Kdysi byli považováni za paranoidní podivíny, dnes si britští preppeři získávají respekt. Zatímco ještě před deseti lety byl jejich svět považován za výsadu konspiračních teoretiků a mužů s komplexem Ramba, v roce 2025 se už vláda Spojeného království sama zapojuje do kampaní, které doporučují občanům sestavit si vlastní krizové zavazadlo, s nímž utečete před katastrofou.
Boom zájmu o přežití se podle odborníků datuje k období pandemie covidu-19. Tehdy začaly prudce stoupat prodeje konzerv, sušeného jídla a výbavy pro přežití. Justin Jones, provozovatel e-shopu UK Prepping Shop, říká: „Nešlo o toaletní papír. Lidé si kupovali jídlo, větrné a solární rádia, plynové masky nebo dokonce křížové kuše.“
Z původně okrajového koníčku se stala skoro subkultura. Facebooková skupina UK Preppers and Survivalists čítá 22 700 členů, jiná s názvem UK Preppers Club má přes šest tisíc uživatelů. Jejich motivace se ale liší – od obav z geopolitických konfliktů a výpadků sítí až po hlubokou skepsi vůči státu a institucím.
Výrazný impuls přišel také s ruskou invazí na Ukrajinu. Jones vzpomíná: „Vyprodali jsme plynové masky, ochranu proti radiaci a jodid draselný během jediného dne. Lidé se začali skutečně bát.“ Přitom nejde jen o „Rambo nadšence“. Zákazníky má mezi lékaři, veterináři či staršími ženami, které pěstují a zavařují jídlo pro případ výpadků dodavatelských řetězců.
Zvláštním znakem britského přístupu k přípravě na krizi je absence zbraní. Zatímco v USA nebo Kanadě je držení střelných zbraní běžné, v Británii je silně regulované. To vede k odlišnému přístupu – více než o obranu se lidé starají o zásoby, vodu, energii a soběstačnost. „V Británii se prostě nedá jen tak odejít do lesa a přežít tam. Není tu na to prostor,“ vysvětluje jeden z prodejců vybavení, vystupující pod změněným jménem Leon.
Do popředí se dostává i ženský pohled. Ana, čtyřicetiletá matka žijící ve Walesu, původem z východní Evropy, říká: „Během covidu jsem byla těhotná, musela jsem na akutní císařský řez. Měla jsem zásoby, ale lidé tehdy skupovali dětskou výživu, protože ji používali místo mléka do čaje. Cena na eBayi stoupla až na 300 liber.“
Na trhu však stále přežívají i tradiční „macho“ přístupy. Videa typu 100 věcí, které potřebujete pro přežití ukazují muže s kušemi a noži v lesích, připravené na apokalypsu. Bushcraftový odborník David se k tomu staví kriticky: „Preppeři se často soustředí na nákup vybavení, ale nemají znalosti přírody. Většina z nich by nic neulovila.“
Kult přežití podle odborníků nese silně individuální rysy. Dříve, například během krize kolem Kuby v 60. letech, byli preppeři často levicově ladění a kritičtí k autoritám. Dnes má tato scéna blíže k pravicovému libertariánství. Přesto je podle výzkumnice Bushry Shehzad z Newcastle University těžké je ideologicky zařadit: „Přicházejí z různých společenských vrstev a mají různé vzdělání. Nejde je jednoduše zaškatulkovat.“
Zájem o přežití začíná prostupovat i fikcí. Postava preppera Billa v populárním seriálu The Last of Us ukazuje, že přežití nemusí být jen o zbraních a zásobách, ale i o mezilidských vztazích. „Prepping by neměl být o tom přežít ostatní, ale o vytváření lepšího světa,“ říká profesor Ed González-Tennant z Texasu.
Ani stát nezůstává pozadu. Vládní web prepare.campaign.gov.uk radí občanům, co si připravit do krizové situace – základní léky, jídlo na několik dní, vodu, rádio, dokumenty. Jen málokdo si toho ale všiml. O to více je znát kontrast mezi těmi, kdo se připravují, a těmi, kdo nad tím mávnou rukou.
Leon na závěr varuje: „Lidé kupovali kuše rychleji, než bych si přál. Prodávat zbraně je zodpovědnost.“ Přesto se snaží propagovat spíše aktivní životní styl v přírodě než kult strachu.
A kde je ta hranice? Kdy se praktická příprava mění ve fantazii o zhroucení civilizace? Jak řekla Shehzad: „Někteří si připravují vodu do spíže, jiní vyrábějí pastičky a chystají se do lesa. Každý podle svého.“
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
