Papež František zemřel. Muž, který během svého pontifikátu opakovaně cestoval do míst, kam se většina světových lídrů neodvažuje ani podívat na mapě. Nevrátí se do Karakoše, kde naslouchal příběhům lidí, kterým se rozpadl svět. Nepřejde pěšky trosky Mosulu, kde to ještě doutnalo po zvěrstvech Islámského státu. Už nevstoupí do Jižního Súdánu ani do Konga, které mír v novodobé historii prakticky ještě nezažily.
Zato Donald Trump je zpátky. Prezidentem podruhé, tentokrát bez snahy o jakoukoli přetvářku. Od konce svého prvního mandátu nenavštívil jedinou skutečnou krizovou oblast. Ještě v letech 2018 a 2019 sice dorazil do Iráku a Afghánistánu, ale jen na přísně střežené základny, obklopen vojáky a bez kontaktu s realitou. Civilisté byli za ostnatým drátem. V roce 2024 tvrdil, že byl v Gaze – ovšem bez důkazů. Napsal to na sociální sítě – a co napíše na sociální sítě, je jeho pravda a nic ji nezmění.
Papež František naproti tomu cestoval opakovaně, záměrně a veřejně. Šel mezi lidi, kteří přežili válku, žili v chudobě, nesli si následky katastrof. Zatímco Trump se ukrýval za oceánem, František šel mezi zranitelné. A byl vidět.
A Vladimir Putin? Už od roku 2000 se objevuje výhradně tam, kde má Rusko nad vším absolutní kontrolu – Čečensko, Krym, Donbas. Vždy jen okupovaná území, vše pod pečlivým dohledem. Naposledy Mariupol – město, které se od začátku ruské agrese mezitím proměnilo ve vzorový příklad rusifikace.
Kulturní centra přestavěná, místní vůdci pečlivě vybraní, trasy pohybu zabezpečené. Každé setkání působí jako součást scénáře, území předem vydezinfikované od všeho nepředvídatelného. Putinova přítomnost není výrazem zájmu, ale nástrojem kontroly.
Papež František nic nepřipravoval. Nehledal kulisy, ale svědky. Nechtěl bezpečí, ale vidět realitu. A právě proto, když dnes sledujeme návrat Trumpa a rutinu Putina, je absence Františka tak zřetelná. Ne proto, že byl silnější než oni. Ale proto, že měl odvahu být slabý – tam, kde oni budují obraz neomylné autority.
Svět si mezitím bez většího odporu zvykl na podivnou novou normu: že ti nejhlasitější, ti s největšími gesty a nejsilnějšími prohlášeními, ti, kteří vykreslují sebe sama jako obránce civilizace, národa, víry nebo hodnot, zpravidla sklapnou právě ve chvíli, kdy by měli skutečně něco udělat. Kdy by měli opustit komfortní zónu, vystoupit ze svých konvojů a vyrazit do míst, kde se skutečně lámou osudy.
Do míst, kde lidé nežijí v klidu a pohodě. Kde se nečeká na grandiózní příjezd známého politika, ale na vodu, léky nebo zprávu o přeživších. Do krizových zón, kde je víc bolesti, než kamery vůbec dokážou zachytit, a víc obyčejné lidskosti, než si ti nejmocnější dokázali představit. Snad proto, že jim kus lidskosti ohromně chybí.
Právě tam, kde by se velká slova konečně mohla proměnit v něco skutečného, kde by mohly mít význam – právě tam se ti nejhlasitější náhle odmlčí. Zmizí. A zůstane jen ticho. Nepříjemné, dlouhé ticho, které ale často řekne víc než všechny jejich odporné slogany dohromady.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
