Ruský prezident Vladimir Putin je přesvědčen, že jeho armáda dokáže do konce letošního roku plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony, o které Moskva usiluje od počátku invaze. Tvrdí to americká agentura Bloomberg s odkazem na důvěryhodný zdroj obeznámený s názory šéfa Kremlu, který si přál zůstat v anonymitě.
Podle těchto informací se Putin před nadcházejícím telefonátem s americkým prezidentem Donaldem Trumpem domnívá, že má na bojišti převahu a není tudíž důvod k urychlenému uzavírání mírové dohody. Ruský vůdce proto prý neplánuje během rozhovoru se svým americkým protějškem nabídnout žádné zásadní ústupky.
Bloomberg uvádí, že v Evropě sílí obavy z Trumpova tlaku na rychlé urovnání konfliktu, který trvá již čtvrtým rokem. Bílý dům dlouhodobě zdůrazňuje, že cílem je co nejrychlejší ukončení války, zatímco ruská strana i přes rétorické narážky na příměří žádnou reálnou ochotu k zastavení bojů neprojevuje.
Putin je podle svých blízkých poradců připraven vést dlouhou válku, pokud to bude potřeba k dosažení svých cílů. Věří také, že by Rusko zvládlo i další americké sankce, pokud by k nim došlo. Tento postoj však podle agentury naráží na realitu na frontě i v zákulisí ruské armády.
Západní hodnocení situace na bojišti je výrazně skeptičtější. Evropa i Spojené státy se domnívají, že Rusko již ztratilo v bojích obrovské množství mužů a techniky a jeho schopnosti vést další rozsáhlé ofenzivy jsou omezené. Zvláště se zmiňuje efektivita ukrajinských bezpilotních prostředků, které ruským silám způsobují vysoké ztráty a výrazně jim ztěžují ofenzivní operace.
Bloomberg upozorňuje i na nespokojenost uvnitř samotného ruského vojenského aparátu. Někteří příslušníci armády podle zdroje blízkého ruskému ministerstvu obrany pochybují o tom, že je vůbec možné dosáhnout Putinových ambiciózních cílů. Čím dál víc hlasů prý varuje, že válka se stává pro Rusko neúnosně nákladnou.
Podle agentury roste pocit, že americké úsilí o příměří nyní vstoupilo do rozhodující fáze. Není ale jasné, zda Trump – pokud nenajde společnou řeč s Moskvou – bude na Rusko dále tlačit, nebo zda se pokusí přesunout svou pozornost na jiné globální téma.
Zajímavostí je i poznámka agentury, že Trump slíbil po telefonátu s Putinem informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a některé evropské spojence z NATO o výsledcích rozhovoru.
Bloomberg závěrem připomíná, že navzdory všem úvahám o vyjednávání zůstává realita na bojišti velmi tvrdá. Zatímco ruské jednotky postupují jen velmi pomalu, politická rétorika na obou stranách ukazuje, že konec války je stále v nedohlednu. Putinova víra ve vojenské vítězství tak může být více přáním než reálnou vyhlídkou.
Poslanecká sněmovna ve čtvrtek večer vyslovila důvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Stalo se tak na závěr jednání, které s přestávkami probíhalo od úterý. Babišova vláda je u moci od poloviny prosince, kdy její členy jmenoval prezident Petr Pavel.
Babyboom v českém šoubyznyse bude pokračovat i letos. Radostnou novinkou se v polovině ledna pochlubila herečka a zpěvačka Barbora Poláková. Její dvě děti se totiž dočkají nevlastního mladšího sourozence.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
