V době, kdy svět čelí bezprecedentním krizím – od pandemie až po dopady umělé inteligence – se veřejnost stále více obrací na vědce, aby jim pomohli činit informovaná rozhodnutí. Nejinak je tomu u změny klimatu, která si žádá zásadní politická rozhodnutí. Důvěra veřejnosti v klimatology je přitom klíčová pro přijetí těchto opatření. Jak ale ukazuje nová rozsáhlá studie, klimatologům lidé sice důvěřují, ale méně než ostatním vědcům. Rozdíly jsou patrné nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale i v rámci jejich populací.
Studie vychází z dat téměř 70 000 respondentů ze 68 zemí, kteří hodnotili důvěru v klimatology i vědce obecně. Ukázalo se, že celosvětová důvěra ve vědce byla relativně silná (3,6 z 5), zatímco důvěra v klimatology byla o něco nižší (3,5). Tento rozdíl, nazývaný „mezera důvěry“, byl statisticky významný ve 43 ze zkoumaných zemí. Největší propast mezi oběma typy důvěry se objevila v Demokratické republice Kongo.
Autoři studie, Omid Ghasemi a Ben Newell z University of New South Wales v Sydney, upozorňují, že nižší důvěra v klimatology může negativně ovlivnit efektivitu klimatických politik a schopnost společnosti zapojit se do řešení klimatických problémů. Důvody této nedůvěry jsou však složité a často úzce souvisí s místním kontextem, historickými zkušenostmi a politickým diskurzem.
Například v Demokratické republice Kongo může nedůvěra pramenit z vnímání, že mezinárodní klimatické agendy, prosazované západními vědci, upřednostňují těžbu surovin pro obnovitelnou energetiku, aniž by přinášely prospěch místním komunitám. V Latinské Americe a Africe bývá mezera důvěry obecně širší, zatímco v Evropě, Austrálii, na Novém Zélandu a v Severní Americe bývá menší.
Zajímavé je, že v šesti zemích byla důvěra v klimatology vyšší než v ostatní vědce – konkrétně v Číně, Tchaj-wanu, Jižní Koreji, Egyptě, Izraeli a Německu. Autoři to vysvětlují silnou vládní podporou pro zelenou energetiku a viditelnou rolí klimatologů v tvorbě politik. Obecně platí, že čím pozitivněji lidé vnímají vědu, tím větší důvěru mají i v klimatology.
Vliv má i věk – starší lidé více důvěřují vědcům obecně, ale mladší mají větší důvěru v klimatology. Rozdíly mezi muži a ženami nebyly statisticky významné, i když ženy měly o něco větší důvěru než muži.
Nejsilnějším faktorem ovlivňujícím důvěru v klimatology je však politická orientace. Lidé s pravicovými či konzervativními názory vykazovali nižší důvěru v klimatology než ti s levicovým smýšlením. S rostoucím posunem k pravici se mezera důvěry mezi klimatology a ostatními vědci rozšiřovala. Tento trend byl patrný v 28 zemích, převážně v Americe, Evropě a Oceánii.
Naopak v některých zemích Asie, Afriky a východní Evropy vykazovali pravicově orientovaní lidé vyšší důvěru v klimatology než jejich levicoví spoluobčané. To potvrzuje, že samotná politická orientace není univerzálním vysvětlením – zásadní je způsob, jakým je klimatická změna komunikována v dané společnosti. Například v západních zemích často konzervativní strany a média zpochybňují věrohodnost klimatologie, což důvěru oslabuje.
Závěr studie je jednoznačný – pokud má svět uspět v boji proti klimatické změně, musí najít cesty, jak obnovit a posílit důvěru veřejnosti v klimatology. Nestačí mít fakta, je třeba i schopnost komunikace, transparentnost, zapojení veřejnosti a konzistentní politické vedení. Mezera důvěry sice není obrovská, ale i malý rozdíl může mít velké důsledky pro přijetí klimatických opatření.
V době, kdy každá desetina stupně oteplení rozhoduje o osudu planetárních ekosystémů, je posílení důvěry v klimatology víc než otázkou prestiže – je to otázka přežití.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.