Situace v Pásmu Gazy se dramaticky zhoršuje a mezinárodní organizace bijí na poplach. Podle britského diplomata a humanitárního pracovníka Toma Fletchera, který je zapojen do koordinace pomoci, hrozí, že pokud se humanitární pomoc nedostane k nejohroženějším, až 14 000 kojenců může během následujících 48 hodin zemřít kvůli podvýživě a nedostatku základní péče.
Fletcher oznámil, že pět kamionů s pomocí sice v pondělí překročilo hranici do Gazy, ale zatím zůstávají pouze těsně za hranicí a nedorazily k obyvatelům, kteří je zoufale potřebují. „Je to jen kapka v oceánu,“ uvedl Fletcher, který zároveň potvrdil, že náklad tvoří především dětská výživa a potraviny pro kojence.
Podle něj jde o závod s časem. „Chci zachránit co nejvíce z těchto 14 000 dětí během příštích 48 hodin,“ řekl. Dodal, že bez okamžité distribuce pomoci do vnitřních oblastí Gazy hrozí humanitární katastrofa obřích rozměrů.
Fletcher také uvedl, že humanitární pracovníci doufají, že dnes se jim podaří dostat přes hranici až 100 nákladních aut. „Bude to těžké. Jsme brzděni na každém kroku,“ vysvětlil a dodal, že pracovníci na místě jsou připraveni podstoupit riziko, aby dostali pomoc k dětem.
Znovu zopakoval, že situace je kritická a že jedinou možností je „zaplavit Gazu humanitární pomocí“. Pokud k tomu nedojde okamžitě, hrozí podle něj smrt tisícům dětí.
Na otázku novinářky Anny Foster z BBC, jak se k tak alarmujícímu číslu 14 000 došlo, odpověděl, že OSN má stále silné týmy přímo v terénu, ačkoliv někteří pracovníci již byli zabiti. Přesto pokračují v hodnocení situace v nemocnicích, školách a dalších centrech.
„Je to mrazivá představa. Ale tohle je naše práce – neustále se snažíme, i když čelíme překážkám a velkému nebezpečí. Nevidím jinou lepší cestu než se snažit do Gazy dostat co nejvíc dětské výživy,“ uzavřel Fletcher.
Zprávy přicházejí ve chvíli, kdy se světová veřejnost a spojenci Izraele stále více obracejí proti pokračující ofenzivě v Gaze. Obyvatelstvo je vyčerpané, infrastruktura zničena a mezinárodní organizace čelí extrémně obtížným podmínkám pro poskytování pomoci. OSN i další humanitární organizace opakovaně vyzývají k okamžitému příměří a otevření koridorů pro pomoc.
Humanitární krize se navíc dotýká i dalších vrstev obyvatelstva – nejen dětí, ale i starších lidí, zraněných a těhotných žen. Bez dostatečného zásobování základními potravinami, vodou, léky a hygienickými potřebami se podle expertů může Gaza během několika dnů ocitnout v úplné kolapsu.
Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by izraelská vláda pod tlakem mezinárodní komunity výrazně změnila svou strategii. I přes rostoucí kritiku z Kanady, Francie, Velké Británie a dalších států zůstává přístup k humanitární pomoci výrazně omezený.
Fletcherův apel je tak přímým voláním o záchranu – nejen pro děti, které mohou v nejbližších hodinách zemřít, ale i pro celou civilní populaci Gazy, která se nachází na hraně přežití.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí ráno zveřejnil prohlášení, v němž oznámil záměr Izraele převzít plnou kontrolu nad celým Pásmem Gazy. Ve videu zveřejněném na svém účtu na Telegramu Netanjahu uvedl, že cílem je zabránit Hamasu v rozkrádání humanitární pomoci a zároveň pokračovat v rozsáhlé vojenské operaci.
Premiér zdůraznil, že izraelské jednotky jsou zapojeny do „intenzivních a podstatných bojů“ a že operace postupuje kupředu. „Převezmeme kontrolu nad všemi oblastmi Pásma, to je to, co uděláme,“ uvedl Netanjahu.
Jeho vyjádření přichází krátce poté, co izraelská vláda oznámila povolení dodávky základního množství potravin do Gazy po jedenáctitýdenní blokádě. Netanjahu se v prohlášení věnoval i kritice na adresu této blokády, kterou obhajoval jako „nezbytnou jak z praktického, tak z diplomatického hlediska“, a dodal, že Izrael čelí tlaku od zahraničních partnerů kvůli obavám z hrozícího hladomoru.
„Jsme blízko červené linii, přátelé Izraele nám říkají, že nezvládnou pohled na masové hladovění,“ prohlásil premiér. Humanitární pomoc má podle něj být „minimální, základní“, a pouze taková, aby zabránila úplnému vyhladovění.
Situace v terénu mezitím zůstává dramatická. Britská charitativní organizace Medical Aid for Palestinians uvedla, že izraelské síly během noci zasáhly sklad lékařských zásob nemocnice Nasser v Khan Younis na jihu Gazy. Útok přišel v okamžiku, kdy do zařízení přiváželi zraněné z jiných náletů. Mezi zničenými zásobami byly i materiály, které organizace nemocnici nedávno poskytla.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze mezitím zveřejňuje statistiky mrtvých. Podle palestinských médií došlo ve městě ke stovkám útoků, izraelská strana incident přímo nekomentovala, ale armáda potvrdila, že za posledních 24 hodin zasáhla více než 160 cílů po celém území.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.
Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.