Situace v Pásmu Gazy se dramaticky zhoršuje a mezinárodní organizace bijí na poplach. Podle britského diplomata a humanitárního pracovníka Toma Fletchera, který je zapojen do koordinace pomoci, hrozí, že pokud se humanitární pomoc nedostane k nejohroženějším, až 14 000 kojenců může během následujících 48 hodin zemřít kvůli podvýživě a nedostatku základní péče.
Fletcher oznámil, že pět kamionů s pomocí sice v pondělí překročilo hranici do Gazy, ale zatím zůstávají pouze těsně za hranicí a nedorazily k obyvatelům, kteří je zoufale potřebují. „Je to jen kapka v oceánu,“ uvedl Fletcher, který zároveň potvrdil, že náklad tvoří především dětská výživa a potraviny pro kojence.
Podle něj jde o závod s časem. „Chci zachránit co nejvíce z těchto 14 000 dětí během příštích 48 hodin,“ řekl. Dodal, že bez okamžité distribuce pomoci do vnitřních oblastí Gazy hrozí humanitární katastrofa obřích rozměrů.
Fletcher také uvedl, že humanitární pracovníci doufají, že dnes se jim podaří dostat přes hranici až 100 nákladních aut. „Bude to těžké. Jsme brzděni na každém kroku,“ vysvětlil a dodal, že pracovníci na místě jsou připraveni podstoupit riziko, aby dostali pomoc k dětem.
Znovu zopakoval, že situace je kritická a že jedinou možností je „zaplavit Gazu humanitární pomocí“. Pokud k tomu nedojde okamžitě, hrozí podle něj smrt tisícům dětí.
Na otázku novinářky Anny Foster z BBC, jak se k tak alarmujícímu číslu 14 000 došlo, odpověděl, že OSN má stále silné týmy přímo v terénu, ačkoliv někteří pracovníci již byli zabiti. Přesto pokračují v hodnocení situace v nemocnicích, školách a dalších centrech.
„Je to mrazivá představa. Ale tohle je naše práce – neustále se snažíme, i když čelíme překážkám a velkému nebezpečí. Nevidím jinou lepší cestu než se snažit do Gazy dostat co nejvíc dětské výživy,“ uzavřel Fletcher.
Zprávy přicházejí ve chvíli, kdy se světová veřejnost a spojenci Izraele stále více obracejí proti pokračující ofenzivě v Gaze. Obyvatelstvo je vyčerpané, infrastruktura zničena a mezinárodní organizace čelí extrémně obtížným podmínkám pro poskytování pomoci. OSN i další humanitární organizace opakovaně vyzývají k okamžitému příměří a otevření koridorů pro pomoc.
Humanitární krize se navíc dotýká i dalších vrstev obyvatelstva – nejen dětí, ale i starších lidí, zraněných a těhotných žen. Bez dostatečného zásobování základními potravinami, vodou, léky a hygienickými potřebami se podle expertů může Gaza během několika dnů ocitnout v úplné kolapsu.
Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by izraelská vláda pod tlakem mezinárodní komunity výrazně změnila svou strategii. I přes rostoucí kritiku z Kanady, Francie, Velké Británie a dalších států zůstává přístup k humanitární pomoci výrazně omezený.
Fletcherův apel je tak přímým voláním o záchranu – nejen pro děti, které mohou v nejbližších hodinách zemřít, ale i pro celou civilní populaci Gazy, která se nachází na hraně přežití.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí ráno zveřejnil prohlášení, v němž oznámil záměr Izraele převzít plnou kontrolu nad celým Pásmem Gazy. Ve videu zveřejněném na svém účtu na Telegramu Netanjahu uvedl, že cílem je zabránit Hamasu v rozkrádání humanitární pomoci a zároveň pokračovat v rozsáhlé vojenské operaci.
Premiér zdůraznil, že izraelské jednotky jsou zapojeny do „intenzivních a podstatných bojů“ a že operace postupuje kupředu. „Převezmeme kontrolu nad všemi oblastmi Pásma, to je to, co uděláme,“ uvedl Netanjahu.
Jeho vyjádření přichází krátce poté, co izraelská vláda oznámila povolení dodávky základního množství potravin do Gazy po jedenáctitýdenní blokádě. Netanjahu se v prohlášení věnoval i kritice na adresu této blokády, kterou obhajoval jako „nezbytnou jak z praktického, tak z diplomatického hlediska“, a dodal, že Izrael čelí tlaku od zahraničních partnerů kvůli obavám z hrozícího hladomoru.
„Jsme blízko červené linii, přátelé Izraele nám říkají, že nezvládnou pohled na masové hladovění,“ prohlásil premiér. Humanitární pomoc má podle něj být „minimální, základní“, a pouze taková, aby zabránila úplnému vyhladovění.
