Čeští hokejisté předvedli ve svém závěrečném utkání základní skupiny mistrovství světa výkon, který snese ta nejpřísnější měřítka. V dánském Herningu dominovali proti Německu od první do poslední minuty a po výhře 5:0 si nejen zajistili klid před čtvrtfinále, ale zároveň vyslali varování všem soupeřům.
Utkání začalo svižně a Němci se zpočátku snažili narušit český rytmus aktivním bruslením. Jenže výběr Radima Rulíka brzy převzal otěže zápasu. Trpělivá rozehrávka a tlak první útočné formace přinesly úvodní gól ve 13. minutě. David Pastrňák, který se z NHL přesunul do reprezentace ve skvělé formě, si elegantně pohrál s obranou a přesně načasovanou přihrávkou vybídl Martina Nečase ke skórování. Ten se nemýlil a otevřel skóre – 1:0.
Český tým poté dál zvyšoval tempo a Němci začali ztrácet půdu pod nohama. I když se několikrát pokusili vyrovnat krok, Daniel Vladař v brance působil naprosto jistě a všechny střely mířené na něj končily v jeho výstroji. V polovině zápasu se pak Češi znovu prosadili. Tentokrát to byl Lukáš Sedlák, kdo po krásné kombinaci s Pastrňákem a Červenkou zakončil přesně k tyči a zvýšil na 2:0.
To ale zdaleka nebyl konec. Ve 32. minutě opět výtečně zapracovala česká ofenziva. Nečas s Hronkem vymysleli další chytrou akci, na jejímž konci stál Jakub Flek. Útočník Komety Brno se nemýlil a zvýšil už na 3:0. V tu chvíli už měli Němci problémy nejen s českou kombinací, ale i s fyzickým nasazením a rychlostí soupeře.
Třetí třetina začala dalším dramatickým momentem, tentokrát však v německém podání – obránce Seider totiž uklouzl v obranném pásmu, srazil vlastního gólmana a puk přenechal úplně volnému Jakubu Laukovi. Ten si věděl rady a zvyšoval už na 4:0.
Německý celek působil odevzdaně, zatímco Češi si s chutí tvořili další příležitosti. A jeden z nejhezčích momentů celého zápasu přišel těsně před koncem. Martin Nečas se blýskl individuální akcí, kdy se prosmýkl mezi dvěma obránci a parádní přihrávkou našel znovu Fleka. Ten dokonal hattrick české produktivity a stanovil konečný výsledek na 5:0.
Kromě ofenzivního koncertu ale tým podal i zcela disciplinovaný výkon v defenzivě. Vladař si díky několika výborným zákrokům připsal čisté konto a opět potvrdil, že patří mezi klíčové postavy české sestavy.
Fanoušci v Herningu, kterých byla v hale drtivá většina, bouřili od první minuty až do konce. Češi podali bezchybný výkon, na který budou chtít navázat i ve čtvrtfinále. Ať už bude jejich soupeřem kdokoliv, nemůže si dovolit českou sílu podcenit – tým pod vedením Rulíka má formu, sebevědomí i hlad po úspěchu.
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.
V reakci na dopadení Nicoláse Madura americkými speciálními silami se ke světovým lídrům připojil i kanadský premiér Mark Carney. Ten ve svém prohlášení podpořil šanci na svobodu a demokracii pro venezuelský lid, ale zároveň zdůraznil, že proces předání moci by měl zůstat v rukou samotných Venezuelanů. Carneyho slova přicházejí v době, kdy Donald Trump oznámil záměr Spojených států dočasně Venezuelu „řídit“.
V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Válka na Ukrajině trvá již 1 411 dní a diplomatické úsilí o její ukončení vstupuje do kritické fáze. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev vkládá velké naděje do plánovaného summitu lídrů ve Spojených státech, který by se měl uskutečnit do konce ledna 2026. Pokud by však diplomatická cesta selhala, Ukrajina je podle něj připravena pokračovat v obraně země všemi dostupnými prostředky.
Útok na Venezuelu a dopadení prezidenta Nicoláse Madura ohlašují zásadní zlom v globální politice. Podle analýzy profesora Juana Luise Manfrediho z Georgetownské univerzity tento krok znamená definitivní odklon Spojených států od mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nástup nového uspořádání. Ten je definován použitím síly, revizionismem a důrazem na bezpečnost amerického kontinentu. Zde je pět klíčových bodů, které pomáhají pochopit tuto vojenskou intervenci a svět, který po ní přichází.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se nyní nachází ve federálním nápravném zařízení Metropolitan Detention Center v Brooklynu. Americká média potvrdila jeho převoz poté, co v sobotu večer přistálo letadlo s ním a jeho manželkou Cilií Floresovou v New Yorku. Podle dostupných informací byl Maduro nejprve eskortován do prostor amerického Úřadu pro potírání drog (DEA), kde proběhlo jeho formální zadržení a procesní úkony před umístěním do vazby.
