Od nástupu Donalda Trumpa k moci na začátku roku 2025 došlo k radikálnímu narušení mezinárodního pořádku, jaký svět znal po druhé světové válce. Během několika málo měsíců byla osmdesátiletá architektura globální stability a spolupráce narušena, přičemž Spojené státy se samy vědomě marginalizují v jinak stále více globalizovaném světě. Server National Interest přináší dvě možné vize světa v roce 2029 v důsledku současné zahraničněpolitické linie USA.
Při slyšení v Senátu budoucí ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že „poválečný globální řád není jen zastaralý, ale slouží jako zbraň proti Spojeným státům“. Tento pohled se stal základem Trumpovy zahraniční politiky, jejímž cílem je vytvořit jakousi izolovanou pevnost chráněnou oceány, zdmi a protiraketovým deštníkem.
Jedním z nejviditelnějších projevů této změny jsou obchodní tarify. I když byly některé z nich zmírněny, například vůči Mexiku nebo Jižní Koreji, zůstává v platnosti desetiprocentní clo na širokou škálu výrobků, včetně oceli, hliníku, automobilů a dokonce i léčiv. Tyto kroky zpochybňují multilaterální obchodní systém, který USA samy vybudovaly.
Spojené státy se zároveň stahují z mezinárodních organizací, jako je Světová zdravotnická organizace nebo Pařížská dohoda o klimatu. Administrativa projevuje silnou nedůvěru vůči OSN a jiným multilaterálním strukturám. Tento vývoj vzbuzuje zásadní otázky o budoucnosti světového řádu bez angažovaných Spojených států.
Scénář první: Jalta 2.0
V této alternativě se svět vrací ke konceptu sfér vlivu velmocí. USA se soustředí na západní polokouli, uznávají sféru vlivu Ruska ve východní Evropě a nezasahují proti čínské dominanci v Asii. Tím dochází k redukci americké role na regionální mocnost, která má kontrolu především nad Mexikem, Karibikem a Střední Amerikou.
Čína v tomto scénáři významně posiluje svůj vliv v Latinské Americe, kde buduje strategická partnerství skrze investice a obchod, zejména v oblasti elektromobilů a obnovitelných technologií. Současně USA ztrácejí technologické prvenství kvůli nedostatku výzkumu, odlivu talentů a přísným imigračním pravidlům.
Americká dohoda s Ruskem, přirovnávaná k „obrácenému Kissingerovi“, selhává. Trump opouští Ukrajinu, která se mění v zamrzlý konflikt. NATO je postupně nahrazeno evropským obranným blokem, včetně jaderného odstrašení pod vedením Francie a Británie.
Dolar přestává být dominantní měnou. Mezinárodní měnový fond a Světová banka se přesouvají do Šanghaje. Vzniká rozpočtová krize USA kvůli klesající poptávce po amerických státních dluhopisech. Svět bez amerického vedení čelí chaosu: klimatické změny se zrychlují, konflikty narůstají a technologie jako umělá inteligence či syntetická biologie se rozvíjejí bez regulací.
Scénář druhý: Svět bez Spojených států
Druhý scénář popisuje svět, kde Spojené státy již nehrají vůbec žádnou vedoucí roli. Na místo USA nastupuje Čína ve spolupráci s Evropskou unií. Tyto dvě mocnosti, ač rozdílné v hodnotách, nacházejí společný zájem v ochraně globálního obchodu a klimatu.
EU a Čína například zavádějí minimální ceny pro čínské elektromobily místo cel, jaké Brusel původně zavedl. Mezi čínskými a evropskými firmami vznikají společné podniky. Čína zároveň investuje do obnovy Ukrajiny na územích, která nebyla obsazena Ruskem.
Odchod USA z institucí, jako jsou MMF, WTO nebo OSN, uvolňuje prostor pro přepsání pravidel světového obchodu. Kanada se připojuje k Evropskému hospodářskému prostoru. Brazílie, Indie a další střední mocnosti získávají na vlivu.
Ve Spojených státech dochází ke stagnaci. Přes nástup demokratického prezidenta v roce 2028 nelze rychle obnovit důvěru investorů ani mezinárodní prestiž. Zboží vyráběné v USA je nekonkurenceschopné, růst HDP je slabý, inflace přetrvává a dluh narůstá. Snížení obranných výdajů a omezení sociálních programů nedokážou stabilizovat situaci.
Důsledky de-dolarizace a přechod k multipolaritě
Dolar ztrácí pozici hlavní světové měny. Euro začíná dominovat v Evropě a digitální jüan se stává běžným prostředkem pro mezinárodní transakce, především v energetice. Saúdská Arábie začíná prodávat ropu za jüany, což dále podkopává americkou měnovou hegemonii.
Multipolární svět bez dominantního hegemona přináší větší reprezentaci středně velkým mocnostem. Pomoc nejchudším zemím zajišťují převážně EU, Čína a nově vzniklé aliance rozvojových zemí. Přesto se množí lokální konflikty, které nikdo nedokáže efektivně řešit. Blízký východ zůstává nestabilní, chybí zde silná role USA jako prostředníka mezi Izraelem a jeho sousedy.
Historie ukazuje, že rovnováha sil a diplomacie může nahradit hegemonii a přinést určitou stabilitu – jak tomu bylo například po Vídeňském kongresu v roce 1815. Autoři článku uzavírají, že svět možná opět směřuje k systému vyvažování sil bez Spojených států, s potenciálem pro koexistenci i nové konflikty. Dlouhodobý výsledek zůstává nejistý.
