V ruské pohraniční oblasti panuje chaos, jak ukazuje nový záznam zachycený ukrajinským projektem „Chci žít“ (Хочу жить). Interceptovaný telefonní hovor mezi ruským vojákem a ženou z Bělgorodské oblasti odhaluje naprostý rozklad kázně, strachu z nasazení do bojů, nevyplácení slibovaných finančních odměn a agresivní chování opilých vojáků vůči civilistům.
Záznam zveřejněný 16. května podle webu Kyiv Independent ukazuje, jak si ruský voják stěžuje na to, že armáda nedodržuje finanční sliby. Podle jeho slov jsou výplaty nepravidelné a výrazně nižší, než bylo slíbeno. „Žádnej plat, vůbec nic,“ říká rozhořčeně. „Přišlo jednou 29 tisíc, pak 15, potom 37 – a tím to hasne.“
Zvláště rozčileně komentuje, že nedostává žádné příplatky za nasazení v bojových oblastech. Zmíněný „Kurský bonus“ ani další příspěvky nikdy neviděl. V jeho slovech je však zřetelný ještě hlubší strach: „Hlavně ať nás odtud nikam neposílají,“ říká s obavami, že by mohl být přeložen na ještě nebezpečnější frontu.
Nejznepokojivější část hovoru se však týká chování vojáků v civilním prostředí. Podle ženy, se kterou hovořil, se opilí vojáci zcela vymkli kontrole a po vesnici Bubnovo jezdí opakovaně v tancích za účelem získání vodky. „Každej den tady jezdí tanky za vodkou, sakra,“ říká žena. „Ožrali se a hledali ženský v Bubnovu. Chtěli mladý holky… lidi křičeli o pomoc!“
Popisuje situaci jako bezútěšnou, přičemž místní obyvatelé jsou vystrašení a bezmocní. Vojáci prý působí jako zcela nekontrolovatelná síla, která si dělá, co chce. „Jsou opilí, jezdí po vesnici, potulují se, perou se přímo před lidma. Minulej tejden se tu ztřískali a zpívali Katyušu sborově!“
Ukrajinský projekt „Chci žít“ slouží jako kontaktní bod pro ruské a běloruské vojáky, kteří chtějí dezertovat nebo se vzdát. Projekt funguje pod záštitou ukrajinského ministerstva obrany a Hlavního zpravodajského ředitelství (HUR).
Záznam navíc odhaluje znepokojující rozměr ruské vojenské přítomnosti v příhraničních oblastech samotného Ruska. Nejenže vojáci selhávají ve své roli ochránců, ale obracejí se proti vlastním občanům. Hrozivý obraz opilých mužů v uniformách, jezdících v obrněncích za alkoholem a sexuálním ukojením, poukazuje na naprostý rozklad armádní disciplíny i morálních zásad.
Z hovorů vyplývá, že mnozí ruští vojáci jsou frustrovaní, unavení a demoralizovaní. Strach z fronty, nedodržování slibů, nedostatek vedení a neomezený přístup k alkoholu vytvářejí výbušnou směs, která ohrožuje jak obyvatelstvo, tak i samotnou stabilitu režimu.
Podobné případy jsou zároveň dalším důkazem, že ruská armáda čelí nejen logistickým a strategickým problémům na Ukrajině, ale i hluboké vnitřní krizi. To může mít závažné důsledky i pro budoucí vývoj konfliktu a pro ruskou společnost jako celek.
Ukrajinské tajné služby zveřejňováním těchto nahrávek cílí na demoralizaci protivníka a současně dávají mezinárodní veřejnosti nahlédnout do zákulisí ruské vojenské mašinerie. Pokud jsou tyto informace autentické, pak se jedná o vážné varování, že v některých oblastech se armáda ruské federace proměnila v neřízený a nebezpečný útvar.
V íránském hlavním městě Teheránu se zoufale modlí za déšť. Město, jehož metropolitní oblast obývá zhruba patnáct milionů lidí, se potýká s tak vážnou vodní krizí, že prezident Masoud Pezeshkian naznačil, že by obyvatelé mohli být nuceni k evakuaci. Prezident na začátku měsíce prohlásil, že pokud do prosince nezaprší, bude v Teheránu zavedeno přidělování vody. Pokud sucho potrvá, budou se muset obyvatelé „evakuovat“. Ačkoli mnozí experti považují evakuaci za nerealizovatelnou, Pezeshkianova slova odrážejí mimořádnou vážnost situace v zemi.
Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.