Situace v terénu mezitím zůstává dramatická. Britská charitativní organizace Medical Aid for Palestinians uvedla, že izraelské síly během noci zasáhly sklad lékařských zásob nemocnice Nasser v Khan Younis na jihu Gazy. Útok přišel v okamžiku, kdy do zařízení přiváželi zraněné z jiných náletů. Mezi zničenými zásobami byly i materiály, které organizace nemocnici nedávno poskytla.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze mezitím zveřejňuje statistiky mrtvých. Podle palestinských médií došlo ve městě ke stovkám útoků, izraelská strana incident přímo nekomentovala, ale armáda potvrdila, že za posledních 24 hodin zasáhla více než 160 cílů po celém území.
V nenápadné budově nad slavnou newyorskou restaurací Tom’s Restaurant, proslavenou sitcomem Seinfeld, sídlí už téměř šedesát let jeden z nejdůležitějších vědeckých ústavů světa. Právě zde, v Goddardově institutu pro vesmírné studie (GISS), vědci NASA zkoumali změny klimatu, vytvářeli první klimatické modely a mapovali galaxie. Nyní však toto ikonické výzkumné centrum čeká uzavření.
Evropská unie se chce stát globálním lídrem v ochraně dětí před negativními dopady sociálních sítí. Podle dokumentu, který získal server Politico, se několik členských států v čele s Řeckem, Francií a Španělskem připojilo k iniciativě, jež by mohla vést k přijetí celoevropských pravidel pro omezení přístupu dětí na platformy jako TikTok, Instagram či Snapchat.
V luxusní čtvrti u Madridu došlo v úterý ráno k závažné události, která okamžitě vzbudila mezinárodní pozornost. Podle informací serveru The Guardian byl právě zde zastřelen bývalý ukrajinský politik a právník Andrij Portnov. K útoku došlo před prestižní American School of Madrid v obci Pozuelo de Alarcón. Zatím neidentifikovaný střelec, nebo více střelců, Portnova zasáhl smrtelně v 9:15 místního času.
Personalizovaná medicína už není hudbou budoucnosti – stala se realitou, která zásadně proměňuje způsob, jakým léčíme rakovinu. Jednou z nejslibnějších technologií této nové éry je terapie CAR-T, která využívá geneticky upravené buňky imunitního systému k cílenému útoku na nádorové buňky. Jak ale přesně tato průlomová metoda funguje a proč je kolem ní tolik nadšení?
Na východním křídle Evropy vyrůstají dvě nové vojenské mocnosti – Polsko a Ukrajina. Spolu s odhodlaně se probouzejícím Německem mohou vytvořit bezpečnostní štít, který přinutí Moskvu, aby si každou agresivní akci rozmyslela ne dvakrát, ale stokrát. Z Evropy se může do pár let stát nedobytná pevnost, pokud bude existovat politická vůle. A ta se postupně probouzí.
Zatímco na první pohled mohou mohutnější mořské vlny působit jako malebný přírodní úkaz nebo výzva pro surfaře, vědci bijí na poplach. Vlny v jižním oceánu – jednom z nejméně dotčených, ale zároveň nejmocnějších oceánských pásem na planetě – jsou podle nových výzkumů vyšší, silnější a rychlejší než kdy dříve. A co víc, jejich energie se šíří do všech světových oceánů a má vážné dopady na pobřežní oblasti i globální ekonomiku.
Evropská komise plánuje zavést nový manipulační poplatek za zásilky ze zemí mimo EU, které proudí na kontinent především prostřednictvím e-shopů Temu a Shein. Cílem opatření je čelit záplavě levných balíků, která podle Bruselu nejen podkopává evropské výrobce, ale také přináší problémy v oblasti bezpečnosti, kontroly kvality a životního prostředí.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico nehodlá vzdát. Jak potvrdil jeho důvěrník a dřívější ministr kultury Vladimir Medinskij, Rusko je připraveno bojovat s Ukrajinou tak dlouho, jak to bude nutné – třeba i navždy. Signály z Moskvy jsou jednoznačné: příměří nebude. A pokud ano, pak jen za podmínek, které by znamenaly de facto kapitulaci Kyjeva.
Zástupy lidí proudily od úterního dopoledne do pražského Rudolfina, aby se rozloučili s Jiřím Bartoškou. Přítomní měli možnost zanechat vzkaz v kondolenční knize, která bude následně předána rodině zesnulého herce. Co bylo nejčastěji zmiňováno?
Poprvé se Dagmar Patrasová ozvala z psychiatrické léčebny, kde se už déle než týden snaží dostat z problémů, které ji potkaly po dubnové smrti milované dcery Aničky, která podlehla zákeřné rakovině.
Až na závěr skupinové fáze zaznamenali Češi první porážku na letošním mistrovství světa v hokeji ve Švédsku a Dánsku. Má to neblahé důsledky. Národní tým končí ve skupině až na třetím místě a ve čtvrtfinále ho čeká konfrontace s jedním z favoritů turnaje. O soupeři ve čtvrtečním duelu bude jasno po úterních večerních duelech.
Jiřího Bartošku si všichni budou pamatovat zejména jako skvělého herce a dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu. Bartoška ale také řadu let namlouval populární televizní cestopis. Navzdory špatné predispozici.