Evropská komise připravuje zásadní proměnu způsobu, jakým poskytuje rozvojovou pomoc chudším státům. Vyplývá to z interního dokumentu, do něhož nahlédl server Politico. Nově chce Unie svazovat finanční prostředky s konkrétními požadavky – například na snižování migrace nebo zajištění surovin pro evropský průmysl. Tento krok by mohl znamenat odklon od tradičního evropského přístupu, kdy byla pomoc poskytována bez výrazných politických podmínek.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a komisař pro rozpočet Piotr Serafin ve společné interní poznámce uvedli, že cílem je „posílit propojení mezi vnější činností EU a vnitřními prioritami, jako je energetická bezpečnost nebo dodávky klíčových surovin“. Tento nový přístup by se tak více přiblížil politice USA nebo Velké Británie, které dlouhodobě používají zahraniční pomoc jako nástroj k prosazování domácích zájmů.
Podle návrhu se mají prostředky z evropské pokladny využívat nejen k boji proti chudobě v regionech jako je subsaharská Afrika nebo Blízký východ, ale také jako páka k prosazování evropských priorit. To se však setkává s kritikou nevládních organizací i některých členských států, které varují, že se tím podrývá hlavní účel rozvojové pomoci.
„Tato strategie by mohla ohrozit kvalitu evropské rozvojové pomoci,“ uvedla María José Romeroová z organizace Eurodad, která se specializuje na hospodaření chudých států. Jeden z diplomatů EU, který si přál zůstat v anonymitě, dokonce dodal: „Není jediný členský stát, který by tuto změnu podporoval.“
K budoucnosti rozvojové politiky se mají ministři EU vyjádřit na schůzce 26. května. Diskuse přichází v době, kdy se připravuje nový víceletý finanční rámec, který Komise oficiálně představí 16. července.
Podle plánů Komise by měla být každá partnerská dohoda s konkrétní zemí formulována jako komplexní hospodářské partnerství. Poskytnutí prostředků by tak bylo navázáno na reformy nebo ústupky v oblasti obchodu či migrace. Kritici však varují, že takový přístup může v chudých státech vyvolat nelibost a být vnímán jako pokračování paternalismu a koloniálního přístupu.
Romeroová dodává: „Jde spíše o uspokojení voličů doma než o skutečnou efektivní pomoc těm, kteří ji potřebují.“
Brusel však odmítá srovnávání s praktikami Číny nebo Spojených států, které často využívají pomoc jako prostředek k získání vlivu. EU podle svých představitelů usiluje o „vzájemně výhodná partnerství“. Zároveň signalizuje, že pravidla pro humanitární pomoc – tedy zajištění základních potřeb jako voda a potraviny – se měnit nebudou.
Nový model přinese i výrazné administrativní změny. Plánuje se sloučení různých rozpočtových nástrojů – od migrace, přes investice až po prevenci konfliktů – do jednoho fondu s názvem Global Europe Fund. Ten má být rozdělen podle geografických oblastí. Kandidátské země na vstup do EU, jako je Ukrajina, Moldavsko nebo státy západního Balkánu, by však měly čelit přísnějším podmínkám než ostatní rozvojové země.
„Nelze uplatňovat stejné podmínky na kandidátské země a například na státy severní Afriky,“ uvedl jeden z diplomatů.
Některé členské státy rovněž varují, že nový model dává Komisi příliš velkou moc. Umožní jí totiž přesouvat finanční prostředky mezi regiony bez předchozí konzultace s členskými státy. Komise však argumentuje, že je třeba větší flexibility. „Flexibilita v rámci i mezi geografickými oblastmi bude zavedena,“ stojí v návrhu.
Zda se tento ambiciózní a kontroverzní plán Komise nakonec prosadí, bude záležet na složitém jednání s členskými státy i Evropským parlamentem. Jisté však je, že EU míří ke zcela nové éře v poskytování zahraniční pomoci – a že ta už nebude „zadarmo“.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
