Dvojčata sdílejí nejen fyzickou podobnost, ale často také podobné zdravotní sklony. Jednou z otázek, kterou si rodiče dvojčat i vědci často kladou, je, zda mají dvojčata i stejné alergie. Zní to logicky – pokud mají stejný genetický základ a často vyrůstají ve stejném prostředí, pak by jejich těla mohla reagovat stejně i na běžné alergeny. Skutečnost je ale o něco složitější.
Alergie jsou výsledkem složitého souběhu dědičných faktorů a vlivů okolního prostředí. Imunitní systém každého člověka je vybaven pro boj s nebezpečnými vetřelci v těle, ale u alergiků dochází k chybné identifikaci – tělo považuje jinak neškodnou látku, jako je pyl, potraviny nebo zvířecí srst, za nebezpečí. Tato reakce vyvolává tvorbu protilátek a následné nepříjemné příznaky, jako je rýma, kýchání, slzení očí nebo v horších případech anafylaktický šok.
Studie ukazují, že u dvojčat je vyšší pravděpodobnost výskytu stejných alergií, zejména pokud jde o jednovaječná dvojčata, která sdílejí 100 % své DNA. Naproti tomu dvojvaječná dvojčata mají genetickou podobnost přibližně 50 %, podobně jako běžní sourozenci. Australská studie například zjistila, že 60 až 70 procent dvojčat sdílelo stejné alergie na složky životního prostředí – a jednovaječná dvojčata byla v tomto směru ještě více sladěná než dvojvaječná.
Při zkoumání konkrétněji potravinových alergií, zejména na arašídy, se ukázalo, že jednovaječná dvojčata častěji trpí stejnou alergií než ta dvojvaječná. Tento rozdíl potvrzuje, jak významnou roli hraje genetika. Pokud má například rodič nebo sourozenec alergii na arašídy, pravděpodobnost, že ji bude mít i další člen rodiny, se zvyšuje až sedminásobně.
Na druhé straně ale nejsou genetické předpoklady jediným faktorem. Velkou roli hraje také prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Děti žijící na venkově nebo na farmách, které přicházejí do styku s větší škálou bakterií a mikroorganismů, mají podle studií nižší pravděpodobnost rozvoje alergií než ty, které vyrůstají ve městech. Svou roli hraje i vystavení cigaretovému kouři, počet sourozenců nebo kontakt s domácími mazlíčky v raném věku.
Zajímavý je i tzv. „hygienická hypotéza“, která tvrdí, že moderní společnost je až příliš sterilní. Nedostatek kontaktu s přirozenými mikroorganismy může vést k tomu, že imunitní systém začne reagovat na neškodné látky, jako by byly nebezpečné.
Rovněž časné zavádění potravin do dětské stravy může ovlivnit riziko alergií. Odborníci doporučují vystavení dětského organismu potenciálně alergenním potravinám v raném věku jako prevenci proti pozdějším alergickým reakcím.
Jinými slovy, pokud jsou dvojčata vychovávána společně ve stejném prostředí, šance na výskyt shodných alergií se zvyšuje. Ovšem pokud by byla dvojčata po narození rozdělena a vyrůstala v naprosto odlišných podmínkách – například jedno na farmě se zvířaty a druhé ve městě s vysokým znečištěním ovzduší – jejich imunitní systémy by se mohly vyvíjet odlišně, a tím by se zvýšila šance, že jejich alergie budou různé nebo se u jednoho vůbec nevyvinou.
Dnes již víme, že určité typy alergií, jako jsou například reakce na potraviny, hmyz nebo pyl, mohou být do značné míry ovlivněny genetikou. Ale nelze opomenout ani vlivy životního stylu a prostředí – ty totiž mohou rozhodnout, zda se daná genetická predispozice skutečně projeví.
Přestože věda udělala velký pokrok v porozumění alergiím, zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Proč například někteří lidé s genetickou predispozicí nikdy alergii nerozvinou, zatímco jiní ano? A jak lze tyto reakce efektivně předvídat a předcházet jim?
Odborníci z celého světa, včetně genetiků a imunologů, na tyto otázky stále hledají odpovědi. Co však víme s jistotou, je to, že kombinace dědičnosti a prostředí hraje v případě alergií zásadní roli – a že i dvě naprosto identická dvojčata mohou mít zcela odlišné zkušenosti s alergiemi.
Dvojčata tedy mohou být alergická na stejné věci – a často i jsou – ale rozhodně to není pravidlo. Vědecký výzkum ukazuje, že alergie jsou důkazem složitého propojení našich genů s tím, kde a jak žijeme.
Lídři Evropské unie se dnes ráno sešli v idylickém prostředí hradu Alden Biesen na východě Belgie. Neformální summit je věnován především tématu hospodářského oživení, kterému čelí Evropa v souvislosti s hrozbami cel ze strany Donalda Trumpa a tvrdou konkurencí z Číny.
