V době, kdy svět čelí bezprecedentním krizím – od pandemie až po dopady umělé inteligence – se veřejnost stále více obrací na vědce, aby jim pomohli činit informovaná rozhodnutí. Nejinak je tomu u změny klimatu, která si žádá zásadní politická rozhodnutí. Důvěra veřejnosti v klimatology je přitom klíčová pro přijetí těchto opatření. Jak ale ukazuje nová rozsáhlá studie, klimatologům lidé sice důvěřují, ale méně než ostatním vědcům. Rozdíly jsou patrné nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale i v rámci jejich populací.
Studie vychází z dat téměř 70 000 respondentů ze 68 zemí, kteří hodnotili důvěru v klimatology i vědce obecně. Ukázalo se, že celosvětová důvěra ve vědce byla relativně silná (3,6 z 5), zatímco důvěra v klimatology byla o něco nižší (3,5). Tento rozdíl, nazývaný „mezera důvěry“, byl statisticky významný ve 43 ze zkoumaných zemí. Největší propast mezi oběma typy důvěry se objevila v Demokratické republice Kongo.
Autoři studie, Omid Ghasemi a Ben Newell z University of New South Wales v Sydney, upozorňují, že nižší důvěra v klimatology může negativně ovlivnit efektivitu klimatických politik a schopnost společnosti zapojit se do řešení klimatických problémů. Důvody této nedůvěry jsou však složité a často úzce souvisí s místním kontextem, historickými zkušenostmi a politickým diskurzem.
Například v Demokratické republice Kongo může nedůvěra pramenit z vnímání, že mezinárodní klimatické agendy, prosazované západními vědci, upřednostňují těžbu surovin pro obnovitelnou energetiku, aniž by přinášely prospěch místním komunitám. V Latinské Americe a Africe bývá mezera důvěry obecně širší, zatímco v Evropě, Austrálii, na Novém Zélandu a v Severní Americe bývá menší.
Zajímavé je, že v šesti zemích byla důvěra v klimatology vyšší než v ostatní vědce – konkrétně v Číně, Tchaj-wanu, Jižní Koreji, Egyptě, Izraeli a Německu. Autoři to vysvětlují silnou vládní podporou pro zelenou energetiku a viditelnou rolí klimatologů v tvorbě politik. Obecně platí, že čím pozitivněji lidé vnímají vědu, tím větší důvěru mají i v klimatology.
Vliv má i věk – starší lidé více důvěřují vědcům obecně, ale mladší mají větší důvěru v klimatology. Rozdíly mezi muži a ženami nebyly statisticky významné, i když ženy měly o něco větší důvěru než muži.
Nejsilnějším faktorem ovlivňujícím důvěru v klimatology je však politická orientace. Lidé s pravicovými či konzervativními názory vykazovali nižší důvěru v klimatology než ti s levicovým smýšlením. S rostoucím posunem k pravici se mezera důvěry mezi klimatology a ostatními vědci rozšiřovala. Tento trend byl patrný v 28 zemích, převážně v Americe, Evropě a Oceánii.
Naopak v některých zemích Asie, Afriky a východní Evropy vykazovali pravicově orientovaní lidé vyšší důvěru v klimatology než jejich levicoví spoluobčané. To potvrzuje, že samotná politická orientace není univerzálním vysvětlením – zásadní je způsob, jakým je klimatická změna komunikována v dané společnosti. Například v západních zemích často konzervativní strany a média zpochybňují věrohodnost klimatologie, což důvěru oslabuje.
Závěr studie je jednoznačný – pokud má svět uspět v boji proti klimatické změně, musí najít cesty, jak obnovit a posílit důvěru veřejnosti v klimatology. Nestačí mít fakta, je třeba i schopnost komunikace, transparentnost, zapojení veřejnosti a konzistentní politické vedení. Mezera důvěry sice není obrovská, ale i malý rozdíl může mít velké důsledky pro přijetí klimatických opatření.
V době, kdy každá desetina stupně oteplení rozhoduje o osudu planetárních ekosystémů, je posílení důvěry v klimatology víc než otázkou prestiže – je to otázka přežití.
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Donald Trump získává podporu stále většího počtu zahraničních lídrů pro nominaci na Nobelovu cenu míru. Ocenit chtějí jeho roli při zprostředkování příměří v několika konfliktech, naposledy mezi Kambodžou a Thajskem či Arménií a Ázerbájdžánem. Historie ceny však ukazuje, že nominace bývají i kontroverzní. V roce 1939 se na seznamu objevil i Adolf Hitler.