Papež František zemřel. Muž, který během svého pontifikátu opakovaně cestoval do míst, kam se většina světových lídrů neodvažuje ani podívat na mapě. Nevrátí se do Karakoše, kde naslouchal příběhům lidí, kterým se rozpadl svět. Nepřejde pěšky trosky Mosulu, kde to ještě doutnalo po zvěrstvech Islámského státu. Už nevstoupí do Jižního Súdánu ani do Konga, které mír v novodobé historii prakticky ještě nezažily.
Zato Donald Trump je zpátky. Prezidentem podruhé, tentokrát bez snahy o jakoukoli přetvářku. Od konce svého prvního mandátu nenavštívil jedinou skutečnou krizovou oblast. Ještě v letech 2018 a 2019 sice dorazil do Iráku a Afghánistánu, ale jen na přísně střežené základny, obklopen vojáky a bez kontaktu s realitou. Civilisté byli za ostnatým drátem. V roce 2024 tvrdil, že byl v Gaze – ovšem bez důkazů. Napsal to na sociální sítě – a co napíše na sociální sítě, je jeho pravda a nic ji nezmění.
Papež František naproti tomu cestoval opakovaně, záměrně a veřejně. Šel mezi lidi, kteří přežili válku, žili v chudobě, nesli si následky katastrof. Zatímco Trump se ukrýval za oceánem, František šel mezi zranitelné. A byl vidět.
A Vladimir Putin? Už od roku 2000 se objevuje výhradně tam, kde má Rusko nad vším absolutní kontrolu – Čečensko, Krym, Donbas. Vždy jen okupovaná území, vše pod pečlivým dohledem. Naposledy Mariupol – město, které se od začátku ruské agrese mezitím proměnilo ve vzorový příklad rusifikace.
Kulturní centra přestavěná, místní vůdci pečlivě vybraní, trasy pohybu zabezpečené. Každé setkání působí jako součást scénáře, území předem vydezinfikované od všeho nepředvídatelného. Putinova přítomnost není výrazem zájmu, ale nástrojem kontroly.
Papež František nic nepřipravoval. Nehledal kulisy, ale svědky. Nechtěl bezpečí, ale vidět realitu. A právě proto, když dnes sledujeme návrat Trumpa a rutinu Putina, je absence Františka tak zřetelná. Ne proto, že byl silnější než oni. Ale proto, že měl odvahu být slabý – tam, kde oni budují obraz neomylné autority.
Svět si mezitím bez většího odporu zvykl na podivnou novou normu: že ti nejhlasitější, ti s největšími gesty a nejsilnějšími prohlášeními, ti, kteří vykreslují sebe sama jako obránce civilizace, národa, víry nebo hodnot, zpravidla sklapnou právě ve chvíli, kdy by měli skutečně něco udělat. Kdy by měli opustit komfortní zónu, vystoupit ze svých konvojů a vyrazit do míst, kde se skutečně lámou osudy.
Do míst, kde lidé nežijí v klidu a pohodě. Kde se nečeká na grandiózní příjezd známého politika, ale na vodu, léky nebo zprávu o přeživších. Do krizových zón, kde je víc bolesti, než kamery vůbec dokážou zachytit, a víc obyčejné lidskosti, než si ti nejmocnější dokázali představit. Snad proto, že jim kus lidskosti ohromně chybí.
Právě tam, kde by se velká slova konečně mohla proměnit v něco skutečného, kde by mohly mít význam – právě tam se ti nejhlasitější náhle odmlčí. Zmizí. A zůstane jen ticho. Nepříjemné, dlouhé ticho, které ale často řekne víc než všechny jejich odporné slogany dohromady.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.
Polské ozbrojené síly v časných ranních hodinách sestřelily několik bezpilotních letounů, které narušily jeho vzdušný prostor během útoku Ruska na Ukrajinu. Jde o první podobný incident. Polsko tento krok označilo za „akt agrese“, který představoval skutečnou hrozbu pro bezpečnost občanů. Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že armáda zasáhla proti objektům, které několikrát porušily vzdušný prostor země. Prezident Karol Nawrocki dodal, že se neprodleně sejde Rada pro národní bezpečnost.
Ondřej Brzobohatý se před nějakým časem přiznal k tomu, že občas vystupuje jako Tiffany Richbitch. Když se pak objevil v televizním pořadu, stal se terčem urážek a slovních útoků. Poté se rozhodl uložit Tiffany ke spánku. Nyní ale naznačil, že by nemusel trvat věčně.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.
Jiří Krampol se po posledním rozloučení dočkal i zádušní mše, která proběhla v pondělí v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, jenž ignoroval srpnový smuteční obřad. Exmanželka známého baviče se iniciativě manažera nestačí divit.
Svět módy zasáhla v minulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář Giorgio Armani. V pondělí se s ním blízcí rozloučili v obci nedaleko Piacenzy na severu Itálie.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
