Zatímco Izrael pokračuje v bombardování Gazy, každodenně zabíjí desítky civilistů a dvouměsíční příměří z počátku roku se zdá být dávnou minulostí, humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla kritického bodu. Podle OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy přímému ohrožení hladomorem. Mezinárodní právo přitom hladovění civilistů výslovně zakazuje.
Evropská komise připravuje zásadní proměnu způsobu, jakým poskytuje rozvojovou pomoc chudším státům. Vyplývá to z interního dokumentu, do něhož nahlédl server Politico. Nově chce Unie svazovat finanční prostředky s konkrétními požadavky – například na snižování migrace nebo zajištění surovin pro evropský průmysl. Tento krok by mohl znamenat odklon od tradičního evropského přístupu, kdy byla pomoc poskytována bez výrazných politických podmínek.
Situace v Pásmu Gazy se dramaticky zhoršuje a mezinárodní organizace bijí na poplach. Podle britského diplomata a humanitárního pracovníka Toma Fletchera, který je zapojen do koordinace pomoci, hrozí, že pokud se humanitární pomoc nedostane k nejohroženějším, až 14 000 kojenců může během následujících 48 hodin zemřít kvůli podvýživě a nedostatku základní péče.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí opět ukázal, že Spojené státy americké a jejich prezident Donald Trump nejsou pro něj při rozhodování o budoucnosti války na Ukrajině klíčoví. Ať už šlo o místo, čas či obsah jeho rozhovoru s Trumpem, vše podle CNN působilo dojmem, že Putin si hraje podle vlastních pravidel a amerického prezidenta používá jen jako nástroj k dosažení svých cílů.
Kdysi byli považováni za paranoidní podivíny, dnes si britští preppeři získávají respekt. Zatímco ještě před deseti lety byl jejich svět považován za výsadu konspiračních teoretiků a mužů s komplexem Ramba, v roce 2025 se už vláda Spojeného království sama zapojuje do kampaní, které doporučují občanům sestavit si vlastní krizové zavazadlo, s nímž utečete před katastrofou.
V ruské pohraniční oblasti panuje chaos, jak ukazuje nový záznam zachycený ukrajinským projektem „Chci žít“ (Хочу жить). Interceptovaný telefonní hovor mezi ruským vojákem a ženou z Bělgorodské oblasti odhaluje naprostý rozklad kázně, strachu z nasazení do bojů, nevyplácení slibovaných finančních odměn a agresivní chování opilých vojáků vůči civilistům.
Dvouhodinový telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem přinesl směs diplomatických nadějí a staronových překážek. Přestože se obě strany po jeho skončení vyjadřovaly smířlivě a označily hovor za „přínosný“ a „konstruktivní“, zásadní krok směrem k mírovému řešení konfliktu na Ukrajině zatím nenastal. Klíčový návrh – bezpodmínečné třicetidenní příměří – ruská strana odmítla, a to i přes intenzivní tlak ze strany Washingtonu.
Ruský prezident Vladimir Putin je přesvědčen, že jeho armáda dokáže do konce letošního roku plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony, o které Moskva usiluje od počátku invaze. Tvrdí to americká agentura Bloomberg s odkazem na důvěryhodný zdroj obeznámený s názory šéfa Kremlu, který si přál zůstat v anonymitě.
Čeští hokejisté předvedli ve svém závěrečném utkání základní skupiny mistrovství světa výkon, který snese ta nejpřísnější měřítka. V dánském Herningu dominovali proti Německu od první do poslední minuty a po výhře 5:0 si nejen zajistili klid před čtvrtfinále, ale zároveň vyslali varování všem soupeřům.
Ještě nedávno byl Elon Musk všudypřítomný – v médiích, ve Washingtonu i na sociálních sítích. Po boku prezidenta Donalda Trumpa se účastnil klíčových schůzek, nastupoval s ním na palubu Air Force One a stal se tváří vládního úřadu pro efektivitu (DOGE), který měl „vyčistit Washington od plýtvání“. Nyní se však Muskova přítomnost v politickém prostoru znatelně vytrácí.
Bílý dům potvrdil, že prezident Spojených států Donald Trump právě telefonuje s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Hovor je součástí Trumpova úsilí o ukončení války na Ukrajině, která se vleče už přes dva roky a dál rozděluje mezinárodní společenství.
Jen necelou hodinu před očekávaným telefonickým hovorem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem se ke konfliktu na Ukrajině vyjádřil americký senátor JD Vance. V rozhovoru s novináři prohlásil, že Washington si uvědomuje patovou situaci v jednáních o ukončení války a že Spojené státy nakonec mohou dojít k závěru, že nejde o jejich válku.
Emulgátory, běžné přísady v tisících potravinářských výrobcích, se dostávají do hledáčku vědců i zdravotnických úřadů. Ačkoliv dříve byly považovány za neškodné stabilizátory chuti a konzistence, nové výzkumy naznačují, že mohou výrazně ovlivnit lidské zdraví – zejména střevní mikrobiom a trávicí trakt.
Navzdory trvajícím soukromým výhradám ze strany amerických úředníků začala Austrálie nakládat první z 49 vyřazených tanků M1A1 Abrams, které jsou určeny pro Ukrajinu. Jedná se o součást širšího balíčku vojenské pomoci, který australská vláda slíbila dodat již v říjnu 2024.
Rusko v neděli podniklo dosud nejmasivnější útok pomocí dronů, oznámily ukrajinské úřady. Do útoku bylo podle ukrajinského letectva nasazeno celkem 273 íránských dronů Šáhed a různých typů imitátorů. Z toho 88 bylo sestřeleno, dalších 128 se podle ukrajinské strany „ztratilo bez následků“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí ráno zveřejnil nové prohlášení, v němž oznámil záměr Izraele převzít plnou kontrolu nad celým Pásmem Gazy. Ve videu zveřejněném na svém účtu na Telegramu Netanjahu uvedl, že cílem je zabránit Hamasu v rozkrádání humanitární pomoci a zároveň pokračovat v rozsáhlé vojenské operaci.
V době, kdy svět čelí bezprecedentním krizím – od pandemie až po dopady umělé inteligence – se veřejnost stále více obrací na vědce, aby jim pomohli činit informovaná rozhodnutí. Nejinak je tomu u změny klimatu, která si žádá zásadní politická rozhodnutí. Důvěra veřejnosti v klimatology je přitom klíčová pro přijetí těchto opatření. Jak ale ukazuje nová rozsáhlá studie, klimatologům lidé sice důvěřují, ale méně než ostatním vědcům. Rozdíly jsou patrné nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale i v rámci jejich populací.
Od nástupu Donalda Trumpa k moci na začátku roku 2025 došlo k radikálnímu narušení mezinárodního pořádku, jaký svět znal po druhé světové válce. Během několika málo měsíců byla osmdesátiletá architektura globální stability a spolupráce narušena, přičemž Spojené státy se samy vědomě marginalizují v jinak stále více globalizovaném světě. Server National Interest přináší dvě možné vize světa v roce 2029 v důsledku současné zahraničněpolitické linie USA.
Friedrich Merz se stal novým německým kancléřem za mimořádně napjatých okolností. Jeho nástup k moci provázelo politické drama, když se po únorových parlamentních volbách snažil sestavit koaliční vládu. Po týdnech složitých vyjednávání dosáhl Merz dohody mezi svou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) a středolevicovou Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD). Výsledkem byla křehká většina 13 hlasů ve Spolkovém sněmu, ale i tak Merz při prvním hlasování o důvěře neuspěl. Osmnáct členů jeho vlastní koalice hlasovalo proti, což je v poválečném Německu bezprecedentní.