Papež František zemřel. Muž, který během svého pontifikátu opakovaně cestoval do míst, kam se většina světových lídrů neodvažuje ani podívat na mapě. Nevrátí se do Karakoše, kde naslouchal příběhům lidí, kterým se rozpadl svět. Nepřejde pěšky trosky Mosulu, kde to ještě doutnalo po zvěrstvech Islámského státu. Už nevstoupí do Jižního Súdánu ani do Konga, které mír v novodobé historii prakticky ještě nezažily.
Zato Donald Trump je zpátky. Prezidentem podruhé, tentokrát bez snahy o jakoukoli přetvářku. Od konce svého prvního mandátu nenavštívil jedinou skutečnou krizovou oblast. Ještě v letech 2018 a 2019 sice dorazil do Iráku a Afghánistánu, ale jen na přísně střežené základny, obklopen vojáky a bez kontaktu s realitou. Civilisté byli za ostnatým drátem. V roce 2024 tvrdil, že byl v Gaze – ovšem bez důkazů. Napsal to na sociální sítě – a co napíše na sociální sítě, je jeho pravda a nic ji nezmění.
Papež František naproti tomu cestoval opakovaně, záměrně a veřejně. Šel mezi lidi, kteří přežili válku, žili v chudobě, nesli si následky katastrof. Zatímco Trump se ukrýval za oceánem, František šel mezi zranitelné. A byl vidět.
A Vladimir Putin? Už od roku 2000 se objevuje výhradně tam, kde má Rusko nad vším absolutní kontrolu – Čečensko, Krym, Donbas. Vždy jen okupovaná území, vše pod pečlivým dohledem. Naposledy Mariupol – město, které se od začátku ruské agrese mezitím proměnilo ve vzorový příklad rusifikace.
Kulturní centra přestavěná, místní vůdci pečlivě vybraní, trasy pohybu zabezpečené. Každé setkání působí jako součást scénáře, území předem vydezinfikované od všeho nepředvídatelného. Putinova přítomnost není výrazem zájmu, ale nástrojem kontroly.
Papež František nic nepřipravoval. Nehledal kulisy, ale svědky. Nechtěl bezpečí, ale vidět realitu. A právě proto, když dnes sledujeme návrat Trumpa a rutinu Putina, je absence Františka tak zřetelná. Ne proto, že byl silnější než oni. Ale proto, že měl odvahu být slabý – tam, kde oni budují obraz neomylné autority.
Svět si mezitím bez většího odporu zvykl na podivnou novou normu: že ti nejhlasitější, ti s největšími gesty a nejsilnějšími prohlášeními, ti, kteří vykreslují sebe sama jako obránce civilizace, národa, víry nebo hodnot, zpravidla sklapnou právě ve chvíli, kdy by měli skutečně něco udělat. Kdy by měli opustit komfortní zónu, vystoupit ze svých konvojů a vyrazit do míst, kde se skutečně lámou osudy.
Do míst, kde lidé nežijí v klidu a pohodě. Kde se nečeká na grandiózní příjezd známého politika, ale na vodu, léky nebo zprávu o přeživších. Do krizových zón, kde je víc bolesti, než kamery vůbec dokážou zachytit, a víc obyčejné lidskosti, než si ti nejmocnější dokázali představit. Snad proto, že jim kus lidskosti ohromně chybí.
Právě tam, kde by se velká slova konečně mohla proměnit v něco skutečného, kde by mohly mít význam – právě tam se ti nejhlasitější náhle odmlčí. Zmizí. A zůstane jen ticho. Nepříjemné, dlouhé ticho, které ale často řekne víc než všechny jejich odporné slogany dohromady.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
