Evropská komise připravuje zásadní proměnu způsobu, jakým poskytuje rozvojovou pomoc chudším státům. Vyplývá to z interního dokumentu, do něhož nahlédl server Politico. Nově chce Unie svazovat finanční prostředky s konkrétními požadavky – například na snižování migrace nebo zajištění surovin pro evropský průmysl. Tento krok by mohl znamenat odklon od tradičního evropského přístupu, kdy byla pomoc poskytována bez výrazných politických podmínek.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a komisař pro rozpočet Piotr Serafin ve společné interní poznámce uvedli, že cílem je „posílit propojení mezi vnější činností EU a vnitřními prioritami, jako je energetická bezpečnost nebo dodávky klíčových surovin“. Tento nový přístup by se tak více přiblížil politice USA nebo Velké Británie, které dlouhodobě používají zahraniční pomoc jako nástroj k prosazování domácích zájmů.
Podle návrhu se mají prostředky z evropské pokladny využívat nejen k boji proti chudobě v regionech jako je subsaharská Afrika nebo Blízký východ, ale také jako páka k prosazování evropských priorit. To se však setkává s kritikou nevládních organizací i některých členských států, které varují, že se tím podrývá hlavní účel rozvojové pomoci.
„Tato strategie by mohla ohrozit kvalitu evropské rozvojové pomoci,“ uvedla María José Romeroová z organizace Eurodad, která se specializuje na hospodaření chudých států. Jeden z diplomatů EU, který si přál zůstat v anonymitě, dokonce dodal: „Není jediný členský stát, který by tuto změnu podporoval.“
K budoucnosti rozvojové politiky se mají ministři EU vyjádřit na schůzce 26. května. Diskuse přichází v době, kdy se připravuje nový víceletý finanční rámec, který Komise oficiálně představí 16. července.
Podle plánů Komise by měla být každá partnerská dohoda s konkrétní zemí formulována jako komplexní hospodářské partnerství. Poskytnutí prostředků by tak bylo navázáno na reformy nebo ústupky v oblasti obchodu či migrace. Kritici však varují, že takový přístup může v chudých státech vyvolat nelibost a být vnímán jako pokračování paternalismu a koloniálního přístupu.
Romeroová dodává: „Jde spíše o uspokojení voličů doma než o skutečnou efektivní pomoc těm, kteří ji potřebují.“
Brusel však odmítá srovnávání s praktikami Číny nebo Spojených států, které často využívají pomoc jako prostředek k získání vlivu. EU podle svých představitelů usiluje o „vzájemně výhodná partnerství“. Zároveň signalizuje, že pravidla pro humanitární pomoc – tedy zajištění základních potřeb jako voda a potraviny – se měnit nebudou.
Nový model přinese i výrazné administrativní změny. Plánuje se sloučení různých rozpočtových nástrojů – od migrace, přes investice až po prevenci konfliktů – do jednoho fondu s názvem Global Europe Fund. Ten má být rozdělen podle geografických oblastí. Kandidátské země na vstup do EU, jako je Ukrajina, Moldavsko nebo státy západního Balkánu, by však měly čelit přísnějším podmínkám než ostatní rozvojové země.
„Nelze uplatňovat stejné podmínky na kandidátské země a například na státy severní Afriky,“ uvedl jeden z diplomatů.
Některé členské státy rovněž varují, že nový model dává Komisi příliš velkou moc. Umožní jí totiž přesouvat finanční prostředky mezi regiony bez předchozí konzultace s členskými státy. Komise však argumentuje, že je třeba větší flexibility. „Flexibilita v rámci i mezi geografickými oblastmi bude zavedena,“ stojí v návrhu.
Zda se tento ambiciózní a kontroverzní plán Komise nakonec prosadí, bude záležet na složitém jednání s členskými státy i Evropským parlamentem. Jisté však je, že EU míří ke zcela nové éře v poskytování zahraniční pomoci – a že ta už nebude „zadarmo“.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.
Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.
Nové video ukazuje, co předcházelo zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Muž se s nimi poprvé dostal do konfliktu již 11 dní před svou smrtí, potvrdila to i rodina. I tehdy měl u sebe zbraň, ale vůbec po ní nesahal. Agenti ho v prvním případě nechali jít.
Blíží se víkend na přelomu ledna a února, který bude poměrně mrazivý. Ani přes den se totiž teploty nemusí na řadě míst dostat nad nulu. Může také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Českou politikou od úterního odpoledne otřásá kauza esemesek, jejichž prostřednictvím vyvíjel ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nátlak na prezidenta Petra Pavla ve věci jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Hlavy státu se veřejně zastala i první dáma Eva Pavlová.
Ivana Gottová měla v uplynulém lednovém týdnu kulaté padesáté narozeniny. Dlouho se nevědělo, jestli je vůbec nějak oslavila. Až v těchto dnech se objevily první informace o večírku, na kterém ale platila přísná pravidla.
Očekávání meteorologů z posledních dní se mají naplnit. V Česku bude ve čtvrtek na některých místech sněžit tak vydatně, že si to žádá výstrahu, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napadne až 10 centimetrů nového sněhu.
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.
Jiřina Bohdalová byla hvězdou v divadle a stále je filmovou a televizní celebritou. Momentálně se chystá zazářit i v rádiu. Prsty v tom mají tvůrci nejslavnější rádiové show v České republice. Asi tušíte, o koho jde.
Mapy z období rané studené války zažívají nečekaný návrat do veřejného diskurzu. Profesor kartografie James Cheshire z UCL upozorňuje, že dramatická díla z přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy kartografové v časopisech jako Time nebo Life vysvětlovali geopolitiku masám, mohou být klíčem k pochopení dnešního přístupu Donalda Trumpa k Arktidě. Tehdejší mapy nebyly jen ilustracemi, ale strategickými nástroji, které vykreslovaly svět jako soubor hrozeb a příležitostí, přičemž Arktida v nich figurovala jako hlavní „globální aréna“.
Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.