Země, kterou nejen Moskva ještě před pár lety považovala za druhořadého pozorovatele evropského dění, se proměnila v jednoho z nejhlasitějších a nejaktivnějších kritiků ruské imperiální politiky. Česká republika už dávno není jen malým postkomunistickým státem na okraji zájmu. Je z ní protivník, kterého si v Kremlu nemohou dovolit přehlížet. A co hůř pro Rusko, ani zastavit.
Hmatatelný důkaz změny? Česká muniční iniciativa. Projekt, který není jen gestem solidarity, ale konkrétní operací s reálným dopadem na frontovou linii. Cílem je rychlé dodání stovek tisíc kusů dělostřelecké munice Ukrajině bez zbytečné byrokracie, nekonečných summitů, čekání na konsensus těch, kteří si potřebují všechno desetkrát rozmyslet. Zatímco jinde se kalkuluje, debatuje a pak couvá, Česko už nakládá munici na vlaky.
Reakce je předvídatelná – a o to výmluvnější. Ruská státní propaganda spustila obvyklý koncert hrozeb, strašení a ubohosti. Česká republika si podle nich „hraje s ohněm“. Jenže je to právě ten oheň, který už nechtějí dál sledovat z pohodlí kremelských kanceláří – protože ho nezapálilo NATO, nezapálil ho Washington, ale zapálilo ho Česko. A co je horší, plameny nezůstávají symbolické. Mají reálný dopad na reálném bojišti.
To, co se ještě nedávno jevilo jako nadsázka, dnes platí doslova. Česká republika – ten kdysi přehlížený, nevýrazný stát s přívlastkem „postkomunistický“ – se stala hybatelem dění. Z periférie se posunula do středu akce. Už není v roli pozorovatele nebo tichého schvalovatele evropských kroků. Dnes sama navrhuje, tlačí a koordinuje. Neptá se, co si o tom kdo myslí – a právě tím získává respekt.
A co na to Moskva? Se zjevným neklidem to sleduje. Přestala se spokojovat s obvyklou frází o „nepřátelském státu“. Místo toho začíná varovat před českým vlivem. Před jeho silou, která – a to je klíčové – nepramení z tanků, letadel ani počtu vojáků. Pramení z něčeho, co Rusko dlouhodobě podceňuje a čeho se zároveň bojí nejvíc – z politického přesvědčení, morální konzistence, odvahy jednat i tam, kde ostatní couvají.
Nejde o přístup válečníka, nýbrž politickou vyspělost. A také důvod, proč český hlas dnes slyší všude tam, kde se rozhoduje – v Berlíně, Paříži, Bruselu, Varšavě. Ano, možná až na výjimku Ameriky pod Trumpovým vedením, kdy americký prezident vyjevuje Evropu jako obtížný hmyz, nikoli spojence. Ale to je v tuto chvíli vedlejší. Podstatné je, že evropské státy Česku nejen naslouchají, ale začínají následovat.
Ať už tomu v Moskvě říkají jakkoliv – „hra s ohněm“, „provokace“, nebo „nepřátelská činnost“, ve skutečnosti jde o něco mnohem prostšího. Jde o důslednost. O odvahu nazývat věci pravým jménem a jednat podle toho. Tahle proměna Česka není výsledkem nějakého šťastného geopolitického momentu. Je výsledkem politického rozhodnutí. A také signálem, že starý obraz Česka jako malého, opatrného státu definitivně patří minulosti.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.
Náměstek amerického ministra spravedlnosti Todd Blanche v neděli oznámil, že prověřování případu Jeffreyho Epsteina a Ghislaine Maxwellové ze strany prokuratury je u konce. V rozhovoru pro televizi ABC uvedl, že po zveřejnění milionů stran dokumentů v uplynulém týdnu již ministerstvo neplánuje žádné další kroky. Reagoval tak na neutichající volání obětí i zákonodárců po vyvození odpovědnosti vůči dalším osobám napojeným na Epsteinovu síť.
Americký prezident Donald Trump pohrozil žalobou komikovi Trevoru Noahovi, který moderoval nedělní předávání hudebních cen Grammy. Důvodem je vtip, ve kterém Noah naznačil, že Trump v minulosti navštěvoval soukromý ostrov usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
