Jen necelou hodinu před očekávaným telefonickým hovorem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem se ke konfliktu na Ukrajině vyjádřil americký senátor JD Vance. V rozhovoru s novináři prohlásil, že Washington si uvědomuje patovou situaci v jednáních o ukončení války a že Spojené státy nakonec mohou dojít k závěru, že nejde o jejich válku.
„Uvědomujeme si, že jsme dosáhli určitého mrtvého bodu. Myslím, že prezident Trump řekne prezidentu Putinovi: ‚Myslíte to vážně? Chcete to opravdu ukončit?‘“ uvedl Vance krátce před svým odletem z Itálie. Podle něj má Trump zájem na ukončení války, ale pokud Moskva neprojeví ochotu jednat, Spojené státy se mohou rozhodnout ukončit svou podporu.
„Upřímně si myslím, že prezident Putin neví, jak z té války ven,“ řekl Vance. „Ale k tanci jsou potřeba dva. Prezident Trump je připraven, ale pokud Rusko nebude ochotné, pak jednoho dne řekneme: ‚Tohle není náš boj.‘ Pokusíme se to ukončit, ale pokud to nepůjde, nakonec řekneme: ‚Stálo to za pokus, ale dál už nejdeme.‘“
Vance také potvrdil, že s Trumpem mluvil osobně a že jeho přístup k válce je pragmatický. Podle něj prezident usiluje o dosažení míru, ale nebude donekonečna podporovat konflikt, pokud druhá strana neprojeví ochotu ke kompromisu.
Ve stejnou dobu ruská státní agentura RIA Novosti citovala mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, který uvedl, že v tuto chvíli se žádné osobní setkání mezi Putinem a Trumpem nepřipravuje. Přesto Bílý dům potvrdil, že prezident Trump má dnes v 10 hodin dopoledne východního času telefonicky hovořit nejprve s Putinem a poté také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Trumpovo rozhodnutí mluvit s oběma vůdci během jednoho dne je vnímáno jako pokus o diplomatické zprostředkování v době, kdy se vojenský konflikt na Ukrajině dále prohlubuje. Signály o možné změně přístupu Spojených států k válce však mohou mít zásadní dopad na další vývoj.
Zelenského kancelář se zatím k plánovanému hovoru s americkým prezidentem nevyjádřila. Vzhledem k napjaté situaci v Charkovské oblasti a zhoršující se bezpečnostní situaci v Donbasu však lze očekávat, že Kyjev bude žádat ujištění o pokračující americké pomoci.
Trumpova administrativa naznačuje, že ačkoliv stále podporuje Ukrajinu, není ochotná pokračovat v neomezené pomoci bez výsledků. Výrok JD Vancea o tom, že „tohle není naše válka“, může být signálem možné změny kurzu, která by mohla výrazně ovlivnit nejen dění na Ukrajině, ale i celosvětovou rovnováhu sil.
Zda nadcházející hovory přinesou posun k míru, zůstává nejasné. Jisté však je, že slova amerického prezidenta i postoje Kremlu budou v příštích hodinách a dnech pečlivě sledovány jak spojenci, tak protivníky obou stran.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
