Dvojčata sdílejí nejen fyzickou podobnost, ale často také podobné zdravotní sklony. Jednou z otázek, kterou si rodiče dvojčat i vědci často kladou, je, zda mají dvojčata i stejné alergie. Zní to logicky – pokud mají stejný genetický základ a často vyrůstají ve stejném prostředí, pak by jejich těla mohla reagovat stejně i na běžné alergeny. Skutečnost je ale o něco složitější.
Alergie jsou výsledkem složitého souběhu dědičných faktorů a vlivů okolního prostředí. Imunitní systém každého člověka je vybaven pro boj s nebezpečnými vetřelci v těle, ale u alergiků dochází k chybné identifikaci – tělo považuje jinak neškodnou látku, jako je pyl, potraviny nebo zvířecí srst, za nebezpečí. Tato reakce vyvolává tvorbu protilátek a následné nepříjemné příznaky, jako je rýma, kýchání, slzení očí nebo v horších případech anafylaktický šok.
Studie ukazují, že u dvojčat je vyšší pravděpodobnost výskytu stejných alergií, zejména pokud jde o jednovaječná dvojčata, která sdílejí 100 % své DNA. Naproti tomu dvojvaječná dvojčata mají genetickou podobnost přibližně 50 %, podobně jako běžní sourozenci. Australská studie například zjistila, že 60 až 70 procent dvojčat sdílelo stejné alergie na složky životního prostředí – a jednovaječná dvojčata byla v tomto směru ještě více sladěná než dvojvaječná.
Při zkoumání konkrétněji potravinových alergií, zejména na arašídy, se ukázalo, že jednovaječná dvojčata častěji trpí stejnou alergií než ta dvojvaječná. Tento rozdíl potvrzuje, jak významnou roli hraje genetika. Pokud má například rodič nebo sourozenec alergii na arašídy, pravděpodobnost, že ji bude mít i další člen rodiny, se zvyšuje až sedminásobně.
Na druhé straně ale nejsou genetické předpoklady jediným faktorem. Velkou roli hraje také prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Děti žijící na venkově nebo na farmách, které přicházejí do styku s větší škálou bakterií a mikroorganismů, mají podle studií nižší pravděpodobnost rozvoje alergií než ty, které vyrůstají ve městech. Svou roli hraje i vystavení cigaretovému kouři, počet sourozenců nebo kontakt s domácími mazlíčky v raném věku.
Zajímavý je i tzv. „hygienická hypotéza“, která tvrdí, že moderní společnost je až příliš sterilní. Nedostatek kontaktu s přirozenými mikroorganismy může vést k tomu, že imunitní systém začne reagovat na neškodné látky, jako by byly nebezpečné.
Rovněž časné zavádění potravin do dětské stravy může ovlivnit riziko alergií. Odborníci doporučují vystavení dětského organismu potenciálně alergenním potravinám v raném věku jako prevenci proti pozdějším alergickým reakcím.
Jinými slovy, pokud jsou dvojčata vychovávána společně ve stejném prostředí, šance na výskyt shodných alergií se zvyšuje. Ovšem pokud by byla dvojčata po narození rozdělena a vyrůstala v naprosto odlišných podmínkách – například jedno na farmě se zvířaty a druhé ve městě s vysokým znečištěním ovzduší – jejich imunitní systémy by se mohly vyvíjet odlišně, a tím by se zvýšila šance, že jejich alergie budou různé nebo se u jednoho vůbec nevyvinou.
Dnes již víme, že určité typy alergií, jako jsou například reakce na potraviny, hmyz nebo pyl, mohou být do značné míry ovlivněny genetikou. Ale nelze opomenout ani vlivy životního stylu a prostředí – ty totiž mohou rozhodnout, zda se daná genetická predispozice skutečně projeví.
Přestože věda udělala velký pokrok v porozumění alergiím, zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Proč například někteří lidé s genetickou predispozicí nikdy alergii nerozvinou, zatímco jiní ano? A jak lze tyto reakce efektivně předvídat a předcházet jim?
Odborníci z celého světa, včetně genetiků a imunologů, na tyto otázky stále hledají odpovědi. Co však víme s jistotou, je to, že kombinace dědičnosti a prostředí hraje v případě alergií zásadní roli – a že i dvě naprosto identická dvojčata mohou mít zcela odlišné zkušenosti s alergiemi.
Dvojčata tedy mohou být alergická na stejné věci – a často i jsou – ale rozhodně to není pravidlo. Vědecký výzkum ukazuje, že alergie jsou důkazem složitého propojení našich genů s tím, kde a jak žijeme.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.