Rusko v neděli podniklo dosud nejmasivnější útok pomocí dronů, oznámily ukrajinské úřady. Do útoku bylo podle ukrajinského letectva nasazeno celkem 273 íránských dronů Šáhed a různých typů imitátorů. Z toho 88 bylo sestřeleno, dalších 128 se podle ukrajinské strany „ztratilo bez následků“.
Útoky mířily na řadu oblastí včetně hlavního města Kyjeva, kde zahynula jedna žena. Další civilní oběť byla hlášena z Chersonské oblasti, kde byly zasaženy železniční stanice, obytné domy a vozidla.
Zástupkyně ukrajinského premiéra Julija Svyrydenková označila útok za rekordní. „Rusko má jasný cíl – pokračovat ve vraždění civilistů,“ uvedla. Ukrajinská rozvědka zároveň informovala, že Rusko podle jejích poznatků plánovalo odpálení mezikontinentální balistické rakety ještě tentýž den. Moskva zatím na toto obvinění nereagovala.
Na východě Ukrajiny Rusko oznámilo dobytí další vesnice jménem Bahatyr v Doněcké oblasti, což potvrzuje, že navzdory mírovým rozhovorům v Istanbulu Kreml válku dál stupňuje. Ruská armáda rovněž uvedla, že sestřelila 25 ukrajinských dronů během noci.
Mezitím se před pondělním očekávaným telefonickým rozhovorem mezi prezidentem Trumpem a Vladimirem Putinem pokusili evropští lídři na amerického prezidenta apelovat, aby tlačil na Rusko. Zástupci Británie, Francie, Německa a Itálie během společného telefonátu s Trumpem zdůraznili nutnost bezpodmínečného příměří a důrazné sankce, pokud Moskva nebude mírové rozhovory brát vážně. Podle kanceláře britského premiéra Keira Starmera je Putinova neochota k jednání zřejmá a musí být konfrontována společným tlakem Západu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli sešel s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem během inaugurace papeže Lva ve Vatikánu. Jednání mělo za cíl koordinovat pozici Ukrajiny vůči nadcházejícímu hovoru Trumpa s Putinem. Zelenskyj uvedl, že Rusko poslalo na mírová jednání do Istanbulu „nízko postavenou delegaci bez pravomocí“, což považuje za jasný signál neochoty k serióznímu dialogu.
Podle zdrojů z prezidentské kanceláře byl římský rozhovor s Vancem výrazně lepší než napjaté setkání v Bílém domě před třemi měsíci, kde Vance veřejně kritizoval Zelenského za nedostatečný vděk. Tentokrát se jednání zaměřilo na sankce, obchodní spolupráci, obranu, situaci na bojišti i budoucí výměny zajatců.
V Evropě se mezitím množí výzvy k razantnímu zásahu proti tzv. „stínové flotile“ ruských tankerů bez vlajky, které převážejí ropu po Baltském moři. EU má v pondělí projednat sankce proti dalším 180 lodím, což by zvýšilo celkový počet sankcionovaných plavidel na 350. Podle odhadů „stínová flotila“ přepravuje až 85 % ruských ropných vývozů, což tvoří zhruba třetinu státního rozpočtu Moskvy.
Napětí v Baltském regionu vzrostlo poté, co ruský stíhač Su-35 narušil estonský vzdušný prostor. Incident pravděpodobně souvisí s tím, že estonské námořnictvo doprovodilo tanker jménem Jaguar – zřejmě převážející ruskou ropu – z ekonomických vod Estonska poté, co posádka odmítla inspekci. Estonské úřady se obávaly možné hrozby pro podmořské kabely.
Australský premiér Anthony Albanese během setkání se Zelenským ve Vatikánu potvrdil, že další tanky z Austrálie jsou již „na cestě“. Podle něj je třeba se ruské agresi postavit. Zelenskyj zároveň vyzval Austrálii, aby se připojila k dalším sankcím vůči Moskvě. Podle australské stanice ABC se zdržení v dodávkách tanků M1A1 Abrams vysloužilých ze služby částečně připisuje americkým výhradám.
