Ruský prezident Vladimir Putin je přesvědčen, že jeho armáda dokáže do konce letošního roku plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony, o které Moskva usiluje od počátku invaze. Tvrdí to americká agentura Bloomberg s odkazem na důvěryhodný zdroj obeznámený s názory šéfa Kremlu, který si přál zůstat v anonymitě.
Podle těchto informací se Putin před nadcházejícím telefonátem s americkým prezidentem Donaldem Trumpem domnívá, že má na bojišti převahu a není tudíž důvod k urychlenému uzavírání mírové dohody. Ruský vůdce proto prý neplánuje během rozhovoru se svým americkým protějškem nabídnout žádné zásadní ústupky.
Bloomberg uvádí, že v Evropě sílí obavy z Trumpova tlaku na rychlé urovnání konfliktu, který trvá již čtvrtým rokem. Bílý dům dlouhodobě zdůrazňuje, že cílem je co nejrychlejší ukončení války, zatímco ruská strana i přes rétorické narážky na příměří žádnou reálnou ochotu k zastavení bojů neprojevuje.
Putin je podle svých blízkých poradců připraven vést dlouhou válku, pokud to bude potřeba k dosažení svých cílů. Věří také, že by Rusko zvládlo i další americké sankce, pokud by k nim došlo. Tento postoj však podle agentury naráží na realitu na frontě i v zákulisí ruské armády.
Západní hodnocení situace na bojišti je výrazně skeptičtější. Evropa i Spojené státy se domnívají, že Rusko již ztratilo v bojích obrovské množství mužů a techniky a jeho schopnosti vést další rozsáhlé ofenzivy jsou omezené. Zvláště se zmiňuje efektivita ukrajinských bezpilotních prostředků, které ruským silám způsobují vysoké ztráty a výrazně jim ztěžují ofenzivní operace.
Bloomberg upozorňuje i na nespokojenost uvnitř samotného ruského vojenského aparátu. Někteří příslušníci armády podle zdroje blízkého ruskému ministerstvu obrany pochybují o tom, že je vůbec možné dosáhnout Putinových ambiciózních cílů. Čím dál víc hlasů prý varuje, že válka se stává pro Rusko neúnosně nákladnou.
Podle agentury roste pocit, že americké úsilí o příměří nyní vstoupilo do rozhodující fáze. Není ale jasné, zda Trump – pokud nenajde společnou řeč s Moskvou – bude na Rusko dále tlačit, nebo zda se pokusí přesunout svou pozornost na jiné globální téma.
Zajímavostí je i poznámka agentury, že Trump slíbil po telefonátu s Putinem informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a některé evropské spojence z NATO o výsledcích rozhovoru.
Bloomberg závěrem připomíná, že navzdory všem úvahám o vyjednávání zůstává realita na bojišti velmi tvrdá. Zatímco ruské jednotky postupují jen velmi pomalu, politická rétorika na obou stranách ukazuje, že konec války je stále v nedohlednu. Putinova víra ve vojenské vítězství tak může být více přáním než reálnou vyhlídkou.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.
