Kdysi byli považováni za paranoidní podivíny, dnes si britští preppeři získávají respekt. Zatímco ještě před deseti lety byl jejich svět považován za výsadu konspiračních teoretiků a mužů s komplexem Ramba, v roce 2025 se už vláda Spojeného království sama zapojuje do kampaní, které doporučují občanům sestavit si vlastní krizové zavazadlo, s nímž utečete před katastrofou.
Boom zájmu o přežití se podle odborníků datuje k období pandemie covidu-19. Tehdy začaly prudce stoupat prodeje konzerv, sušeného jídla a výbavy pro přežití. Justin Jones, provozovatel e-shopu UK Prepping Shop, říká: „Nešlo o toaletní papír. Lidé si kupovali jídlo, větrné a solární rádia, plynové masky nebo dokonce křížové kuše.“
Z původně okrajového koníčku se stala skoro subkultura. Facebooková skupina UK Preppers and Survivalists čítá 22 700 členů, jiná s názvem UK Preppers Club má přes šest tisíc uživatelů. Jejich motivace se ale liší – od obav z geopolitických konfliktů a výpadků sítí až po hlubokou skepsi vůči státu a institucím.
Výrazný impuls přišel také s ruskou invazí na Ukrajinu. Jones vzpomíná: „Vyprodali jsme plynové masky, ochranu proti radiaci a jodid draselný během jediného dne. Lidé se začali skutečně bát.“ Přitom nejde jen o „Rambo nadšence“. Zákazníky má mezi lékaři, veterináři či staršími ženami, které pěstují a zavařují jídlo pro případ výpadků dodavatelských řetězců.
Zvláštním znakem britského přístupu k přípravě na krizi je absence zbraní. Zatímco v USA nebo Kanadě je držení střelných zbraní běžné, v Británii je silně regulované. To vede k odlišnému přístupu – více než o obranu se lidé starají o zásoby, vodu, energii a soběstačnost. „V Británii se prostě nedá jen tak odejít do lesa a přežít tam. Není tu na to prostor,“ vysvětluje jeden z prodejců vybavení, vystupující pod změněným jménem Leon.
Do popředí se dostává i ženský pohled. Ana, čtyřicetiletá matka žijící ve Walesu, původem z východní Evropy, říká: „Během covidu jsem byla těhotná, musela jsem na akutní císařský řez. Měla jsem zásoby, ale lidé tehdy skupovali dětskou výživu, protože ji používali místo mléka do čaje. Cena na eBayi stoupla až na 300 liber.“
Na trhu však stále přežívají i tradiční „macho“ přístupy. Videa typu 100 věcí, které potřebujete pro přežití ukazují muže s kušemi a noži v lesích, připravené na apokalypsu. Bushcraftový odborník David se k tomu staví kriticky: „Preppeři se často soustředí na nákup vybavení, ale nemají znalosti přírody. Většina z nich by nic neulovila.“
Kult přežití podle odborníků nese silně individuální rysy. Dříve, například během krize kolem Kuby v 60. letech, byli preppeři často levicově ladění a kritičtí k autoritám. Dnes má tato scéna blíže k pravicovému libertariánství. Přesto je podle výzkumnice Bushry Shehzad z Newcastle University těžké je ideologicky zařadit: „Přicházejí z různých společenských vrstev a mají různé vzdělání. Nejde je jednoduše zaškatulkovat.“
Zájem o přežití začíná prostupovat i fikcí. Postava preppera Billa v populárním seriálu The Last of Us ukazuje, že přežití nemusí být jen o zbraních a zásobách, ale i o mezilidských vztazích. „Prepping by neměl být o tom přežít ostatní, ale o vytváření lepšího světa,“ říká profesor Ed González-Tennant z Texasu.
Ani stát nezůstává pozadu. Vládní web prepare.campaign.gov.uk radí občanům, co si připravit do krizové situace – základní léky, jídlo na několik dní, vodu, rádio, dokumenty. Jen málokdo si toho ale všiml. O to více je znát kontrast mezi těmi, kdo se připravují, a těmi, kdo nad tím mávnou rukou.
Leon na závěr varuje: „Lidé kupovali kuše rychleji, než bych si přál. Prodávat zbraně je zodpovědnost.“ Přesto se snaží propagovat spíše aktivní životní styl v přírodě než kult strachu.
A kde je ta hranice? Kdy se praktická příprava mění ve fantazii o zhroucení civilizace? Jak řekla Shehzad: „Někteří si připravují vodu do spíže, jiní vyrábějí pastičky a chystají se do lesa. Každý podle svého.“
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
