Dvojčata sdílejí nejen fyzickou podobnost, ale často také podobné zdravotní sklony. Jednou z otázek, kterou si rodiče dvojčat i vědci často kladou, je, zda mají dvojčata i stejné alergie. Zní to logicky – pokud mají stejný genetický základ a často vyrůstají ve stejném prostředí, pak by jejich těla mohla reagovat stejně i na běžné alergeny. Skutečnost je ale o něco složitější.
Alergie jsou výsledkem složitého souběhu dědičných faktorů a vlivů okolního prostředí. Imunitní systém každého člověka je vybaven pro boj s nebezpečnými vetřelci v těle, ale u alergiků dochází k chybné identifikaci – tělo považuje jinak neškodnou látku, jako je pyl, potraviny nebo zvířecí srst, za nebezpečí. Tato reakce vyvolává tvorbu protilátek a následné nepříjemné příznaky, jako je rýma, kýchání, slzení očí nebo v horších případech anafylaktický šok.
Studie ukazují, že u dvojčat je vyšší pravděpodobnost výskytu stejných alergií, zejména pokud jde o jednovaječná dvojčata, která sdílejí 100 % své DNA. Naproti tomu dvojvaječná dvojčata mají genetickou podobnost přibližně 50 %, podobně jako běžní sourozenci. Australská studie například zjistila, že 60 až 70 procent dvojčat sdílelo stejné alergie na složky životního prostředí – a jednovaječná dvojčata byla v tomto směru ještě více sladěná než dvojvaječná.
Při zkoumání konkrétněji potravinových alergií, zejména na arašídy, se ukázalo, že jednovaječná dvojčata častěji trpí stejnou alergií než ta dvojvaječná. Tento rozdíl potvrzuje, jak významnou roli hraje genetika. Pokud má například rodič nebo sourozenec alergii na arašídy, pravděpodobnost, že ji bude mít i další člen rodiny, se zvyšuje až sedminásobně.
Na druhé straně ale nejsou genetické předpoklady jediným faktorem. Velkou roli hraje také prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Děti žijící na venkově nebo na farmách, které přicházejí do styku s větší škálou bakterií a mikroorganismů, mají podle studií nižší pravděpodobnost rozvoje alergií než ty, které vyrůstají ve městech. Svou roli hraje i vystavení cigaretovému kouři, počet sourozenců nebo kontakt s domácími mazlíčky v raném věku.
Zajímavý je i tzv. „hygienická hypotéza“, která tvrdí, že moderní společnost je až příliš sterilní. Nedostatek kontaktu s přirozenými mikroorganismy může vést k tomu, že imunitní systém začne reagovat na neškodné látky, jako by byly nebezpečné.
Rovněž časné zavádění potravin do dětské stravy může ovlivnit riziko alergií. Odborníci doporučují vystavení dětského organismu potenciálně alergenním potravinám v raném věku jako prevenci proti pozdějším alergickým reakcím.
Jinými slovy, pokud jsou dvojčata vychovávána společně ve stejném prostředí, šance na výskyt shodných alergií se zvyšuje. Ovšem pokud by byla dvojčata po narození rozdělena a vyrůstala v naprosto odlišných podmínkách – například jedno na farmě se zvířaty a druhé ve městě s vysokým znečištěním ovzduší – jejich imunitní systémy by se mohly vyvíjet odlišně, a tím by se zvýšila šance, že jejich alergie budou různé nebo se u jednoho vůbec nevyvinou.
Dnes již víme, že určité typy alergií, jako jsou například reakce na potraviny, hmyz nebo pyl, mohou být do značné míry ovlivněny genetikou. Ale nelze opomenout ani vlivy životního stylu a prostředí – ty totiž mohou rozhodnout, zda se daná genetická predispozice skutečně projeví.
Přestože věda udělala velký pokrok v porozumění alergiím, zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Proč například někteří lidé s genetickou predispozicí nikdy alergii nerozvinou, zatímco jiní ano? A jak lze tyto reakce efektivně předvídat a předcházet jim?
Odborníci z celého světa, včetně genetiků a imunologů, na tyto otázky stále hledají odpovědi. Co však víme s jistotou, je to, že kombinace dědičnosti a prostředí hraje v případě alergií zásadní roli – a že i dvě naprosto identická dvojčata mohou mít zcela odlišné zkušenosti s alergiemi.
Dvojčata tedy mohou být alergická na stejné věci – a často i jsou – ale rozhodně to není pravidlo. Vědecký výzkum ukazuje, že alergie jsou důkazem složitého propojení našich genů s tím, kde a jak žijeme.
Demokratická republika Kongo čelí historicky nejrychleji se šířící epidemii eboly na svém území. Podle nejnovějších vládních údajů si nákaza vyžádala již přes dva tisíce lidských životů, přičemž celkový počet potvrzených případů přesáhl hranici čtyř tisíc. Zdravotnické úřady i mezinárodní organizace svádějí boj s časem, který výrazně komplikují ozbrojené konflikty s rebely, špatně přístupný terén i stávky zdravotníků.
