Dvojčata sdílejí nejen fyzickou podobnost, ale často také podobné zdravotní sklony. Jednou z otázek, kterou si rodiče dvojčat i vědci často kladou, je, zda mají dvojčata i stejné alergie. Zní to logicky – pokud mají stejný genetický základ a často vyrůstají ve stejném prostředí, pak by jejich těla mohla reagovat stejně i na běžné alergeny. Skutečnost je ale o něco složitější.
Alergie jsou výsledkem složitého souběhu dědičných faktorů a vlivů okolního prostředí. Imunitní systém každého člověka je vybaven pro boj s nebezpečnými vetřelci v těle, ale u alergiků dochází k chybné identifikaci – tělo považuje jinak neškodnou látku, jako je pyl, potraviny nebo zvířecí srst, za nebezpečí. Tato reakce vyvolává tvorbu protilátek a následné nepříjemné příznaky, jako je rýma, kýchání, slzení očí nebo v horších případech anafylaktický šok.
Studie ukazují, že u dvojčat je vyšší pravděpodobnost výskytu stejných alergií, zejména pokud jde o jednovaječná dvojčata, která sdílejí 100 % své DNA. Naproti tomu dvojvaječná dvojčata mají genetickou podobnost přibližně 50 %, podobně jako běžní sourozenci. Australská studie například zjistila, že 60 až 70 procent dvojčat sdílelo stejné alergie na složky životního prostředí – a jednovaječná dvojčata byla v tomto směru ještě více sladěná než dvojvaječná.
Při zkoumání konkrétněji potravinových alergií, zejména na arašídy, se ukázalo, že jednovaječná dvojčata častěji trpí stejnou alergií než ta dvojvaječná. Tento rozdíl potvrzuje, jak významnou roli hraje genetika. Pokud má například rodič nebo sourozenec alergii na arašídy, pravděpodobnost, že ji bude mít i další člen rodiny, se zvyšuje až sedminásobně.
Na druhé straně ale nejsou genetické předpoklady jediným faktorem. Velkou roli hraje také prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Děti žijící na venkově nebo na farmách, které přicházejí do styku s větší škálou bakterií a mikroorganismů, mají podle studií nižší pravděpodobnost rozvoje alergií než ty, které vyrůstají ve městech. Svou roli hraje i vystavení cigaretovému kouři, počet sourozenců nebo kontakt s domácími mazlíčky v raném věku.
Zajímavý je i tzv. „hygienická hypotéza“, která tvrdí, že moderní společnost je až příliš sterilní. Nedostatek kontaktu s přirozenými mikroorganismy může vést k tomu, že imunitní systém začne reagovat na neškodné látky, jako by byly nebezpečné.
Rovněž časné zavádění potravin do dětské stravy může ovlivnit riziko alergií. Odborníci doporučují vystavení dětského organismu potenciálně alergenním potravinám v raném věku jako prevenci proti pozdějším alergickým reakcím.
Jinými slovy, pokud jsou dvojčata vychovávána společně ve stejném prostředí, šance na výskyt shodných alergií se zvyšuje. Ovšem pokud by byla dvojčata po narození rozdělena a vyrůstala v naprosto odlišných podmínkách – například jedno na farmě se zvířaty a druhé ve městě s vysokým znečištěním ovzduší – jejich imunitní systémy by se mohly vyvíjet odlišně, a tím by se zvýšila šance, že jejich alergie budou různé nebo se u jednoho vůbec nevyvinou.
Dnes již víme, že určité typy alergií, jako jsou například reakce na potraviny, hmyz nebo pyl, mohou být do značné míry ovlivněny genetikou. Ale nelze opomenout ani vlivy životního stylu a prostředí – ty totiž mohou rozhodnout, zda se daná genetická predispozice skutečně projeví.
Přestože věda udělala velký pokrok v porozumění alergiím, zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Proč například někteří lidé s genetickou predispozicí nikdy alergii nerozvinou, zatímco jiní ano? A jak lze tyto reakce efektivně předvídat a předcházet jim?
Odborníci z celého světa, včetně genetiků a imunologů, na tyto otázky stále hledají odpovědi. Co však víme s jistotou, je to, že kombinace dědičnosti a prostředí hraje v případě alergií zásadní roli – a že i dvě naprosto identická dvojčata mohou mít zcela odlišné zkušenosti s alergiemi.
Dvojčata tedy mohou být alergická na stejné věci – a často i jsou – ale rozhodně to není pravidlo. Vědecký výzkum ukazuje, že alergie jsou důkazem složitého propojení našich genů s tím, kde a jak žijeme.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.