Bílý dům potvrdil, že prezident Spojených států Donald Trump právě telefonuje s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Hovor je součástí Trumpova úsilí o ukončení války na Ukrajině, která se vleče už přes dva roky a dál rozděluje mezinárodní společenství.
Po skončení rozhovoru s Putinem má Trump podle oficiálních informací následně telefonovat také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Na svých sociálních sítích americký prezident už o víkendu avizoval, že očekává od dnešních rozhovorů pokrok. „Doufám, že dnes dosáhneme skutečných výsledků,“ napsal v sobotu.
Přestože v USA mnozí Trumpův přístup oceňují, v Evropě roste nervozita. Podle serveru Politico panují mezi západními spojenci obavy, že pokud dnešní jednání opět nepřinese konkrétní posun, může Trump začít tlačit na kompromis, který by byl pro Ukrajinu nevýhodný. Druhou možností, která vyvolává ještě větší obavy, je, že se Washington z mírového úsilí zcela stáhne – a s ním i vojenská podpora Kyjevu.
„Zásadní otázka je, jak Trump zareaguje, pokud i tentokrát nedojde k posunu,“ napsal Politico. Evropští diplomaté upozorňují, že americká pozice je čím dál nejistější, což nahrává Kremlu.
Podobný tón zvolil i americký viceprezident JD Vance. Ten při dnešním setkání s novináři uvedl, že Spojené státy si uvědomují patovou situaci. „Prezident Putin možná ani neví, jak z války vystoupit. Trump se ho zeptá: ,Myslíš to vážně? Chceš to skutečně ukončit?‘ Pokud ne, tak si jednoho dne budeme muset přiznat, že to není naše válka,“ řekl Vance. Dodal, že Trump je připraven jednat, ale bez ochoty Ruska nebude mít další mírové snahy smysl.
Kreml se zatím k samotnému telefonátu nevyjádřil. Ruská státní agentura RIA Novosti dnes uvedla, že v tuto chvíli se žádné osobní setkání Putina s Trumpem nepřipravuje, čímž popřela spekulace o širším diplomatickém jednání.
Zatímco diplomaté vyčkávají, na frontě se dál bojuje. Ukrajinská armáda čelí intenzivním ruským útokům, zejména na severovýchodě země, a prezident Zelenskyj opakovaně vyzývá k pokračování západní podpory, bez níž by se jeho země mohla dostat do vážných problémů.
Výsledky dnešního hovoru mezi Putinem a Trumpem tak mohou mít zásadní dopad nejen na další průběh války, ale i na geopolitickou stabilitu celé Evropy. Zda se americkému prezidentovi podaří dosáhnout průlomu, nebo zda se jeho zájem o konflikt vytratí, bude zřejmě zřejmé už během několika hodin.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.
Náměstek amerického ministra spravedlnosti Todd Blanche v neděli oznámil, že prověřování případu Jeffreyho Epsteina a Ghislaine Maxwellové ze strany prokuratury je u konce. V rozhovoru pro televizi ABC uvedl, že po zveřejnění milionů stran dokumentů v uplynulém týdnu již ministerstvo neplánuje žádné další kroky. Reagoval tak na neutichající volání obětí i zákonodárců po vyvození odpovědnosti vůči dalším osobám napojeným na Epsteinovu síť.
Americký prezident Donald Trump pohrozil žalobou komikovi Trevoru Noahovi, který moderoval nedělní předávání hudebních cen Grammy. Důvodem je vtip, ve kterém Noah naznačil, že Trump v minulosti navštěvoval soukromý ostrov usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
