V ruské pohraniční oblasti panuje chaos, jak ukazuje nový záznam zachycený ukrajinským projektem „Chci žít“ (Хочу жить). Interceptovaný telefonní hovor mezi ruským vojákem a ženou z Bělgorodské oblasti odhaluje naprostý rozklad kázně, strachu z nasazení do bojů, nevyplácení slibovaných finančních odměn a agresivní chování opilých vojáků vůči civilistům.
Záznam zveřejněný 16. května podle webu Kyiv Independent ukazuje, jak si ruský voják stěžuje na to, že armáda nedodržuje finanční sliby. Podle jeho slov jsou výplaty nepravidelné a výrazně nižší, než bylo slíbeno. „Žádnej plat, vůbec nic,“ říká rozhořčeně. „Přišlo jednou 29 tisíc, pak 15, potom 37 – a tím to hasne.“
Zvláště rozčileně komentuje, že nedostává žádné příplatky za nasazení v bojových oblastech. Zmíněný „Kurský bonus“ ani další příspěvky nikdy neviděl. V jeho slovech je však zřetelný ještě hlubší strach: „Hlavně ať nás odtud nikam neposílají,“ říká s obavami, že by mohl být přeložen na ještě nebezpečnější frontu.
Nejznepokojivější část hovoru se však týká chování vojáků v civilním prostředí. Podle ženy, se kterou hovořil, se opilí vojáci zcela vymkli kontrole a po vesnici Bubnovo jezdí opakovaně v tancích za účelem získání vodky. „Každej den tady jezdí tanky za vodkou, sakra,“ říká žena. „Ožrali se a hledali ženský v Bubnovu. Chtěli mladý holky… lidi křičeli o pomoc!“
Popisuje situaci jako bezútěšnou, přičemž místní obyvatelé jsou vystrašení a bezmocní. Vojáci prý působí jako zcela nekontrolovatelná síla, která si dělá, co chce. „Jsou opilí, jezdí po vesnici, potulují se, perou se přímo před lidma. Minulej tejden se tu ztřískali a zpívali Katyušu sborově!“
Ukrajinský projekt „Chci žít“ slouží jako kontaktní bod pro ruské a běloruské vojáky, kteří chtějí dezertovat nebo se vzdát. Projekt funguje pod záštitou ukrajinského ministerstva obrany a Hlavního zpravodajského ředitelství (HUR).
Záznam navíc odhaluje znepokojující rozměr ruské vojenské přítomnosti v příhraničních oblastech samotného Ruska. Nejenže vojáci selhávají ve své roli ochránců, ale obracejí se proti vlastním občanům. Hrozivý obraz opilých mužů v uniformách, jezdících v obrněncích za alkoholem a sexuálním ukojením, poukazuje na naprostý rozklad armádní disciplíny i morálních zásad.
Z hovorů vyplývá, že mnozí ruští vojáci jsou frustrovaní, unavení a demoralizovaní. Strach z fronty, nedodržování slibů, nedostatek vedení a neomezený přístup k alkoholu vytvářejí výbušnou směs, která ohrožuje jak obyvatelstvo, tak i samotnou stabilitu režimu.
Podobné případy jsou zároveň dalším důkazem, že ruská armáda čelí nejen logistickým a strategickým problémům na Ukrajině, ale i hluboké vnitřní krizi. To může mít závažné důsledky i pro budoucí vývoj konfliktu a pro ruskou společnost jako celek.
Ukrajinské tajné služby zveřejňováním těchto nahrávek cílí na demoralizaci protivníka a současně dávají mezinárodní veřejnosti nahlédnout do zákulisí ruské vojenské mašinerie. Pokud jsou tyto informace autentické, pak se jedná o vážné varování, že v některých oblastech se armáda ruské federace proměnila v neřízený a nebezpečný útvar.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.
Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.
Nové video ukazuje, co předcházelo zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Muž se s nimi poprvé dostal do konfliktu již 11 dní před svou smrtí, potvrdila to i rodina. I tehdy měl u sebe zbraň, ale vůbec po ní nesahal. Agenti ho v prvním případě nechali jít.
Blíží se víkend na přelomu ledna a února, který bude poměrně mrazivý. Ani přes den se totiž teploty nemusí na řadě míst dostat nad nulu. Může také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Českou politikou od úterního odpoledne otřásá kauza esemesek, jejichž prostřednictvím vyvíjel ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nátlak na prezidenta Petra Pavla ve věci jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Hlavy státu se veřejně zastala i první dáma Eva Pavlová.
Ivana Gottová měla v uplynulém lednovém týdnu kulaté padesáté narozeniny. Dlouho se nevědělo, jestli je vůbec nějak oslavila. Až v těchto dnech se objevily první informace o večírku, na kterém ale platila přísná pravidla.
Očekávání meteorologů z posledních dní se mají naplnit. V Česku bude ve čtvrtek na některých místech sněžit tak vydatně, že si to žádá výstrahu, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napadne až 10 centimetrů nového sněhu.
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.
Jiřina Bohdalová byla hvězdou v divadle a stále je filmovou a televizní celebritou. Momentálně se chystá zazářit i v rádiu. Prsty v tom mají tvůrci nejslavnější rádiové show v České republice. Asi tušíte, o koho jde.
Mapy z období rané studené války zažívají nečekaný návrat do veřejného diskurzu. Profesor kartografie James Cheshire z UCL upozorňuje, že dramatická díla z přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy kartografové v časopisech jako Time nebo Life vysvětlovali geopolitiku masám, mohou být klíčem k pochopení dnešního přístupu Donalda Trumpa k Arktidě. Tehdejší mapy nebyly jen ilustracemi, ale strategickými nástroji, které vykreslovaly svět jako soubor hrozeb a příležitostí, přičemž Arktida v nich figurovala jako hlavní „globální aréna“.
Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.
