Zatímco Izrael pokračuje v bombardování Gazy, každodenně zabíjí desítky civilistů a dvouměsíční příměří z počátku roku se zdá být dávnou minulostí, humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla kritického bodu. Podle OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy přímému ohrožení hladomorem. Mezinárodní právo přitom hladovění civilistů výslovně zakazuje.
Navzdory již devatenáct měsíců trvajícím bojům se izraelské cíle nemění – totální porážka Hamásu a osvobození izraelských rukojmích. Těch by mělo být v zajetí ještě 57, z nichž se odhaduje, že až 24 je stále naživu. Hamás však požaduje záruky ukončení války, než propustí další.
V neděli Izrael oznámil, že po téměř třech měsících úplného blokování Gazy umožní vpuštění „základního“ množství potravin. Podmínky ani časový rámec obnovení dodávek však nebyly upřesněny, zejména kvůli novým rozsáhlým pozemním operacím izraelské armády.
Blokáda trvá už od roku 2007, kdy Hamás převzal moc v Gaze. Izrael omezil pohyb lidí i zboží a situace se výrazně zhoršila po útocích Hamásu ze 7. října 2023. Dočasné příměří začátkem roku umožnilo krátkodobé zlepšení, to však skončilo v březnu, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu opět přerušil humanitární pomoc, aby zvýšil tlak na Hamás.
Dne 13. května vystoupil před Radou bezpečnosti OSN koordinátor humanitární pomoci Tom Fletcher. Uvedl, že více než 10 týdnů se do Gazy nedostala žádná pomoc – žádné jídlo, léky ani voda. Podle něj je 2,1 milionu Palestinců v Gaze ohroženo hladomorem a 20 % již čelí přímému hladovění. Izrael takový výklad odmítá a tvrdí, že nedostatek potravin neexistuje.
Podle mezinárodního práva je však situace jasná. Hladovění civilistů jako způsob vedení války je výslovně zakázáno Ženevskými úmluvami i Římským statutem Mezinárodního trestního soudu (ICC), kde se jedná o válečný zločin. Fletcher zdůraznil, že jako okupační mocnost má Izrael povinnost zajistit civilistům přístup k pomoci. Tvrdí však, že Izrael činí dodávky pomoci podmínkou dosažení politických nebo vojenských cílů, čímž ze zásobování činí „rukojmí“.
V listopadu 2024 vydal ICC zatykače na vůdce Hamásu Muhammada Daífa, premiéra Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta. Předběžná komora ICC tehdy uvedla, že existují důvodná podezření, že Netanjahu a Gallant záměrně odepřeli civilistům v Gaze přístup k potravinám, vodě a lékům.
Izrael není smluvní stranou Římského statutu, a tudíž nemá povinnost tyto zatykače vykonat. Oba politici tak zůstávají na svobodě a mohou cestovat, pokud nevstoupí na území států, které by je mohly zadržet.
Mezitím se Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) zabývá žalobou Jihoafrické republiky, která Izrael obviňuje z genocidy v Gaze. V květnu ICJ nařídil, aby Izrael okamžitě zastavil operace v Rafáhu a umožnil otevření hraničního přechodu pro humanitární pomoc. Tato opatření však zůstávají bez odezvy – Rafáh je dnes oblastí, odkud byli obyvatelé vyhnáni, a přísun pomoci je nadále blokován.
ICJ nedávno zahájil slyšení, v nichž se zabývá humanitárními závazky Izraele. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar tato slyšení kritizoval jako „politizaci právního procesu“. Na rozhodnutí si však svět bude muset počkat měsíce, či dokonce roky.
Situaci komentoval i Fletcher: „Toto rozkládání mezinárodního práva je zhoubné. Ohrožuje desetiletí pokroku v ochraně civilistů. Musí zvítězit lidskost, právo a rozum.“
Rada bezpečnosti OSN však i nadále selhává. Spojené státy pod vedením prezidenta Bidena vetují návrhy závazných rezolucí, které by Izrael k něčemu přinutily – a Trumpova administrativa by podle všeho jednala stejně.
Přesto existují příklady, kdy mezinárodní právo nakonec přineslo výsledek. Zatčení bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho letos v březnu je důkazem, že spravedlnost může přijít, byť opožděně. Nedávný verdikt OSN, který označil Rusko za odpovědné za sestřelení letu MH17 v roce 2014, je dalším signálem, že porušování práva nezůstane navždy bez následků.
Zůstává však otázkou, zda mezinárodní společenství dokáže přimět Izrael k tomu, aby plnil své právní závazky. Hladomor v Gaze není pouze humanitární katastrofou – je to i test odolnosti mezinárodního právního řádu.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.
