Detekce možné biologické molekuly na exoplanetě K2-18b znovu rozvířila debatu o tom, jak by mohl vypadat život mimo Zemi. Od mikrobů v masivních oceánech pod ledovci Jupiterových měsíců až po nelátkové formy vědomí – nové poznatky ukazují, že mimozemský život může být podstatně odlišnější, než jsme si dosud dokázali představit.
Vědci nedávno zaznamenali dosud nejpřesvědčivější indicii, která může naznačovat existenci mimozemského života. Na exoplanetě K2-18b, obíhající hvězdu vzdálenou 120 světelných let od Země, byl totiž detekován významný výskyt molekuly, jež je na naší planetě úzce spojována s činností mikroorganismů.
Než se vydáme fantazírovat o tom, jak by mohl vypadat mimozemský život, měli bychom si nejdřív ujasnit, co vlastně život znamená. Věda ho definuje jako systém, který se dokáže rozmnožovat, vyvíjet, udržovat sám sebe a hospodařit s energií.
Reprodukce je jednoduchá – život se musí umět kopírovat. Metabolismus znamená, že dovede přeměnit energii ve vlastní provoz. Homeostáze je schopnost udržovat si vnitřní rovnováhu i v měnícím se prostředí. Schopnost adaptace pak zajišťuje, že se život přizpůsobuje – evolučně, krok za krokem. Vědci do definice života řadí také responzivitu neboli schopnost odpovídat na podněty.
Jakmile tahle kritéria splňuje i nějaký „útvar“ na vzdálené exoplanetě, můžeme začít uvažovat o tom, že jde o život. Ale pozor – mluvíme o životě tak, jak ho my chápeme. O životě podle lidské definice, viděném lidským okem a chápaném lidským mozkem. Co když ale existuje život, který do této škatulky nezapadne?
Základním stavebním kamenem života na Zemi je chemický prvek uhlík. Právě z něj jsou složeny všechny známé živé organismy – od nejjednodušších bakterií až po člověka. Díky výjimečné schopnosti uhlíku tvořit stabilní a zároveň rozmanité molekulární struktury vznikla věda organické chemie. Tento obor se zabývá studiem struktury, vlastností, syntézy a reakcí organických sloučenin, které jsou pro existenci života zcela zásadní. Bez těchto uhlíkových sloučenin by život v podobě, jakou známe, nebyl možný.
Musí to být nutně uhlík?
Teď se dostáváme k samotné podstatě otázky: je uhlík skutečně nenahraditelným prvkem pro vznik a existenci života? Nebo existují i jiné chemické prvky, které by mohly sehrát podobnou roli?
Z vědeckého hlediska je uhlík zatím nejvhodnějším kandidátem – díky své schopnosti vytvářet čtyři kovalentní vazby, a tím i velmi stabilní a složité molekulární struktury, které jsou nezbytné pro komplexní biochemii. Právě tato vlastnost umožňuje vznik dlouhých řetězců a trojrozměrných struktur, jaké známe například u bílkovin nebo DNA.
Přesto vědci zvažují i další prvky, které by teoreticky mohly tvořit základ jiného typu života. Nejčastěji bývá zmiňován křemík, jehož chemické vlastnosti jsou v mnoha ohledech uhlíku podobné. Křemík však tvoří méně stabilní sloučeniny, obzvlášť v přítomnosti vody, což omezuje jeho použitelnost ve vodním prostředí – tedy tam, kde zatím hledáme život nejčastěji.
Dalšími hypotetickými kandidáty jsou například arsen (ve velmi specifických podmínkách) nebo fosfor, který se již dnes podílí na některých základních biologických procesech (například v ATP). Zkoumají se také teoretické formy života založené na dusíku, síře nebo kovových komplexech, ovšem tyto modely zatím zůstávají v oblasti spekulativní biochemie. O tom, že by život nemusel existovat výhradně na bázi uhlíku, informoval například server Space.com.
Výzkumný tým z University of Wisconsin–Madison publikoval studii, podle níž schopnost autokatalytických reakcí – tedy reakcí, jejichž produkty samy přispívají ke vzniku dalších kopií – může vznikat i v chemických systémech nezaložených na uhlíku. Vědci použili metody modelování chemických sítí a dospěli k závěru, že autokatalytické sítě jsou pravděpodobně mnohem rozšířenější a univerzálnější, než se dosud předpokládalo. To naznačuje, že základní předpoklady o chemickém složení života mohou být příliš úzké, a že život by teoreticky mohl vznikat i v prostředích, která se od podmínek na Zemi zásadně liší.
