Ještě nedávno byl Elon Musk všudypřítomný – v médiích, ve Washingtonu i na sociálních sítích. Po boku prezidenta Donalda Trumpa se účastnil klíčových schůzek, nastupoval s ním na palubu Air Force One a stal se tváří vládního úřadu pro efektivitu (DOGE), který měl „vyčistit Washington od plýtvání“. Nyní se však Muskova přítomnost v politickém prostoru znatelně vytrácí.
Změna je to markantní. Prezident Trump, známý svou aktivitou na platformě Truth Social, zmiňoval Muska dříve téměř denně. Od začátku dubna se ale jméno šéfa Tesly neobjevilo ani jednou. Jeho jméno zmizelo i z e-mailových kampaní Republikánů, kde dříve sloužilo jako nástroj k získávání finančních darů. A kongresmani, kteří jej běžně zmiňovali ve svých newsletterech, o něm mlčí.
„Chybí mi,“ přiznal senátor John Kennedy z Louisiany. V Republikánské straně se však šíří přesvědčení, že Musk se stal politicky toxickým. Průzkumy totiž ukazují, že mezi voliči je vnímán mnohem negativněji než samotný Trump.
Například nedávná porážka konzervativního kandidáta ve Wisconsinu, kde byl Musk hlavním donorem a kampaní přímo podporoval, je považována za důkaz, že jeho angažovanost může spíš škodit. Liberální kandidátka Susan Crawford tehdy vyhrála s náskokem deseti procentních bodů – a v kampani líčila Muska jako miliardáře snažícího se „koupit si soud“.
Zároveň se změnily i priority Trumpovy administrativy. Zatímco v prvních týdnech druhého Trumpova prezidentského období byla efektivita vlády středem pozornosti, nyní dominují jiná témata: celní války, debaty o rozpočtu a deportace. DOGE sice pod Muskovo vedení nadále snižuje výdaje, ale bez jeho osobní přítomnosti a bez výrazné publicity.
Podle některých republikánských stratégů je to tak lepší. „Musk odváděl dobrou práci, ale když je mimo hlavní pozornost, je to pro nás výhodnější,“ říká David McIntosh z konzervativní skupiny Club for Growth. „Jako veřejný mluvčí je příliš kontroverzní, ale uvnitř systému je přínosem.“
Bílý dům odmítl komentovat, proč Trump přestal Muska zmiňovat, a vydal pouze obecné prohlášení: „Mise DOGE – odstranit plýtvání, podvody a zneužívání – bude pokračovat.“ Ani oficiální účty vlády už však nezveřejňují fotografie s Muskem nebo odkazy na jeho jméno.
Přitom ještě v únoru figurovalo Muskovo jméno téměř ve všech fundraisingových e-mailech. V jednom z nich Trump napsal: „Miluji Elona Muska! Média se nás snaží rozeštvat, ale neuspějí. Je skvělý.“ Od března se však v těchto zprávách neobjevuje téměř vůbec.
Vlivný technologický magnát se přitom zcela nestáhl. Stále je zván na mezinárodní summity – nedávno se například zúčastnil investičního fóra v Saúdské Arábii po boku Trumpa. A i když jeho mandát zvláštního vládního zaměstnance končí už za pár dní, očekává se, že DOGE bude pokračovat v jeho reformách pod vedením jím vybraného týmu.
Demokraté se naopak domnívají, že Musk je stále účinným nástrojem kritiky. V kampani ve Wisconsinu se stal hlavním symbolem snahy Republikánů „prodat“ státní soudní moc bohatým sponzorům. A i když v posledních týdnech není tolik vidět, jeho jméno se objevuje v televizních reklamách Demokratů v New Jersey, Pensylvánii nebo Kalifornii – a to jak ve volebních obvodech, tak ve státních volbách.
Některé reklamy se soustředí výhradně na Muska, jiné jej spojují přímo s Trumpem. Demokratický stratég Jesse Ferguson to shrnuje: „Nejde jen o Elona Muska, ale o muskismus. Jeho styl řízení, jeho hodnoty – to všechno se propsalo do politiky Trumpovy administrativy.“
Republikáni se tak ocitli v rozporu. Na jedné straně chtějí využít Muskovu popularitu mezi některými voliči, jeho obrovský majetek i dosah na sociálních sítích. Na straně druhé si uvědomují, že z politického hlediska může být přítěží. I ti, kdo jej hájí – jako senátor Jim Justice – přiznávají, že Musk svým přístupem „naštval spoustu lidí“.
Pro Demokraty se Musk zatím stává výhodným terčem. A i když zmizel z hlavních titulků, jeho jméno bude v americké politice ještě dlouho rezonovat – byť možná častěji jako varování než jako vzor.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.