Jen necelou hodinu před očekávaným telefonickým hovorem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem se ke konfliktu na Ukrajině vyjádřil americký senátor JD Vance. V rozhovoru s novináři prohlásil, že Washington si uvědomuje patovou situaci v jednáních o ukončení války a že Spojené státy nakonec mohou dojít k závěru, že nejde o jejich válku.
„Uvědomujeme si, že jsme dosáhli určitého mrtvého bodu. Myslím, že prezident Trump řekne prezidentu Putinovi: ‚Myslíte to vážně? Chcete to opravdu ukončit?‘“ uvedl Vance krátce před svým odletem z Itálie. Podle něj má Trump zájem na ukončení války, ale pokud Moskva neprojeví ochotu jednat, Spojené státy se mohou rozhodnout ukončit svou podporu.
„Upřímně si myslím, že prezident Putin neví, jak z té války ven,“ řekl Vance. „Ale k tanci jsou potřeba dva. Prezident Trump je připraven, ale pokud Rusko nebude ochotné, pak jednoho dne řekneme: ‚Tohle není náš boj.‘ Pokusíme se to ukončit, ale pokud to nepůjde, nakonec řekneme: ‚Stálo to za pokus, ale dál už nejdeme.‘“
Vance také potvrdil, že s Trumpem mluvil osobně a že jeho přístup k válce je pragmatický. Podle něj prezident usiluje o dosažení míru, ale nebude donekonečna podporovat konflikt, pokud druhá strana neprojeví ochotu ke kompromisu.
Ve stejnou dobu ruská státní agentura RIA Novosti citovala mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, který uvedl, že v tuto chvíli se žádné osobní setkání mezi Putinem a Trumpem nepřipravuje. Přesto Bílý dům potvrdil, že prezident Trump má dnes v 10 hodin dopoledne východního času telefonicky hovořit nejprve s Putinem a poté také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Trumpovo rozhodnutí mluvit s oběma vůdci během jednoho dne je vnímáno jako pokus o diplomatické zprostředkování v době, kdy se vojenský konflikt na Ukrajině dále prohlubuje. Signály o možné změně přístupu Spojených států k válce však mohou mít zásadní dopad na další vývoj.
Zelenského kancelář se zatím k plánovanému hovoru s americkým prezidentem nevyjádřila. Vzhledem k napjaté situaci v Charkovské oblasti a zhoršující se bezpečnostní situaci v Donbasu však lze očekávat, že Kyjev bude žádat ujištění o pokračující americké pomoci.
Trumpova administrativa naznačuje, že ačkoliv stále podporuje Ukrajinu, není ochotná pokračovat v neomezené pomoci bez výsledků. Výrok JD Vancea o tom, že „tohle není naše válka“, může být signálem možné změny kurzu, která by mohla výrazně ovlivnit nejen dění na Ukrajině, ale i celosvětovou rovnováhu sil.
Zda nadcházející hovory přinesou posun k míru, zůstává nejasné. Jisté však je, že slova amerického prezidenta i postoje Kremlu budou v příštích hodinách a dnech pečlivě sledovány jak spojenci, tak protivníky obou stran.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
