Situace v Pásmu Gazy se dramaticky zhoršuje a mezinárodní organizace bijí na poplach. Podle britského diplomata a humanitárního pracovníka Toma Fletchera, který je zapojen do koordinace pomoci, hrozí, že pokud se humanitární pomoc nedostane k nejohroženějším, až 14 000 kojenců může během následujících 48 hodin zemřít kvůli podvýživě a nedostatku základní péče.
Fletcher oznámil, že pět kamionů s pomocí sice v pondělí překročilo hranici do Gazy, ale zatím zůstávají pouze těsně za hranicí a nedorazily k obyvatelům, kteří je zoufale potřebují. „Je to jen kapka v oceánu,“ uvedl Fletcher, který zároveň potvrdil, že náklad tvoří především dětská výživa a potraviny pro kojence.
Podle něj jde o závod s časem. „Chci zachránit co nejvíce z těchto 14 000 dětí během příštích 48 hodin,“ řekl. Dodal, že bez okamžité distribuce pomoci do vnitřních oblastí Gazy hrozí humanitární katastrofa obřích rozměrů.
Fletcher také uvedl, že humanitární pracovníci doufají, že dnes se jim podaří dostat přes hranici až 100 nákladních aut. „Bude to těžké. Jsme brzděni na každém kroku,“ vysvětlil a dodal, že pracovníci na místě jsou připraveni podstoupit riziko, aby dostali pomoc k dětem.
Znovu zopakoval, že situace je kritická a že jedinou možností je „zaplavit Gazu humanitární pomocí“. Pokud k tomu nedojde okamžitě, hrozí podle něj smrt tisícům dětí.
Na otázku novinářky Anny Foster z BBC, jak se k tak alarmujícímu číslu 14 000 došlo, odpověděl, že OSN má stále silné týmy přímo v terénu, ačkoliv někteří pracovníci již byli zabiti. Přesto pokračují v hodnocení situace v nemocnicích, školách a dalších centrech.
„Je to mrazivá představa. Ale tohle je naše práce – neustále se snažíme, i když čelíme překážkám a velkému nebezpečí. Nevidím jinou lepší cestu než se snažit do Gazy dostat co nejvíc dětské výživy,“ uzavřel Fletcher.
Zprávy přicházejí ve chvíli, kdy se světová veřejnost a spojenci Izraele stále více obracejí proti pokračující ofenzivě v Gaze. Obyvatelstvo je vyčerpané, infrastruktura zničena a mezinárodní organizace čelí extrémně obtížným podmínkám pro poskytování pomoci. OSN i další humanitární organizace opakovaně vyzývají k okamžitému příměří a otevření koridorů pro pomoc.
Humanitární krize se navíc dotýká i dalších vrstev obyvatelstva – nejen dětí, ale i starších lidí, zraněných a těhotných žen. Bez dostatečného zásobování základními potravinami, vodou, léky a hygienickými potřebami se podle expertů může Gaza během několika dnů ocitnout v úplné kolapsu.
Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by izraelská vláda pod tlakem mezinárodní komunity výrazně změnila svou strategii. I přes rostoucí kritiku z Kanady, Francie, Velké Británie a dalších států zůstává přístup k humanitární pomoci výrazně omezený.
Fletcherův apel je tak přímým voláním o záchranu – nejen pro děti, které mohou v nejbližších hodinách zemřít, ale i pro celou civilní populaci Gazy, která se nachází na hraně přežití.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí ráno zveřejnil prohlášení, v němž oznámil záměr Izraele převzít plnou kontrolu nad celým Pásmem Gazy. Ve videu zveřejněném na svém účtu na Telegramu Netanjahu uvedl, že cílem je zabránit Hamasu v rozkrádání humanitární pomoci a zároveň pokračovat v rozsáhlé vojenské operaci.
Premiér zdůraznil, že izraelské jednotky jsou zapojeny do „intenzivních a podstatných bojů“ a že operace postupuje kupředu. „Převezmeme kontrolu nad všemi oblastmi Pásma, to je to, co uděláme,“ uvedl Netanjahu.
Jeho vyjádření přichází krátce poté, co izraelská vláda oznámila povolení dodávky základního množství potravin do Gazy po jedenáctitýdenní blokádě. Netanjahu se v prohlášení věnoval i kritice na adresu této blokády, kterou obhajoval jako „nezbytnou jak z praktického, tak z diplomatického hlediska“, a dodal, že Izrael čelí tlaku od zahraničních partnerů kvůli obavám z hrozícího hladomoru.
„Jsme blízko červené linii, přátelé Izraele nám říkají, že nezvládnou pohled na masové hladovění,“ prohlásil premiér. Humanitární pomoc má podle něj být „minimální, základní“, a pouze taková, aby zabránila úplnému vyhladovění.
Situace v terénu mezitím zůstává dramatická. Britská charitativní organizace Medical Aid for Palestinians uvedla, že izraelské síly během noci zasáhly sklad lékařských zásob nemocnice Nasser v Khan Younis na jihu Gazy. Útok přišel v okamžiku, kdy do zařízení přiváželi zraněné z jiných náletů. Mezi zničenými zásobami byly i materiály, které organizace nemocnici nedávno poskytla.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze mezitím zveřejňuje statistiky mrtvých. Podle palestinských médií došlo ve městě ke stovkám útoků, izraelská strana incident přímo nekomentovala, ale armáda potvrdila, že za posledních 24 hodin zasáhla více než 160 cílů po celém území.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.