ne vyloučené, jsou hypotézy o životě v podobě plazmových entit – energetických útvarů, které neobsahují hmotu v tradičním slova smyslu, ale přesto vykazují znaky organizace a reakce na prostředí. Jinou možností jsou nelátkové formy, například životní systémy založené na proudech informací, které se vyvíjejí a reprodukují v digitálních či kvantových strukturách – šlo by tedy o život, který by se možná odehrával výhradně na úrovni dat, vzorců a algoritmů.
Portál Be Amazed přinesl souhrn vědecky podložených úvah o tom, jak by se vzhled a chování mimozemských organismů mohly lišit v závislosti na konkrétních podmínkách jejich domovských planet. Například na planetách s nízkou gravitací by se mohly vyvinout vysoké, štíhlé formy života, zatímco prostředí s vysokou gravitační silou by zřejmě preferovalo kompaktnější, nízko posazené a robustní organismy.
Významným faktorem je také typ mateřské hvězdy. Spektrum světla, které planeta přijímá, má zásadní vliv na fotosyntetické procesy – například u červených trpaslíků by vegetace mohla absorbovat odlišné vlnové délky, a tím pádem mít tmavě fialovou až černou barvu, namísto zelené, jakou známe ze Země.
V prostředích s extrémními podmínkami na povrchu by život mohl existovat v úkrytu pod povrchem – ve skalních štěrbinách nebo pod vrstvami ledu, podobně jako se předpokládá u některých měsíců sluneční soustavy, například Europy nebo Enceladu.
Zcela odlišné mohou být i způsoby vnímání okolí: některé hypotézy pracují s možností organismů, které využívají echolokaci, elektromagnetickou senzoriku nebo chemické signály jako základní komunikační prostředek. Stejně tak by se jejich způsob pohybu mohl lišit – od elegantního plachtění v řídké atmosféře až po odrazy v nízké gravitaci či vznášení v hustém plynném obalu planety.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.