Policie nadále vyšetřuje středeční tragické úmrtí nezletilého chlapce v jihočeském Táboře jako nedbalostní jednání. Podle nejnovějších mediálních informací měl hoch s kamarádem najít zbraň, která mu následně způsobila smrtelné zranění.
Tereza Brodská mizí z Instagramu. „Zavírám tuhle milou kapitolu,“ napsala. Havlová jen vydechla: „Terko?!“
Chystá se další dějství války o Rozárku mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem. Bývalí partneři dlouhodobě vedou spor o to, jak by měla vypadat péče o holčičku. V současnosti se oba střídají. Hanychová se to snaží změnit, a to doopravdy všelijak.
Nejvýznamnější osobností karlovarského filmového festivalu vždy byl zesnulý Jiří Bartoška, ale nedílnou součástí akce je každoročně i Marek Eben. Moderátor již odhalil, že se do lázeňského města na západě Čech chystá i letos. A samozřejmě tam bude s hosty na Bartošku vzpomínat.
Británie oznámila zásadní novinku ve své vojenské výzbroji: nově vyvinutý dělostřelecký náboj s názvem Sceptre, který využívá náporový motor (ramjet), je schopen dosahovat rychlosti až Mach 3,5 a vystoupat do výšky kolem 20 kilometrů. Munici kalibru 155 mm vyvíjí britská společnost Tiberius Aerospace a má ambici zásadně proměnit moderní vedení dělostřelecké palby.
Jedna z nejprestižnějších amerických univerzit, Harvard, podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa poté, co federální úřady zrušily škole přístup k vízovým programům pro zahraniční studenty. Tento krok ještě více vyhrotil už tak napjaté vztahy mezi Bílým domem a akademickou elitou.
Po teroristickém útoku na turistický konvoj v indickém Pahalgamu v dubnu 2025, při němž zemřelo 26 civilistů, se svět znovu ocitl na pokraji jaderné konfrontace. Indie reagovala leteckými údery hluboko na území Pákistánu, Pákistán odpověděl vlastními útoky a diplomaté po celém světě horečně jednali o příměří. Nakonec se jim podařilo dojednat křehké příměří.
Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek rozhodl o zákazu, který Harvardově univerzitě znemožňuje přijímat a dále udržovat zahraniční studenty. Tento krok, zdánlivě odůvodněný bezpečnostními a politickými motivy, představuje bezprecedentní zásah do akademické autonomie a ohrožuje pověst amerického vysokého školství. Zatímco některá jeho rozhodnutí lze označit za kontroverzní, toto je možné rovnou kvalifikovat jako vyloženě špatné a škodlivé. Nejde pouze o politické gesto, ale o útok na jeden z nejcennějších pilířů americké měkké síly – přitažlivost její vzdělanostní infrastruktury.
Spojené státy a Evropská unie se ocitly na pokraji nové obchodní války. Prezident Donald Trump v pátek 23. května oznámil, že hodlá uvalit 50% clo na evropské zboží s účinností od 1. června 2025. K dramatickému prohlášení došlo jen několik hodin před zásadním telefonickým jednáním mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a hlavním americkým obchodním vyjednavačem Jamiesonem Greerem.
Dáda Patrasová v květnu plní přání syna Felixe, který si o maminku dělal po ztrátě milované dcery Aničky velké obavy. Nechala se tedy hospitalizovat na psychiatrii. Před několika dny se z oddělení poprvé ozvala. Nyní vyšlo poprvé najevo, jaký je její postoj k terapii.
Téměř tři a půl roku po ruské invazi na Ukrajinu se konečně odehrávají přímá mírová jednání mezi oběma znepřátelenými státy – avšak za poněkud absurdních okolností. Vladimir Putin, přestože jednání sám navrhl, se osobně jednání v Istanbulu nezúčastnil. Jeho nepřítomnost je podle The Conversation vnímána jako taktika nejen vůči Ukrajině, ale také jako test loajality a odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin.
Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.
