Od nástupu Donalda Trumpa k moci na začátku roku 2025 došlo k radikálnímu narušení mezinárodního pořádku, jaký svět znal po druhé světové válce. Během několika málo měsíců byla osmdesátiletá architektura globální stability a spolupráce narušena, přičemž Spojené státy se samy vědomě marginalizují v jinak stále více globalizovaném světě. Server National Interest přináší dvě možné vize světa v roce 2029 v důsledku současné zahraničněpolitické linie USA.
Při slyšení v Senátu budoucí ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že „poválečný globální řád není jen zastaralý, ale slouží jako zbraň proti Spojeným státům“. Tento pohled se stal základem Trumpovy zahraniční politiky, jejímž cílem je vytvořit jakousi izolovanou pevnost chráněnou oceány, zdmi a protiraketovým deštníkem.
Jedním z nejviditelnějších projevů této změny jsou obchodní tarify. I když byly některé z nich zmírněny, například vůči Mexiku nebo Jižní Koreji, zůstává v platnosti desetiprocentní clo na širokou škálu výrobků, včetně oceli, hliníku, automobilů a dokonce i léčiv. Tyto kroky zpochybňují multilaterální obchodní systém, který USA samy vybudovaly.
Spojené státy se zároveň stahují z mezinárodních organizací, jako je Světová zdravotnická organizace nebo Pařížská dohoda o klimatu. Administrativa projevuje silnou nedůvěru vůči OSN a jiným multilaterálním strukturám. Tento vývoj vzbuzuje zásadní otázky o budoucnosti světového řádu bez angažovaných Spojených států.
Scénář první: Jalta 2.0
V této alternativě se svět vrací ke konceptu sfér vlivu velmocí. USA se soustředí na západní polokouli, uznávají sféru vlivu Ruska ve východní Evropě a nezasahují proti čínské dominanci v Asii. Tím dochází k redukci americké role na regionální mocnost, která má kontrolu především nad Mexikem, Karibikem a Střední Amerikou.
Čína v tomto scénáři významně posiluje svůj vliv v Latinské Americe, kde buduje strategická partnerství skrze investice a obchod, zejména v oblasti elektromobilů a obnovitelných technologií. Současně USA ztrácejí technologické prvenství kvůli nedostatku výzkumu, odlivu talentů a přísným imigračním pravidlům.
Americká dohoda s Ruskem, přirovnávaná k „obrácenému Kissingerovi“, selhává. Trump opouští Ukrajinu, která se mění v zamrzlý konflikt. NATO je postupně nahrazeno evropským obranným blokem, včetně jaderného odstrašení pod vedením Francie a Británie.
Dolar přestává být dominantní měnou. Mezinárodní měnový fond a Světová banka se přesouvají do Šanghaje. Vzniká rozpočtová krize USA kvůli klesající poptávce po amerických státních dluhopisech. Svět bez amerického vedení čelí chaosu: klimatické změny se zrychlují, konflikty narůstají a technologie jako umělá inteligence či syntetická biologie se rozvíjejí bez regulací.
Scénář druhý: Svět bez Spojených států
Druhý scénář popisuje svět, kde Spojené státy již nehrají vůbec žádnou vedoucí roli. Na místo USA nastupuje Čína ve spolupráci s Evropskou unií. Tyto dvě mocnosti, ač rozdílné v hodnotách, nacházejí společný zájem v ochraně globálního obchodu a klimatu.
EU a Čína například zavádějí minimální ceny pro čínské elektromobily místo cel, jaké Brusel původně zavedl. Mezi čínskými a evropskými firmami vznikají společné podniky. Čína zároveň investuje do obnovy Ukrajiny na územích, která nebyla obsazena Ruskem.
Odchod USA z institucí, jako jsou MMF, WTO nebo OSN, uvolňuje prostor pro přepsání pravidel světového obchodu. Kanada se připojuje k Evropskému hospodářskému prostoru. Brazílie, Indie a další střední mocnosti získávají na vlivu.
Ve Spojených státech dochází ke stagnaci. Přes nástup demokratického prezidenta v roce 2028 nelze rychle obnovit důvěru investorů ani mezinárodní prestiž. Zboží vyráběné v USA je nekonkurenceschopné, růst HDP je slabý, inflace přetrvává a dluh narůstá. Snížení obranných výdajů a omezení sociálních programů nedokážou stabilizovat situaci.
Důsledky de-dolarizace a přechod k multipolaritě
Dolar ztrácí pozici hlavní světové měny. Euro začíná dominovat v Evropě a digitální jüan se stává běžným prostředkem pro mezinárodní transakce, především v energetice. Saúdská Arábie začíná prodávat ropu za jüany, což dále podkopává americkou měnovou hegemonii.
Multipolární svět bez dominantního hegemona přináší větší reprezentaci středně velkým mocnostem. Pomoc nejchudším zemím zajišťují převážně EU, Čína a nově vzniklé aliance rozvojových zemí. Přesto se množí lokální konflikty, které nikdo nedokáže efektivně řešit. Blízký východ zůstává nestabilní, chybí zde silná role USA jako prostředníka mezi Izraelem a jeho sousedy.
Historie ukazuje, že rovnováha sil a diplomacie může nahradit hegemonii a přinést určitou stabilitu – jak tomu bylo například po Vídeňském kongresu v roce 1815. Autoři článku uzavírají, že svět možná opět směřuje k systému vyvažování sil bez Spojených států, s potenciálem pro koexistenci i nové konflikty. Dlouhodobý výsledek zůstává nejistý.
Trumpova politika tak podle tohoto hodnocení nezpůsobila jen krátkodobé turbulence, ale potenciálně redefinovala celý globální řád – a svět si nyní musí poradit bez amerického vedení, které ho po desetiletí formovalo.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
