V ruské pohraniční oblasti panuje chaos, jak ukazuje nový záznam zachycený ukrajinským projektem „Chci žít“ (Хочу жить). Interceptovaný telefonní hovor mezi ruským vojákem a ženou z Bělgorodské oblasti odhaluje naprostý rozklad kázně, strachu z nasazení do bojů, nevyplácení slibovaných finančních odměn a agresivní chování opilých vojáků vůči civilistům.
Záznam zveřejněný 16. května podle webu Kyiv Independent ukazuje, jak si ruský voják stěžuje na to, že armáda nedodržuje finanční sliby. Podle jeho slov jsou výplaty nepravidelné a výrazně nižší, než bylo slíbeno. „Žádnej plat, vůbec nic,“ říká rozhořčeně. „Přišlo jednou 29 tisíc, pak 15, potom 37 – a tím to hasne.“
Zvláště rozčileně komentuje, že nedostává žádné příplatky za nasazení v bojových oblastech. Zmíněný „Kurský bonus“ ani další příspěvky nikdy neviděl. V jeho slovech je však zřetelný ještě hlubší strach: „Hlavně ať nás odtud nikam neposílají,“ říká s obavami, že by mohl být přeložen na ještě nebezpečnější frontu.
Nejznepokojivější část hovoru se však týká chování vojáků v civilním prostředí. Podle ženy, se kterou hovořil, se opilí vojáci zcela vymkli kontrole a po vesnici Bubnovo jezdí opakovaně v tancích za účelem získání vodky. „Každej den tady jezdí tanky za vodkou, sakra,“ říká žena. „Ožrali se a hledali ženský v Bubnovu. Chtěli mladý holky… lidi křičeli o pomoc!“
Popisuje situaci jako bezútěšnou, přičemž místní obyvatelé jsou vystrašení a bezmocní. Vojáci prý působí jako zcela nekontrolovatelná síla, která si dělá, co chce. „Jsou opilí, jezdí po vesnici, potulují se, perou se přímo před lidma. Minulej tejden se tu ztřískali a zpívali Katyušu sborově!“
Ukrajinský projekt „Chci žít“ slouží jako kontaktní bod pro ruské a běloruské vojáky, kteří chtějí dezertovat nebo se vzdát. Projekt funguje pod záštitou ukrajinského ministerstva obrany a Hlavního zpravodajského ředitelství (HUR).
Záznam navíc odhaluje znepokojující rozměr ruské vojenské přítomnosti v příhraničních oblastech samotného Ruska. Nejenže vojáci selhávají ve své roli ochránců, ale obracejí se proti vlastním občanům. Hrozivý obraz opilých mužů v uniformách, jezdících v obrněncích za alkoholem a sexuálním ukojením, poukazuje na naprostý rozklad armádní disciplíny i morálních zásad.
Z hovorů vyplývá, že mnozí ruští vojáci jsou frustrovaní, unavení a demoralizovaní. Strach z fronty, nedodržování slibů, nedostatek vedení a neomezený přístup k alkoholu vytvářejí výbušnou směs, která ohrožuje jak obyvatelstvo, tak i samotnou stabilitu režimu.
Podobné případy jsou zároveň dalším důkazem, že ruská armáda čelí nejen logistickým a strategickým problémům na Ukrajině, ale i hluboké vnitřní krizi. To může mít závažné důsledky i pro budoucí vývoj konfliktu a pro ruskou společnost jako celek.
Ukrajinské tajné služby zveřejňováním těchto nahrávek cílí na demoralizaci protivníka a současně dávají mezinárodní veřejnosti nahlédnout do zákulisí ruské vojenské mašinerie. Pokud jsou tyto informace autentické, pak se jedná o vážné varování, že v některých oblastech se armáda ruské federace proměnila v neřízený a nebezpečný útvar.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
