Rusko v neděli podniklo dosud nejmasivnější útok pomocí dronů, oznámily ukrajinské úřady. Do útoku bylo podle ukrajinského letectva nasazeno celkem 273 íránských dronů Šáhed a různých typů imitátorů. Z toho 88 bylo sestřeleno, dalších 128 se podle ukrajinské strany „ztratilo bez následků“.
Útoky mířily na řadu oblastí včetně hlavního města Kyjeva, kde zahynula jedna žena. Další civilní oběť byla hlášena z Chersonské oblasti, kde byly zasaženy železniční stanice, obytné domy a vozidla.
Zástupkyně ukrajinského premiéra Julija Svyrydenková označila útok za rekordní. „Rusko má jasný cíl – pokračovat ve vraždění civilistů,“ uvedla. Ukrajinská rozvědka zároveň informovala, že Rusko podle jejích poznatků plánovalo odpálení mezikontinentální balistické rakety ještě tentýž den. Moskva zatím na toto obvinění nereagovala.
Na východě Ukrajiny Rusko oznámilo dobytí další vesnice jménem Bahatyr v Doněcké oblasti, což potvrzuje, že navzdory mírovým rozhovorům v Istanbulu Kreml válku dál stupňuje. Ruská armáda rovněž uvedla, že sestřelila 25 ukrajinských dronů během noci.
Mezitím se před pondělním očekávaným telefonickým rozhovorem mezi prezidentem Trumpem a Vladimirem Putinem pokusili evropští lídři na amerického prezidenta apelovat, aby tlačil na Rusko. Zástupci Británie, Francie, Německa a Itálie během společného telefonátu s Trumpem zdůraznili nutnost bezpodmínečného příměří a důrazné sankce, pokud Moskva nebude mírové rozhovory brát vážně. Podle kanceláře britského premiéra Keira Starmera je Putinova neochota k jednání zřejmá a musí být konfrontována společným tlakem Západu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli sešel s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem během inaugurace papeže Lva ve Vatikánu. Jednání mělo za cíl koordinovat pozici Ukrajiny vůči nadcházejícímu hovoru Trumpa s Putinem. Zelenskyj uvedl, že Rusko poslalo na mírová jednání do Istanbulu „nízko postavenou delegaci bez pravomocí“, což považuje za jasný signál neochoty k serióznímu dialogu.
Podle zdrojů z prezidentské kanceláře byl římský rozhovor s Vancem výrazně lepší než napjaté setkání v Bílém domě před třemi měsíci, kde Vance veřejně kritizoval Zelenského za nedostatečný vděk. Tentokrát se jednání zaměřilo na sankce, obchodní spolupráci, obranu, situaci na bojišti i budoucí výměny zajatců.
V Evropě se mezitím množí výzvy k razantnímu zásahu proti tzv. „stínové flotile“ ruských tankerů bez vlajky, které převážejí ropu po Baltském moři. EU má v pondělí projednat sankce proti dalším 180 lodím, což by zvýšilo celkový počet sankcionovaných plavidel na 350. Podle odhadů „stínová flotila“ přepravuje až 85 % ruských ropných vývozů, což tvoří zhruba třetinu státního rozpočtu Moskvy.
Napětí v Baltském regionu vzrostlo poté, co ruský stíhač Su-35 narušil estonský vzdušný prostor. Incident pravděpodobně souvisí s tím, že estonské námořnictvo doprovodilo tanker jménem Jaguar – zřejmě převážející ruskou ropu – z ekonomických vod Estonska poté, co posádka odmítla inspekci. Estonské úřady se obávaly možné hrozby pro podmořské kabely.
Australský premiér Anthony Albanese během setkání se Zelenským ve Vatikánu potvrdil, že další tanky z Austrálie jsou již „na cestě“. Podle něj je třeba se ruské agresi postavit. Zelenskyj zároveň vyzval Austrálii, aby se připojila k dalším sankcím vůči Moskvě. Podle australské stanice ABC se zdržení v dodávkách tanků M1A1 Abrams vysloužilých ze služby částečně připisuje americkým výhradám.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
