Situace v Pásmu Gazy se dramaticky zhoršuje a mezinárodní organizace bijí na poplach. Podle britského diplomata a humanitárního pracovníka Toma Fletchera, který je zapojen do koordinace pomoci, hrozí, že pokud se humanitární pomoc nedostane k nejohroženějším, až 14 000 kojenců může během následujících 48 hodin zemřít kvůli podvýživě a nedostatku základní péče.
Fletcher oznámil, že pět kamionů s pomocí sice v pondělí překročilo hranici do Gazy, ale zatím zůstávají pouze těsně za hranicí a nedorazily k obyvatelům, kteří je zoufale potřebují. „Je to jen kapka v oceánu,“ uvedl Fletcher, který zároveň potvrdil, že náklad tvoří především dětská výživa a potraviny pro kojence.
Podle něj jde o závod s časem. „Chci zachránit co nejvíce z těchto 14 000 dětí během příštích 48 hodin,“ řekl. Dodal, že bez okamžité distribuce pomoci do vnitřních oblastí Gazy hrozí humanitární katastrofa obřích rozměrů.
Fletcher také uvedl, že humanitární pracovníci doufají, že dnes se jim podaří dostat přes hranici až 100 nákladních aut. „Bude to těžké. Jsme brzděni na každém kroku,“ vysvětlil a dodal, že pracovníci na místě jsou připraveni podstoupit riziko, aby dostali pomoc k dětem.
Znovu zopakoval, že situace je kritická a že jedinou možností je „zaplavit Gazu humanitární pomocí“. Pokud k tomu nedojde okamžitě, hrozí podle něj smrt tisícům dětí.
Na otázku novinářky Anny Foster z BBC, jak se k tak alarmujícímu číslu 14 000 došlo, odpověděl, že OSN má stále silné týmy přímo v terénu, ačkoliv někteří pracovníci již byli zabiti. Přesto pokračují v hodnocení situace v nemocnicích, školách a dalších centrech.
„Je to mrazivá představa. Ale tohle je naše práce – neustále se snažíme, i když čelíme překážkám a velkému nebezpečí. Nevidím jinou lepší cestu než se snažit do Gazy dostat co nejvíc dětské výživy,“ uzavřel Fletcher.
Zprávy přicházejí ve chvíli, kdy se světová veřejnost a spojenci Izraele stále více obracejí proti pokračující ofenzivě v Gaze. Obyvatelstvo je vyčerpané, infrastruktura zničena a mezinárodní organizace čelí extrémně obtížným podmínkám pro poskytování pomoci. OSN i další humanitární organizace opakovaně vyzývají k okamžitému příměří a otevření koridorů pro pomoc.
Humanitární krize se navíc dotýká i dalších vrstev obyvatelstva – nejen dětí, ale i starších lidí, zraněných a těhotných žen. Bez dostatečného zásobování základními potravinami, vodou, léky a hygienickými potřebami se podle expertů může Gaza během několika dnů ocitnout v úplné kolapsu.
Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by izraelská vláda pod tlakem mezinárodní komunity výrazně změnila svou strategii. I přes rostoucí kritiku z Kanady, Francie, Velké Británie a dalších států zůstává přístup k humanitární pomoci výrazně omezený.
Fletcherův apel je tak přímým voláním o záchranu – nejen pro děti, které mohou v nejbližších hodinách zemřít, ale i pro celou civilní populaci Gazy, která se nachází na hraně přežití.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí ráno zveřejnil prohlášení, v němž oznámil záměr Izraele převzít plnou kontrolu nad celým Pásmem Gazy. Ve videu zveřejněném na svém účtu na Telegramu Netanjahu uvedl, že cílem je zabránit Hamasu v rozkrádání humanitární pomoci a zároveň pokračovat v rozsáhlé vojenské operaci.
Premiér zdůraznil, že izraelské jednotky jsou zapojeny do „intenzivních a podstatných bojů“ a že operace postupuje kupředu. „Převezmeme kontrolu nad všemi oblastmi Pásma, to je to, co uděláme,“ uvedl Netanjahu.
Jeho vyjádření přichází krátce poté, co izraelská vláda oznámila povolení dodávky základního množství potravin do Gazy po jedenáctitýdenní blokádě. Netanjahu se v prohlášení věnoval i kritice na adresu této blokády, kterou obhajoval jako „nezbytnou jak z praktického, tak z diplomatického hlediska“, a dodal, že Izrael čelí tlaku od zahraničních partnerů kvůli obavám z hrozícího hladomoru.
„Jsme blízko červené linii, přátelé Izraele nám říkají, že nezvládnou pohled na masové hladovění,“ prohlásil premiér. Humanitární pomoc má podle něj být „minimální, základní“, a pouze taková, aby zabránila úplnému vyhladovění.
Situace v terénu mezitím zůstává dramatická. Britská charitativní organizace Medical Aid for Palestinians uvedla, že izraelské síly během noci zasáhly sklad lékařských zásob nemocnice Nasser v Khan Younis na jihu Gazy. Útok přišel v okamžiku, kdy do zařízení přiváželi zraněné z jiných náletů. Mezi zničenými zásobami byly i materiály, které organizace nemocnici nedávno poskytla.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze mezitím zveřejňuje statistiky mrtvých. Podle palestinských médií došlo ve městě ke stovkám útoků, izraelská strana incident přímo nekomentovala, ale armáda potvrdila, že za posledních 24 hodin zasáhla více než 160 cílů po celém území.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.