Jak moc to Putin myslí vážně? Před telefonátem s Trumpem poslal na Ukrajinu největší dronový útok v historii

Vladimir Putin / Donald Trump
Vladimir Putin / Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 19. května 2025 14:44
Sdílej:

Rusko v neděli podniklo dosud nejmasivnější útok pomocí dronů, oznámily ukrajinské úřady. Do útoku bylo podle ukrajinského letectva nasazeno celkem 273 íránských dronů Šáhed a různých typů imitátorů. Z toho 88 bylo sestřeleno, dalších 128 se podle ukrajinské strany „ztratilo bez následků“.

Útoky mířily na řadu oblastí včetně hlavního města Kyjeva, kde zahynula jedna žena. Další civilní oběť byla hlášena z Chersonské oblasti, kde byly zasaženy železniční stanice, obytné domy a vozidla.

Zástupkyně ukrajinského premiéra Julija Svyrydenková označila útok za rekordní. „Rusko má jasný cíl – pokračovat ve vraždění civilistů,“ uvedla. Ukrajinská rozvědka zároveň informovala, že Rusko podle jejích poznatků plánovalo odpálení mezikontinentální balistické rakety ještě tentýž den. Moskva zatím na toto obvinění nereagovala.

Na východě Ukrajiny Rusko oznámilo dobytí další vesnice jménem Bahatyr v Doněcké oblasti, což potvrzuje, že navzdory mírovým rozhovorům v Istanbulu Kreml válku dál stupňuje. Ruská armáda rovněž uvedla, že sestřelila 25 ukrajinských dronů během noci.

Mezitím se před pondělním očekávaným telefonickým rozhovorem mezi prezidentem Trumpem a Vladimirem Putinem pokusili evropští lídři na amerického prezidenta apelovat, aby tlačil na Rusko. Zástupci Británie, Francie, Německa a Itálie během společného telefonátu s Trumpem zdůraznili nutnost bezpodmínečného příměří a důrazné sankce, pokud Moskva nebude mírové rozhovory brát vážně. Podle kanceláře britského premiéra Keira Starmera je Putinova neochota k jednání zřejmá a musí být konfrontována společným tlakem Západu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli sešel s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem během inaugurace papeže Lva ve Vatikánu. Jednání mělo za cíl koordinovat pozici Ukrajiny vůči nadcházejícímu hovoru Trumpa s Putinem. Zelenskyj uvedl, že Rusko poslalo na mírová jednání do Istanbulu „nízko postavenou delegaci bez pravomocí“, což považuje za jasný signál neochoty k serióznímu dialogu.

Podle zdrojů z prezidentské kanceláře byl římský rozhovor s Vancem výrazně lepší než napjaté setkání v Bílém domě před třemi měsíci, kde Vance veřejně kritizoval Zelenského za nedostatečný vděk. Tentokrát se jednání zaměřilo na sankce, obchodní spolupráci, obranu, situaci na bojišti i budoucí výměny zajatců.

V Evropě se mezitím množí výzvy k razantnímu zásahu proti tzv. „stínové flotile“ ruských tankerů bez vlajky, které převážejí ropu po Baltském moři. EU má v pondělí projednat sankce proti dalším 180 lodím, což by zvýšilo celkový počet sankcionovaných plavidel na 350. Podle odhadů „stínová flotila“ přepravuje až 85 % ruských ropných vývozů, což tvoří zhruba třetinu státního rozpočtu Moskvy.

Napětí v Baltském regionu vzrostlo poté, co ruský stíhač Su-35 narušil estonský vzdušný prostor. Incident pravděpodobně souvisí s tím, že estonské námořnictvo doprovodilo tanker jménem Jaguar – zřejmě převážející ruskou ropu – z ekonomických vod Estonska poté, co posádka odmítla inspekci. Estonské úřady se obávaly možné hrozby pro podmořské kabely.

Australský premiér Anthony Albanese během setkání se Zelenským ve Vatikánu potvrdil, že další tanky z Austrálie jsou již „na cestě“. Podle něj je třeba se ruské agresi postavit. Zelenskyj zároveň vyzval Austrálii, aby se připojila k dalším sankcím vůči Moskvě. Podle australské stanice ABC se zdržení v dodávkách tanků M1A1 Abrams vysloužilých ze služby částečně připisuje americkým výhradám.

Stalo se