V ruské pohraniční oblasti panuje chaos, jak ukazuje nový záznam zachycený ukrajinským projektem „Chci žít“ (Хочу жить). Interceptovaný telefonní hovor mezi ruským vojákem a ženou z Bělgorodské oblasti odhaluje naprostý rozklad kázně, strachu z nasazení do bojů, nevyplácení slibovaných finančních odměn a agresivní chování opilých vojáků vůči civilistům.
Záznam zveřejněný 16. května podle webu Kyiv Independent ukazuje, jak si ruský voják stěžuje na to, že armáda nedodržuje finanční sliby. Podle jeho slov jsou výplaty nepravidelné a výrazně nižší, než bylo slíbeno. „Žádnej plat, vůbec nic,“ říká rozhořčeně. „Přišlo jednou 29 tisíc, pak 15, potom 37 – a tím to hasne.“
Zvláště rozčileně komentuje, že nedostává žádné příplatky za nasazení v bojových oblastech. Zmíněný „Kurský bonus“ ani další příspěvky nikdy neviděl. V jeho slovech je však zřetelný ještě hlubší strach: „Hlavně ať nás odtud nikam neposílají,“ říká s obavami, že by mohl být přeložen na ještě nebezpečnější frontu.
Nejznepokojivější část hovoru se však týká chování vojáků v civilním prostředí. Podle ženy, se kterou hovořil, se opilí vojáci zcela vymkli kontrole a po vesnici Bubnovo jezdí opakovaně v tancích za účelem získání vodky. „Každej den tady jezdí tanky za vodkou, sakra,“ říká žena. „Ožrali se a hledali ženský v Bubnovu. Chtěli mladý holky… lidi křičeli o pomoc!“
Popisuje situaci jako bezútěšnou, přičemž místní obyvatelé jsou vystrašení a bezmocní. Vojáci prý působí jako zcela nekontrolovatelná síla, která si dělá, co chce. „Jsou opilí, jezdí po vesnici, potulují se, perou se přímo před lidma. Minulej tejden se tu ztřískali a zpívali Katyušu sborově!“
Ukrajinský projekt „Chci žít“ slouží jako kontaktní bod pro ruské a běloruské vojáky, kteří chtějí dezertovat nebo se vzdát. Projekt funguje pod záštitou ukrajinského ministerstva obrany a Hlavního zpravodajského ředitelství (HUR).
Záznam navíc odhaluje znepokojující rozměr ruské vojenské přítomnosti v příhraničních oblastech samotného Ruska. Nejenže vojáci selhávají ve své roli ochránců, ale obracejí se proti vlastním občanům. Hrozivý obraz opilých mužů v uniformách, jezdících v obrněncích za alkoholem a sexuálním ukojením, poukazuje na naprostý rozklad armádní disciplíny i morálních zásad.
Z hovorů vyplývá, že mnozí ruští vojáci jsou frustrovaní, unavení a demoralizovaní. Strach z fronty, nedodržování slibů, nedostatek vedení a neomezený přístup k alkoholu vytvářejí výbušnou směs, která ohrožuje jak obyvatelstvo, tak i samotnou stabilitu režimu.
Podobné případy jsou zároveň dalším důkazem, že ruská armáda čelí nejen logistickým a strategickým problémům na Ukrajině, ale i hluboké vnitřní krizi. To může mít závažné důsledky i pro budoucí vývoj konfliktu a pro ruskou společnost jako celek.
Ukrajinské tajné služby zveřejňováním těchto nahrávek cílí na demoralizaci protivníka a současně dávají mezinárodní veřejnosti nahlédnout do zákulisí ruské vojenské mašinerie. Pokud jsou tyto informace autentické, pak se jedná o vážné varování, že v některých oblastech se armáda ruské federace proměnila v neřízený a nebezpečný útvar.
Rodiče šestnáctiletého Adama Raina, kteří v dubnu přišli o syna, podali v Kalifornii žalobu na společnost OpenAI. Rodiče Matt a Maria Rainovi viní její chatbot ChatGPT, že jejich syna naváděl k sebevraždě. Jde o historicky první právní žalobu, která viní OpenAI z neoprávněné smrti.