Nadcházející úplné zatmění Slunce vyvolalo v Evropě obrovský turistický zájem, který se výrazně promítl do cen ubytování. Stovky tisíc lidí míří do oblastí s nejlepším výhledem na tento vzácný astronomický úkaz, přičemž největší nápor zaznamenávají vyhledávané lokality na Islandu a ve Španělsku. Právě tam ceny hotelových pokojů vyletěly na mnohonásobek běžných částek.
Francouzská jaderná elektrárna Gravelines na severu země se potýká s neobvyklým a opakujícím se problémem. Obrovská hejna medúz u pobřeží Severního moře ucpala čerpací systémy zařízeni, což provozovatele prinutilo k dočasnému odstavení části reaktorů. K přesně stejné situaci přitom na stejném místě došlo na den přesně i v loňském roce.
Zastaralá elektrická síť v Řecku stojí podle dosavadních výsledků vyšetřování za většinou nejničivějších požárů, které v zemi v poslední době vzplály. Přestože technické poruchy na elektrickém vedení tvoří pouze malé procento z celkového počtu vzniklých požárů, jiskry ze sítě většinou vznikají za extrémních povětrnostních podmínek, jako je silný vítr spojený s vysokou spotřebou elektřiny. Takto vzniklé požáry se pak šíří mimořádně rychle a způsobují nejrozsáhlejší škody.
Lotyšské bezpečnostní složky odhalily podzemní tunel na hranici s Běloruskem, který sloužil k nelegálnímu přechodu do Evropské unie.
Mimořádně horké letní počasí a přetrvávající sucho v letošním roce zásadním způsobem zasahují evropskou ekonomiku. Podle nejnovější analýzy finančního ústavu Triodos Bank mohou hospodářské škody v Evropské unii dosáhnout přibližně 180 miliard eur, což odpovídá zhruba jednomu procentu hrubého domácího produktu. Tímto výpadkem by se prakticky vymazal veškerý celoroční hospodářský růst, který unijní ekonomika pro tento rok očekávala.
Americký prezident Donald Trump veřejně podpořil předsedu Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) Gianniho Infantina a varoval, že jeho případné odvolání z čela světového fotbalu by bylo obrovskou chybou. Infantino se dostal pod drtivý tlak ze strany fotbalových funkcionářů i veřejnosti po neúspěšném a kontroverzním záměru prodat část komerčních práv na mistrovství světa soukromým investorům.
Spojené státy a Írán se ocitly v další fázi ostrého rétorického i vojenského střetu, jehož centrem je strategicky klíčový Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že americké námořnictvo úspěšně vyčistilo celou vodní cestu od námořních min a získalo nad ní absolutní kontrolu. Z Oválné pracovny vzkázal, že průliv je opět otevřený a pod stoprocentním dohledem Spojených států. Tento krok má garantovat bezpečnost tranzitních tras, přes které proudí podstatná část světové ropy.
Experti na infekční onemocnění vnímají každodenní hygienická rizika zcela jinak než běžná populace. Odborníci pro magazín Time upozorňují, že to, co lidem připadá odpudivé, nemusí nezbytně představovat reálnou hrozbu pro lidské zdraví. Zatímco veřejnost často podléhá obavám z mikrobů na nečekaných místech, epidemiologové doporučují rozlišovat mezi pouhou špínou a skutečnými zdroji nákazy, což může lidem ušetřit spoustu zbytečného stresu.
Česko má před sebou měsíc charakterizovaný pokračujícími vysokými teplotami a přetrvávajícím nedostatkem srážek. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu meteorologů se teplá vlna z uplynulých dvou týdnů promítne i do nadcházejících dnů a nadprůměrné hodnoty se udrží až do konce první zářijové dekády.
Pohled na pondělní dění v Bílém domě ukazuje, jak dramaticky se mění styl výkonu prezidentského úřadu ve Spojených státech. Akce a prohlášení Donalda Trumpa během jediného dne by podle analýzy CNN u kteréhokoli z jeho předchůdců vyvolaly skandál historických rozměrů. Místo toho jsme svědky systematického naplňování Trumpovy vize neomezené prezidentské moci, při níž jsou obcházeny tradiční demokratické instituce a prostor dostává čistý populismus. Neustálá smršť nečekaných rozhodnutí a kontroverzních kroků přitom působí jako záměrná strategie, která má veřejnost zahltit a odvést její pozornost od hlubokých systémových změn.
Generální ředitelé významných technologických společností stále častěji uvažují o tom, do jaké míry by v budoucnu mohla umělá inteligence nahradit vrcholové vedení firem. Šéf společnosti OpenAI Sam Altman se v podcastu Conversations with Tyler z podzimu roku 2025 nechal slyšet, že by považoval za osobní nezdar, pokud by jeho organizace nebyla první velkou korporací řízenou algoritmy. S obdobnými vizemi pracují i další vlivné osobnosti oboru, jako je zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg, který již zahájil testování virtuálních asistentů určených k částečné automatizaci své vlastní manažerské agendy.