Friedrich Merz se stal novým německým kancléřem za mimořádně napjatých okolností. Jeho nástup k moci provázelo politické drama, když se po únorových parlamentních volbách snažil sestavit koaliční vládu. Po týdnech složitých vyjednávání dosáhl Merz dohody mezi svou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) a středolevicovou Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD). Výsledkem byla křehká většina 13 hlasů ve Spolkovém sněmu, ale i tak Merz při prvním hlasování o důvěře neuspěl. Osmnáct členů jeho vlastní koalice hlasovalo proti, což je v poválečném Německu bezprecedentní.
Ačkoliv byl na druhý pokus zvolen, první neúspěch ukázal hlubší problém: nejen slabou vnitřní pozici samotného Merze, ale také strukturální omezení, která brání německé politice v razantních změnách. Nový kancléř sice nastupuje s vizí silnějšího Německa a Evropy, ale jeho plány narážejí na staré institucionální i kulturní překážky.
Jedním z hlavních problémů je takzvaná „dluhová brzda“, která byla přijata po finanční krizi v roce 2008. Ta omezuje roční schodek federálního rozpočtu na pouhých 0,35 % HDP a regionům – spolkovým zemím – zakazuje se zadlužovat vůbec.
Merz krátce po volbách požadoval výjimku pro výdaje na obranu, které by přesáhly 1 % HDP, s cílem vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Slíbil investice ve výši 1 bilionu eur během příštích deseti let. Odcházející parlament mu sice dal zelenou, zároveň ale zůstává otázkou, zda se podaří překonat hluboce zakořeněný odpor vůči dluhům a státním zásahům.
Historie německého státu je totiž spojena s opatrností vůči moci. Po druhé světové válce byla politická autorita záměrně oslabena decentralizací, federalismem a začleněním do mezinárodních struktur. Zatímco ekonomická síla rostla, politická rozhodnost zůstávala často omezena. Německo tak bylo vnímáno jako „ekonomický obr, ale politický trpaslík“ – fráze, kterou poprvé použil budoucí kancléř Willy Brandt.
Tato tradice opatrnosti se projevuje dodnes. V době narůstajících hrozeb – od ruské agrese na Ukrajině po sílící krajní pravici doma – Německo pod vedením předchozího kancléře Olafa Scholze nedokázalo účinně reagovat. Scholzův „semaforový“ kabinet se potýkal s vnitřními rozpory, zejména kvůli rozdílným postojům k výdajům, obraně a energetice. Jeho výzva z roku 2022 k „epochální změně“ zůstala nenaplněna.
Merz se nyní snaží napravit ztracený čas, ale jeho plány narážejí nejen na institucionální limity, ale i na ideologické dědictví. Ať už jde o fiskální konzervatismus, který Angela Merkelová obhajovala obrazem „švábské hospodyňky“, nebo o všeobecnou zdrženlivost vůči růstu státní moci, Merz čelí silné setrvačnosti. Ačkoliv slíbil obrovské investice do armády a infrastruktury, dosud nebyl vyčleněn ani jeden euro z těchto fondů.
Současně Německo trpí viditelným úpadkem infrastruktury – od silnic přes školy až po veřejné služby. I legendárně přesná německá železnice se stala terčem posměchu kvůli častým zpožděním. Tyto slabiny živí popularitu krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), která těží z ekonomické frustrace především ve východních spolkových zemích. V posledních průzkumech dokonce předstihla CDU samotného Merze.
Pokud kancléř nezvládne proměnit své sliby ve skutečné reformy, Německo riskuje nejen další ekonomické zpomalení, ale i politický posun směrem k extremismu. V sázce je ale víc než jen domácí politika – celá Evropa čeká na to, zda se její největší ekonomika stane skutečným lídrem. V době, kdy hrozby z východu narůstají a Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa kolísají ve své ochotě chránit evropské spojence, potřebuje Evropská unie Německo, které bude jednat, nikoliv jen mluvit.
Zda Friedrich Merz tuto roli naplní, však zůstává otázkou. Jeho začátek ve funkci byl symbolický – silná slova, ale slabá podpora. Aby dokázal německý stát „odemknout“ z jeho vlastních pout, bude muset překonat nejen rozpočtová omezení, ale především mentální bloky zakořeněné hluboko v německé politické kultuře.
Americké letectvo se rozhodlo vzkřísit svůj ambiciózní program hypersonických střel AGM-183A ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon), který byl původně spuštěn v roce 2018, ale kvůli neuspokojivým výsledkům v testování a upřednostnění jiných projektů byl později opuštěn.
