Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí opět ukázal, že Spojené státy americké a jejich prezident Donald Trump nejsou pro něj při rozhodování o budoucnosti války na Ukrajině klíčoví. Ať už šlo o místo, čas či obsah jeho rozhovoru s Trumpem, vše podle CNN působilo dojmem, že Putin si hraje podle vlastních pravidel a amerického prezidenta používá jen jako nástroj k dosažení svých cílů.
Putin se k telefonátu s Trumpem připojil z hudební školy v Soči – místa symbolického klidu a vzdáleného od jakékoli válečné reality. Během hovoru zopakoval starý narativ o údajných „kořenech konfliktu“, tedy o rozšiřování NATO, které mělo podle něj přispět k vypuknutí války. Tím dal jasně najevo, že o skutečné příměří nestojí, dokud nebude dosaženo jeho požadavků.
Jen několik hodin před tímto telefonátem zazněla v USA slova, která Putin pravděpodobně vnímal jako vítězství. Viceprezident JD Vance prohlásil: „To není naše válka.“ Tato slova naznačila, že Spojené státy by se mohly zcela stáhnout z konfliktu, ať už z hlediska diplomacie nebo vojenské pomoci. Takový krok by Kreml vnímal jako splnění snu – bez jakékoli ústupky z vlastní strany.
Po telefonátu Trump nepůsobil jako muž, který by se snažil mír zprostředkovat. Ještě před pěti dny se pasoval do role prostředníka mezi Putinem a Zelenským, chtěl pořádat mírové jednání v Turecku. Nyní pouze konstatoval, že Rusko a Ukrajina „musí mluvit mezi sebou“ a dokonce navrhl, že by se jednání mohlo přesunout do Vatikánu – k sídlu nového amerického papeže Lva XIV. Spojené státy tak naznačily ochotu předat otěže v jednáních jiným.
Putin si tímto postojem Trumpa potvrdil, že jeho strategie se vyplácí. Po třech letech války je jasné, že Kreml konflikt vnímá jako boj proti celému NATO, nejen proti Ukrajině. Trumpovo prezidentství vnímá jako příležitost vyjednat zmírnění sankcí, ale nemění to nic na základním cíli: znovu získat dominanci v postsovětském prostoru. Kreml nemůže připustit porážku – nejen z ideologických, ale i z mocenských důvodů.
Možnosti Spojených států, jak ovlivnit vývoj situace, jsou omezené. Trump sice uvažoval o sekundárních sankcích proti zemím obchodujícím s Ruskem, například Indii a Číně, ale to by vyvolalo nové napětí s partnery, se kterými právě obnovil vztahy. Opačný přístup – zmírnění sankcí – by zase narazil na odpor evropských spojenců. A bez Evropy by žádná úleva neměla efekt.
Jakékoli další kroky USA vůči Rusku by znamenaly, že Trump jde ve své tvrdosti dále než jeho předchůdce Joe Biden, což zcela odporuje jeho „America First“ filozofii. A hlavně – znamenalo by to hlubší zapojení do války, u které zatím neexistuje žádný reálný plán, jak ji ukončit, pokud nedojde ke kolapsu jedné ze stran nebo zásadní změně jejich vedení.
Z pohledu Evropy je rok 2025 obzvlášť temný. Její strategie je postavena na jednotě NATO a víře, že Rusko ustoupí jen pod nátlakem. Ukrajina nemá žádný manévrovací prostor – musí bojovat dál. Oproti tomu Trump se domnívá, že konflikt nemá ekonomickou návratnost. Vidí v něm jen nekonečné výdaje a žádný zisk.
Putin na druhé straně nehodlá nic kupovat – jeho cílem je dobýt a ovládnout. Trump nemá co nabídnout, kromě opuštění tradičních spojenců. A neexistuje scénář, ve kterém by oba mohli „vyhrát“ bez ztráty své prestiže.
Americké globální vedení bylo po desetiletí založeno na podpoře spojenců, měkké síle a vojenské dominanci. Spojené státy díky tomu zůstávají nejsilnější ekonomikou a dolarem jako světovou měnou. Trump však tuto roli přehodnocuje – a nyní zřejmě pochopil, že Putin jeho přátelství ani schválení nehledá. A tak ustoupil.
Pokud tomu tak opravdu je, pak Spojené státy právě udělaly krok zpět z pozice hlavního světového hráče. Přiznaly omezení svého vlivu a odevzdaly budoucnost nejdůležitějšího mírového jednání od druhé světové války do rukou Vatikánu.
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Šest lidí zemřelo a desítky dalších, včetně těhotné ženy, byly zraněny při střeleckém útoku v Jeruzalémě. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar potvrdil, že dva palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce.
Podle ministra financí Scotta Bessenta by Spojené státy musely vrátit asi polovinu vybraných cel, pokud by Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci při jejich uvalení. Tento verdikt by byl pro státní pokladnu „hrozný“, ale pokud ho soud vynese, bude se muset respektovat. Prezidentova administrativa má však k dispozici i jiné možnosti, jak cla uvalit, i když by tím mohla ztratit svou vyjednávací pozici.
Odborníci se domnívají, že Čína by se mohla namísto invaze na Tchaj-wan uchýlit k dlouhodobé blokádě, aby ostrov donutila ke kapitulaci. Tento přístup, známý jako lianhe fengkong, neboli „společná blokáda“, by efektivně odřízl ostrov od zbytku světa.
Španělský premiér Pedro Sánchez označil reakci Evropy na válku v Gaze za naprosté selhání. Upozornil, že dvojí metr, který západní svět uplatňuje ve vztahu k Ukrajině a Gaze, podrývá jeho globální důvěryhodnost. Podle něj je současná situace v Gaze jedním z nejtemnějších období mezinárodních vztahů v 21. století.
Politické klima ve Spojených státech se s příchodem podzimu vyhrocuje. Prezident Donald Trump si upevňuje svou moc, často na hraně ústavnosti, a opoziční demokraté se snaží přijít s efektivní strategií, jak se mu postavit. Vládní administrativa se prezentuje nekompromisním tónem, což se projevuje v řadě opatření. Příkladem je hrozba vyslání Národní gardy do měst řízených demokraty, zrychlování deportací a propouštění vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
