Kdysi byli považováni za paranoidní podivíny, dnes si britští preppeři získávají respekt. Zatímco ještě před deseti lety byl jejich svět považován za výsadu konspiračních teoretiků a mužů s komplexem Ramba, v roce 2025 se už vláda Spojeného království sama zapojuje do kampaní, které doporučují občanům sestavit si vlastní krizové zavazadlo, s nímž utečete před katastrofou.
Boom zájmu o přežití se podle odborníků datuje k období pandemie covidu-19. Tehdy začaly prudce stoupat prodeje konzerv, sušeného jídla a výbavy pro přežití. Justin Jones, provozovatel e-shopu UK Prepping Shop, říká: „Nešlo o toaletní papír. Lidé si kupovali jídlo, větrné a solární rádia, plynové masky nebo dokonce křížové kuše.“
Z původně okrajového koníčku se stala skoro subkultura. Facebooková skupina UK Preppers and Survivalists čítá 22 700 členů, jiná s názvem UK Preppers Club má přes šest tisíc uživatelů. Jejich motivace se ale liší – od obav z geopolitických konfliktů a výpadků sítí až po hlubokou skepsi vůči státu a institucím.
Výrazný impuls přišel také s ruskou invazí na Ukrajinu. Jones vzpomíná: „Vyprodali jsme plynové masky, ochranu proti radiaci a jodid draselný během jediného dne. Lidé se začali skutečně bát.“ Přitom nejde jen o „Rambo nadšence“. Zákazníky má mezi lékaři, veterináři či staršími ženami, které pěstují a zavařují jídlo pro případ výpadků dodavatelských řetězců.
Zvláštním znakem britského přístupu k přípravě na krizi je absence zbraní. Zatímco v USA nebo Kanadě je držení střelných zbraní běžné, v Británii je silně regulované. To vede k odlišnému přístupu – více než o obranu se lidé starají o zásoby, vodu, energii a soběstačnost. „V Británii se prostě nedá jen tak odejít do lesa a přežít tam. Není tu na to prostor,“ vysvětluje jeden z prodejců vybavení, vystupující pod změněným jménem Leon.
Do popředí se dostává i ženský pohled. Ana, čtyřicetiletá matka žijící ve Walesu, původem z východní Evropy, říká: „Během covidu jsem byla těhotná, musela jsem na akutní císařský řez. Měla jsem zásoby, ale lidé tehdy skupovali dětskou výživu, protože ji používali místo mléka do čaje. Cena na eBayi stoupla až na 300 liber.“
Na trhu však stále přežívají i tradiční „macho“ přístupy. Videa typu 100 věcí, které potřebujete pro přežití ukazují muže s kušemi a noži v lesích, připravené na apokalypsu. Bushcraftový odborník David se k tomu staví kriticky: „Preppeři se často soustředí na nákup vybavení, ale nemají znalosti přírody. Většina z nich by nic neulovila.“
Kult přežití podle odborníků nese silně individuální rysy. Dříve, například během krize kolem Kuby v 60. letech, byli preppeři často levicově ladění a kritičtí k autoritám. Dnes má tato scéna blíže k pravicovému libertariánství. Přesto je podle výzkumnice Bushry Shehzad z Newcastle University těžké je ideologicky zařadit: „Přicházejí z různých společenských vrstev a mají různé vzdělání. Nejde je jednoduše zaškatulkovat.“
Zájem o přežití začíná prostupovat i fikcí. Postava preppera Billa v populárním seriálu The Last of Us ukazuje, že přežití nemusí být jen o zbraních a zásobách, ale i o mezilidských vztazích. „Prepping by neměl být o tom přežít ostatní, ale o vytváření lepšího světa,“ říká profesor Ed González-Tennant z Texasu.
Ani stát nezůstává pozadu. Vládní web prepare.campaign.gov.uk radí občanům, co si připravit do krizové situace – základní léky, jídlo na několik dní, vodu, rádio, dokumenty. Jen málokdo si toho ale všiml. O to více je znát kontrast mezi těmi, kdo se připravují, a těmi, kdo nad tím mávnou rukou.
Leon na závěr varuje: „Lidé kupovali kuše rychleji, než bych si přál. Prodávat zbraně je zodpovědnost.“ Přesto se snaží propagovat spíše aktivní životní styl v přírodě než kult strachu.
A kde je ta hranice? Kdy se praktická příprava mění ve fantazii o zhroucení civilizace? Jak řekla Shehzad: „Někteří si připravují vodu do spíže, jiní vyrábějí pastičky a chystají se do lesa. Každý podle svého.“
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí prohlásil, že mírová dohoda se Spojenými státy je podmíněna stažením izraelských sil z Libanonu. Podle jeho slov válka plně neskončí, dokud izraelská armáda neopustí území okupovaná během současného konfliktu. Zástupce Hizballáhu pro styk s médii potvrdil, že skupina obdržela od Íránu ujištění, že tento požadavek bude vznesen v další fázi rozhovorů s USA. Tyto komentáře přicházejí v době rostoucích obav, že by Izrael mohl diplomatické úsilí o ukončení války na Blízkém východě narušit.
