Evropská komise připravuje zásadní proměnu způsobu, jakým poskytuje rozvojovou pomoc chudším státům. Vyplývá to z interního dokumentu, do něhož nahlédl server Politico. Nově chce Unie svazovat finanční prostředky s konkrétními požadavky – například na snižování migrace nebo zajištění surovin pro evropský průmysl. Tento krok by mohl znamenat odklon od tradičního evropského přístupu, kdy byla pomoc poskytována bez výrazných politických podmínek.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a komisař pro rozpočet Piotr Serafin ve společné interní poznámce uvedli, že cílem je „posílit propojení mezi vnější činností EU a vnitřními prioritami, jako je energetická bezpečnost nebo dodávky klíčových surovin“. Tento nový přístup by se tak více přiblížil politice USA nebo Velké Británie, které dlouhodobě používají zahraniční pomoc jako nástroj k prosazování domácích zájmů.
Podle návrhu se mají prostředky z evropské pokladny využívat nejen k boji proti chudobě v regionech jako je subsaharská Afrika nebo Blízký východ, ale také jako páka k prosazování evropských priorit. To se však setkává s kritikou nevládních organizací i některých členských států, které varují, že se tím podrývá hlavní účel rozvojové pomoci.
„Tato strategie by mohla ohrozit kvalitu evropské rozvojové pomoci,“ uvedla María José Romeroová z organizace Eurodad, která se specializuje na hospodaření chudých států. Jeden z diplomatů EU, který si přál zůstat v anonymitě, dokonce dodal: „Není jediný členský stát, který by tuto změnu podporoval.“
K budoucnosti rozvojové politiky se mají ministři EU vyjádřit na schůzce 26. května. Diskuse přichází v době, kdy se připravuje nový víceletý finanční rámec, který Komise oficiálně představí 16. července.
Podle plánů Komise by měla být každá partnerská dohoda s konkrétní zemí formulována jako komplexní hospodářské partnerství. Poskytnutí prostředků by tak bylo navázáno na reformy nebo ústupky v oblasti obchodu či migrace. Kritici však varují, že takový přístup může v chudých státech vyvolat nelibost a být vnímán jako pokračování paternalismu a koloniálního přístupu.
Romeroová dodává: „Jde spíše o uspokojení voličů doma než o skutečnou efektivní pomoc těm, kteří ji potřebují.“
Brusel však odmítá srovnávání s praktikami Číny nebo Spojených států, které často využívají pomoc jako prostředek k získání vlivu. EU podle svých představitelů usiluje o „vzájemně výhodná partnerství“. Zároveň signalizuje, že pravidla pro humanitární pomoc – tedy zajištění základních potřeb jako voda a potraviny – se měnit nebudou.
Nový model přinese i výrazné administrativní změny. Plánuje se sloučení různých rozpočtových nástrojů – od migrace, přes investice až po prevenci konfliktů – do jednoho fondu s názvem Global Europe Fund. Ten má být rozdělen podle geografických oblastí. Kandidátské země na vstup do EU, jako je Ukrajina, Moldavsko nebo státy západního Balkánu, by však měly čelit přísnějším podmínkám než ostatní rozvojové země.
„Nelze uplatňovat stejné podmínky na kandidátské země a například na státy severní Afriky,“ uvedl jeden z diplomatů.
Některé členské státy rovněž varují, že nový model dává Komisi příliš velkou moc. Umožní jí totiž přesouvat finanční prostředky mezi regiony bez předchozí konzultace s členskými státy. Komise však argumentuje, že je třeba větší flexibility. „Flexibilita v rámci i mezi geografickými oblastmi bude zavedena,“ stojí v návrhu.
Zda se tento ambiciózní a kontroverzní plán Komise nakonec prosadí, bude záležet na složitém jednání s členskými státy i Evropským parlamentem. Jisté však je, že EU míří ke zcela nové éře v poskytování zahraniční pomoci – a že ta už nebude „zadarmo“.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.