Dvouhodinový telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem přinesl směs diplomatických nadějí a staronových překážek. Přestože se obě strany po jeho skončení vyjadřovaly smířlivě a označily hovor za „přínosný“ a „konstruktivní“, zásadní krok směrem k mírovému řešení konfliktu na Ukrajině zatím nenastal. Klíčový návrh – bezpodmínečné třicetidenní příměří – ruská strana odmítla, a to i přes intenzivní tlak ze strany Washingtonu.
Vladimír Putin po skončení hovoru v černomořském Soči prohlásil, že rozhovor byl „velmi informativní“ a že „Rusko je obecně na správné cestě“. Zároveň ale zchladil očekávání ohledně příměří, když trval na tom, že k zastavení bojů může dojít pouze tehdy, budou-li řešeny tzv. základní příčiny války. Těmi má Moskva na mysli své maximalistické požadavky, které by zásadně omezily ukrajinskou suverenitu.
Putin znovu zopakoval, že Rusko požaduje „denacifikaci“ Ukrajiny, snížení počtu jejích ozbrojených sil, zákaz příjmu vojenské pomoci ze Západu a celkové omezení jejích zahraničněpolitických ambicí. Tyto body dlouhodobě tvoří základní překážku jakýchkoli smysluplných jednání, neboť jsou pro Kyjev nepřijatelné.
Americký prezident Donald Trump naopak po hovoru vyjádřil mírný optimismus. Prohlásil, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří a, co je důležitější, o ukončení války“. Podle něj byl tón rozhovoru s Putinem „vynikající“ a obě strany se dohodly na zahájení dialogu, jehož konkrétní podmínky budou teprve vyjednány.
Trump rovněž zdůraznil, že vidí v situaci obchodní potenciál: podle něj by poválečné Rusko i Ukrajina mohly těžit z obnoveného mezinárodního obchodu, včetně spolupráce se Spojenými státy. „Pro Rusko existuje obrovská příležitost vytvořit množství pracovních míst a bohatství,“ uvedl Trump a dodal, že i Ukrajina může těžit z poválečné obnovy a hospodářského partnerství.
Americký prezident také oznámil, že ihned po rozhovoru s Putinem kontaktoval řadu světových lídrů, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, prezidenta Francie Emmanuela Macrona, kancléřky Itálie Giorgii Meloniové, německého kancléře Friedricha Merze a finského prezidenta Alexandera Stubba. Vatikán podle něj projevil zájem podílet se na mírovém procesu jako hostitelská strana.
Putin na tiskové konferenci potvrdil, že Moskva je připravena spolupracovat s Kyjevem na návrhu memoranda, které by mohlo sloužit jako základ pro budoucí mírovou dohodu. Podle něj je Rusko připraveno definovat klíčové principy, časový rámec i základní strukturu mírového urovnání. Zároveň ale varoval, že bez dosažení širších systémových dohod nelze očekávat okamžité příměří.
Ruská státní agentura TASS citovala prezidenta Putina s tím, že je třeba „odstranit kořeny této krize“, a že teprve potom lze mluvit o trvalém míru. Připomněl také, že Trump v telefonátu projevil pochopení pro ruskou pozici a ocenil její ochotu zahájit přímá jednání.
Zatím není jasné, jak na nabídku Moskvy zareaguje Kyjev. Prezident Zelenskyj se již v minulosti opakovaně vyjádřil, že s Ruskem je možné jednat pouze po úplném stažení ruských jednotek z okupovaných území. Ukrajinská prezidentská kancelář se zatím k informacím o Trumpově hovoru oficiálně nevyjádřila, a nereagovala ani na žádost o komentář ke krátkému telefonátu mezi Trumpem a Zelenským, který podle agentury Reuters předcházel samotnému rozhovoru s Putinem.
Mezinárodní pozorovatelé a experti nyní sledují další vývoj s velkou pozorností. Telefonát Trump–Putin může být vnímán jako diplomatický signál k obnovení přímých rozhovorů mezi válčícími stranami, ale zároveň zůstává nejasné, zda se z něj vyklube skutečný pokrok, nebo zda půjde pouze o gesto bez konkrétních výsledků.
Současné napětí mezi Ukrajinou a Ruskem přitom nadále zůstává vysoké. Ukrajina i nadále čelí ruské vojenské agresi a přes mezinárodní podporu se konflikt nadále protahuje bez zjevného východiska. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa sice nadále poskytují Ukrajině vojenskou i humanitární pomoc, ale v Kongresu sílí tlaky na její omezení.
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Šest lidí zemřelo a desítky dalších, včetně těhotné ženy, byly zraněny při střeleckém útoku v Jeruzalémě. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar potvrdil, že dva palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce.
Podle ministra financí Scotta Bessenta by Spojené státy musely vrátit asi polovinu vybraných cel, pokud by Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci při jejich uvalení. Tento verdikt by byl pro státní pokladnu „hrozný“, ale pokud ho soud vynese, bude se muset respektovat. Prezidentova administrativa má však k dispozici i jiné možnosti, jak cla uvalit, i když by tím mohla ztratit svou vyjednávací pozici.
Odborníci se domnívají, že Čína by se mohla namísto invaze na Tchaj-wan uchýlit k dlouhodobé blokádě, aby ostrov donutila ke kapitulaci. Tento přístup, známý jako lianhe fengkong, neboli „společná blokáda“, by efektivně odřízl ostrov od zbytku světa.
Španělský premiér Pedro Sánchez označil reakci Evropy na válku v Gaze za naprosté selhání. Upozornil, že dvojí metr, který západní svět uplatňuje ve vztahu k Ukrajině a Gaze, podrývá jeho globální důvěryhodnost. Podle něj je současná situace v Gaze jedním z nejtemnějších období mezinárodních vztahů v 21. století.
Politické klima ve Spojených státech se s příchodem podzimu vyhrocuje. Prezident Donald Trump si upevňuje svou moc, často na hraně ústavnosti, a opoziční demokraté se snaží přijít s efektivní strategií, jak se mu postavit. Vládní administrativa se prezentuje nekompromisním tónem, což se projevuje v řadě opatření. Příkladem je hrozba vyslání Národní gardy do měst řízených demokraty, zrychlování deportací a propouštění vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
