Kdysi byli považováni za paranoidní podivíny, dnes si britští preppeři získávají respekt. Zatímco ještě před deseti lety byl jejich svět považován za výsadu konspiračních teoretiků a mužů s komplexem Ramba, v roce 2025 se už vláda Spojeného království sama zapojuje do kampaní, které doporučují občanům sestavit si vlastní krizové zavazadlo, s nímž utečete před katastrofou.
Boom zájmu o přežití se podle odborníků datuje k období pandemie covidu-19. Tehdy začaly prudce stoupat prodeje konzerv, sušeného jídla a výbavy pro přežití. Justin Jones, provozovatel e-shopu UK Prepping Shop, říká: „Nešlo o toaletní papír. Lidé si kupovali jídlo, větrné a solární rádia, plynové masky nebo dokonce křížové kuše.“
Z původně okrajového koníčku se stala skoro subkultura. Facebooková skupina UK Preppers and Survivalists čítá 22 700 členů, jiná s názvem UK Preppers Club má přes šest tisíc uživatelů. Jejich motivace se ale liší – od obav z geopolitických konfliktů a výpadků sítí až po hlubokou skepsi vůči státu a institucím.
Výrazný impuls přišel také s ruskou invazí na Ukrajinu. Jones vzpomíná: „Vyprodali jsme plynové masky, ochranu proti radiaci a jodid draselný během jediného dne. Lidé se začali skutečně bát.“ Přitom nejde jen o „Rambo nadšence“. Zákazníky má mezi lékaři, veterináři či staršími ženami, které pěstují a zavařují jídlo pro případ výpadků dodavatelských řetězců.
Zvláštním znakem britského přístupu k přípravě na krizi je absence zbraní. Zatímco v USA nebo Kanadě je držení střelných zbraní běžné, v Británii je silně regulované. To vede k odlišnému přístupu – více než o obranu se lidé starají o zásoby, vodu, energii a soběstačnost. „V Británii se prostě nedá jen tak odejít do lesa a přežít tam. Není tu na to prostor,“ vysvětluje jeden z prodejců vybavení, vystupující pod změněným jménem Leon.
Do popředí se dostává i ženský pohled. Ana, čtyřicetiletá matka žijící ve Walesu, původem z východní Evropy, říká: „Během covidu jsem byla těhotná, musela jsem na akutní císařský řez. Měla jsem zásoby, ale lidé tehdy skupovali dětskou výživu, protože ji používali místo mléka do čaje. Cena na eBayi stoupla až na 300 liber.“
Na trhu však stále přežívají i tradiční „macho“ přístupy. Videa typu 100 věcí, které potřebujete pro přežití ukazují muže s kušemi a noži v lesích, připravené na apokalypsu. Bushcraftový odborník David se k tomu staví kriticky: „Preppeři se často soustředí na nákup vybavení, ale nemají znalosti přírody. Většina z nich by nic neulovila.“
Kult přežití podle odborníků nese silně individuální rysy. Dříve, například během krize kolem Kuby v 60. letech, byli preppeři často levicově ladění a kritičtí k autoritám. Dnes má tato scéna blíže k pravicovému libertariánství. Přesto je podle výzkumnice Bushry Shehzad z Newcastle University těžké je ideologicky zařadit: „Přicházejí z různých společenských vrstev a mají různé vzdělání. Nejde je jednoduše zaškatulkovat.“
Zájem o přežití začíná prostupovat i fikcí. Postava preppera Billa v populárním seriálu The Last of Us ukazuje, že přežití nemusí být jen o zbraních a zásobách, ale i o mezilidských vztazích. „Prepping by neměl být o tom přežít ostatní, ale o vytváření lepšího světa,“ říká profesor Ed González-Tennant z Texasu.
Ani stát nezůstává pozadu. Vládní web prepare.campaign.gov.uk radí občanům, co si připravit do krizové situace – základní léky, jídlo na několik dní, vodu, rádio, dokumenty. Jen málokdo si toho ale všiml. O to více je znát kontrast mezi těmi, kdo se připravují, a těmi, kdo nad tím mávnou rukou.
Leon na závěr varuje: „Lidé kupovali kuše rychleji, než bych si přál. Prodávat zbraně je zodpovědnost.“ Přesto se snaží propagovat spíše aktivní životní styl v přírodě než kult strachu.
A kde je ta hranice? Kdy se praktická příprava mění ve fantazii o zhroucení civilizace? Jak řekla Shehzad: „Někteří si připravují vodu do spíže, jiní vyrábějí pastičky a chystají se do lesa. Každý podle svého.“
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
