Jak moc jsou si dvojčata podobná? Nová studia odpověděla na otázku, která pálí rodiče i lékaře

Alergie jsou výsledkem složitého souběhu dědičných faktorů a vlivů okolního prostředí. Imunitní systém každého člověka je vybaven pro boj s nebezpečnými vetřelci v těle, ale u alergiků dochází k chybné identifikaci – tělo považuje jinak neškodnou látku, jako je pyl, potraviny nebo zvířecí srst, za nebezpečí. Tato reakce vyvolává tvorbu protilátek a následné nepříjemné příznaky, jako je rýma, kýchání, slzení očí nebo v horších případech anafylaktický šok.

Studie ukazují, že u dvojčat je vyšší pravděpodobnost výskytu stejných alergií, zejména pokud jde o jednovaječná dvojčata, která sdílejí 100 % své DNA. Naproti tomu dvojvaječná dvojčata mají genetickou podobnost přibližně 50 %, podobně jako běžní sourozenci. Australská studie například zjistila, že 60 až 70 procent dvojčat sdílelo stejné alergie na složky životního prostředí – a jednovaječná dvojčata byla v tomto směru ještě více sladěná než dvojvaječná.

Při zkoumání konkrétněji potravinových alergií, zejména na arašídy, se ukázalo, že jednovaječná dvojčata častěji trpí stejnou alergií než ta dvojvaječná. Tento rozdíl potvrzuje, jak významnou roli hraje genetika. Pokud má například rodič nebo sourozenec alergii na arašídy, pravděpodobnost, že ji bude mít i další člen rodiny, se zvyšuje až sedminásobně.

Na druhé straně ale nejsou genetické předpoklady jediným faktorem. Velkou roli hraje také prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Děti žijící na venkově nebo na farmách, které přicházejí do styku s větší škálou bakterií a mikroorganismů, mají podle studií nižší pravděpodobnost rozvoje alergií než ty, které vyrůstají ve městech. Svou roli hraje i vystavení cigaretovému kouři, počet sourozenců nebo kontakt s domácími mazlíčky v raném věku.

Zajímavý je i tzv. „hygienická hypotéza“, která tvrdí, že moderní společnost je až příliš sterilní. Nedostatek kontaktu s přirozenými mikroorganismy může vést k tomu, že imunitní systém začne reagovat na neškodné látky, jako by byly nebezpečné.

Rovněž časné zavádění potravin do dětské stravy může ovlivnit riziko alergií. Odborníci doporučují vystavení dětského organismu potenciálně alergenním potravinám v raném věku jako prevenci proti pozdějším alergickým reakcím.

Jinými slovy, pokud jsou dvojčata vychovávána společně ve stejném prostředí, šance na výskyt shodných alergií se zvyšuje. Ovšem pokud by byla dvojčata po narození rozdělena a vyrůstala v naprosto odlišných podmínkách – například jedno na farmě se zvířaty a druhé ve městě s vysokým znečištěním ovzduší – jejich imunitní systémy by se mohly vyvíjet odlišně, a tím by se zvýšila šance, že jejich alergie budou různé nebo se u jednoho vůbec nevyvinou.

Dnes již víme, že určité typy alergií, jako jsou například reakce na potraviny, hmyz nebo pyl, mohou být do značné míry ovlivněny genetikou. Ale nelze opomenout ani vlivy životního stylu a prostředí – ty totiž mohou rozhodnout, zda se daná genetická predispozice skutečně projeví.

Přestože věda udělala velký pokrok v porozumění alergiím, zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Proč například někteří lidé s genetickou predispozicí nikdy alergii nerozvinou, zatímco jiní ano? A jak lze tyto reakce efektivně předvídat a předcházet jim?

Odborníci z celého světa, včetně genetiků a imunologů, na tyto otázky stále hledají odpovědi. Co však víme s jistotou, je to, že kombinace dědičnosti a prostředí hraje v případě alergií zásadní roli – a že i dvě naprosto identická dvojčata mohou mít zcela odlišné zkušenosti s alergiemi.

Dvojčata tedy mohou být alergická na stejné věci – a často i jsou – ale rozhodně to není pravidlo. Vědecký výzkum ukazuje, že alergie jsou důkazem složitého propojení našich genů s tím, kde a jak žijeme.