Rusko v neděli podniklo dosud nejmasivnější útok pomocí dronů, oznámily ukrajinské úřady. Do útoku bylo podle ukrajinského letectva nasazeno celkem 273 íránských dronů Šáhed a různých typů imitátorů. Z toho 88 bylo sestřeleno, dalších 128 se podle ukrajinské strany „ztratilo bez následků“.
Útoky mířily na řadu oblastí včetně hlavního města Kyjeva, kde zahynula jedna žena. Další civilní oběť byla hlášena z Chersonské oblasti, kde byly zasaženy železniční stanice, obytné domy a vozidla.
Zástupkyně ukrajinského premiéra Julija Svyrydenková označila útok za rekordní. „Rusko má jasný cíl – pokračovat ve vraždění civilistů,“ uvedla. Ukrajinská rozvědka zároveň informovala, že Rusko podle jejích poznatků plánovalo odpálení mezikontinentální balistické rakety ještě tentýž den. Moskva zatím na toto obvinění nereagovala.
Na východě Ukrajiny Rusko oznámilo dobytí další vesnice jménem Bahatyr v Doněcké oblasti, což potvrzuje, že navzdory mírovým rozhovorům v Istanbulu Kreml válku dál stupňuje. Ruská armáda rovněž uvedla, že sestřelila 25 ukrajinských dronů během noci.
Mezitím se před pondělním očekávaným telefonickým rozhovorem mezi prezidentem Trumpem a Vladimirem Putinem pokusili evropští lídři na amerického prezidenta apelovat, aby tlačil na Rusko. Zástupci Británie, Francie, Německa a Itálie během společného telefonátu s Trumpem zdůraznili nutnost bezpodmínečného příměří a důrazné sankce, pokud Moskva nebude mírové rozhovory brát vážně. Podle kanceláře britského premiéra Keira Starmera je Putinova neochota k jednání zřejmá a musí být konfrontována společným tlakem Západu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli sešel s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem během inaugurace papeže Lva ve Vatikánu. Jednání mělo za cíl koordinovat pozici Ukrajiny vůči nadcházejícímu hovoru Trumpa s Putinem. Zelenskyj uvedl, že Rusko poslalo na mírová jednání do Istanbulu „nízko postavenou delegaci bez pravomocí“, což považuje za jasný signál neochoty k serióznímu dialogu.
Podle zdrojů z prezidentské kanceláře byl římský rozhovor s Vancem výrazně lepší než napjaté setkání v Bílém domě před třemi měsíci, kde Vance veřejně kritizoval Zelenského za nedostatečný vděk. Tentokrát se jednání zaměřilo na sankce, obchodní spolupráci, obranu, situaci na bojišti i budoucí výměny zajatců.
V Evropě se mezitím množí výzvy k razantnímu zásahu proti tzv. „stínové flotile“ ruských tankerů bez vlajky, které převážejí ropu po Baltském moři. EU má v pondělí projednat sankce proti dalším 180 lodím, což by zvýšilo celkový počet sankcionovaných plavidel na 350. Podle odhadů „stínová flotila“ přepravuje až 85 % ruských ropných vývozů, což tvoří zhruba třetinu státního rozpočtu Moskvy.
Napětí v Baltském regionu vzrostlo poté, co ruský stíhač Su-35 narušil estonský vzdušný prostor. Incident pravděpodobně souvisí s tím, že estonské námořnictvo doprovodilo tanker jménem Jaguar – zřejmě převážející ruskou ropu – z ekonomických vod Estonska poté, co posádka odmítla inspekci. Estonské úřady se obávaly možné hrozby pro podmořské kabely.
Australský premiér Anthony Albanese během setkání se Zelenským ve Vatikánu potvrdil, že další tanky z Austrálie jsou již „na cestě“. Podle něj je třeba se ruské agresi postavit. Zelenskyj zároveň vyzval Austrálii, aby se připojila k dalším sankcím vůči Moskvě. Podle australské stanice ABC se zdržení v dodávkách tanků M1A1 Abrams vysloužilých ze služby částečně připisuje americkým výhradám.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
