Rusko v neděli podniklo dosud nejmasivnější útok pomocí dronů, oznámily ukrajinské úřady. Do útoku bylo podle ukrajinského letectva nasazeno celkem 273 íránských dronů Šáhed a různých typů imitátorů. Z toho 88 bylo sestřeleno, dalších 128 se podle ukrajinské strany „ztratilo bez následků“.
Útoky mířily na řadu oblastí včetně hlavního města Kyjeva, kde zahynula jedna žena. Další civilní oběť byla hlášena z Chersonské oblasti, kde byly zasaženy železniční stanice, obytné domy a vozidla.
Zástupkyně ukrajinského premiéra Julija Svyrydenková označila útok za rekordní. „Rusko má jasný cíl – pokračovat ve vraždění civilistů,“ uvedla. Ukrajinská rozvědka zároveň informovala, že Rusko podle jejích poznatků plánovalo odpálení mezikontinentální balistické rakety ještě tentýž den. Moskva zatím na toto obvinění nereagovala.
Na východě Ukrajiny Rusko oznámilo dobytí další vesnice jménem Bahatyr v Doněcké oblasti, což potvrzuje, že navzdory mírovým rozhovorům v Istanbulu Kreml válku dál stupňuje. Ruská armáda rovněž uvedla, že sestřelila 25 ukrajinských dronů během noci.
Mezitím se před pondělním očekávaným telefonickým rozhovorem mezi prezidentem Trumpem a Vladimirem Putinem pokusili evropští lídři na amerického prezidenta apelovat, aby tlačil na Rusko. Zástupci Británie, Francie, Německa a Itálie během společného telefonátu s Trumpem zdůraznili nutnost bezpodmínečného příměří a důrazné sankce, pokud Moskva nebude mírové rozhovory brát vážně. Podle kanceláře britského premiéra Keira Starmera je Putinova neochota k jednání zřejmá a musí být konfrontována společným tlakem Západu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli sešel s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem během inaugurace papeže Lva ve Vatikánu. Jednání mělo za cíl koordinovat pozici Ukrajiny vůči nadcházejícímu hovoru Trumpa s Putinem. Zelenskyj uvedl, že Rusko poslalo na mírová jednání do Istanbulu „nízko postavenou delegaci bez pravomocí“, což považuje za jasný signál neochoty k serióznímu dialogu.
Podle zdrojů z prezidentské kanceláře byl římský rozhovor s Vancem výrazně lepší než napjaté setkání v Bílém domě před třemi měsíci, kde Vance veřejně kritizoval Zelenského za nedostatečný vděk. Tentokrát se jednání zaměřilo na sankce, obchodní spolupráci, obranu, situaci na bojišti i budoucí výměny zajatců.
V Evropě se mezitím množí výzvy k razantnímu zásahu proti tzv. „stínové flotile“ ruských tankerů bez vlajky, které převážejí ropu po Baltském moři. EU má v pondělí projednat sankce proti dalším 180 lodím, což by zvýšilo celkový počet sankcionovaných plavidel na 350. Podle odhadů „stínová flotila“ přepravuje až 85 % ruských ropných vývozů, což tvoří zhruba třetinu státního rozpočtu Moskvy.
Napětí v Baltském regionu vzrostlo poté, co ruský stíhač Su-35 narušil estonský vzdušný prostor. Incident pravděpodobně souvisí s tím, že estonské námořnictvo doprovodilo tanker jménem Jaguar – zřejmě převážející ruskou ropu – z ekonomických vod Estonska poté, co posádka odmítla inspekci. Estonské úřady se obávaly možné hrozby pro podmořské kabely.
Australský premiér Anthony Albanese během setkání se Zelenským ve Vatikánu potvrdil, že další tanky z Austrálie jsou již „na cestě“. Podle něj je třeba se ruské agresi postavit. Zelenskyj zároveň vyzval Austrálii, aby se připojila k dalším sankcím vůči Moskvě. Podle australské stanice ABC se zdržení v dodávkách tanků M1A1 Abrams vysloužilých ze služby částečně připisuje americkým výhradám.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
