Dvouhodinový telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem přinesl směs diplomatických nadějí a staronových překážek. Přestože se obě strany po jeho skončení vyjadřovaly smířlivě a označily hovor za „přínosný“ a „konstruktivní“, zásadní krok směrem k mírovému řešení konfliktu na Ukrajině zatím nenastal. Klíčový návrh – bezpodmínečné třicetidenní příměří – ruská strana odmítla, a to i přes intenzivní tlak ze strany Washingtonu.
Vladimír Putin po skončení hovoru v černomořském Soči prohlásil, že rozhovor byl „velmi informativní“ a že „Rusko je obecně na správné cestě“. Zároveň ale zchladil očekávání ohledně příměří, když trval na tom, že k zastavení bojů může dojít pouze tehdy, budou-li řešeny tzv. základní příčiny války. Těmi má Moskva na mysli své maximalistické požadavky, které by zásadně omezily ukrajinskou suverenitu.
Putin znovu zopakoval, že Rusko požaduje „denacifikaci“ Ukrajiny, snížení počtu jejích ozbrojených sil, zákaz příjmu vojenské pomoci ze Západu a celkové omezení jejích zahraničněpolitických ambicí. Tyto body dlouhodobě tvoří základní překážku jakýchkoli smysluplných jednání, neboť jsou pro Kyjev nepřijatelné.
Americký prezident Donald Trump naopak po hovoru vyjádřil mírný optimismus. Prohlásil, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří a, co je důležitější, o ukončení války“. Podle něj byl tón rozhovoru s Putinem „vynikající“ a obě strany se dohodly na zahájení dialogu, jehož konkrétní podmínky budou teprve vyjednány.
Trump rovněž zdůraznil, že vidí v situaci obchodní potenciál: podle něj by poválečné Rusko i Ukrajina mohly těžit z obnoveného mezinárodního obchodu, včetně spolupráce se Spojenými státy. „Pro Rusko existuje obrovská příležitost vytvořit množství pracovních míst a bohatství,“ uvedl Trump a dodal, že i Ukrajina může těžit z poválečné obnovy a hospodářského partnerství.
Americký prezident také oznámil, že ihned po rozhovoru s Putinem kontaktoval řadu světových lídrů, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, prezidenta Francie Emmanuela Macrona, kancléřky Itálie Giorgii Meloniové, německého kancléře Friedricha Merze a finského prezidenta Alexandera Stubba. Vatikán podle něj projevil zájem podílet se na mírovém procesu jako hostitelská strana.
Putin na tiskové konferenci potvrdil, že Moskva je připravena spolupracovat s Kyjevem na návrhu memoranda, které by mohlo sloužit jako základ pro budoucí mírovou dohodu. Podle něj je Rusko připraveno definovat klíčové principy, časový rámec i základní strukturu mírového urovnání. Zároveň ale varoval, že bez dosažení širších systémových dohod nelze očekávat okamžité příměří.
Ruská státní agentura TASS citovala prezidenta Putina s tím, že je třeba „odstranit kořeny této krize“, a že teprve potom lze mluvit o trvalém míru. Připomněl také, že Trump v telefonátu projevil pochopení pro ruskou pozici a ocenil její ochotu zahájit přímá jednání.
Zatím není jasné, jak na nabídku Moskvy zareaguje Kyjev. Prezident Zelenskyj se již v minulosti opakovaně vyjádřil, že s Ruskem je možné jednat pouze po úplném stažení ruských jednotek z okupovaných území. Ukrajinská prezidentská kancelář se zatím k informacím o Trumpově hovoru oficiálně nevyjádřila, a nereagovala ani na žádost o komentář ke krátkému telefonátu mezi Trumpem a Zelenským, který podle agentury Reuters předcházel samotnému rozhovoru s Putinem.
Mezinárodní pozorovatelé a experti nyní sledují další vývoj s velkou pozorností. Telefonát Trump–Putin může být vnímán jako diplomatický signál k obnovení přímých rozhovorů mezi válčícími stranami, ale zároveň zůstává nejasné, zda se z něj vyklube skutečný pokrok, nebo zda půjde pouze o gesto bez konkrétních výsledků.
Současné napětí mezi Ukrajinou a Ruskem přitom nadále zůstává vysoké. Ukrajina i nadále čelí ruské vojenské agresi a přes mezinárodní podporu se konflikt nadále protahuje bez zjevného východiska. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa sice nadále poskytují Ukrajině vojenskou i humanitární pomoc, ale v Kongresu sílí tlaky na její omezení.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
