Ještě nedávno byl Elon Musk všudypřítomný – v médiích, ve Washingtonu i na sociálních sítích. Po boku prezidenta Donalda Trumpa se účastnil klíčových schůzek, nastupoval s ním na palubu Air Force One a stal se tváří vládního úřadu pro efektivitu (DOGE), který měl „vyčistit Washington od plýtvání“. Nyní se však Muskova přítomnost v politickém prostoru znatelně vytrácí.
Změna je to markantní. Prezident Trump, známý svou aktivitou na platformě Truth Social, zmiňoval Muska dříve téměř denně. Od začátku dubna se ale jméno šéfa Tesly neobjevilo ani jednou. Jeho jméno zmizelo i z e-mailových kampaní Republikánů, kde dříve sloužilo jako nástroj k získávání finančních darů. A kongresmani, kteří jej běžně zmiňovali ve svých newsletterech, o něm mlčí.
„Chybí mi,“ přiznal senátor John Kennedy z Louisiany. V Republikánské straně se však šíří přesvědčení, že Musk se stal politicky toxickým. Průzkumy totiž ukazují, že mezi voliči je vnímán mnohem negativněji než samotný Trump.
Například nedávná porážka konzervativního kandidáta ve Wisconsinu, kde byl Musk hlavním donorem a kampaní přímo podporoval, je považována za důkaz, že jeho angažovanost může spíš škodit. Liberální kandidátka Susan Crawford tehdy vyhrála s náskokem deseti procentních bodů – a v kampani líčila Muska jako miliardáře snažícího se „koupit si soud“.
Zároveň se změnily i priority Trumpovy administrativy. Zatímco v prvních týdnech druhého Trumpova prezidentského období byla efektivita vlády středem pozornosti, nyní dominují jiná témata: celní války, debaty o rozpočtu a deportace. DOGE sice pod Muskovo vedení nadále snižuje výdaje, ale bez jeho osobní přítomnosti a bez výrazné publicity.
Podle některých republikánských stratégů je to tak lepší. „Musk odváděl dobrou práci, ale když je mimo hlavní pozornost, je to pro nás výhodnější,“ říká David McIntosh z konzervativní skupiny Club for Growth. „Jako veřejný mluvčí je příliš kontroverzní, ale uvnitř systému je přínosem.“
Bílý dům odmítl komentovat, proč Trump přestal Muska zmiňovat, a vydal pouze obecné prohlášení: „Mise DOGE – odstranit plýtvání, podvody a zneužívání – bude pokračovat.“ Ani oficiální účty vlády už však nezveřejňují fotografie s Muskem nebo odkazy na jeho jméno.
Přitom ještě v únoru figurovalo Muskovo jméno téměř ve všech fundraisingových e-mailech. V jednom z nich Trump napsal: „Miluji Elona Muska! Média se nás snaží rozeštvat, ale neuspějí. Je skvělý.“ Od března se však v těchto zprávách neobjevuje téměř vůbec.
Vlivný technologický magnát se přitom zcela nestáhl. Stále je zván na mezinárodní summity – nedávno se například zúčastnil investičního fóra v Saúdské Arábii po boku Trumpa. A i když jeho mandát zvláštního vládního zaměstnance končí už za pár dní, očekává se, že DOGE bude pokračovat v jeho reformách pod vedením jím vybraného týmu.
Demokraté se naopak domnívají, že Musk je stále účinným nástrojem kritiky. V kampani ve Wisconsinu se stal hlavním symbolem snahy Republikánů „prodat“ státní soudní moc bohatým sponzorům. A i když v posledních týdnech není tolik vidět, jeho jméno se objevuje v televizních reklamách Demokratů v New Jersey, Pensylvánii nebo Kalifornii – a to jak ve volebních obvodech, tak ve státních volbách.
Některé reklamy se soustředí výhradně na Muska, jiné jej spojují přímo s Trumpem. Demokratický stratég Jesse Ferguson to shrnuje: „Nejde jen o Elona Muska, ale o muskismus. Jeho styl řízení, jeho hodnoty – to všechno se propsalo do politiky Trumpovy administrativy.“
Republikáni se tak ocitli v rozporu. Na jedné straně chtějí využít Muskovu popularitu mezi některými voliči, jeho obrovský majetek i dosah na sociálních sítích. Na straně druhé si uvědomují, že z politického hlediska může být přítěží. I ti, kdo jej hájí – jako senátor Jim Justice – přiznávají, že Musk svým přístupem „naštval spoustu lidí“.
Pro Demokraty se Musk zatím stává výhodným terčem. A i když zmizel z hlavních titulků, jeho jméno bude v americké politice ještě dlouho rezonovat – byť možná častěji jako varování než jako vzor.
