Proč nezvládáme extrémní počasí? Vědci dostali od občanů v novém průzkumu pěstí do obličeje

Studie vychází z dat téměř 70 000 respondentů ze 68 zemí, kteří hodnotili důvěru v klimatology i vědce obecně. Ukázalo se, že celosvětová důvěra ve vědce byla relativně silná (3,6 z 5), zatímco důvěra v klimatology byla o něco nižší (3,5). Tento rozdíl, nazývaný „mezera důvěry“, byl statisticky významný ve 43 ze zkoumaných zemí. Největší propast mezi oběma typy důvěry se objevila v Demokratické republice Kongo.

Autoři studie, Omid Ghasemi a Ben Newell z University of New South Wales v Sydney, upozorňují, že nižší důvěra v klimatology může negativně ovlivnit efektivitu klimatických politik a schopnost společnosti zapojit se do řešení klimatických problémů. Důvody této nedůvěry jsou však složité a často úzce souvisí s místním kontextem, historickými zkušenostmi a politickým diskurzem.

Například v Demokratické republice Kongo může nedůvěra pramenit z vnímání, že mezinárodní klimatické agendy, prosazované západními vědci, upřednostňují těžbu surovin pro obnovitelnou energetiku, aniž by přinášely prospěch místním komunitám. V Latinské Americe a Africe bývá mezera důvěry obecně širší, zatímco v Evropě, Austrálii, na Novém Zélandu a v Severní Americe bývá menší.

Zajímavé je, že v šesti zemích byla důvěra v klimatology vyšší než v ostatní vědce – konkrétně v Číně, Tchaj-wanu, Jižní Koreji, Egyptě, Izraeli a Německu. Autoři to vysvětlují silnou vládní podporou pro zelenou energetiku a viditelnou rolí klimatologů v tvorbě politik. Obecně platí, že čím pozitivněji lidé vnímají vědu, tím větší důvěru mají i v klimatology.

Vliv má i věk – starší lidé více důvěřují vědcům obecně, ale mladší mají větší důvěru v klimatology. Rozdíly mezi muži a ženami nebyly statisticky významné, i když ženy měly o něco větší důvěru než muži.

Nejsilnějším faktorem ovlivňujícím důvěru v klimatology je však politická orientace. Lidé s pravicovými či konzervativními názory vykazovali nižší důvěru v klimatology než ti s levicovým smýšlením. S rostoucím posunem k pravici se mezera důvěry mezi klimatology a ostatními vědci rozšiřovala. Tento trend byl patrný v 28 zemích, převážně v Americe, Evropě a Oceánii.

Naopak v některých zemích Asie, Afriky a východní Evropy vykazovali pravicově orientovaní lidé vyšší důvěru v klimatology než jejich levicoví spoluobčané. To potvrzuje, že samotná politická orientace není univerzálním vysvětlením – zásadní je způsob, jakým je klimatická změna komunikována v dané společnosti. Například v západních zemích často konzervativní strany a média zpochybňují věrohodnost klimatologie, což důvěru oslabuje.

Závěr studie je jednoznačný – pokud má svět uspět v boji proti klimatické změně, musí najít cesty, jak obnovit a posílit důvěru veřejnosti v klimatology. Nestačí mít fakta, je třeba i schopnost komunikace, transparentnost, zapojení veřejnosti a konzistentní politické vedení. Mezera důvěry sice není obrovská, ale i malý rozdíl může mít velké důsledky pro přijetí klimatických opatření.

V době, kdy každá desetina stupně oteplení rozhoduje o osudu planetárních ekosystémů, je posílení důvěry v klimatology víc než otázkou prestiže – je to otázka přežití.