Friedrich Merz se stal novým německým kancléřem za mimořádně napjatých okolností. Jeho nástup k moci provázelo politické drama, když se po únorových parlamentních volbách snažil sestavit koaliční vládu. Po týdnech složitých vyjednávání dosáhl Merz dohody mezi svou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) a středolevicovou Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD). Výsledkem byla křehká většina 13 hlasů ve Spolkovém sněmu, ale i tak Merz při prvním hlasování o důvěře neuspěl. Osmnáct členů jeho vlastní koalice hlasovalo proti, což je v poválečném Německu bezprecedentní.
Ačkoliv byl na druhý pokus zvolen, první neúspěch ukázal hlubší problém: nejen slabou vnitřní pozici samotného Merze, ale také strukturální omezení, která brání německé politice v razantních změnách. Nový kancléř sice nastupuje s vizí silnějšího Německa a Evropy, ale jeho plány narážejí na staré institucionální i kulturní překážky.
Jedním z hlavních problémů je takzvaná „dluhová brzda“, která byla přijata po finanční krizi v roce 2008. Ta omezuje roční schodek federálního rozpočtu na pouhých 0,35 % HDP a regionům – spolkovým zemím – zakazuje se zadlužovat vůbec.
Merz krátce po volbách požadoval výjimku pro výdaje na obranu, které by přesáhly 1 % HDP, s cílem vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Slíbil investice ve výši 1 bilionu eur během příštích deseti let. Odcházející parlament mu sice dal zelenou, zároveň ale zůstává otázkou, zda se podaří překonat hluboce zakořeněný odpor vůči dluhům a státním zásahům.
Historie německého státu je totiž spojena s opatrností vůči moci. Po druhé světové válce byla politická autorita záměrně oslabena decentralizací, federalismem a začleněním do mezinárodních struktur. Zatímco ekonomická síla rostla, politická rozhodnost zůstávala často omezena. Německo tak bylo vnímáno jako „ekonomický obr, ale politický trpaslík“ – fráze, kterou poprvé použil budoucí kancléř Willy Brandt.
Tato tradice opatrnosti se projevuje dodnes. V době narůstajících hrozeb – od ruské agrese na Ukrajině po sílící krajní pravici doma – Německo pod vedením předchozího kancléře Olafa Scholze nedokázalo účinně reagovat. Scholzův „semaforový“ kabinet se potýkal s vnitřními rozpory, zejména kvůli rozdílným postojům k výdajům, obraně a energetice. Jeho výzva z roku 2022 k „epochální změně“ zůstala nenaplněna.
Merz se nyní snaží napravit ztracený čas, ale jeho plány narážejí nejen na institucionální limity, ale i na ideologické dědictví. Ať už jde o fiskální konzervatismus, který Angela Merkelová obhajovala obrazem „švábské hospodyňky“, nebo o všeobecnou zdrženlivost vůči růstu státní moci, Merz čelí silné setrvačnosti. Ačkoliv slíbil obrovské investice do armády a infrastruktury, dosud nebyl vyčleněn ani jeden euro z těchto fondů.
Současně Německo trpí viditelným úpadkem infrastruktury – od silnic přes školy až po veřejné služby. I legendárně přesná německá železnice se stala terčem posměchu kvůli častým zpožděním. Tyto slabiny živí popularitu krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), která těží z ekonomické frustrace především ve východních spolkových zemích. V posledních průzkumech dokonce předstihla CDU samotného Merze.
Pokud kancléř nezvládne proměnit své sliby ve skutečné reformy, Německo riskuje nejen další ekonomické zpomalení, ale i politický posun směrem k extremismu. V sázce je ale víc než jen domácí politika – celá Evropa čeká na to, zda se její největší ekonomika stane skutečným lídrem. V době, kdy hrozby z východu narůstají a Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa kolísají ve své ochotě chránit evropské spojence, potřebuje Evropská unie Německo, které bude jednat, nikoliv jen mluvit.
Zda Friedrich Merz tuto roli naplní, však zůstává otázkou. Jeho začátek ve funkci byl symbolický – silná slova, ale slabá podpora. Aby dokázal německý stát „odemknout“ z jeho vlastních pout, bude muset překonat nejen rozpočtová omezení, ale především mentální bloky zakořeněné hluboko v německé politické kultuře.
Poslední dubnový den přinesl zásadní událost na české hudební scéně. Oficiálně totiž začala sólová kariéra Charlotte Gottové, protože vyšel její první singl In Too Deep. Bude nadaná dívka jednou tak slavná jako její otec?
V uplynulých dvou týdnech, od 13. do 27 dubna, zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta, vyplývá z nových dat Evropské komise.
Policie uzavřela případ kontroverzních SMS zpráv, které šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) adresoval spolupracovníkům prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí si podle dostupných informací může téměř definitivně oddechnout.
Pošramocená pověst Britney Spears se zatím nezlepšuje ani letos. Bývalou popovou hvězdu před několika týdny zadrželi policisté kvůli řízení pod vlivem alkoholu či drog. Žalobci v předchozích dnech vznesli obvinění, uvedla britská stanice BBC. Dobrou zprávou pro zpěvačku je, že by neměla skončit ve vězení.
Jsme sice teprve na začátku května, ale počasí v Česku je už nyní v jednom ohledu znepokojující. Sucho se neustále prohlubuje, upozornili meteorologové. Navíc očekávají, že situace se v nejbližších dnech dále zhorší.
Umělá inteligence překonala lékaře v přesnosti diagnóz během urgentního příjmu. Vyplývá to z průlomové studie Harvardské univerzity, která srovnávala schopnosti stovek doktorů se systémy AI v krizových momentech, kdy se v nemocnicích rozhoduje o životě a smrti. Výsledky, publikované v prestižním časopise Science, popisují odborníci jako zásadní krok vpřed, který odstartuje hlubokou proměnu medicíny.
Slunce svítí, květiny kvetou a pro miliony lidí po celém světě to znamená jediné – začátek období kýchání, ucpaného nosu a slzících očí. Alergickou rýmou, kterou v sezónní formě známe jako sennou rýmu, trpí globálně přibližně 400 milionů lidí. Kvůli klimatickým změnám se navíc pylová sezóna prodlužuje a intenzita příznaků roste. Dobrou zprávou však je, že moderní věda nabízí účinné způsoby, jak toto náročné období přečkat bez zbytečného utrpení.
Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.
Strategie ukrajinského vedení vůči Washingtonu prošla za poslední rok dramatickou proměnou. Zatímco po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Kyjev trpělivě usiloval o jeho přízeň, dnes je situace opačná. Ukrajina definitivně přestala spoléhat na Spojené státy jako na svého hlavního garanta bezpečnosti a začala agresivně budovat novou síť spojenectví, která sahá od Evropy až po Perský záliv.
Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek zdůraznil hloubku a stabilitu vojenské spolupráce s Washingtonem. Učinil tak v reakci na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zvažuje stažení amerických jednotek z německého území. Merzova slova zazněla během návštěvy výcvikového centra obrněných jednotek Bundeswehru v severoněmeckém Munsteru, kde kancléř symbolicky sledoval cvičení z paluby obrněného vozidla Boxer.
Vztah mezi člověkem a jeho domácím mazlíčkem již dávno není vnímán pouze jako prosté soužití. Zvířata hrají v našich životech stále aktivnější roli a zásadně ovlivňují naši psychickou pohodu i celkové zdraví. Nejnovější studie Národní veterinární školy v Toulouse se zaměřila na to, jak hluboké je citové pouto francouzských majitelů k jejich psům a kočkám, a co toto spojení vypovídá o našem současném životním stylu.