Donald Trump zavedl 50% cla na většinu indického dovozu do USA. Tento krok, který je vnímán jako „obchodní embargo“ nebo „zemětřesení“, má potrestat Indii za nákup zlevněné ruské ropy.
Konflikt je přirozenou a zdravou součástí lidského života. Nemusíme se mu vyhýbat, ba naopak. Odborníci tvrdí, že řešení konfliktů je nezbytné pro prohloubení intimity, porozumění a vzájemného vztahu v rodině, mezi partnery nebo s kolegy v práci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron rázně odmítl kritiku ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který Francii obvinil, že nedělá dost pro boj s antisemitismem. Ve svém veřejně publikovaném šestistránkovém dopise Macron uvedl, že boj proti antisemitismu se nesmí „používat jako zbraň“ v konfliktu, který ovlivňuje národní soudržnost a bezpečnost Francie.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve středu varovala, že Evropská unie směřuje k „irelevanci“ na světové scéně, pokud nezmění svůj přístup. Podle Meloniové by se EU měla zaměřit na to, aby „dělala méně, ale dělala to lépe“, chce-li si udržet svou konkurenceschopnost. O svých názorech hovořila na každoročním setkání v Rimini, které je významnou událostí v italské politice.
Těžké horko a extrémní teploty, které letos zasáhly Spojené státy, připomínají Misti Leonové tragickou událost z roku 2021. Tehdy, během rekordní vlny veder v americkém státě Washington, zemřela její matka Juliana Leon. Misti se nyní snaží přivést k odpovědnosti velké ropné a plynárenské společnosti, které podle ní nesou vinu za smrt její matky.
Turecká káva je mnohem víc než jen nápoj. Je to historický rituál, který je od roku 2013 zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Její příběh se začal psát v Jemenu v 15. století, kde ji pili mystici, aby se udrželi vzhůru při nočních modlitbách. Odtud se díky osmanskému sultánovi Sulejmanovi I. dostala do Istanbulu.
Americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff prohlásil, že válka v Gaze by měla skončit „tím či oním způsobem“ do konce roku 2025. Toto optimistické prohlášení přichází v době, kdy Izrael stupňuje ofenzívu, a to i přes rostoucí mezinárodní kritiku. Od zahájení izraelské operace před téměř 700 dny zemřelo v Gaze přes 60 000 Palestinců.
Nedávné oznámení izraelských obranných sil o povolání 130 000 záložníků do plánované vojenské operace v Gaze vyvolává vážné právní otázky pro občany s dvojím občanstvím. Podle izraelského práva musí každý občan nebo stálý obyvatel absolvovat povinnou službu a následně zůstat po dobu deseti let v záloze. Dvojí občané žijící v zahraničí nejsou od této povinnosti osvobozeni a jejich případný vstup do izraelské armády, ať už dobrovolný nebo povinný, může mít právní důsledky pro ně samotné i pro jejich domovské země.
Zatímco se velká část světa těší na ochlazení po horkém létě, meteorologové se již připravují na zimu, kterou by mohl ovlivnit atmosférický jev La Niña. Podle posledních předpovědí amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) existuje více než 50% šance, že se tento jev objeví na podzim a ovlivní nadcházející zimní měsíce.
Spojené státy americké pod vedením Donalda Trumpa procházejí proměnou, která se čím dál více vymyká tradičním normám liberální demokracie. Zatímco jeho první prezidentské období bylo vnímáno jako éra excentrického, egocentrického populismu, druhý mandát se již neodehrává jen v mantinelech politického extempore, naopak stále zřetelněji vykazuje znaky systematické přestavby politického režimu.
Polsko navzdory hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje v přípravě zákona o digitální dani, který by měl vstoupit v platnost koncem roku. Cílem je, aby velké technologické společnosti, které vydělávají na polském trhu, platily daně v Polsku a přispívaly tak na rozvoj místního technologického sektoru a médií.
