Evropská komise připravuje zásadní proměnu způsobu, jakým poskytuje rozvojovou pomoc chudším státům. Vyplývá to z interního dokumentu, do něhož nahlédl server Politico. Nově chce Unie svazovat finanční prostředky s konkrétními požadavky – například na snižování migrace nebo zajištění surovin pro evropský průmysl. Tento krok by mohl znamenat odklon od tradičního evropského přístupu, kdy byla pomoc poskytována bez výrazných politických podmínek.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a komisař pro rozpočet Piotr Serafin ve společné interní poznámce uvedli, že cílem je „posílit propojení mezi vnější činností EU a vnitřními prioritami, jako je energetická bezpečnost nebo dodávky klíčových surovin“. Tento nový přístup by se tak více přiblížil politice USA nebo Velké Británie, které dlouhodobě používají zahraniční pomoc jako nástroj k prosazování domácích zájmů.
Podle návrhu se mají prostředky z evropské pokladny využívat nejen k boji proti chudobě v regionech jako je subsaharská Afrika nebo Blízký východ, ale také jako páka k prosazování evropských priorit. To se však setkává s kritikou nevládních organizací i některých členských států, které varují, že se tím podrývá hlavní účel rozvojové pomoci.
„Tato strategie by mohla ohrozit kvalitu evropské rozvojové pomoci,“ uvedla María José Romeroová z organizace Eurodad, která se specializuje na hospodaření chudých států. Jeden z diplomatů EU, který si přál zůstat v anonymitě, dokonce dodal: „Není jediný členský stát, který by tuto změnu podporoval.“
K budoucnosti rozvojové politiky se mají ministři EU vyjádřit na schůzce 26. května. Diskuse přichází v době, kdy se připravuje nový víceletý finanční rámec, který Komise oficiálně představí 16. července.
Podle plánů Komise by měla být každá partnerská dohoda s konkrétní zemí formulována jako komplexní hospodářské partnerství. Poskytnutí prostředků by tak bylo navázáno na reformy nebo ústupky v oblasti obchodu či migrace. Kritici však varují, že takový přístup může v chudých státech vyvolat nelibost a být vnímán jako pokračování paternalismu a koloniálního přístupu.
Romeroová dodává: „Jde spíše o uspokojení voličů doma než o skutečnou efektivní pomoc těm, kteří ji potřebují.“
Brusel však odmítá srovnávání s praktikami Číny nebo Spojených států, které často využívají pomoc jako prostředek k získání vlivu. EU podle svých představitelů usiluje o „vzájemně výhodná partnerství“. Zároveň signalizuje, že pravidla pro humanitární pomoc – tedy zajištění základních potřeb jako voda a potraviny – se měnit nebudou.
Nový model přinese i výrazné administrativní změny. Plánuje se sloučení různých rozpočtových nástrojů – od migrace, přes investice až po prevenci konfliktů – do jednoho fondu s názvem Global Europe Fund. Ten má být rozdělen podle geografických oblastí. Kandidátské země na vstup do EU, jako je Ukrajina, Moldavsko nebo státy západního Balkánu, by však měly čelit přísnějším podmínkám než ostatní rozvojové země.
„Nelze uplatňovat stejné podmínky na kandidátské země a například na státy severní Afriky,“ uvedl jeden z diplomatů.
Některé členské státy rovněž varují, že nový model dává Komisi příliš velkou moc. Umožní jí totiž přesouvat finanční prostředky mezi regiony bez předchozí konzultace s členskými státy. Komise však argumentuje, že je třeba větší flexibility. „Flexibilita v rámci i mezi geografickými oblastmi bude zavedena,“ stojí v návrhu.
Zda se tento ambiciózní a kontroverzní plán Komise nakonec prosadí, bude záležet na složitém jednání s členskými státy i Evropským parlamentem. Jisté však je, že EU míří ke zcela nové éře v poskytování zahraniční pomoci – a že ta už nebude „zadarmo“.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.