Papež František zemřel. Muž, který během svého pontifikátu opakovaně cestoval do míst, kam se většina světových lídrů neodvažuje ani podívat na mapě. Nevrátí se do Karakoše, kde naslouchal příběhům lidí, kterým se rozpadl svět. Nepřejde pěšky trosky Mosulu, kde to ještě doutnalo po zvěrstvech Islámského státu. Už nevstoupí do Jižního Súdánu ani do Konga, které mír v novodobé historii prakticky ještě nezažily.
Zato Donald Trump je zpátky. Prezidentem podruhé, tentokrát bez snahy o jakoukoli přetvářku. Od konce svého prvního mandátu nenavštívil jedinou skutečnou krizovou oblast. Ještě v letech 2018 a 2019 sice dorazil do Iráku a Afghánistánu, ale jen na přísně střežené základny, obklopen vojáky a bez kontaktu s realitou. Civilisté byli za ostnatým drátem. V roce 2024 tvrdil, že byl v Gaze – ovšem bez důkazů. Napsal to na sociální sítě – a co napíše na sociální sítě, je jeho pravda a nic ji nezmění.
Papež František naproti tomu cestoval opakovaně, záměrně a veřejně. Šel mezi lidi, kteří přežili válku, žili v chudobě, nesli si následky katastrof. Zatímco Trump se ukrýval za oceánem, František šel mezi zranitelné. A byl vidět.
A Vladimir Putin? Už od roku 2000 se objevuje výhradně tam, kde má Rusko nad vším absolutní kontrolu – Čečensko, Krym, Donbas. Vždy jen okupovaná území, vše pod pečlivým dohledem. Naposledy Mariupol – město, které se od začátku ruské agrese mezitím proměnilo ve vzorový příklad rusifikace.
Kulturní centra přestavěná, místní vůdci pečlivě vybraní, trasy pohybu zabezpečené. Každé setkání působí jako součást scénáře, území předem vydezinfikované od všeho nepředvídatelného. Putinova přítomnost není výrazem zájmu, ale nástrojem kontroly.
Papež František nic nepřipravoval. Nehledal kulisy, ale svědky. Nechtěl bezpečí, ale vidět realitu. A právě proto, když dnes sledujeme návrat Trumpa a rutinu Putina, je absence Františka tak zřetelná. Ne proto, že byl silnější než oni. Ale proto, že měl odvahu být slabý – tam, kde oni budují obraz neomylné autority.
Svět si mezitím bez většího odporu zvykl na podivnou novou normu: že ti nejhlasitější, ti s největšími gesty a nejsilnějšími prohlášeními, ti, kteří vykreslují sebe sama jako obránce civilizace, národa, víry nebo hodnot, zpravidla sklapnou právě ve chvíli, kdy by měli skutečně něco udělat. Kdy by měli opustit komfortní zónu, vystoupit ze svých konvojů a vyrazit do míst, kde se skutečně lámou osudy.
Do míst, kde lidé nežijí v klidu a pohodě. Kde se nečeká na grandiózní příjezd známého politika, ale na vodu, léky nebo zprávu o přeživších. Do krizových zón, kde je víc bolesti, než kamery vůbec dokážou zachytit, a víc obyčejné lidskosti, než si ti nejmocnější dokázali představit. Snad proto, že jim kus lidskosti ohromně chybí.
Právě tam, kde by se velká slova konečně mohla proměnit v něco skutečného, kde by mohly mít význam – právě tam se ti nejhlasitější náhle odmlčí. Zmizí. A zůstane jen ticho. Nepříjemné, dlouhé ticho, které ale často řekne víc než všechny jejich odporné slogany dohromady.
Velkou a radostnou novinkou z osobního života se v červenci pochlubila Veronika Arichteva, když odhalila, že se s manželem Biserem těší na druhého potomka. Fanoušci a hlavně fanynky od té chvíle netrpělivě očekávali, až herečka poprvé ukáže bříško. A už k tomu došlo.
Pražská policie od čtvrtka vyšetřuje případ vraždy na sídlišti v Krči. Obětí se stal pětašedesátiletý muž, jemuž útočník způsobil mnohočetná poranění. Kriminalisté již vypátrali muže, který je z trestného činu podezřelý.
Miloš Zeman už si naplno užívá důchod, kdy jsou lidé zvyklí plnit roli dědečků a babiček. Jeho se to zatím netýká, ale možná mu svitla naděje. Spekuluje se o novém vztahu dcery Kateřiny. Exprezident se k těmto zvěstem poprvé vyjádřil.
Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
Podle informací agentury Reuters nařídil Elon Musk během ukrajinské protiofenzivy na podzim roku 2022 vypnutí satelitního pokrytí Starlink nad částí Chersonské oblasti. Tři zdroje obeznámené se situací uvedly, že Musk požádal jednoho z hlavních inženýrů společnosti SpaceX o deaktivaci služby v okolí města Beryslav, kde se ukrajinské jednotky pokoušely obklíčit ruské síly.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.
