Ruský prezident Vladimir Putin je přesvědčen, že jeho armáda dokáže do konce letošního roku plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony, o které Moskva usiluje od počátku invaze. Tvrdí to americká agentura Bloomberg s odkazem na důvěryhodný zdroj obeznámený s názory šéfa Kremlu, který si přál zůstat v anonymitě.
Podle těchto informací se Putin před nadcházejícím telefonátem s americkým prezidentem Donaldem Trumpem domnívá, že má na bojišti převahu a není tudíž důvod k urychlenému uzavírání mírové dohody. Ruský vůdce proto prý neplánuje během rozhovoru se svým americkým protějškem nabídnout žádné zásadní ústupky.
Bloomberg uvádí, že v Evropě sílí obavy z Trumpova tlaku na rychlé urovnání konfliktu, který trvá již čtvrtým rokem. Bílý dům dlouhodobě zdůrazňuje, že cílem je co nejrychlejší ukončení války, zatímco ruská strana i přes rétorické narážky na příměří žádnou reálnou ochotu k zastavení bojů neprojevuje.
Putin je podle svých blízkých poradců připraven vést dlouhou válku, pokud to bude potřeba k dosažení svých cílů. Věří také, že by Rusko zvládlo i další americké sankce, pokud by k nim došlo. Tento postoj však podle agentury naráží na realitu na frontě i v zákulisí ruské armády.
Západní hodnocení situace na bojišti je výrazně skeptičtější. Evropa i Spojené státy se domnívají, že Rusko již ztratilo v bojích obrovské množství mužů a techniky a jeho schopnosti vést další rozsáhlé ofenzivy jsou omezené. Zvláště se zmiňuje efektivita ukrajinských bezpilotních prostředků, které ruským silám způsobují vysoké ztráty a výrazně jim ztěžují ofenzivní operace.
Bloomberg upozorňuje i na nespokojenost uvnitř samotného ruského vojenského aparátu. Někteří příslušníci armády podle zdroje blízkého ruskému ministerstvu obrany pochybují o tom, že je vůbec možné dosáhnout Putinových ambiciózních cílů. Čím dál víc hlasů prý varuje, že válka se stává pro Rusko neúnosně nákladnou.
Podle agentury roste pocit, že americké úsilí o příměří nyní vstoupilo do rozhodující fáze. Není ale jasné, zda Trump – pokud nenajde společnou řeč s Moskvou – bude na Rusko dále tlačit, nebo zda se pokusí přesunout svou pozornost na jiné globální téma.
Zajímavostí je i poznámka agentury, že Trump slíbil po telefonátu s Putinem informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a některé evropské spojence z NATO o výsledcích rozhovoru.
Bloomberg závěrem připomíná, že navzdory všem úvahám o vyjednávání zůstává realita na bojišti velmi tvrdá. Zatímco ruské jednotky postupují jen velmi pomalu, politická rétorika na obou stranách ukazuje, že konec války je stále v nedohlednu. Putinova víra ve vojenské vítězství tak může být více přáním než reálnou vyhlídkou.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