Ukrajinské vedení s úlevou přivítalo rozhodnutí Donalda Trumpa odeslat na Ukrajinu vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů. Zatímco v Kyjevě zaznívá vděk a naděje, v Moskvě prezidentova varování o možných sankcích odmítají jako bezcenná slova.
Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií čelí vážné krizi. Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit 30% cla na evropské zboží by podle unijního komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče znamenala téměř úplné ochromení transatlantické výměny.
Barack Obama o víkendu vyzval demokraty, aby opustili pasivitu a začali znovu aktivně bojovat za své hodnoty. Vystoupil na soukromé fundraisingové večeři v New Jersey, kde ostře zkritizoval apatii a vnitřní rozpory v Demokratické straně.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 100% sekundární cla na Rusko, pokud do 50 dnů nedojde k mírové dohodě týkající se Ukrajiny. Tento krok označil za zásadní signál směrem k Moskvě. Zároveň potvrdil, že do Ukrajiny poputuje nejmodernější vojenská technika, jejíž doručení bude organizováno pod hlavičkou NATO.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil vznik nového mechanismu, který má zajistit pokračování vojenské podpory Ukrajině, aniž by to zatížilo americký rozpočet. Podle jeho slov bude americký průmysl vyrábět moderní zbraně, které si objednají a uhradí evropské státy, jež je následně převedou na Ukrajinu. „My to vyrobíme, oni to zaplatí. Spojené státy z toho nezaplatí ani dolar,“ zdůraznil Trump při společném vystoupení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Svět se nebezpečně přibližuje překročení klíčového klimatického milníku. Podle nejnovější vědecké zprávy, zveřejněné začátkem července v časopise Earth System Science Data, se kvůli rychle rostoucím emisím skleníkových plynů planeta řítí k překročení cíle Pařížské dohody o udržení oteplení do 1,5 °C. K tomuto bodu může dojít už během příštích tří let – tedy mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert C. O’Brien varuje, že Spojené státy riskují ztrátu vedoucí pozice v klíčovém technologickém závodě o umělou inteligenci (AI), pokud se nezmění přístup k datům a nezačnou se bránit legislativním restrikcím. Podle něj Čína využívá státem podporovaný přístup k datům a zákonnou benevolenci k tomu, aby si vybudovala AI nadvládu, zatímco USA samy sebe brzdí žalobami a regulacemi.
Na letošním filmovém festivalu Tribeca v New Yorku měl světovou premiéru dokument War Through the Eyes of Animals, známý také jako Animals in War. Snímek se snaží ukázat válku na Ukrajině z pohledu zvířat a zachycuje osudy několika druhů, mezi nimiž jsou například kráva, králík nebo vlk. Tento neotřelý pohled doplňuje i vědecký výzkum profesorky Janine Natalyi Clarkové z Birminghamské univerzity, který prostřednictvím zvukových záznamů odhaluje, jak konflikt ovlivňuje životní prostředí a živočišné druhy.
V době, kdy poptávka po čistých technologiích – od elektromobilů přes solární panely až po drony – prudce stoupá, roste i závislost na kritických surovinách jako lithium, nikl a kobalt. Tyto materiály jsou zásadní nejen pro výrobu lithium-iontových baterií, ale i pro celou řadu dalších zařízení moderní techniky. A Evropa, která většinu těchto surovin dováží, se kvůli tomu ocitá v nevýhodné a zranitelné pozici.
Špatná noc, mizerný spánek, kruhy pod očima a tělo, které by si nejradši lehlo zpět do postele. Přesně tak může vypadat ráno po probdělé noci. Co ale dělat, když vstávání nelze odložit a povinnosti volají? Britský publicista Joel Snape přináší podrobný návod, jak zvládnout den po noci plné převalování, a to od okamžiku probuzení až po večerní uléhání. I špatný spánek se dá přežít s grácií – a možná si den i trochu užijete.
V dějinách lidstva existovalo jen několik námořních flotil, které skutečně definovaly svou dobu. Nešlo pouze o počet lodí či sílu výzbroje, ale především o schopnost ovládnout moře, projektovat moc napříč kontinenty a ovlivnit běh světových událostí. Od řecké flotily v bitvě u Salamíny až po dnešní globálně rozmístěné síly amerického námořnictva – každé z těchto námořnictev využilo technologii, strategii a sílu státu ke změně mezinárodního pořádku, ukazuje analýza webu The Conversation.
První předběžná zpráva o tragické červnové havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 osob a 19 dalších lidí na zemi, vyvolala v Indii vlnu nevole. Vyšetřování totiž zatím naznačuje, že příčinou pádu mohlo být nesprávné použití palivových přepínačů – tedy chyba posádky. Podle odborníků a veřejnosti však zpráva nabízí příliš málo důkazů, a téměř ignoruje možnost mechanického nebo elektronického selhání.