Organizace spojených národů vyzvala Rusko, aby okamžitě zastavilo své útoky na ukrajinskou energetickou síť. Tyto údery uvrhly celá města do temnoty v době, kdy země čelí nejmrazivější zimě za čtyři roky trvání války. Moskva v posledních dnech stupňuje nálety na elektrárny a teplárenskou infrastrukturu, přičemž poslední rozsáhlý noční útok na energetická zařízení si vyžádal životy dvou lidí.
Mladý muž z centrální Afriky, kterému server The Conversation říká Eric, utíkal před válkou ve své vlasti, aby se nakonec ocitl v jiné formě pekla. Pod vidinou výdělku 2 000 dolarů měsíčně se nechal zlákat k práci v Kambodži, ale hned po příletu byl převezen do uzavřeného areálu u thajských hranic. Tam byl pod hrozbou násilí nucen k provádění on-line podvodů. Když se pokusil jednu z obětí varovat, dozorci ho zbili téměř k smrti a on sám se stal svědkem brutálního týrání ostatních i zoufalých sebevražd spolupracovníků.
Požadavky prezidenta Donalda Trumpa vůči Íránu zvyšují pravděpodobnost americké vojenské intervence. Navzdory současné vlně diplomatických aktivit, které mají za cíl odvrátit válku, zůstává situace mezi Washingtonem a Teheránem krajně napjatá. Vyslanci obou stran i regionální aktéři se snaží najít cestu vpřed, což vyvrcholilo nepřímými rozhovory v Ománu 6. února. Zatímco Trump je označil za „velmi dobré“ a Írán za „krok vpřed“, souběžný přesun amerických námořních sil do Perského zálivu naznačuje, že konfrontace je stále ve hře.
V loňském roce bylo zmařeno pět samostatných spiknutí, jejichž cílem byl atentát na syrského prezidenta a klíčové ministry. Vyplývá to ze zprávy OSN o aktivitách Islámského státu (IS). Dokument uvádí, že hlavní terč, prezident Ahmad al-Šará, čelil dvěma přímým pokusům o zabití, a to v severním Aleppu a v jihosyrské Dar'á.
Uznávaný etiopsko-švédský šéfkuchař Marcus Samuelsson nahlíží na africkou kuchyni nikoliv jako na něco, co právě přichází na scénu, ale jako na fenomén, který tu byl odjakživa. Podle něj je hluboce zakořeněná, duchovně podložená a sebevědomá, bez ohledu na to, zda jí zbytek světa věnoval pozornost. Samuelsson věří, že standardy pro kvalitu jídla nemusí přicházet zvenčí, protože africká tradice je sama o sobě neuvěřitelně bohatá.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un si vybral svou dceru jako oficiální nástupkyni. Tuto informaci ve čtvrtek sdělila jihokorejská zpravodajská služba (NIS) tamním zákonodárcům. O Kim Ču-e se toho sice ví jen málo, ale v posledních měsících se objevovala po boku svého otce na významných akcích, včetně zářijové návštěvy Pekingu, která byla její první známou cestou do zahraničí.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu, která si klade za cíl zajistit dělostřelecké granáty v hodnotě pěti miliard eur, se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Podle vyjádření vysoce postaveného vojenského představitele NATO se zatím podařilo od dárců shromáždit pouze 1,4 miliardy eur. Tento program je přitom klíčový pro snížení převahy Ruska na bojišti, zejména v oblasti velkorážné munice.
Když jde v Evropské unii do tuhého, její lídři mají ve zvyku vytáhnout padací mosty a uzavřít se za hradbami. Od ruské invaze na Ukrajinu přes brexit až po útoky z 11. září byly zlomové okamžiky, které vyžadovaly akceschopnost bloku, často provázeny stejnou reakcí: únikem na některý z historických hradů. Tento týden není výjimkou, neboť se v Belgii schází politická elita k diskusím o budoucnosti kontinentu v nejistém světě.
Šéf Instagramu Adam Mosseri v rámci přelomového soudního líčení odmítl, že by uživatelé mohli být na této sociální síti „klinicky závislí“. Mosseri vypovídal jako první vysoký manažer v ostře sledovaném sporu v Los Angeles, který proti společnostem YouTube a Meta (vlastník Instagramu) zahájila dnes dvacetiletá žena vystupující pod jménem Kaley. Ta tvrdí, že firmy záměrně vyvinuly návykové funkce, které poškodily její duševní zdraví.
Indonésie zahájila ambiciózní plán, jehož cílem je přeměnit dálniční síť po celé zemi na záložní vzletové a přistávací dráhy pro stíhací letouny. Tento krok má rozlehlému souostroví poskytnout strategickou výhodu srovnatelnou s vlastnictvím několika letadlových lodí najednou. Maršál Tonny Harjono, náčelník štábu indonéského letectva, uvedl, že vizí je mít v každé z 38 provincií alespoň jeden úsek silnice připravený pro nouzové vojenské operace.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.