Jen necelou hodinu před očekávaným telefonickým hovorem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem se ke konfliktu na Ukrajině vyjádřil americký senátor JD Vance. V rozhovoru s novináři prohlásil, že Washington si uvědomuje patovou situaci v jednáních o ukončení války a že Spojené státy nakonec mohou dojít k závěru, že nejde o jejich válku.
„Uvědomujeme si, že jsme dosáhli určitého mrtvého bodu. Myslím, že prezident Trump řekne prezidentu Putinovi: ‚Myslíte to vážně? Chcete to opravdu ukončit?‘“ uvedl Vance krátce před svým odletem z Itálie. Podle něj má Trump zájem na ukončení války, ale pokud Moskva neprojeví ochotu jednat, Spojené státy se mohou rozhodnout ukončit svou podporu.
„Upřímně si myslím, že prezident Putin neví, jak z té války ven,“ řekl Vance. „Ale k tanci jsou potřeba dva. Prezident Trump je připraven, ale pokud Rusko nebude ochotné, pak jednoho dne řekneme: ‚Tohle není náš boj.‘ Pokusíme se to ukončit, ale pokud to nepůjde, nakonec řekneme: ‚Stálo to za pokus, ale dál už nejdeme.‘“
Vance také potvrdil, že s Trumpem mluvil osobně a že jeho přístup k válce je pragmatický. Podle něj prezident usiluje o dosažení míru, ale nebude donekonečna podporovat konflikt, pokud druhá strana neprojeví ochotu ke kompromisu.
Ve stejnou dobu ruská státní agentura RIA Novosti citovala mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, který uvedl, že v tuto chvíli se žádné osobní setkání mezi Putinem a Trumpem nepřipravuje. Přesto Bílý dům potvrdil, že prezident Trump má dnes v 10 hodin dopoledne východního času telefonicky hovořit nejprve s Putinem a poté také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Trumpovo rozhodnutí mluvit s oběma vůdci během jednoho dne je vnímáno jako pokus o diplomatické zprostředkování v době, kdy se vojenský konflikt na Ukrajině dále prohlubuje. Signály o možné změně přístupu Spojených států k válce však mohou mít zásadní dopad na další vývoj.
Zelenského kancelář se zatím k plánovanému hovoru s americkým prezidentem nevyjádřila. Vzhledem k napjaté situaci v Charkovské oblasti a zhoršující se bezpečnostní situaci v Donbasu však lze očekávat, že Kyjev bude žádat ujištění o pokračující americké pomoci.
Trumpova administrativa naznačuje, že ačkoliv stále podporuje Ukrajinu, není ochotná pokračovat v neomezené pomoci bez výsledků. Výrok JD Vancea o tom, že „tohle není naše válka“, může být signálem možné změny kurzu, která by mohla výrazně ovlivnit nejen dění na Ukrajině, ale i celosvětovou rovnováhu sil.
Zda nadcházející hovory přinesou posun k míru, zůstává nejasné. Jisté však je, že slova amerického prezidenta i postoje Kremlu budou v příštích hodinách a dnech pečlivě sledovány jak spojenci, tak protivníky obou stran.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.
Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.
Nové video ukazuje, co předcházelo zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Muž se s nimi poprvé dostal do konfliktu již 11 dní před svou smrtí, potvrdila to i rodina. I tehdy měl u sebe zbraň, ale vůbec po ní nesahal. Agenti ho v prvním případě nechali jít.
Blíží se víkend na přelomu ledna a února, který bude poměrně mrazivý. Ani přes den se totiž teploty nemusí na řadě míst dostat nad nulu. Může také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Českou politikou od úterního odpoledne otřásá kauza esemesek, jejichž prostřednictvím vyvíjel ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nátlak na prezidenta Petra Pavla ve věci jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Hlavy státu se veřejně zastala i první dáma Eva Pavlová.
Ivana Gottová měla v uplynulém lednovém týdnu kulaté padesáté narozeniny. Dlouho se nevědělo, jestli je vůbec nějak oslavila. Až v těchto dnech se objevily první informace o večírku, na kterém ale platila přísná pravidla.
Očekávání meteorologů z posledních dní se mají naplnit. V Česku bude ve čtvrtek na některých místech sněžit tak vydatně, že si to žádá výstrahu, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napadne až 10 centimetrů nového sněhu.
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.
Jiřina Bohdalová byla hvězdou v divadle a stále je filmovou a televizní celebritou. Momentálně se chystá zazářit i v rádiu. Prsty v tom mají tvůrci nejslavnější rádiové show v České republice. Asi tušíte, o koho jde.
Mapy z období rané studené války zažívají nečekaný návrat do veřejného diskurzu. Profesor kartografie James Cheshire z UCL upozorňuje, že dramatická díla z přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy kartografové v časopisech jako Time nebo Life vysvětlovali geopolitiku masám, mohou být klíčem k pochopení dnešního přístupu Donalda Trumpa k Arktidě. Tehdejší mapy nebyly jen ilustracemi, ale strategickými nástroji, které vykreslovaly svět jako soubor hrozeb a příležitostí, přičemž Arktida v nich figurovala jako hlavní „globální aréna“.
