Dvouhodinový telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem přinesl směs diplomatických nadějí a staronových překážek. Přestože se obě strany po jeho skončení vyjadřovaly smířlivě a označily hovor za „přínosný“ a „konstruktivní“, zásadní krok směrem k mírovému řešení konfliktu na Ukrajině zatím nenastal. Klíčový návrh – bezpodmínečné třicetidenní příměří – ruská strana odmítla, a to i přes intenzivní tlak ze strany Washingtonu.
Vladimír Putin po skončení hovoru v černomořském Soči prohlásil, že rozhovor byl „velmi informativní“ a že „Rusko je obecně na správné cestě“. Zároveň ale zchladil očekávání ohledně příměří, když trval na tom, že k zastavení bojů může dojít pouze tehdy, budou-li řešeny tzv. základní příčiny války. Těmi má Moskva na mysli své maximalistické požadavky, které by zásadně omezily ukrajinskou suverenitu.
Putin znovu zopakoval, že Rusko požaduje „denacifikaci“ Ukrajiny, snížení počtu jejích ozbrojených sil, zákaz příjmu vojenské pomoci ze Západu a celkové omezení jejích zahraničněpolitických ambicí. Tyto body dlouhodobě tvoří základní překážku jakýchkoli smysluplných jednání, neboť jsou pro Kyjev nepřijatelné.
Americký prezident Donald Trump naopak po hovoru vyjádřil mírný optimismus. Prohlásil, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří a, co je důležitější, o ukončení války“. Podle něj byl tón rozhovoru s Putinem „vynikající“ a obě strany se dohodly na zahájení dialogu, jehož konkrétní podmínky budou teprve vyjednány.
Trump rovněž zdůraznil, že vidí v situaci obchodní potenciál: podle něj by poválečné Rusko i Ukrajina mohly těžit z obnoveného mezinárodního obchodu, včetně spolupráce se Spojenými státy. „Pro Rusko existuje obrovská příležitost vytvořit množství pracovních míst a bohatství,“ uvedl Trump a dodal, že i Ukrajina může těžit z poválečné obnovy a hospodářského partnerství.
Americký prezident také oznámil, že ihned po rozhovoru s Putinem kontaktoval řadu světových lídrů, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, prezidenta Francie Emmanuela Macrona, kancléřky Itálie Giorgii Meloniové, německého kancléře Friedricha Merze a finského prezidenta Alexandera Stubba. Vatikán podle něj projevil zájem podílet se na mírovém procesu jako hostitelská strana.
Putin na tiskové konferenci potvrdil, že Moskva je připravena spolupracovat s Kyjevem na návrhu memoranda, které by mohlo sloužit jako základ pro budoucí mírovou dohodu. Podle něj je Rusko připraveno definovat klíčové principy, časový rámec i základní strukturu mírového urovnání. Zároveň ale varoval, že bez dosažení širších systémových dohod nelze očekávat okamžité příměří.
Ruská státní agentura TASS citovala prezidenta Putina s tím, že je třeba „odstranit kořeny této krize“, a že teprve potom lze mluvit o trvalém míru. Připomněl také, že Trump v telefonátu projevil pochopení pro ruskou pozici a ocenil její ochotu zahájit přímá jednání.
Zatím není jasné, jak na nabídku Moskvy zareaguje Kyjev. Prezident Zelenskyj se již v minulosti opakovaně vyjádřil, že s Ruskem je možné jednat pouze po úplném stažení ruských jednotek z okupovaných území. Ukrajinská prezidentská kancelář se zatím k informacím o Trumpově hovoru oficiálně nevyjádřila, a nereagovala ani na žádost o komentář ke krátkému telefonátu mezi Trumpem a Zelenským, který podle agentury Reuters předcházel samotnému rozhovoru s Putinem.
Mezinárodní pozorovatelé a experti nyní sledují další vývoj s velkou pozorností. Telefonát Trump–Putin může být vnímán jako diplomatický signál k obnovení přímých rozhovorů mezi válčícími stranami, ale zároveň zůstává nejasné, zda se z něj vyklube skutečný pokrok, nebo zda půjde pouze o gesto bez konkrétních výsledků.
