Od nástupu Donalda Trumpa k moci na začátku roku 2025 došlo k radikálnímu narušení mezinárodního pořádku, jaký svět znal po druhé světové válce. Během několika málo měsíců byla osmdesátiletá architektura globální stability a spolupráce narušena, přičemž Spojené státy se samy vědomě marginalizují v jinak stále více globalizovaném světě. Server National Interest přináší dvě možné vize světa v roce 2029 v důsledku současné zahraničněpolitické linie USA.
Při slyšení v Senátu budoucí ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že „poválečný globální řád není jen zastaralý, ale slouží jako zbraň proti Spojeným státům“. Tento pohled se stal základem Trumpovy zahraniční politiky, jejímž cílem je vytvořit jakousi izolovanou pevnost chráněnou oceány, zdmi a protiraketovým deštníkem.
Jedním z nejviditelnějších projevů této změny jsou obchodní tarify. I když byly některé z nich zmírněny, například vůči Mexiku nebo Jižní Koreji, zůstává v platnosti desetiprocentní clo na širokou škálu výrobků, včetně oceli, hliníku, automobilů a dokonce i léčiv. Tyto kroky zpochybňují multilaterální obchodní systém, který USA samy vybudovaly.
Spojené státy se zároveň stahují z mezinárodních organizací, jako je Světová zdravotnická organizace nebo Pařížská dohoda o klimatu. Administrativa projevuje silnou nedůvěru vůči OSN a jiným multilaterálním strukturám. Tento vývoj vzbuzuje zásadní otázky o budoucnosti světového řádu bez angažovaných Spojených států.
Scénář první: Jalta 2.0
V této alternativě se svět vrací ke konceptu sfér vlivu velmocí. USA se soustředí na západní polokouli, uznávají sféru vlivu Ruska ve východní Evropě a nezasahují proti čínské dominanci v Asii. Tím dochází k redukci americké role na regionální mocnost, která má kontrolu především nad Mexikem, Karibikem a Střední Amerikou.
Čína v tomto scénáři významně posiluje svůj vliv v Latinské Americe, kde buduje strategická partnerství skrze investice a obchod, zejména v oblasti elektromobilů a obnovitelných technologií. Současně USA ztrácejí technologické prvenství kvůli nedostatku výzkumu, odlivu talentů a přísným imigračním pravidlům.
Americká dohoda s Ruskem, přirovnávaná k „obrácenému Kissingerovi“, selhává. Trump opouští Ukrajinu, která se mění v zamrzlý konflikt. NATO je postupně nahrazeno evropským obranným blokem, včetně jaderného odstrašení pod vedením Francie a Británie.
Dolar přestává být dominantní měnou. Mezinárodní měnový fond a Světová banka se přesouvají do Šanghaje. Vzniká rozpočtová krize USA kvůli klesající poptávce po amerických státních dluhopisech. Svět bez amerického vedení čelí chaosu: klimatické změny se zrychlují, konflikty narůstají a technologie jako umělá inteligence či syntetická biologie se rozvíjejí bez regulací.
Scénář druhý: Svět bez Spojených států
Druhý scénář popisuje svět, kde Spojené státy již nehrají vůbec žádnou vedoucí roli. Na místo USA nastupuje Čína ve spolupráci s Evropskou unií. Tyto dvě mocnosti, ač rozdílné v hodnotách, nacházejí společný zájem v ochraně globálního obchodu a klimatu.
EU a Čína například zavádějí minimální ceny pro čínské elektromobily místo cel, jaké Brusel původně zavedl. Mezi čínskými a evropskými firmami vznikají společné podniky. Čína zároveň investuje do obnovy Ukrajiny na územích, která nebyla obsazena Ruskem.
Odchod USA z institucí, jako jsou MMF, WTO nebo OSN, uvolňuje prostor pro přepsání pravidel světového obchodu. Kanada se připojuje k Evropskému hospodářskému prostoru. Brazílie, Indie a další střední mocnosti získávají na vlivu.
