Kdysi byli považováni za paranoidní podivíny, dnes si britští preppeři získávají respekt. Zatímco ještě před deseti lety byl jejich svět považován za výsadu konspiračních teoretiků a mužů s komplexem Ramba, v roce 2025 se už vláda Spojeného království sama zapojuje do kampaní, které doporučují občanům sestavit si vlastní krizové zavazadlo, s nímž utečete před katastrofou.
Boom zájmu o přežití se podle odborníků datuje k období pandemie covidu-19. Tehdy začaly prudce stoupat prodeje konzerv, sušeného jídla a výbavy pro přežití. Justin Jones, provozovatel e-shopu UK Prepping Shop, říká: „Nešlo o toaletní papír. Lidé si kupovali jídlo, větrné a solární rádia, plynové masky nebo dokonce křížové kuše.“
Z původně okrajového koníčku se stala skoro subkultura. Facebooková skupina UK Preppers and Survivalists čítá 22 700 členů, jiná s názvem UK Preppers Club má přes šest tisíc uživatelů. Jejich motivace se ale liší – od obav z geopolitických konfliktů a výpadků sítí až po hlubokou skepsi vůči státu a institucím.
Výrazný impuls přišel také s ruskou invazí na Ukrajinu. Jones vzpomíná: „Vyprodali jsme plynové masky, ochranu proti radiaci a jodid draselný během jediného dne. Lidé se začali skutečně bát.“ Přitom nejde jen o „Rambo nadšence“. Zákazníky má mezi lékaři, veterináři či staršími ženami, které pěstují a zavařují jídlo pro případ výpadků dodavatelských řetězců.
Zvláštním znakem britského přístupu k přípravě na krizi je absence zbraní. Zatímco v USA nebo Kanadě je držení střelných zbraní běžné, v Británii je silně regulované. To vede k odlišnému přístupu – více než o obranu se lidé starají o zásoby, vodu, energii a soběstačnost. „V Británii se prostě nedá jen tak odejít do lesa a přežít tam. Není tu na to prostor,“ vysvětluje jeden z prodejců vybavení, vystupující pod změněným jménem Leon.
Do popředí se dostává i ženský pohled. Ana, čtyřicetiletá matka žijící ve Walesu, původem z východní Evropy, říká: „Během covidu jsem byla těhotná, musela jsem na akutní císařský řez. Měla jsem zásoby, ale lidé tehdy skupovali dětskou výživu, protože ji používali místo mléka do čaje. Cena na eBayi stoupla až na 300 liber.“
Na trhu však stále přežívají i tradiční „macho“ přístupy. Videa typu 100 věcí, které potřebujete pro přežití ukazují muže s kušemi a noži v lesích, připravené na apokalypsu. Bushcraftový odborník David se k tomu staví kriticky: „Preppeři se často soustředí na nákup vybavení, ale nemají znalosti přírody. Většina z nich by nic neulovila.“
Kult přežití podle odborníků nese silně individuální rysy. Dříve, například během krize kolem Kuby v 60. letech, byli preppeři často levicově ladění a kritičtí k autoritám. Dnes má tato scéna blíže k pravicovému libertariánství. Přesto je podle výzkumnice Bushry Shehzad z Newcastle University těžké je ideologicky zařadit: „Přicházejí z různých společenských vrstev a mají různé vzdělání. Nejde je jednoduše zaškatulkovat.“
Zájem o přežití začíná prostupovat i fikcí. Postava preppera Billa v populárním seriálu The Last of Us ukazuje, že přežití nemusí být jen o zbraních a zásobách, ale i o mezilidských vztazích. „Prepping by neměl být o tom přežít ostatní, ale o vytváření lepšího světa,“ říká profesor Ed González-Tennant z Texasu.
Ani stát nezůstává pozadu. Vládní web prepare.campaign.gov.uk radí občanům, co si připravit do krizové situace – základní léky, jídlo na několik dní, vodu, rádio, dokumenty. Jen málokdo si toho ale všiml. O to více je znát kontrast mezi těmi, kdo se připravují, a těmi, kdo nad tím mávnou rukou.
Leon na závěr varuje: „Lidé kupovali kuše rychleji, než bych si přál. Prodávat zbraně je zodpovědnost.“ Přesto se snaží propagovat spíše aktivní životní styl v přírodě než kult strachu.
A kde je ta hranice? Kdy se praktická příprava mění ve fantazii o zhroucení civilizace? Jak řekla Shehzad: „Někteří si připravují vodu do spíže, jiní vyrábějí pastičky a chystají se do lesa. Každý podle svého.“
Americký prezident Donald Trump pohrozil žalobou komikovi Trevoru Noahovi, který moderoval nedělní předávání hudebních cen Grammy. Důvodem je vtip, ve kterém Noah naznačil, že Trump v minulosti navštěvoval soukromý ostrov usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
