Evropská komise připravuje zásadní proměnu způsobu, jakým poskytuje rozvojovou pomoc chudším státům. Vyplývá to z interního dokumentu, do něhož nahlédl server Politico. Nově chce Unie svazovat finanční prostředky s konkrétními požadavky – například na snižování migrace nebo zajištění surovin pro evropský průmysl. Tento krok by mohl znamenat odklon od tradičního evropského přístupu, kdy byla pomoc poskytována bez výrazných politických podmínek.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a komisař pro rozpočet Piotr Serafin ve společné interní poznámce uvedli, že cílem je „posílit propojení mezi vnější činností EU a vnitřními prioritami, jako je energetická bezpečnost nebo dodávky klíčových surovin“. Tento nový přístup by se tak více přiblížil politice USA nebo Velké Británie, které dlouhodobě používají zahraniční pomoc jako nástroj k prosazování domácích zájmů.
Podle návrhu se mají prostředky z evropské pokladny využívat nejen k boji proti chudobě v regionech jako je subsaharská Afrika nebo Blízký východ, ale také jako páka k prosazování evropských priorit. To se však setkává s kritikou nevládních organizací i některých členských států, které varují, že se tím podrývá hlavní účel rozvojové pomoci.
„Tato strategie by mohla ohrozit kvalitu evropské rozvojové pomoci,“ uvedla María José Romeroová z organizace Eurodad, která se specializuje na hospodaření chudých států. Jeden z diplomatů EU, který si přál zůstat v anonymitě, dokonce dodal: „Není jediný členský stát, který by tuto změnu podporoval.“
K budoucnosti rozvojové politiky se mají ministři EU vyjádřit na schůzce 26. května. Diskuse přichází v době, kdy se připravuje nový víceletý finanční rámec, který Komise oficiálně představí 16. července.
Podle plánů Komise by měla být každá partnerská dohoda s konkrétní zemí formulována jako komplexní hospodářské partnerství. Poskytnutí prostředků by tak bylo navázáno na reformy nebo ústupky v oblasti obchodu či migrace. Kritici však varují, že takový přístup může v chudých státech vyvolat nelibost a být vnímán jako pokračování paternalismu a koloniálního přístupu.
Romeroová dodává: „Jde spíše o uspokojení voličů doma než o skutečnou efektivní pomoc těm, kteří ji potřebují.“
Brusel však odmítá srovnávání s praktikami Číny nebo Spojených států, které často využívají pomoc jako prostředek k získání vlivu. EU podle svých představitelů usiluje o „vzájemně výhodná partnerství“. Zároveň signalizuje, že pravidla pro humanitární pomoc – tedy zajištění základních potřeb jako voda a potraviny – se měnit nebudou.
Nový model přinese i výrazné administrativní změny. Plánuje se sloučení různých rozpočtových nástrojů – od migrace, přes investice až po prevenci konfliktů – do jednoho fondu s názvem Global Europe Fund. Ten má být rozdělen podle geografických oblastí. Kandidátské země na vstup do EU, jako je Ukrajina, Moldavsko nebo státy západního Balkánu, by však měly čelit přísnějším podmínkám než ostatní rozvojové země.
„Nelze uplatňovat stejné podmínky na kandidátské země a například na státy severní Afriky,“ uvedl jeden z diplomatů.
Některé členské státy rovněž varují, že nový model dává Komisi příliš velkou moc. Umožní jí totiž přesouvat finanční prostředky mezi regiony bez předchozí konzultace s členskými státy. Komise však argumentuje, že je třeba větší flexibility. „Flexibilita v rámci i mezi geografickými oblastmi bude zavedena,“ stojí v návrhu.
Zda se tento ambiciózní a kontroverzní plán Komise nakonec prosadí, bude záležet na složitém jednání s členskými státy i Evropským parlamentem. Jisté však je, že EU míří ke zcela nové éře v poskytování zahraniční pomoci – a že ta už nebude „zadarmo“.
Demokraté ve Sněmovním dohlížecím výboru v pátek zveřejnili soubor fotografií pocházejících z pozůstalosti Jeffreyho Epsteina. Snímky ukazují řadu vysoce postavených a vlivných osobností, které se pohybovaly v orbitě tohoto zesnulého odsouzeného obchodníka se sexem. Mezi zachycenými figurami jsou například prezident Donald Trump, bývalý prezident Bill Clinton, Steve Bannon, Bill Gates, Richard Branson a další.
Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Vědci hlásí významný pokrok ve vývoji vakcíny proti viru Nipah, smrtícímu onemocnění s úmrtností až 75 %, pro které v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani léčba. Vakcína je nyní připravena na zkoušky fáze II. Tento krok je považován za „důležitý posun vpřed“ v ochraně zranitelných populací proti tomuto fatálnímu viru, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za výzkumnou prioritu kvůli jeho pandemickému potenciálu.
Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.
Vývojáři umělé inteligence na africkém kontinentu čelí zásadní výzvě: jak trénovat modely, aby rozuměly a odpovídaly v místních jazycích, když neexistují téměř žádné psané zdroje k přečtení. Zatímco pro angličtinu existuje přes 7 milionů článků na Wikipedii, u většiny z odhadovaných 1500 až 3000 afrických jazyků je dostupnost dat minimální. Například tigriňa, kterou mluví asi 9 milionů lidí v Etiopii a Eritrei, má pouze 335 článků, a pro akan, nejpoužívanější rodný jazyk v Ghaně, není na Wikipedii žádný.
Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.
Americký expert na Rusko Thomas Graham navrhl jako řešení ukrajinské války strategii „konkurenční koexistence“, namísto politiky „zadržování“. Tento návrh je sice zajímavý, ale podle politologa Alexandra J. Motyla v konečném důsledku neúčinný. Tvrdí, že k tangu jsou potřeba dva, a ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá zájem o pouhý „konkurenční“ vztah se Západem.
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pod nátlakem americké vlády revidovalo své dlouhodobé stanovisko k otázce očkování a autismu. Původní směrnice CDC jasně a správně uváděla, že dostupné důkazy neprokazují žádnou souvislost mezi vakcínami a rozvojem autismu. Nová verze prosazená vládou však tvrdí, že „studie podporující spojitost mezi vakcínami a autismem byly zdravotnickými úřady ignorovány“. Dále uvádí, že tvrzení „vakcíny nezpůsobují autismus“ není založeno na důkazech, protože studie nevyloučily možnost, že vakcíny podávané kojencům autismus způsobují.
Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.