Dvouhodinový telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem přinesl směs diplomatických nadějí a staronových překážek. Přestože se obě strany po jeho skončení vyjadřovaly smířlivě a označily hovor za „přínosný“ a „konstruktivní“, zásadní krok směrem k mírovému řešení konfliktu na Ukrajině zatím nenastal. Klíčový návrh – bezpodmínečné třicetidenní příměří – ruská strana odmítla, a to i přes intenzivní tlak ze strany Washingtonu.
Vladimír Putin po skončení hovoru v černomořském Soči prohlásil, že rozhovor byl „velmi informativní“ a že „Rusko je obecně na správné cestě“. Zároveň ale zchladil očekávání ohledně příměří, když trval na tom, že k zastavení bojů může dojít pouze tehdy, budou-li řešeny tzv. základní příčiny války. Těmi má Moskva na mysli své maximalistické požadavky, které by zásadně omezily ukrajinskou suverenitu.
Putin znovu zopakoval, že Rusko požaduje „denacifikaci“ Ukrajiny, snížení počtu jejích ozbrojených sil, zákaz příjmu vojenské pomoci ze Západu a celkové omezení jejích zahraničněpolitických ambicí. Tyto body dlouhodobě tvoří základní překážku jakýchkoli smysluplných jednání, neboť jsou pro Kyjev nepřijatelné.
Americký prezident Donald Trump naopak po hovoru vyjádřil mírný optimismus. Prohlásil, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří a, co je důležitější, o ukončení války“. Podle něj byl tón rozhovoru s Putinem „vynikající“ a obě strany se dohodly na zahájení dialogu, jehož konkrétní podmínky budou teprve vyjednány.
Trump rovněž zdůraznil, že vidí v situaci obchodní potenciál: podle něj by poválečné Rusko i Ukrajina mohly těžit z obnoveného mezinárodního obchodu, včetně spolupráce se Spojenými státy. „Pro Rusko existuje obrovská příležitost vytvořit množství pracovních míst a bohatství,“ uvedl Trump a dodal, že i Ukrajina může těžit z poválečné obnovy a hospodářského partnerství.
Americký prezident také oznámil, že ihned po rozhovoru s Putinem kontaktoval řadu světových lídrů, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, prezidenta Francie Emmanuela Macrona, kancléřky Itálie Giorgii Meloniové, německého kancléře Friedricha Merze a finského prezidenta Alexandera Stubba. Vatikán podle něj projevil zájem podílet se na mírovém procesu jako hostitelská strana.
Putin na tiskové konferenci potvrdil, že Moskva je připravena spolupracovat s Kyjevem na návrhu memoranda, které by mohlo sloužit jako základ pro budoucí mírovou dohodu. Podle něj je Rusko připraveno definovat klíčové principy, časový rámec i základní strukturu mírového urovnání. Zároveň ale varoval, že bez dosažení širších systémových dohod nelze očekávat okamžité příměří.
Ruská státní agentura TASS citovala prezidenta Putina s tím, že je třeba „odstranit kořeny této krize“, a že teprve potom lze mluvit o trvalém míru. Připomněl také, že Trump v telefonátu projevil pochopení pro ruskou pozici a ocenil její ochotu zahájit přímá jednání.
Zatím není jasné, jak na nabídku Moskvy zareaguje Kyjev. Prezident Zelenskyj se již v minulosti opakovaně vyjádřil, že s Ruskem je možné jednat pouze po úplném stažení ruských jednotek z okupovaných území. Ukrajinská prezidentská kancelář se zatím k informacím o Trumpově hovoru oficiálně nevyjádřila, a nereagovala ani na žádost o komentář ke krátkému telefonátu mezi Trumpem a Zelenským, který podle agentury Reuters předcházel samotnému rozhovoru s Putinem.
Mezinárodní pozorovatelé a experti nyní sledují další vývoj s velkou pozorností. Telefonát Trump–Putin může být vnímán jako diplomatický signál k obnovení přímých rozhovorů mezi válčícími stranami, ale zároveň zůstává nejasné, zda se z něj vyklube skutečný pokrok, nebo zda půjde pouze o gesto bez konkrétních výsledků.
Současné napětí mezi Ukrajinou a Ruskem přitom nadále zůstává vysoké. Ukrajina i nadále čelí ruské vojenské agresi a přes mezinárodní podporu se konflikt nadále protahuje bez zjevného východiska. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa sice nadále poskytují Ukrajině vojenskou i humanitární pomoc, ale v Kongresu sílí tlaky na její omezení.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
