Bílý dům potvrdil, že prezident Spojených států Donald Trump právě telefonuje s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Hovor je součástí Trumpova úsilí o ukončení války na Ukrajině, která se vleče už přes dva roky a dál rozděluje mezinárodní společenství.
Po skončení rozhovoru s Putinem má Trump podle oficiálních informací následně telefonovat také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Na svých sociálních sítích americký prezident už o víkendu avizoval, že očekává od dnešních rozhovorů pokrok. „Doufám, že dnes dosáhneme skutečných výsledků,“ napsal v sobotu.
Přestože v USA mnozí Trumpův přístup oceňují, v Evropě roste nervozita. Podle serveru Politico panují mezi západními spojenci obavy, že pokud dnešní jednání opět nepřinese konkrétní posun, může Trump začít tlačit na kompromis, který by byl pro Ukrajinu nevýhodný. Druhou možností, která vyvolává ještě větší obavy, je, že se Washington z mírového úsilí zcela stáhne – a s ním i vojenská podpora Kyjevu.
„Zásadní otázka je, jak Trump zareaguje, pokud i tentokrát nedojde k posunu,“ napsal Politico. Evropští diplomaté upozorňují, že americká pozice je čím dál nejistější, což nahrává Kremlu.
Podobný tón zvolil i americký viceprezident JD Vance. Ten při dnešním setkání s novináři uvedl, že Spojené státy si uvědomují patovou situaci. „Prezident Putin možná ani neví, jak z války vystoupit. Trump se ho zeptá: ,Myslíš to vážně? Chceš to skutečně ukončit?‘ Pokud ne, tak si jednoho dne budeme muset přiznat, že to není naše válka,“ řekl Vance. Dodal, že Trump je připraven jednat, ale bez ochoty Ruska nebude mít další mírové snahy smysl.
Kreml se zatím k samotnému telefonátu nevyjádřil. Ruská státní agentura RIA Novosti dnes uvedla, že v tuto chvíli se žádné osobní setkání Putina s Trumpem nepřipravuje, čímž popřela spekulace o širším diplomatickém jednání.
Zatímco diplomaté vyčkávají, na frontě se dál bojuje. Ukrajinská armáda čelí intenzivním ruským útokům, zejména na severovýchodě země, a prezident Zelenskyj opakovaně vyzývá k pokračování západní podpory, bez níž by se jeho země mohla dostat do vážných problémů.
Výsledky dnešního hovoru mezi Putinem a Trumpem tak mohou mít zásadní dopad nejen na další průběh války, ale i na geopolitickou stabilitu celé Evropy. Zda se americkému prezidentovi podaří dosáhnout průlomu, nebo zda se jeho zájem o konflikt vytratí, bude zřejmě zřejmé už během několika hodin.
Čtvrtek je klíčovým dnem na každém mistrovství světa v hokeji a jinak tomu nebylo ani na probíhajícím šampionátu ve Švédsku a Dánsku. Češi tentokrát čtvrtfinále nezvládli, když ve Stockholmu podlehli domácímu Švédsku 2:5. O výsledku rozhodla již první třetina, kdy si Seveřané vypracovali třígólový náskok.
Sedm let uplynulo v pondělí od velkolepé svatby prince Harryho a jeho manželky Meghan, která si výročí připomněla na sociálních sítích. Roky krásných vzpomínek má ostře sledovaný pár zachované ve fotkách, jak vévodkyně odhalila.
Jihočeští kriminalisté vyšetřují úmrtí nezletilého chlapce v Táboře jako nedbalostní čin. Policie to uvedla před polednem na sociální síti X. Reagovala tak na spekulace, které se začaly šířit ve veřejném prostoru.
Dveře Rudolfina se za veřejným posledním rozloučením s Jiřím Bartoškou zavřely v úterý v 17 hodin. Tím ale události toho dne zdaleka nekončily. Do honosné budovy následně dorazily známé osobnosti, aby uctily památku zesnulého, jak on si to přál. Tedy mejdanem. Nyní se objevilo první svědectví o jeho průběhu.
Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Narychlo ukončená válka na Ukrajině nebude koncem konfliktu, ale začátkem širší destabilizace Evropy. Pokud Západ přistoupí na mírové podmínky diktované Kremlem, vyšle tím jasný signál, že se agrese vyplácí. Následovat mohou další cíle, jako Moldavsko, Pobaltí, Rumunsko a Polsko. Pak už nebude o čem vyjednávat.
Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Ve středu večer se hlavní město Spojených států stalo dějištěm tragické události, která otřásla nejen izraelskou diplomacií, ale i mezinárodní veřejností. Při střelbě v centru Washingtonu byli zavražděni dva mladí zaměstnanci izraelského velvyslanectví – Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim. Jejich identitu oficiálně potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ráno s tím, že šlo o "brutální teroristický útok", který zasáhl srdce izraelské diplomatické služby.
Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.
