Bílý dům potvrdil, že prezident Spojených států Donald Trump právě telefonuje s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Hovor je součástí Trumpova úsilí o ukončení války na Ukrajině, která se vleče už přes dva roky a dál rozděluje mezinárodní společenství.
Po skončení rozhovoru s Putinem má Trump podle oficiálních informací následně telefonovat také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Na svých sociálních sítích americký prezident už o víkendu avizoval, že očekává od dnešních rozhovorů pokrok. „Doufám, že dnes dosáhneme skutečných výsledků,“ napsal v sobotu.
Přestože v USA mnozí Trumpův přístup oceňují, v Evropě roste nervozita. Podle serveru Politico panují mezi západními spojenci obavy, že pokud dnešní jednání opět nepřinese konkrétní posun, může Trump začít tlačit na kompromis, který by byl pro Ukrajinu nevýhodný. Druhou možností, která vyvolává ještě větší obavy, je, že se Washington z mírového úsilí zcela stáhne – a s ním i vojenská podpora Kyjevu.
„Zásadní otázka je, jak Trump zareaguje, pokud i tentokrát nedojde k posunu,“ napsal Politico. Evropští diplomaté upozorňují, že americká pozice je čím dál nejistější, což nahrává Kremlu.
Podobný tón zvolil i americký viceprezident JD Vance. Ten při dnešním setkání s novináři uvedl, že Spojené státy si uvědomují patovou situaci. „Prezident Putin možná ani neví, jak z války vystoupit. Trump se ho zeptá: ,Myslíš to vážně? Chceš to skutečně ukončit?‘ Pokud ne, tak si jednoho dne budeme muset přiznat, že to není naše válka,“ řekl Vance. Dodal, že Trump je připraven jednat, ale bez ochoty Ruska nebude mít další mírové snahy smysl.
Kreml se zatím k samotnému telefonátu nevyjádřil. Ruská státní agentura RIA Novosti dnes uvedla, že v tuto chvíli se žádné osobní setkání Putina s Trumpem nepřipravuje, čímž popřela spekulace o širším diplomatickém jednání.
Zatímco diplomaté vyčkávají, na frontě se dál bojuje. Ukrajinská armáda čelí intenzivním ruským útokům, zejména na severovýchodě země, a prezident Zelenskyj opakovaně vyzývá k pokračování západní podpory, bez níž by se jeho země mohla dostat do vážných problémů.
Výsledky dnešního hovoru mezi Putinem a Trumpem tak mohou mít zásadní dopad nejen na další průběh války, ale i na geopolitickou stabilitu celé Evropy. Zda se americkému prezidentovi podaří dosáhnout průlomu, nebo zda se jeho zájem o konflikt vytratí, bude zřejmě zřejmé už během několika hodin.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