Současné napětí mezi Ukrajinou a Ruskem přitom nadále zůstává vysoké. Ukrajina i nadále čelí ruské vojenské agresi a přes mezinárodní podporu se konflikt nadále protahuje bez zjevného východiska. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa sice nadále poskytují Ukrajině vojenskou i humanitární pomoc, ale v Kongresu sílí tlaky na její omezení.
Od 1. listopadu se nákupy na asijských tržištích znovu prodraží. K tříeurovému clu, které Evropská unie zavedla v červenci, přibude manipulační poplatek ve výši dvou eur. Zásilky s několika druhy levného zboží se tak prodraží až o stovky korun. Podle Celní správy v červenci a srpnu klesl objem zboží, které do Česka putuje ze zemí mimo EU, meziročně o dvě třetiny. Asijská tržiště ale část zboží přesouvají do evropských skladů, odkud ho mohou zákazníkům posílat rychleji.
Akcie francouzsko-italské společnosti EssilorLuxottica, která vyrábí například světoznámé brýle Ray-Ban, zakončily říjen nejlepším měsíčním výsledkem od svého vzniku v roce 2018. Přispěla k tomu i předvčerejší nabídka českého miliardáře Michala Strnada na převzetí holdingu Delfin, který je největším akcionářem společnosti. Zatímco část italských dědiců nabídku za zhruba 730 miliard korun odmítá jako ohrožení národního průmyslového dědictví, burzovní investoři ji přijali příznivě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se bez toho jistě obešel, ale na pondělním jednání vlády se musí připravit na nečekaného hosta. Pražský hrad předem oznámil, že se jednání zúčastní také prezident Petr Pavel.
Premiér Donald Tusk se rozhodl konat ve věci letitých sporů o obsazení polského ústavního soudu. Situace se vyhrotila v pátek večer, kdy k soudní budově museli dorazit policisté. Prezident Karol Nawrocki se zároveň narychlo vrátil ze zahraniční cesty. Informovala o tom britská stanice BBC.
Světovou hereckou obec rozesmutnila již ve čtvrtek informace, že ve věku 86 let zemřel legendární herec Patrick Stewart. Mezi kolegy, kteří reagovali na smutnou zprávu, nechyběl jeho britský kolega Ian McKellen.
Podzim se sice ještě ani zdaleka nechýlí ke svému konci, ale aktuální předpověď počítá v Česku i s projevy zimního počasí. Meteorologové předpokládají, že v dalších hodinách či dnech naměří dosud nejvyšší sněhovou pokrývku této sezóny.
Evropská komise předběžně schválila závěrečnou žádost o výplatu z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Česko v ní žádá o zbývající prostředky z celkové alokace 214,6 miliardy korun určené na realizaci Národního plánu obnovy (NPO).
Neměla by Evropa vyvinout vlastní alternativu k Muskovu Starlinku? Možná vás to napadlo, když Američané v uplynulých dnech ochromili ukrajinskou protivzdušnou obranu. Evropská unie pracuje na svém satelitním systému. Funkční ale nebude dřív než na přelomu dekády, kvůli nedostatku raket však hrozí další zpoždění.
Ani opozičním politikům se nelíbí pravděpodobný návrat ruských hokejistů na největší světové turnaje. Předseda ODS Martin Kupka označil rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS) za ohavnost. Český hokej již dal najevo, že s ruskou účastí na akcích nadále nesouhlasí.
Bývalý starosta Pavel Novotný se bude opět podílet na vedení pražské městské části Řeporyje. Místní občanští demokraté se dohodli na spolupráci se zdejšími buňkami TOP 09 a ANO. Novotný už ale nebude nejvyšším představitelem obce, starostkou bude jeho sestra.
Přelom října a listopadu přináší kouzelný čas ztišení, kdy se podzimní příroda noří do melancholické atmosféry a otevírá prostor pro hlubší niternou revizi. Nadcházející víkend bude ideální příležitostí k zastavení se, načerpání nových sil před zimním obdobím a vymezení času pro sebe i své blízké. Podívejte se, co hvězdy připravily pro jednotlivá znamení zvěrokruhu.
Česká diplomacie dnes potvrdila velmi smutnou zprávu. Nejméně jeden český občan přišel o život při mimořádně tragické vlakové nehodě ve Španělsku, kde se srazily dvě soupravy na vysokorychlostní trati.
