Bílý dům potvrdil, že prezident Spojených států Donald Trump právě telefonuje s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Hovor je součástí Trumpova úsilí o ukončení války na Ukrajině, která se vleče už přes dva roky a dál rozděluje mezinárodní společenství.
Po skončení rozhovoru s Putinem má Trump podle oficiálních informací následně telefonovat také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Na svých sociálních sítích americký prezident už o víkendu avizoval, že očekává od dnešních rozhovorů pokrok. „Doufám, že dnes dosáhneme skutečných výsledků,“ napsal v sobotu.
Přestože v USA mnozí Trumpův přístup oceňují, v Evropě roste nervozita. Podle serveru Politico panují mezi západními spojenci obavy, že pokud dnešní jednání opět nepřinese konkrétní posun, může Trump začít tlačit na kompromis, který by byl pro Ukrajinu nevýhodný. Druhou možností, která vyvolává ještě větší obavy, je, že se Washington z mírového úsilí zcela stáhne – a s ním i vojenská podpora Kyjevu.
„Zásadní otázka je, jak Trump zareaguje, pokud i tentokrát nedojde k posunu,“ napsal Politico. Evropští diplomaté upozorňují, že americká pozice je čím dál nejistější, což nahrává Kremlu.
Podobný tón zvolil i americký viceprezident JD Vance. Ten při dnešním setkání s novináři uvedl, že Spojené státy si uvědomují patovou situaci. „Prezident Putin možná ani neví, jak z války vystoupit. Trump se ho zeptá: ,Myslíš to vážně? Chceš to skutečně ukončit?‘ Pokud ne, tak si jednoho dne budeme muset přiznat, že to není naše válka,“ řekl Vance. Dodal, že Trump je připraven jednat, ale bez ochoty Ruska nebude mít další mírové snahy smysl.
Kreml se zatím k samotnému telefonátu nevyjádřil. Ruská státní agentura RIA Novosti dnes uvedla, že v tuto chvíli se žádné osobní setkání Putina s Trumpem nepřipravuje, čímž popřela spekulace o širším diplomatickém jednání.
Zatímco diplomaté vyčkávají, na frontě se dál bojuje. Ukrajinská armáda čelí intenzivním ruským útokům, zejména na severovýchodě země, a prezident Zelenskyj opakovaně vyzývá k pokračování západní podpory, bez níž by se jeho země mohla dostat do vážných problémů.
Výsledky dnešního hovoru mezi Putinem a Trumpem tak mohou mít zásadní dopad nejen na další průběh války, ale i na geopolitickou stabilitu celé Evropy. Zda se americkému prezidentovi podaří dosáhnout průlomu, nebo zda se jeho zájem o konflikt vytratí, bude zřejmě zřejmé už během několika hodin.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
