Dvouhodinový telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem přinesl směs diplomatických nadějí a staronových překážek. Přestože se obě strany po jeho skončení vyjadřovaly smířlivě a označily hovor za „přínosný“ a „konstruktivní“, zásadní krok směrem k mírovému řešení konfliktu na Ukrajině zatím nenastal. Klíčový návrh – bezpodmínečné třicetidenní příměří – ruská strana odmítla, a to i přes intenzivní tlak ze strany Washingtonu.
Vladimír Putin po skončení hovoru v černomořském Soči prohlásil, že rozhovor byl „velmi informativní“ a že „Rusko je obecně na správné cestě“. Zároveň ale zchladil očekávání ohledně příměří, když trval na tom, že k zastavení bojů může dojít pouze tehdy, budou-li řešeny tzv. základní příčiny války. Těmi má Moskva na mysli své maximalistické požadavky, které by zásadně omezily ukrajinskou suverenitu.
Putin znovu zopakoval, že Rusko požaduje „denacifikaci“ Ukrajiny, snížení počtu jejích ozbrojených sil, zákaz příjmu vojenské pomoci ze Západu a celkové omezení jejích zahraničněpolitických ambicí. Tyto body dlouhodobě tvoří základní překážku jakýchkoli smysluplných jednání, neboť jsou pro Kyjev nepřijatelné.
Americký prezident Donald Trump naopak po hovoru vyjádřil mírný optimismus. Prohlásil, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří a, co je důležitější, o ukončení války“. Podle něj byl tón rozhovoru s Putinem „vynikající“ a obě strany se dohodly na zahájení dialogu, jehož konkrétní podmínky budou teprve vyjednány.
Trump rovněž zdůraznil, že vidí v situaci obchodní potenciál: podle něj by poválečné Rusko i Ukrajina mohly těžit z obnoveného mezinárodního obchodu, včetně spolupráce se Spojenými státy. „Pro Rusko existuje obrovská příležitost vytvořit množství pracovních míst a bohatství,“ uvedl Trump a dodal, že i Ukrajina může těžit z poválečné obnovy a hospodářského partnerství.
Americký prezident také oznámil, že ihned po rozhovoru s Putinem kontaktoval řadu světových lídrů, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, prezidenta Francie Emmanuela Macrona, kancléřky Itálie Giorgii Meloniové, německého kancléře Friedricha Merze a finského prezidenta Alexandera Stubba. Vatikán podle něj projevil zájem podílet se na mírovém procesu jako hostitelská strana.
Putin na tiskové konferenci potvrdil, že Moskva je připravena spolupracovat s Kyjevem na návrhu memoranda, které by mohlo sloužit jako základ pro budoucí mírovou dohodu. Podle něj je Rusko připraveno definovat klíčové principy, časový rámec i základní strukturu mírového urovnání. Zároveň ale varoval, že bez dosažení širších systémových dohod nelze očekávat okamžité příměří.
Ruská státní agentura TASS citovala prezidenta Putina s tím, že je třeba „odstranit kořeny této krize“, a že teprve potom lze mluvit o trvalém míru. Připomněl také, že Trump v telefonátu projevil pochopení pro ruskou pozici a ocenil její ochotu zahájit přímá jednání.
Zatím není jasné, jak na nabídku Moskvy zareaguje Kyjev. Prezident Zelenskyj se již v minulosti opakovaně vyjádřil, že s Ruskem je možné jednat pouze po úplném stažení ruských jednotek z okupovaných území. Ukrajinská prezidentská kancelář se zatím k informacím o Trumpově hovoru oficiálně nevyjádřila, a nereagovala ani na žádost o komentář ke krátkému telefonátu mezi Trumpem a Zelenským, který podle agentury Reuters předcházel samotnému rozhovoru s Putinem.
Mezinárodní pozorovatelé a experti nyní sledují další vývoj s velkou pozorností. Telefonát Trump–Putin může být vnímán jako diplomatický signál k obnovení přímých rozhovorů mezi válčícími stranami, ale zároveň zůstává nejasné, zda se z něj vyklube skutečný pokrok, nebo zda půjde pouze o gesto bez konkrétních výsledků.
Současné napětí mezi Ukrajinou a Ruskem přitom nadále zůstává vysoké. Ukrajina i nadále čelí ruské vojenské agresi a přes mezinárodní podporu se konflikt nadále protahuje bez zjevného východiska. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa sice nadále poskytují Ukrajině vojenskou i humanitární pomoc, ale v Kongresu sílí tlaky na její omezení.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
