Země, kterou nejen Moskva ještě před pár lety považovala za druhořadého pozorovatele evropského dění, se proměnila v jednoho z nejhlasitějších a nejaktivnějších kritiků ruské imperiální politiky. Česká republika už dávno není jen malým postkomunistickým státem na okraji zájmu. Je z ní protivník, kterého si v Kremlu nemohou dovolit přehlížet. A co hůř pro Rusko, ani zastavit.
Hmatatelný důkaz změny? Česká muniční iniciativa. Projekt, který není jen gestem solidarity, ale konkrétní operací s reálným dopadem na frontovou linii. Cílem je rychlé dodání stovek tisíc kusů dělostřelecké munice Ukrajině bez zbytečné byrokracie, nekonečných summitů, čekání na konsensus těch, kteří si potřebují všechno desetkrát rozmyslet. Zatímco jinde se kalkuluje, debatuje a pak couvá, Česko už nakládá munici na vlaky.
Reakce je předvídatelná – a o to výmluvnější. Ruská státní propaganda spustila obvyklý koncert hrozeb, strašení a ubohosti. Česká republika si podle nich „hraje s ohněm“. Jenže je to právě ten oheň, který už nechtějí dál sledovat z pohodlí kremelských kanceláří – protože ho nezapálilo NATO, nezapálil ho Washington, ale zapálilo ho Česko. A co je horší, plameny nezůstávají symbolické. Mají reálný dopad na reálném bojišti.
To, co se ještě nedávno jevilo jako nadsázka, dnes platí doslova. Česká republika – ten kdysi přehlížený, nevýrazný stát s přívlastkem „postkomunistický“ – se stala hybatelem dění. Z periférie se posunula do středu akce. Už není v roli pozorovatele nebo tichého schvalovatele evropských kroků. Dnes sama navrhuje, tlačí a koordinuje. Neptá se, co si o tom kdo myslí – a právě tím získává respekt.
A co na to Moskva? Se zjevným neklidem to sleduje. Přestala se spokojovat s obvyklou frází o „nepřátelském státu“. Místo toho začíná varovat před českým vlivem. Před jeho silou, která – a to je klíčové – nepramení z tanků, letadel ani počtu vojáků. Pramení z něčeho, co Rusko dlouhodobě podceňuje a čeho se zároveň bojí nejvíc – z politického přesvědčení, morální konzistence, odvahy jednat i tam, kde ostatní couvají.
Nejde o přístup válečníka, nýbrž politickou vyspělost. A také důvod, proč český hlas dnes slyší všude tam, kde se rozhoduje – v Berlíně, Paříži, Bruselu, Varšavě. Ano, možná až na výjimku Ameriky pod Trumpovým vedením, kdy americký prezident vyjevuje Evropu jako obtížný hmyz, nikoli spojence. Ale to je v tuto chvíli vedlejší. Podstatné je, že evropské státy Česku nejen naslouchají, ale začínají následovat.
Ať už tomu v Moskvě říkají jakkoliv – „hra s ohněm“, „provokace“, nebo „nepřátelská činnost“, ve skutečnosti jde o něco mnohem prostšího. Jde o důslednost. O odvahu nazývat věci pravým jménem a jednat podle toho. Tahle proměna Česka není výsledkem nějakého šťastného geopolitického momentu. Je výsledkem politického rozhodnutí. A také signálem, že starý obraz Česka jako malého, opatrného státu definitivně patří minulosti.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
