Od nástupu Donalda Trumpa k moci na začátku roku 2025 došlo k radikálnímu narušení mezinárodního pořádku, jaký svět znal po druhé světové válce. Během několika málo měsíců byla osmdesátiletá architektura globální stability a spolupráce narušena, přičemž Spojené státy se samy vědomě marginalizují v jinak stále více globalizovaném světě. Server National Interest přináší dvě možné vize světa v roce 2029 v důsledku současné zahraničněpolitické linie USA.
Při slyšení v Senátu budoucí ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že „poválečný globální řád není jen zastaralý, ale slouží jako zbraň proti Spojeným státům“. Tento pohled se stal základem Trumpovy zahraniční politiky, jejímž cílem je vytvořit jakousi izolovanou pevnost chráněnou oceány, zdmi a protiraketovým deštníkem.
Jedním z nejviditelnějších projevů této změny jsou obchodní tarify. I když byly některé z nich zmírněny, například vůči Mexiku nebo Jižní Koreji, zůstává v platnosti desetiprocentní clo na širokou škálu výrobků, včetně oceli, hliníku, automobilů a dokonce i léčiv. Tyto kroky zpochybňují multilaterální obchodní systém, který USA samy vybudovaly.
Spojené státy se zároveň stahují z mezinárodních organizací, jako je Světová zdravotnická organizace nebo Pařížská dohoda o klimatu. Administrativa projevuje silnou nedůvěru vůči OSN a jiným multilaterálním strukturám. Tento vývoj vzbuzuje zásadní otázky o budoucnosti světového řádu bez angažovaných Spojených států.
Scénář první: Jalta 2.0
V této alternativě se svět vrací ke konceptu sfér vlivu velmocí. USA se soustředí na západní polokouli, uznávají sféru vlivu Ruska ve východní Evropě a nezasahují proti čínské dominanci v Asii. Tím dochází k redukci americké role na regionální mocnost, která má kontrolu především nad Mexikem, Karibikem a Střední Amerikou.
Čína v tomto scénáři významně posiluje svůj vliv v Latinské Americe, kde buduje strategická partnerství skrze investice a obchod, zejména v oblasti elektromobilů a obnovitelných technologií. Současně USA ztrácejí technologické prvenství kvůli nedostatku výzkumu, odlivu talentů a přísným imigračním pravidlům.
Americká dohoda s Ruskem, přirovnávaná k „obrácenému Kissingerovi“, selhává. Trump opouští Ukrajinu, která se mění v zamrzlý konflikt. NATO je postupně nahrazeno evropským obranným blokem, včetně jaderného odstrašení pod vedením Francie a Británie.
Dolar přestává být dominantní měnou. Mezinárodní měnový fond a Světová banka se přesouvají do Šanghaje. Vzniká rozpočtová krize USA kvůli klesající poptávce po amerických státních dluhopisech. Svět bez amerického vedení čelí chaosu: klimatické změny se zrychlují, konflikty narůstají a technologie jako umělá inteligence či syntetická biologie se rozvíjejí bez regulací.
Scénář druhý: Svět bez Spojených států
Druhý scénář popisuje svět, kde Spojené státy již nehrají vůbec žádnou vedoucí roli. Na místo USA nastupuje Čína ve spolupráci s Evropskou unií. Tyto dvě mocnosti, ač rozdílné v hodnotách, nacházejí společný zájem v ochraně globálního obchodu a klimatu.
EU a Čína například zavádějí minimální ceny pro čínské elektromobily místo cel, jaké Brusel původně zavedl. Mezi čínskými a evropskými firmami vznikají společné podniky. Čína zároveň investuje do obnovy Ukrajiny na územích, která nebyla obsazena Ruskem.
Odchod USA z institucí, jako jsou MMF, WTO nebo OSN, uvolňuje prostor pro přepsání pravidel světového obchodu. Kanada se připojuje k Evropskému hospodářskému prostoru. Brazílie, Indie a další střední mocnosti získávají na vlivu.
Ve Spojených státech dochází ke stagnaci. Přes nástup demokratického prezidenta v roce 2028 nelze rychle obnovit důvěru investorů ani mezinárodní prestiž. Zboží vyráběné v USA je nekonkurenceschopné, růst HDP je slabý, inflace přetrvává a dluh narůstá. Snížení obranných výdajů a omezení sociálních programů nedokážou stabilizovat situaci.
Důsledky de-dolarizace a přechod k multipolaritě
Dolar ztrácí pozici hlavní světové měny. Euro začíná dominovat v Evropě a digitální jüan se stává běžným prostředkem pro mezinárodní transakce, především v energetice. Saúdská Arábie začíná prodávat ropu za jüany, což dále podkopává americkou měnovou hegemonii.
Multipolární svět bez dominantního hegemona přináší větší reprezentaci středně velkým mocnostem. Pomoc nejchudším zemím zajišťují převážně EU, Čína a nově vzniklé aliance rozvojových zemí. Přesto se množí lokální konflikty, které nikdo nedokáže efektivně řešit. Blízký východ zůstává nestabilní, chybí zde silná role USA jako prostředníka mezi Izraelem a jeho sousedy.
Historie ukazuje, že rovnováha sil a diplomacie může nahradit hegemonii a přinést určitou stabilitu – jak tomu bylo například po Vídeňském kongresu v roce 1815. Autoři článku uzavírají, že svět možná opět směřuje k systému vyvažování sil bez Spojených států, s potenciálem pro koexistenci i nové konflikty. Dlouhodobý výsledek zůstává nejistý.
Trumpova politika tak podle tohoto hodnocení nezpůsobila jen krátkodobé turbulence, ale potenciálně redefinovala celý globální řád – a svět si nyní musí poradit bez amerického vedení, které ho po desetiletí formovalo.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
