Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí opět ukázal, že Spojené státy americké a jejich prezident Donald Trump nejsou pro něj při rozhodování o budoucnosti války na Ukrajině klíčoví. Ať už šlo o místo, čas či obsah jeho rozhovoru s Trumpem, vše podle CNN působilo dojmem, že Putin si hraje podle vlastních pravidel a amerického prezidenta používá jen jako nástroj k dosažení svých cílů.
Putin se k telefonátu s Trumpem připojil z hudební školy v Soči – místa symbolického klidu a vzdáleného od jakékoli válečné reality. Během hovoru zopakoval starý narativ o údajných „kořenech konfliktu“, tedy o rozšiřování NATO, které mělo podle něj přispět k vypuknutí války. Tím dal jasně najevo, že o skutečné příměří nestojí, dokud nebude dosaženo jeho požadavků.
Jen několik hodin před tímto telefonátem zazněla v USA slova, která Putin pravděpodobně vnímal jako vítězství. Viceprezident JD Vance prohlásil: „To není naše válka.“ Tato slova naznačila, že Spojené státy by se mohly zcela stáhnout z konfliktu, ať už z hlediska diplomacie nebo vojenské pomoci. Takový krok by Kreml vnímal jako splnění snu – bez jakékoli ústupky z vlastní strany.
Po telefonátu Trump nepůsobil jako muž, který by se snažil mír zprostředkovat. Ještě před pěti dny se pasoval do role prostředníka mezi Putinem a Zelenským, chtěl pořádat mírové jednání v Turecku. Nyní pouze konstatoval, že Rusko a Ukrajina „musí mluvit mezi sebou“ a dokonce navrhl, že by se jednání mohlo přesunout do Vatikánu – k sídlu nového amerického papeže Lva XIV. Spojené státy tak naznačily ochotu předat otěže v jednáních jiným.
Putin si tímto postojem Trumpa potvrdil, že jeho strategie se vyplácí. Po třech letech války je jasné, že Kreml konflikt vnímá jako boj proti celému NATO, nejen proti Ukrajině. Trumpovo prezidentství vnímá jako příležitost vyjednat zmírnění sankcí, ale nemění to nic na základním cíli: znovu získat dominanci v postsovětském prostoru. Kreml nemůže připustit porážku – nejen z ideologických, ale i z mocenských důvodů.
Možnosti Spojených států, jak ovlivnit vývoj situace, jsou omezené. Trump sice uvažoval o sekundárních sankcích proti zemím obchodujícím s Ruskem, například Indii a Číně, ale to by vyvolalo nové napětí s partnery, se kterými právě obnovil vztahy. Opačný přístup – zmírnění sankcí – by zase narazil na odpor evropských spojenců. A bez Evropy by žádná úleva neměla efekt.
Jakékoli další kroky USA vůči Rusku by znamenaly, že Trump jde ve své tvrdosti dále než jeho předchůdce Joe Biden, což zcela odporuje jeho „America First“ filozofii. A hlavně – znamenalo by to hlubší zapojení do války, u které zatím neexistuje žádný reálný plán, jak ji ukončit, pokud nedojde ke kolapsu jedné ze stran nebo zásadní změně jejich vedení.
Z pohledu Evropy je rok 2025 obzvlášť temný. Její strategie je postavena na jednotě NATO a víře, že Rusko ustoupí jen pod nátlakem. Ukrajina nemá žádný manévrovací prostor – musí bojovat dál. Oproti tomu Trump se domnívá, že konflikt nemá ekonomickou návratnost. Vidí v něm jen nekonečné výdaje a žádný zisk.
Putin na druhé straně nehodlá nic kupovat – jeho cílem je dobýt a ovládnout. Trump nemá co nabídnout, kromě opuštění tradičních spojenců. A neexistuje scénář, ve kterém by oba mohli „vyhrát“ bez ztráty své prestiže.
Americké globální vedení bylo po desetiletí založeno na podpoře spojenců, měkké síle a vojenské dominanci. Spojené státy díky tomu zůstávají nejsilnější ekonomikou a dolarem jako světovou měnou. Trump však tuto roli přehodnocuje – a nyní zřejmě pochopil, že Putin jeho přátelství ani schválení nehledá. A tak ustoupil.
Pokud tomu tak opravdu je, pak Spojené státy právě udělaly krok zpět z pozice hlavního světového hráče. Přiznaly omezení svého vlivu a odevzdaly budoucnost nejdůležitějšího mírového jednání od druhé světové války do rukou Vatikánu.