Zajímavý precedent v tomto směru představuje i případ bakterie GFAJ-1, o níž v roce 2010 informoval výzkumný tým z NASA vedený Felisou Wolfe-Simonovou v odborném časopisu Science. Vědci tehdy oznámili, že tento mikroorganismus, nalezený v extrémně slaném a arzenem bohatém jezeře Mono Lake v Kalifornii, údajně dokáže ve své DNA nahradit fosfor chemicky podobným, avšak toxickým arzenem. Pokud by se tato hypotéza potvrdila, šlo by o zásadní průlom – naznačující, že základní biochemie života nemusí být omezena pouze na prvky, které známe ze Země.
Život může být úplně jiný
Možnost, že život může vzniknout i mimo uhlíkový rámec, jsme již nastínili. Zbývá však klíčová otázka: jak by mimozemský život mohl skutečně vypadat? Jedno je jisté – představa malých zelených mužíčků s anténkami patří spíše do popkulturní imaginace než do sféry seriózního výzkumu. I když... podle některých výkladů kvantové teorie mnohovesmíru není zcela vyloučeno, že někoho z nás v jiném vesmíru právě teď tito mužíčci unášejí. Ale to už je téma na úplně jiný článek.
Jedním z nejzásadnějších omylů, kterých se při úvahách o mimozemském životě dopouštíme, je naše podvědomá tendence představovat si jej v pozemských konturách – s tělem, smyslovými orgány, pohybem, strukturou podobnou té, jakou známe od hmyzu po člověka. Jenže mimozemský život, pokud existuje, nemusí být našemu biologickému rámci ani vzdáleně podobný.
Teoreticky může jít o mikroskopické organismy, nenápadné, ale extrémně adaptabilní, které fungují na úplně jiné chemické bázi. Může se jednat o kolektivní formy vědomí, tvořené společenstvím jednoduchých jednotek, jejichž inteligence nebo chování se objevuje až na úrovni celku – podobně jako to vidíme u hmyzích kolonií, avšak v mnohem komplexnější a decentralizovanější podobě.
Zcela spekulativní, ale fyzikálně ne vyloučené, jsou hypotézy o životě v podobě plazmových entit – energetických útvarů, které neobsahují hmotu v tradičním slova smyslu, ale přesto vykazují znaky organizace a reakce na prostředí. Jinou možností jsou nelátkové formy, například životní systémy založené na proudech informací, které se vyvíjejí a reprodukují v digitálních či kvantových strukturách – šlo by tedy o život, který by se možná odehrával výhradně na úrovni dat, vzorců a algoritmů.
Portál Be Amazed přinesl souhrn vědecky podložených úvah o tom, jak by se vzhled a chování mimozemských organismů mohly lišit v závislosti na konkrétních podmínkách jejich domovských planet. Například na planetách s nízkou gravitací by se mohly vyvinout vysoké, štíhlé formy života, zatímco prostředí s vysokou gravitační silou by zřejmě preferovalo kompaktnější, nízko posazené a robustní organismy.
Významným faktorem je také typ mateřské hvězdy. Spektrum světla, které planeta přijímá, má zásadní vliv na fotosyntetické procesy – například u červených trpaslíků by vegetace mohla absorbovat odlišné vlnové délky, a tím pádem mít tmavě fialovou až černou barvu, namísto zelené, jakou známe ze Země.
V prostředích s extrémními podmínkami na povrchu by život mohl existovat v úkrytu pod povrchem – ve skalních štěrbinách nebo pod vrstvami ledu, podobně jako se předpokládá u některých měsíců sluneční soustavy, například Europy nebo Enceladu.
Zcela odlišné mohou být i způsoby vnímání okolí: některé hypotézy pracují s možností organismů, které využívají echolokaci, elektromagnetickou senzoriku nebo chemické signály jako základní komunikační prostředek. Stejně tak by se jejich způsob pohybu mohl lišit – od elegantního plachtění v řídké atmosféře až po odrazy v nízké gravitaci či vznášení v hustém plynném obalu planety.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.