Ruský prezident Vladimir Putin je přesvědčen, že jeho armáda dokáže do konce letošního roku plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony, o které Moskva usiluje od počátku invaze. Tvrdí to americká agentura Bloomberg s odkazem na důvěryhodný zdroj obeznámený s názory šéfa Kremlu, který si přál zůstat v anonymitě.
Podle těchto informací se Putin před nadcházejícím telefonátem s americkým prezidentem Donaldem Trumpem domnívá, že má na bojišti převahu a není tudíž důvod k urychlenému uzavírání mírové dohody. Ruský vůdce proto prý neplánuje během rozhovoru se svým americkým protějškem nabídnout žádné zásadní ústupky.
Bloomberg uvádí, že v Evropě sílí obavy z Trumpova tlaku na rychlé urovnání konfliktu, který trvá již čtvrtým rokem. Bílý dům dlouhodobě zdůrazňuje, že cílem je co nejrychlejší ukončení války, zatímco ruská strana i přes rétorické narážky na příměří žádnou reálnou ochotu k zastavení bojů neprojevuje.
Putin je podle svých blízkých poradců připraven vést dlouhou válku, pokud to bude potřeba k dosažení svých cílů. Věří také, že by Rusko zvládlo i další americké sankce, pokud by k nim došlo. Tento postoj však podle agentury naráží na realitu na frontě i v zákulisí ruské armády.
Západní hodnocení situace na bojišti je výrazně skeptičtější. Evropa i Spojené státy se domnívají, že Rusko již ztratilo v bojích obrovské množství mužů a techniky a jeho schopnosti vést další rozsáhlé ofenzivy jsou omezené. Zvláště se zmiňuje efektivita ukrajinských bezpilotních prostředků, které ruským silám způsobují vysoké ztráty a výrazně jim ztěžují ofenzivní operace.
Bloomberg upozorňuje i na nespokojenost uvnitř samotného ruského vojenského aparátu. Někteří příslušníci armády podle zdroje blízkého ruskému ministerstvu obrany pochybují o tom, že je vůbec možné dosáhnout Putinových ambiciózních cílů. Čím dál víc hlasů prý varuje, že válka se stává pro Rusko neúnosně nákladnou.
Podle agentury roste pocit, že americké úsilí o příměří nyní vstoupilo do rozhodující fáze. Není ale jasné, zda Trump – pokud nenajde společnou řeč s Moskvou – bude na Rusko dále tlačit, nebo zda se pokusí přesunout svou pozornost na jiné globální téma.
Zajímavostí je i poznámka agentury, že Trump slíbil po telefonátu s Putinem informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a některé evropské spojence z NATO o výsledcích rozhovoru.
Bloomberg závěrem připomíná, že navzdory všem úvahám o vyjednávání zůstává realita na bojišti velmi tvrdá. Zatímco ruské jednotky postupují jen velmi pomalu, politická rétorika na obou stranách ukazuje, že konec války je stále v nedohlednu. Putinova víra ve vojenské vítězství tak může být více přáním než reálnou vyhlídkou.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.
