Jen necelou hodinu před očekávaným telefonickým hovorem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem se ke konfliktu na Ukrajině vyjádřil americký senátor JD Vance. V rozhovoru s novináři prohlásil, že Washington si uvědomuje patovou situaci v jednáních o ukončení války a že Spojené státy nakonec mohou dojít k závěru, že nejde o jejich válku.
„Uvědomujeme si, že jsme dosáhli určitého mrtvého bodu. Myslím, že prezident Trump řekne prezidentu Putinovi: ‚Myslíte to vážně? Chcete to opravdu ukončit?‘“ uvedl Vance krátce před svým odletem z Itálie. Podle něj má Trump zájem na ukončení války, ale pokud Moskva neprojeví ochotu jednat, Spojené státy se mohou rozhodnout ukončit svou podporu.
„Upřímně si myslím, že prezident Putin neví, jak z té války ven,“ řekl Vance. „Ale k tanci jsou potřeba dva. Prezident Trump je připraven, ale pokud Rusko nebude ochotné, pak jednoho dne řekneme: ‚Tohle není náš boj.‘ Pokusíme se to ukončit, ale pokud to nepůjde, nakonec řekneme: ‚Stálo to za pokus, ale dál už nejdeme.‘“
Vance také potvrdil, že s Trumpem mluvil osobně a že jeho přístup k válce je pragmatický. Podle něj prezident usiluje o dosažení míru, ale nebude donekonečna podporovat konflikt, pokud druhá strana neprojeví ochotu ke kompromisu.
Ve stejnou dobu ruská státní agentura RIA Novosti citovala mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, který uvedl, že v tuto chvíli se žádné osobní setkání mezi Putinem a Trumpem nepřipravuje. Přesto Bílý dům potvrdil, že prezident Trump má dnes v 10 hodin dopoledne východního času telefonicky hovořit nejprve s Putinem a poté také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Trumpovo rozhodnutí mluvit s oběma vůdci během jednoho dne je vnímáno jako pokus o diplomatické zprostředkování v době, kdy se vojenský konflikt na Ukrajině dále prohlubuje. Signály o možné změně přístupu Spojených států k válce však mohou mít zásadní dopad na další vývoj.
Zelenského kancelář se zatím k plánovanému hovoru s americkým prezidentem nevyjádřila. Vzhledem k napjaté situaci v Charkovské oblasti a zhoršující se bezpečnostní situaci v Donbasu však lze očekávat, že Kyjev bude žádat ujištění o pokračující americké pomoci.
Trumpova administrativa naznačuje, že ačkoliv stále podporuje Ukrajinu, není ochotná pokračovat v neomezené pomoci bez výsledků. Výrok JD Vancea o tom, že „tohle není naše válka“, může být signálem možné změny kurzu, která by mohla výrazně ovlivnit nejen dění na Ukrajině, ale i celosvětovou rovnováhu sil.
Zda nadcházející hovory přinesou posun k míru, zůstává nejasné. Jisté však je, že slova amerického prezidenta i postoje Kremlu budou v příštích hodinách a dnech pečlivě sledovány jak spojenci, tak protivníky obou stran.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
