Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí ráno zveřejnil nové prohlášení, v němž oznámil záměr Izraele převzít plnou kontrolu nad celým Pásmem Gazy. Ve videu zveřejněném na svém účtu na Telegramu Netanjahu uvedl, že cílem je zabránit Hamasu v rozkrádání humanitární pomoci a zároveň pokračovat v rozsáhlé vojenské operaci.
Premiér zdůraznil, že izraelské jednotky jsou zapojeny do „intenzivních a podstatných bojů“ a že operace postupuje kupředu. „Převezmeme kontrolu nad všemi oblastmi Pásma, to je to, co uděláme,“ uvedl Netanjahu.
Jeho vyjádření přichází krátce poté, co izraelská vláda oznámila povolení dodávky základního množství potravin do Gazy po jedenáctitýdenní blokádě. Netanjahu se v prohlášení věnoval i kritice na adresu této blokády, kterou obhajoval jako „nezbytnou jak z praktického, tak z diplomatického hlediska“, a dodal, že Izrael čelí tlaku od zahraničních partnerů kvůli obavám z hrozícího hladomoru.
„Jsme blízko červené linii, přátelé Izraele nám říkají, že nezvládnou pohled na masové hladovění,“ prohlásil premiér. Humanitární pomoc má podle něj být „minimální, základní“, a pouze taková, aby zabránila úplnému vyhladovění.
Situace v terénu mezitím zůstává dramatická. Britská charitativní organizace Medical Aid for Palestinians uvedla, že izraelské síly během noci zasáhly sklad lékařských zásob nemocnice Nasser v Khan Younis na jihu Gazy. Útok přišel v okamžiku, kdy do zařízení přiváželi zraněné z jiných náletů. Mezi zničenými zásobami byly i materiály, které organizace nemocnici nedávno poskytla.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze mezitím zveřejňuje statistiky mrtvých. Podle palestinských médií došlo ve městě ke stovkám útoků, izraelská strana incident přímo nekomentovala, ale armáda potvrdila, že za posledních 24 hodin zasáhla více než 160 cílů po celém území.
Napětí eskalovalo ještě více poté, co izraelská armáda vyzvala obyvatele měst Khan Younis, Bani Suheila a Abasan k okamžité evakuaci. Armádní mluvčí Avichay Adraee označil oblast za „bojovou zónu“ a avizoval „bezprecedentní útok na zničení schopností teroristických organizací v oblasti“.
Současně se objevila informace, že izraelské úřady kontaktovaly Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) s výzvou, aby obnovil omezené dodávky pomoci. Podle prohlášení OCHA nyní probíhají jednání o tom, jak by dodávky mohly probíhat s ohledem na nebezpečné podmínky na místě.
Z nemocnice al-Awda v Jabalii na severu Gazy mezitím přišla svědectví o pokračujících bojích a výpadku internetu. Ředitel zařízení Mohammed Salha popsal, že slyší výbuchy a zvuk dronů. Navzdory obtížím pokračují lékaři v operacích, ale čelí závažnému nedostatku léků, kyslíku i paliva.
Nemocnice po celém Pásmu Gazy přestávají fungovat kvůli izraelským náletům a vojenským operacím. Uzavření nemocnice v indonéském stylu o víkendu ohrozilo fungování al-Awdy, která na ni byla částečně závislá v oblasti intenzivní péče.
Izrael opakovaně tvrdí, že Hamas zneužívá nemocnice k vojenským účelům, včetně ukrývání bojovníků a velení, což Hamas popírá. Válka tak nadále přináší katastrofální důsledky civilnímu obyvatelstvu a vyvolává ostré reakce mezinárodního společenství.
Jsme sice teprve za polovinou března, ale meteorologové už začínají tušit, jak v Česku bude během první poloviny dubna. Existuje přitom minimálně jeden důvod, proč je předpověď na toto období mimořádně žádaná.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další úsměvný moment, který se řeší po celém světě. S japonskou premiérkou po svém boku se vyjadřoval ke slavnému útoku na Pearl Harbor. Upozornil na to britský deník Guardian.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Málokdo z jejích vrstevníků je v tom věku tak aktivní jako nejslavnější česká herečka. Její dcera Simona Stašová dokonce přiznala, že Bohdalová v rodině stále drží otěže pevně v rukou.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.