V ruské pohraniční oblasti panuje chaos, jak ukazuje nový záznam zachycený ukrajinským projektem „Chci žít“ (Хочу жить). Interceptovaný telefonní hovor mezi ruským vojákem a ženou z Bělgorodské oblasti odhaluje naprostý rozklad kázně, strachu z nasazení do bojů, nevyplácení slibovaných finančních odměn a agresivní chování opilých vojáků vůči civilistům.
Záznam zveřejněný 16. května podle webu Kyiv Independent ukazuje, jak si ruský voják stěžuje na to, že armáda nedodržuje finanční sliby. Podle jeho slov jsou výplaty nepravidelné a výrazně nižší, než bylo slíbeno. „Žádnej plat, vůbec nic,“ říká rozhořčeně. „Přišlo jednou 29 tisíc, pak 15, potom 37 – a tím to hasne.“
Zvláště rozčileně komentuje, že nedostává žádné příplatky za nasazení v bojových oblastech. Zmíněný „Kurský bonus“ ani další příspěvky nikdy neviděl. V jeho slovech je však zřetelný ještě hlubší strach: „Hlavně ať nás odtud nikam neposílají,“ říká s obavami, že by mohl být přeložen na ještě nebezpečnější frontu.
Nejznepokojivější část hovoru se však týká chování vojáků v civilním prostředí. Podle ženy, se kterou hovořil, se opilí vojáci zcela vymkli kontrole a po vesnici Bubnovo jezdí opakovaně v tancích za účelem získání vodky. „Každej den tady jezdí tanky za vodkou, sakra,“ říká žena. „Ožrali se a hledali ženský v Bubnovu. Chtěli mladý holky… lidi křičeli o pomoc!“
Popisuje situaci jako bezútěšnou, přičemž místní obyvatelé jsou vystrašení a bezmocní. Vojáci prý působí jako zcela nekontrolovatelná síla, která si dělá, co chce. „Jsou opilí, jezdí po vesnici, potulují se, perou se přímo před lidma. Minulej tejden se tu ztřískali a zpívali Katyušu sborově!“
Ukrajinský projekt „Chci žít“ slouží jako kontaktní bod pro ruské a běloruské vojáky, kteří chtějí dezertovat nebo se vzdát. Projekt funguje pod záštitou ukrajinského ministerstva obrany a Hlavního zpravodajského ředitelství (HUR).
Záznam navíc odhaluje znepokojující rozměr ruské vojenské přítomnosti v příhraničních oblastech samotného Ruska. Nejenže vojáci selhávají ve své roli ochránců, ale obracejí se proti vlastním občanům. Hrozivý obraz opilých mužů v uniformách, jezdících v obrněncích za alkoholem a sexuálním ukojením, poukazuje na naprostý rozklad armádní disciplíny i morálních zásad.
Z hovorů vyplývá, že mnozí ruští vojáci jsou frustrovaní, unavení a demoralizovaní. Strach z fronty, nedodržování slibů, nedostatek vedení a neomezený přístup k alkoholu vytvářejí výbušnou směs, která ohrožuje jak obyvatelstvo, tak i samotnou stabilitu režimu.
Podobné případy jsou zároveň dalším důkazem, že ruská armáda čelí nejen logistickým a strategickým problémům na Ukrajině, ale i hluboké vnitřní krizi. To může mít závažné důsledky i pro budoucí vývoj konfliktu a pro ruskou společnost jako celek.
Ukrajinské tajné služby zveřejňováním těchto nahrávek cílí na demoralizaci protivníka a současně dávají mezinárodní veřejnosti nahlédnout do zákulisí ruské vojenské mašinerie. Pokud jsou tyto informace autentické, pak se jedná o vážné varování, že v některých oblastech se armáda ruské federace proměnila v neřízený a nebezpečný útvar.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