Evropská unie se chce stát globálním lídrem v ochraně dětí před negativními dopady sociálních sítí. Podle dokumentu, který získal server Politico, se několik členských států v čele s Řeckem, Francií a Španělskem připojilo k iniciativě, jež by mohla vést k přijetí celoevropských pravidel pro omezení přístupu dětí na platformy jako TikTok, Instagram či Snapchat.
V luxusní čtvrti u Madridu došlo v úterý ráno k závažné události, která okamžitě vzbudila mezinárodní pozornost. Podle informací serveru The Guardian byl právě zde zastřelen bývalý ukrajinský politik a právník Andrij Portnov. K útoku došlo před prestižní American School of Madrid v obci Pozuelo de Alarcón. Zatím neidentifikovaný střelec, nebo více střelců, Portnova zasáhl smrtelně v 9:15 místního času.
Personalizovaná medicína už není hudbou budoucnosti – stala se realitou, která zásadně proměňuje způsob, jakým léčíme rakovinu. Jednou z nejslibnějších technologií této nové éry je terapie CAR-T, která využívá geneticky upravené buňky imunitního systému k cílenému útoku na nádorové buňky. Jak ale přesně tato průlomová metoda funguje a proč je kolem ní tolik nadšení?
Na východním křídle Evropy vyrůstají dvě nové vojenské mocnosti – Polsko a Ukrajina. Spolu s odhodlaně se probouzejícím Německem mohou vytvořit bezpečnostní štít, který přinutí Moskvu, aby si každou agresivní akci rozmyslela ne dvakrát, ale stokrát. Z Evropy se může do pár let stát nedobytná pevnost, pokud bude existovat politická vůle. A ta se postupně probouzí.
Zatímco na první pohled mohou mohutnější mořské vlny působit jako malebný přírodní úkaz nebo výzva pro surfaře, vědci bijí na poplach. Vlny v jižním oceánu – jednom z nejméně dotčených, ale zároveň nejmocnějších oceánských pásem na planetě – jsou podle nových výzkumů vyšší, silnější a rychlejší než kdy dříve. A co víc, jejich energie se šíří do všech světových oceánů a má vážné dopady na pobřežní oblasti i globální ekonomiku.
Evropská komise plánuje zavést nový manipulační poplatek za zásilky ze zemí mimo EU, které proudí na kontinent především prostřednictvím e-shopů Temu a Shein. Cílem opatření je čelit záplavě levných balíků, která podle Bruselu nejen podkopává evropské výrobce, ale také přináší problémy v oblasti bezpečnosti, kontroly kvality a životního prostředí.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico nehodlá vzdát. Jak potvrdil jeho důvěrník a dřívější ministr kultury Vladimir Medinskij, Rusko je připraveno bojovat s Ukrajinou tak dlouho, jak to bude nutné – třeba i navždy. Signály z Moskvy jsou jednoznačné: příměří nebude. A pokud ano, pak jen za podmínek, které by znamenaly de facto kapitulaci Kyjeva.
Zástupy lidí proudily od úterního dopoledne do pražského Rudolfina, aby se rozloučili s Jiřím Bartoškou. Přítomní měli možnost zanechat vzkaz v kondolenční knize, která bude následně předána rodině zesnulého herce. Co bylo nejčastěji zmiňováno?
Poprvé se Dagmar Patrasová ozvala z psychiatrické léčebny, kde se už déle než týden snaží dostat z problémů, které ji potkaly po dubnové smrti milované dcery Aničky, která podlehla zákeřné rakovině.
Až na závěr skupinové fáze zaznamenali Češi první porážku na letošním mistrovství světa v hokeji ve Švédsku a Dánsku. Má to neblahé důsledky. Národní tým končí ve skupině až na třetím místě a ve čtvrtfinále ho čeká konfrontace s jedním z favoritů turnaje. O soupeři ve čtvrtečním duelu bude jasno po úterních večerních duelech.
Jiřího Bartošku si všichni budou pamatovat zejména jako skvělého herce a dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu. Bartoška ale také řadu let namlouval populární televizní cestopis. Navzdory špatné predispozici.
Velmi smutnou zprávu v pondělí oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ve věku 48 let tragicky zahynul meteorolog Jan Šrámek, jehož mohli znát i televizní diváci z České televize.
