Bílý dům potvrdil, že prezident Spojených států Donald Trump právě telefonuje s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Hovor je součástí Trumpova úsilí o ukončení války na Ukrajině, která se vleče už přes dva roky a dál rozděluje mezinárodní společenství.
Po skončení rozhovoru s Putinem má Trump podle oficiálních informací následně telefonovat také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Na svých sociálních sítích americký prezident už o víkendu avizoval, že očekává od dnešních rozhovorů pokrok. „Doufám, že dnes dosáhneme skutečných výsledků,“ napsal v sobotu.
Přestože v USA mnozí Trumpův přístup oceňují, v Evropě roste nervozita. Podle serveru Politico panují mezi západními spojenci obavy, že pokud dnešní jednání opět nepřinese konkrétní posun, může Trump začít tlačit na kompromis, který by byl pro Ukrajinu nevýhodný. Druhou možností, která vyvolává ještě větší obavy, je, že se Washington z mírového úsilí zcela stáhne – a s ním i vojenská podpora Kyjevu.
„Zásadní otázka je, jak Trump zareaguje, pokud i tentokrát nedojde k posunu,“ napsal Politico. Evropští diplomaté upozorňují, že americká pozice je čím dál nejistější, což nahrává Kremlu.
Podobný tón zvolil i americký viceprezident JD Vance. Ten při dnešním setkání s novináři uvedl, že Spojené státy si uvědomují patovou situaci. „Prezident Putin možná ani neví, jak z války vystoupit. Trump se ho zeptá: ,Myslíš to vážně? Chceš to skutečně ukončit?‘ Pokud ne, tak si jednoho dne budeme muset přiznat, že to není naše válka,“ řekl Vance. Dodal, že Trump je připraven jednat, ale bez ochoty Ruska nebude mít další mírové snahy smysl.
Kreml se zatím k samotnému telefonátu nevyjádřil. Ruská státní agentura RIA Novosti dnes uvedla, že v tuto chvíli se žádné osobní setkání Putina s Trumpem nepřipravuje, čímž popřela spekulace o širším diplomatickém jednání.
Zatímco diplomaté vyčkávají, na frontě se dál bojuje. Ukrajinská armáda čelí intenzivním ruským útokům, zejména na severovýchodě země, a prezident Zelenskyj opakovaně vyzývá k pokračování západní podpory, bez níž by se jeho země mohla dostat do vážných problémů.
Výsledky dnešního hovoru mezi Putinem a Trumpem tak mohou mít zásadní dopad nejen na další průběh války, ale i na geopolitickou stabilitu celé Evropy. Zda se americkému prezidentovi podaří dosáhnout průlomu, nebo zda se jeho zájem o konflikt vytratí, bude zřejmě zřejmé už během několika hodin.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
