Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí opět ukázal, že Spojené státy americké a jejich prezident Donald Trump nejsou pro něj při rozhodování o budoucnosti války na Ukrajině klíčoví. Ať už šlo o místo, čas či obsah jeho rozhovoru s Trumpem, vše podle CNN působilo dojmem, že Putin si hraje podle vlastních pravidel a amerického prezidenta používá jen jako nástroj k dosažení svých cílů.
Putin se k telefonátu s Trumpem připojil z hudební školy v Soči – místa symbolického klidu a vzdáleného od jakékoli válečné reality. Během hovoru zopakoval starý narativ o údajných „kořenech konfliktu“, tedy o rozšiřování NATO, které mělo podle něj přispět k vypuknutí války. Tím dal jasně najevo, že o skutečné příměří nestojí, dokud nebude dosaženo jeho požadavků.
Jen několik hodin před tímto telefonátem zazněla v USA slova, která Putin pravděpodobně vnímal jako vítězství. Viceprezident JD Vance prohlásil: „To není naše válka.“ Tato slova naznačila, že Spojené státy by se mohly zcela stáhnout z konfliktu, ať už z hlediska diplomacie nebo vojenské pomoci. Takový krok by Kreml vnímal jako splnění snu – bez jakékoli ústupky z vlastní strany.
Po telefonátu Trump nepůsobil jako muž, který by se snažil mír zprostředkovat. Ještě před pěti dny se pasoval do role prostředníka mezi Putinem a Zelenským, chtěl pořádat mírové jednání v Turecku. Nyní pouze konstatoval, že Rusko a Ukrajina „musí mluvit mezi sebou“ a dokonce navrhl, že by se jednání mohlo přesunout do Vatikánu – k sídlu nového amerického papeže Lva XIV. Spojené státy tak naznačily ochotu předat otěže v jednáních jiným.
Putin si tímto postojem Trumpa potvrdil, že jeho strategie se vyplácí. Po třech letech války je jasné, že Kreml konflikt vnímá jako boj proti celému NATO, nejen proti Ukrajině. Trumpovo prezidentství vnímá jako příležitost vyjednat zmírnění sankcí, ale nemění to nic na základním cíli: znovu získat dominanci v postsovětském prostoru. Kreml nemůže připustit porážku – nejen z ideologických, ale i z mocenských důvodů.
Možnosti Spojených států, jak ovlivnit vývoj situace, jsou omezené. Trump sice uvažoval o sekundárních sankcích proti zemím obchodujícím s Ruskem, například Indii a Číně, ale to by vyvolalo nové napětí s partnery, se kterými právě obnovil vztahy. Opačný přístup – zmírnění sankcí – by zase narazil na odpor evropských spojenců. A bez Evropy by žádná úleva neměla efekt.
Jakékoli další kroky USA vůči Rusku by znamenaly, že Trump jde ve své tvrdosti dále než jeho předchůdce Joe Biden, což zcela odporuje jeho „America First“ filozofii. A hlavně – znamenalo by to hlubší zapojení do války, u které zatím neexistuje žádný reálný plán, jak ji ukončit, pokud nedojde ke kolapsu jedné ze stran nebo zásadní změně jejich vedení.
Z pohledu Evropy je rok 2025 obzvlášť temný. Její strategie je postavena na jednotě NATO a víře, že Rusko ustoupí jen pod nátlakem. Ukrajina nemá žádný manévrovací prostor – musí bojovat dál. Oproti tomu Trump se domnívá, že konflikt nemá ekonomickou návratnost. Vidí v něm jen nekonečné výdaje a žádný zisk.
Putin na druhé straně nehodlá nic kupovat – jeho cílem je dobýt a ovládnout. Trump nemá co nabídnout, kromě opuštění tradičních spojenců. A neexistuje scénář, ve kterém by oba mohli „vyhrát“ bez ztráty své prestiže.
Americké globální vedení bylo po desetiletí založeno na podpoře spojenců, měkké síle a vojenské dominanci. Spojené státy díky tomu zůstávají nejsilnější ekonomikou a dolarem jako světovou měnou. Trump však tuto roli přehodnocuje – a nyní zřejmě pochopil, že Putin jeho přátelství ani schválení nehledá. A tak ustoupil.
Pokud tomu tak opravdu je, pak Spojené státy právě udělaly krok zpět z pozice hlavního světového hráče. Přiznaly omezení svého vlivu a odevzdaly budoucnost nejdůležitějšího mírového jednání od druhé světové války do rukou Vatikánu.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
