V době, kdy svět čelí bezprecedentním krizím – od pandemie až po dopady umělé inteligence – se veřejnost stále více obrací na vědce, aby jim pomohli činit informovaná rozhodnutí. Nejinak je tomu u změny klimatu, která si žádá zásadní politická rozhodnutí. Důvěra veřejnosti v klimatology je přitom klíčová pro přijetí těchto opatření. Jak ale ukazuje nová rozsáhlá studie, klimatologům lidé sice důvěřují, ale méně než ostatním vědcům. Rozdíly jsou patrné nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale i v rámci jejich populací.
Studie vychází z dat téměř 70 000 respondentů ze 68 zemí, kteří hodnotili důvěru v klimatology i vědce obecně. Ukázalo se, že celosvětová důvěra ve vědce byla relativně silná (3,6 z 5), zatímco důvěra v klimatology byla o něco nižší (3,5). Tento rozdíl, nazývaný „mezera důvěry“, byl statisticky významný ve 43 ze zkoumaných zemí. Největší propast mezi oběma typy důvěry se objevila v Demokratické republice Kongo.
Autoři studie, Omid Ghasemi a Ben Newell z University of New South Wales v Sydney, upozorňují, že nižší důvěra v klimatology může negativně ovlivnit efektivitu klimatických politik a schopnost společnosti zapojit se do řešení klimatických problémů. Důvody této nedůvěry jsou však složité a často úzce souvisí s místním kontextem, historickými zkušenostmi a politickým diskurzem.
Například v Demokratické republice Kongo může nedůvěra pramenit z vnímání, že mezinárodní klimatické agendy, prosazované západními vědci, upřednostňují těžbu surovin pro obnovitelnou energetiku, aniž by přinášely prospěch místním komunitám. V Latinské Americe a Africe bývá mezera důvěry obecně širší, zatímco v Evropě, Austrálii, na Novém Zélandu a v Severní Americe bývá menší.
Zajímavé je, že v šesti zemích byla důvěra v klimatology vyšší než v ostatní vědce – konkrétně v Číně, Tchaj-wanu, Jižní Koreji, Egyptě, Izraeli a Německu. Autoři to vysvětlují silnou vládní podporou pro zelenou energetiku a viditelnou rolí klimatologů v tvorbě politik. Obecně platí, že čím pozitivněji lidé vnímají vědu, tím větší důvěru mají i v klimatology.
Vliv má i věk – starší lidé více důvěřují vědcům obecně, ale mladší mají větší důvěru v klimatology. Rozdíly mezi muži a ženami nebyly statisticky významné, i když ženy měly o něco větší důvěru než muži.
Nejsilnějším faktorem ovlivňujícím důvěru v klimatology je však politická orientace. Lidé s pravicovými či konzervativními názory vykazovali nižší důvěru v klimatology než ti s levicovým smýšlením. S rostoucím posunem k pravici se mezera důvěry mezi klimatology a ostatními vědci rozšiřovala. Tento trend byl patrný v 28 zemích, převážně v Americe, Evropě a Oceánii.
Naopak v některých zemích Asie, Afriky a východní Evropy vykazovali pravicově orientovaní lidé vyšší důvěru v klimatology než jejich levicoví spoluobčané. To potvrzuje, že samotná politická orientace není univerzálním vysvětlením – zásadní je způsob, jakým je klimatická změna komunikována v dané společnosti. Například v západních zemích často konzervativní strany a média zpochybňují věrohodnost klimatologie, což důvěru oslabuje.
Závěr studie je jednoznačný – pokud má svět uspět v boji proti klimatické změně, musí najít cesty, jak obnovit a posílit důvěru veřejnosti v klimatology. Nestačí mít fakta, je třeba i schopnost komunikace, transparentnost, zapojení veřejnosti a konzistentní politické vedení. Mezera důvěry sice není obrovská, ale i malý rozdíl může mít velké důsledky pro přijetí klimatických opatření.
V době, kdy každá desetina stupně oteplení rozhoduje o osudu planetárních ekosystémů, je posílení důvěry v klimatology víc než otázkou prestiže – je to otázka přežití.
Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Narychlo ukončená válka na Ukrajině nebude koncem konfliktu, ale začátkem širší destabilizace Evropy. Pokud Západ přistoupí na mírové podmínky diktované Kremlem, vyšle tím jasný signál, že se agrese vyplácí. Následovat mohou další cíle, jako Moldavsko, Pobaltí, Rumunsko a Polsko. Pak už nebude o čem vyjednávat.
Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Ve středu večer se hlavní město Spojených států stalo dějištěm tragické události, která otřásla nejen izraelskou diplomacií, ale i mezinárodní veřejností. Při střelbě v centru Washingtonu byli zavražděni dva mladí zaměstnanci izraelského velvyslanectví – Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim. Jejich identitu oficiálně potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ráno s tím, že šlo o "brutální teroristický útok", který zasáhl srdce izraelské diplomatické služby.
Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.
Jak se mírová jednání o ukončení války na Ukrajině začínají zintenzivňovat, odborníci a představitelé země i mezinárodního společenství obracejí pozornost k dalšímu zásadnímu problému: co se stane s obrovským množstvím zbraní, které se dnes v zemi nachází? Potenciální nekontrolované šíření zbraní po válce představuje jednu z největších výzev pro poválečnou obnovu.
Ve středu večer došlo ve Washingtonu k tragické události, kdy byli při střelbě poblíž Capital Jewish Museum zavražděni dva členové izraelské diplomatické mise. Podle americké policie na ně zaútočil muž, který poté při zatýkání vykřikoval „Free, free Palestine“. Incident okamžitě vyvolal ostré mezinárodní reakce.
Schůzka prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem ve středu vyústila v nezvyklou a do detailu inscenovanou událost. Ačkoliv měla být věnována diplomatickým vztahům a obchodní spolupráci, Trump ji podle BBC proměnil v divadelní představení, jehož hlavním tématem byly vyvrácené konspirační teorie o údajné genocidě bělošských farmářů v Jižní Africe.
Setkání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a jeho jihoafrického protějšku Cyrila Ramaphosy, které se původně mělo soustředit na obchodní vztahy a nerostné suroviny, se nečekaně zvrtlo ve velmi napjatou výměnu názorů. Americký prezident využil jednání k tomu, aby znovu zopakoval již dříve vyvrácené tvrzení o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe.