Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí opět ukázal, že Spojené státy americké a jejich prezident Donald Trump nejsou pro něj při rozhodování o budoucnosti války na Ukrajině klíčoví. Ať už šlo o místo, čas či obsah jeho rozhovoru s Trumpem, vše podle CNN působilo dojmem, že Putin si hraje podle vlastních pravidel a amerického prezidenta používá jen jako nástroj k dosažení svých cílů.
Putin se k telefonátu s Trumpem připojil z hudební školy v Soči – místa symbolického klidu a vzdáleného od jakékoli válečné reality. Během hovoru zopakoval starý narativ o údajných „kořenech konfliktu“, tedy o rozšiřování NATO, které mělo podle něj přispět k vypuknutí války. Tím dal jasně najevo, že o skutečné příměří nestojí, dokud nebude dosaženo jeho požadavků.
Jen několik hodin před tímto telefonátem zazněla v USA slova, která Putin pravděpodobně vnímal jako vítězství. Viceprezident JD Vance prohlásil: „To není naše válka.“ Tato slova naznačila, že Spojené státy by se mohly zcela stáhnout z konfliktu, ať už z hlediska diplomacie nebo vojenské pomoci. Takový krok by Kreml vnímal jako splnění snu – bez jakékoli ústupky z vlastní strany.
Po telefonátu Trump nepůsobil jako muž, který by se snažil mír zprostředkovat. Ještě před pěti dny se pasoval do role prostředníka mezi Putinem a Zelenským, chtěl pořádat mírové jednání v Turecku. Nyní pouze konstatoval, že Rusko a Ukrajina „musí mluvit mezi sebou“ a dokonce navrhl, že by se jednání mohlo přesunout do Vatikánu – k sídlu nového amerického papeže Lva XIV. Spojené státy tak naznačily ochotu předat otěže v jednáních jiným.
Putin si tímto postojem Trumpa potvrdil, že jeho strategie se vyplácí. Po třech letech války je jasné, že Kreml konflikt vnímá jako boj proti celému NATO, nejen proti Ukrajině. Trumpovo prezidentství vnímá jako příležitost vyjednat zmírnění sankcí, ale nemění to nic na základním cíli: znovu získat dominanci v postsovětském prostoru. Kreml nemůže připustit porážku – nejen z ideologických, ale i z mocenských důvodů.
Možnosti Spojených států, jak ovlivnit vývoj situace, jsou omezené. Trump sice uvažoval o sekundárních sankcích proti zemím obchodujícím s Ruskem, například Indii a Číně, ale to by vyvolalo nové napětí s partnery, se kterými právě obnovil vztahy. Opačný přístup – zmírnění sankcí – by zase narazil na odpor evropských spojenců. A bez Evropy by žádná úleva neměla efekt.
Jakékoli další kroky USA vůči Rusku by znamenaly, že Trump jde ve své tvrdosti dále než jeho předchůdce Joe Biden, což zcela odporuje jeho „America First“ filozofii. A hlavně – znamenalo by to hlubší zapojení do války, u které zatím neexistuje žádný reálný plán, jak ji ukončit, pokud nedojde ke kolapsu jedné ze stran nebo zásadní změně jejich vedení.
Z pohledu Evropy je rok 2025 obzvlášť temný. Její strategie je postavena na jednotě NATO a víře, že Rusko ustoupí jen pod nátlakem. Ukrajina nemá žádný manévrovací prostor – musí bojovat dál. Oproti tomu Trump se domnívá, že konflikt nemá ekonomickou návratnost. Vidí v něm jen nekonečné výdaje a žádný zisk.
Putin na druhé straně nehodlá nic kupovat – jeho cílem je dobýt a ovládnout. Trump nemá co nabídnout, kromě opuštění tradičních spojenců. A neexistuje scénář, ve kterém by oba mohli „vyhrát“ bez ztráty své prestiže.
Americké globální vedení bylo po desetiletí založeno na podpoře spojenců, měkké síle a vojenské dominanci. Spojené státy díky tomu zůstávají nejsilnější ekonomikou a dolarem jako světovou měnou. Trump však tuto roli přehodnocuje – a nyní zřejmě pochopil, že Putin jeho přátelství ani schválení nehledá. A tak ustoupil.
Pokud tomu tak opravdu je, pak Spojené státy právě udělaly krok zpět z pozice hlavního světového hráče. Přiznaly omezení svého vlivu a odevzdaly budoucnost nejdůležitějšího mírového jednání od druhé světové války do rukou Vatikánu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