Ve Spojených státech dochází ke stagnaci. Přes nástup demokratického prezidenta v roce 2028 nelze rychle obnovit důvěru investorů ani mezinárodní prestiž. Zboží vyráběné v USA je nekonkurenceschopné, růst HDP je slabý, inflace přetrvává a dluh narůstá. Snížení obranných výdajů a omezení sociálních programů nedokážou stabilizovat situaci.
Důsledky de-dolarizace a přechod k multipolaritě
Dolar ztrácí pozici hlavní světové měny. Euro začíná dominovat v Evropě a digitální jüan se stává běžným prostředkem pro mezinárodní transakce, především v energetice. Saúdská Arábie začíná prodávat ropu za jüany, což dále podkopává americkou měnovou hegemonii.
Multipolární svět bez dominantního hegemona přináší větší reprezentaci středně velkým mocnostem. Pomoc nejchudším zemím zajišťují převážně EU, Čína a nově vzniklé aliance rozvojových zemí. Přesto se množí lokální konflikty, které nikdo nedokáže efektivně řešit. Blízký východ zůstává nestabilní, chybí zde silná role USA jako prostředníka mezi Izraelem a jeho sousedy.
Historie ukazuje, že rovnováha sil a diplomacie může nahradit hegemonii a přinést určitou stabilitu – jak tomu bylo například po Vídeňském kongresu v roce 1815. Autoři článku uzavírají, že svět možná opět směřuje k systému vyvažování sil bez Spojených států, s potenciálem pro koexistenci i nové konflikty. Dlouhodobý výsledek zůstává nejistý.
Trumpova politika tak podle tohoto hodnocení nezpůsobila jen krátkodobé turbulence, ale potenciálně redefinovala celý globální řád – a svět si nyní musí poradit bez amerického vedení, které ho po desetiletí formovalo.
Ukrajinské členství v Evropské unii považuje americký vyslanec Jared Kushner za jeden z pilířů v rámci snahy o ukončení války na Ukrajině, která trvá déle než čtyři roky. Kyjev by měl zároveň dostat silné bezpečnostní záruky a příslib poválečné rekonstrukce.
Ukrajina závažně poškodila Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s pevninským Ruskem. Podle dostupných fotek se masivní ocelový oblouk v centrální části mostu zřítil do moře, informuje britský Guardian. Kyjev to považuje za symbolickou ránu Kremlu.
Britové od pondělí neřeší nic jiného než to, kdo se stal novým Jamesem Bondem. Volba padla na čtyřicetiletého britského herce Roberta Pattinson, oznámila společnost Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Přišla už i reakce z Buckinghamského paláce.
Letošní Black Friday, který připadá na 27. listopadu, by měl českým internetovým obchodům přinést další rekordní tržby. Během přibližně týdenního období spojeného s touto slevovou akcí by Češi mohli na internetu utratit kolem 9,2 miliardy korun, tedy zhruba o osm procent více než loni.
Blíží se období, kdy bude počasí za celý rok nejchladnější. Prosinec klepe na dveře, přičemž meteorologové už tuší, jak má být v první polovině závěrečného měsíce roku. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Statisíce lidí po celém Česku od ledna pocítí zdražování energií na vlastní kůži. Nejméně tři společnosti již oznámily, že zvýší ceny plynu či elektřiny pro zákazníky bez fixace. Nejnověji se přidala Pražská plynárenská. Lidé si za celý rok připlatí stovky korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.
Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.
Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska.
Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.
Američané nechtějí přiznat, jestli se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO, jak tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Z USA zaznívá, že jakoukoliv případnou dohodu musí schválit Rusové i Ukrajinci.
Estonsko od začátku prosince uzavře veškeré přechody na hranici s Ruskem. Moskva je totiž podle Tallinu zodpovědná za sabotáž proti estonské zbrojařské firmě. Estonci vzkázali Rusům, že se nenechají zastrašit.