Ruský prezident Vladimir Putin je přesvědčen, že jeho armáda dokáže do konce letošního roku plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony, o které Moskva usiluje od počátku invaze. Tvrdí to americká agentura Bloomberg s odkazem na důvěryhodný zdroj obeznámený s názory šéfa Kremlu, který si přál zůstat v anonymitě.
Podle těchto informací se Putin před nadcházejícím telefonátem s americkým prezidentem Donaldem Trumpem domnívá, že má na bojišti převahu a není tudíž důvod k urychlenému uzavírání mírové dohody. Ruský vůdce proto prý neplánuje během rozhovoru se svým americkým protějškem nabídnout žádné zásadní ústupky.
Bloomberg uvádí, že v Evropě sílí obavy z Trumpova tlaku na rychlé urovnání konfliktu, který trvá již čtvrtým rokem. Bílý dům dlouhodobě zdůrazňuje, že cílem je co nejrychlejší ukončení války, zatímco ruská strana i přes rétorické narážky na příměří žádnou reálnou ochotu k zastavení bojů neprojevuje.
Putin je podle svých blízkých poradců připraven vést dlouhou válku, pokud to bude potřeba k dosažení svých cílů. Věří také, že by Rusko zvládlo i další americké sankce, pokud by k nim došlo. Tento postoj však podle agentury naráží na realitu na frontě i v zákulisí ruské armády.
Západní hodnocení situace na bojišti je výrazně skeptičtější. Evropa i Spojené státy se domnívají, že Rusko již ztratilo v bojích obrovské množství mužů a techniky a jeho schopnosti vést další rozsáhlé ofenzivy jsou omezené. Zvláště se zmiňuje efektivita ukrajinských bezpilotních prostředků, které ruským silám způsobují vysoké ztráty a výrazně jim ztěžují ofenzivní operace.
Bloomberg upozorňuje i na nespokojenost uvnitř samotného ruského vojenského aparátu. Někteří příslušníci armády podle zdroje blízkého ruskému ministerstvu obrany pochybují o tom, že je vůbec možné dosáhnout Putinových ambiciózních cílů. Čím dál víc hlasů prý varuje, že válka se stává pro Rusko neúnosně nákladnou.
Podle agentury roste pocit, že americké úsilí o příměří nyní vstoupilo do rozhodující fáze. Není ale jasné, zda Trump – pokud nenajde společnou řeč s Moskvou – bude na Rusko dále tlačit, nebo zda se pokusí přesunout svou pozornost na jiné globální téma.
Zajímavostí je i poznámka agentury, že Trump slíbil po telefonátu s Putinem informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a některé evropské spojence z NATO o výsledcích rozhovoru.
Bloomberg závěrem připomíná, že navzdory všem úvahám o vyjednávání zůstává realita na bojišti velmi tvrdá. Zatímco ruské jednotky postupují jen velmi pomalu, politická rétorika na obou stranách ukazuje, že konec války je stále v nedohlednu. Putinova víra ve vojenské vítězství tak může být více přáním než reálnou vyhlídkou.
Od jara letošního roku se stal často skloňovaným tématem v mezinárodních debatách o budoucí podpoře Ukrajiny termín „bezpečnostní záruky“. Zajištění bezpečnosti Ukrajiny po uzavření příměří má být ústřední součástí mezinárodní angažovanosti v konfliktem zasažené zemi. Tento pojem je však v současné době často používán tak, že neřeší důležité politické a strategické problémy spojené s realizací těchto záruk.
V íránském hlavním městě Teheránu se zoufale modlí za déšť. Město, jehož metropolitní oblast obývá zhruba patnáct milionů lidí, se potýká s tak vážnou vodní krizí, že prezident Masoud Pezeshkian naznačil, že by obyvatelé mohli být nuceni k evakuaci. Prezident na začátku měsíce prohlásil, že pokud do prosince nezaprší, bude v Teheránu zavedeno přidělování vody. Pokud sucho potrvá, budou se muset obyvatelé „evakuovat“. Ačkoli mnozí experti považují evakuaci za nerealizovatelnou, Pezeshkianova slova odrážejí mimořádnou vážnost situace v zemi.
Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