Trumpova politika tak podle tohoto hodnocení nezpůsobila jen krátkodobé turbulence, ale potenciálně redefinovala celý globální řád – a svět si nyní musí poradit bez amerického vedení, které ho po desetiletí formovalo.
Írán a Spojené státy dosáhly v Ženevě shody na „hlavních zásadách“ pro další vyjednávání, jak po úterním setkání potvrdil íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí. Přestože byl položen základní kámen pro budoucí rozhovory, šéf íránské diplomacie zároveň upozornil, že obě strany čeká ještě velké množství práce. Nepřímá jednání s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem označil za pozitivní krok vpřed.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí navštívil Budapešť, aby vyjádřil otevřenou podporu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi před nadcházejícími dubnovými volbami. Tento krok je analytiky vnímán jako snaha administrativy Donalda Trumpa exportovat ideologii MAGA do zahraničí a posílit pravicově populistické lídry v Evropě. Rubio během společné tiskové konference prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi vstupují do „zlaté éry“, což přisoudil především úzkému osobnímu poutu mezi Orbánem a prezidentem Trumpem.
Evropská zkušenost se závislostí na bezpečnostních zárukách Spojených států v mnohém připomíná úpadek kvality digitálních aplikací. Mnichovská bezpečnostní konference se otevírá v atmosféře krize důvěry v transatlantické vztahy. Ačkoliv Evropa pravděpodobně uslyší známá ujištění o americkém závazku a nepostradatelnosti NATO, neklid mezi evropskými politiky podle expertů signalizuje hlubší problém. Pro desítky let fungoval transatlantický vztah jako ultimátní geopolitická platforma, kde USA udržovaly bezpečnostní operační systém a Evropa byla jeho hlavním, neustále přihlášeným uživatelem.
Francie vyhlásila nejvyšší červený stupeň varování před povodněmi ve třech departementech poté, co dozvuky bouře Nils vyvolaly chaos napříč celou zemí. Záplavová vlna již zatopila domy a izolovala řadu vesnic poté, se z břehů vylila řeka Garonne. Hydrologové varují, že další srážky dopadají na půdu, která vykazuje rekordní úroveň nasycení a není schopna absorbovat žádnou další vodu.
Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu (ESABCC) vydal naléhavé varování, ve kterém vyzývá členské státy, aby se začaly připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení o 3 stupně Celsia. Podle předního člena sboru, Maartena van Aalsta, je ochrana Evropy před extrémním počasím sice náročným úkolem, ale nikoliv neproveditelným. Van Aalst zdůrazňuje, že ačkoliv už nyní kontinent za nedostatečnou přípravu platí vysokou cenu, mnohá adaptační opatření jsou otázkou selského rozumu a snadno dosažitelných cílů.
V Ženevě odstartovala ostře sledovaná diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mají za cíl vyřešit vleklý spor o jaderný program Teheránu. Rozhovory probíhají v době extrémního napětí, kdy se v regionu Blízkého východu masivně koncentrují americké vojenské síly. Americkou delegaci vedou zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco íránskou stranu reprezentuje ministr zahraničí Abbás Araghčí.
Čína v posledních pěti letech radikálně zrychlila výrobu jaderných ponorek a v tempu spouštění nových plavidel na vodu již předstihla Spojené státy. Podle nové zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) tento vývoj ohrožuje dlouholetou námořní nadvládu Washingtonu. Analýza založená na satelitních snímcích loděnic ukazuje, že Peking buduje svou flotilu nevídanou rychlostí.
Ukrajinská armáda dosáhla v posledních dnech nejrychlejších územních zisků od poloviny roku 2023. Podle analýzy dat Institutu pro studium války (ISW), kterou zpracovala agentura AFP, se ukrajinským silám podařilo mezi minulou středou a nedělí dobýt zpět 201 kilometrů čtverečních území. Tato rozloha odpovídá téměř všem ruským ziskům za celý loňský prosinec a představuje největší úspěch Kyjeva v tak krátkém čase od protiofenzívy v červnu 2023.
Snaha kalifornského guvernéra Gavina Newsoma profilovat se jako hlavní postava opozice vůči Donaldu Trumpovi získala nečekanou podporu od samotného prezidenta. Poté, co Trump v pondělí ostře zkritizoval Newsomovu poslední cestu po Evropě, poradci guvernéra soukromě oslavují vítězství. Podle nich se potvrdilo, že čím více se Trump nechá vyprovokovat k výpadům, tím větší pozornosti se Newsomovi dostává.
Bílý dům představil ambiciózní plán prezidenta Donalda Trumpa na vybudování monumentálního „Oblouku nezávislosti“ ve Washingtonu, D.C. Projekt, který má připomenout 250. výročí vzniku Spojených států, by se podle administrativy měl stát jednou z nejikoničtějších památek světa. Mluvčí Bílého domu Davis Ingle uvedl, že tato odvážná vize se nesmazatelně zapíše do historie země a zajistí Americe slávu, kterou si zaslouží.
Spojené státy stupňují před klíčovými rozhovory v Ženevě, které mají proběhnout dnes, vojenský tlak na Írán. Americká armáda pokračuje v masivním posilování svých leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě. Podle zdrojů CNN blízkých vyjednávání mají tyto přesuny za cíl zastrašit Teherán a zároveň poskytnout Washingtonu možnosti k přímému úderu uvnitř země, pokud by diplomatické snahy o omezení íránského jaderného programu selhaly.
Český hokej v neděli bojoval o větší naději na úspěch na olympijských hrách, ale nebylo to všechno. Už 54 let připadají na 15. února narozeniny jedné hokejové legendy. Jaromír Jágr je od včera zase o rok starší, přesto stále nepověsil brusle na hřebík.