Ve Washingtonu D.C. probíhá jedna z největších světových oslav hrdosti LGBT+ komunity – World Pride. Přestože se jedná o svátek diverzity a přijetí, letošní ročník je poznamenán hlubokým strachem. Mnozí účastníci, zejména z řad trans komunity, přiznávají, že je návrat Donalda Trumpa do Bílého domu naplňuje obavami o vlastní bezpečí i budoucnost.
Přibližně 300 příslušníků Kalifornské národní gardy bylo v noci na neděli nasazeno na třech místech v okolí Los Angeles, oznámila mluvčí guvernéra Gavina Newsoma Izzy Gardonová. Nasazení přišlo krátce poté, co prezident Donald Trump podepsal prezidentské memorandum o mobilizaci až 2 000 příslušníků Národní gardy kvůli pokračujícím protestům proti imigračním raziím v Kalifornii.
Interní e-mailová komunikace z ministerstva spravedlnosti znovu rozvířila kauzu kolem daru kryptoměn, které měl stát obdržet od odsouzeného drogového dealera. Podle místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové a kandidátky na ministryni spravedlnosti Evy Decroix (ODS) existuje důkaz, že náměstek Karel Dvořák byl o celé nabídce informován už na konci loňského roku.
Uplynulo už dvanáct let od chvíle, kdy legenda formule 1 Michael Schumacher utrpěl vážný úraz hlavy při lyžování ve francouzských Alpách. Přestože o jeho zdravotním stavu panuje od nehody velké mlčení, nedávný rozhovor jeho bývalého týmového šéfa Flavia Briatoreho pro italský deník Corriere della Sera přinesl další střípky do obrazu Schumacherova současného života – a nejsou příliš povzbudivé.
Íránské úřady výrazně zpřísnily pravidla pro venčení psů na veřejnosti. Podle tamních médií se zákaz, který původně platil pouze v Teheránu, nově rozšířil do mnoha dalších měst včetně Ílamu, Isfahánu nebo Kermánu. Celkem se má jednat minimálně o 17 měst, kde byly podobné restrikce zavedeny v posledních dnech.
Prezident Donald Trump v neděli uvedl, že federálně nasazená Národní garda úspěšně zasáhla proti imigračním protestům v Los Angeles. Jenže starostka města Karen Bassová jeho slova ihned vyvrátila a zdůraznila, že v ulicích žádní vojáci nejsou.
Ruská armáda oznámila, že její jednotky postoupily až k západní hranici Doněcké oblasti a zahájily útoky na sousední Dněpropetrovskou oblast. Tento vývoj přichází uprostřed otevřeného sporu mezi Moskvou a Kyjevem o mírových jednáních a výměně padlých vojáků, jejichž těla se podle Ruska hromadí.
Výstup na athénskou Akropoli, symbol antické slávy a kolébku západní civilizace, se z kdysi duchovního zážitku mění v boj o přežití. V letních měsících, kdy teploty ve městě stoupají nad čtyřicet stupňů Celsia, musejí řecké úřady kvůli bezpečnosti pravidelně uzavírat nejslavnější turistické místo země. Svatyně pod širým nebem, zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO, totiž nabízí jen minimum stínu – a slunce nemilosrdně pálí do mramoru i návštěvníků.
V neděli ráno došlo k dočasnému uzavření dvou hlavních moskevských letišť – Domodědova a Vnukova – kvůli sérii ukrajinských dronových útoků, které mířily na ruskou metropoli a přilehlé oblasti. O události informoval moskevský starosta Sergej Sobjanin na Telegramu.
Dnes nás čeká převážně zatažená obloha s přeháňkami a místy i bouřkami, zejména v Čechách. Na východě území budou srážky spíše slabší a rovnoměrné, zatímco v Čechách se už od dopoledne objeví četnější přeháňky, které budou odpoledne doprovázet i bouřky.
Boxerský galavečer organizace Clash nabídl atraktivní souboj dvou výrazně odlišných postav – mediálního podnikatele Jaromíra Soukupa (56) a o 29 let mladšího influencera Marka Valáška (27), známého pod přezdívkou Datel. Zápas, který se konal v sobotu 7. června, skončil už ve třetím kole technickým knokautem. Soukup nedokázal čelit tlaku mladého soupeře a po tvrdém úderu padl na zem, což rozhodčí vyhodnotil jako důvod k okamžnému ukončení zápasu.
