Zatímco Izrael pokračuje v bombardování Gazy, každodenně zabíjí desítky civilistů a dvouměsíční příměří z počátku roku se zdá být dávnou minulostí, humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla kritického bodu. Podle OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy přímému ohrožení hladomorem. Mezinárodní právo přitom hladovění civilistů výslovně zakazuje.
Navzdory již devatenáct měsíců trvajícím bojům se izraelské cíle nemění – totální porážka Hamásu a osvobození izraelských rukojmích. Těch by mělo být v zajetí ještě 57, z nichž se odhaduje, že až 24 je stále naživu. Hamás však požaduje záruky ukončení války, než propustí další.
V neděli Izrael oznámil, že po téměř třech měsících úplného blokování Gazy umožní vpuštění „základního“ množství potravin. Podmínky ani časový rámec obnovení dodávek však nebyly upřesněny, zejména kvůli novým rozsáhlým pozemním operacím izraelské armády.
Blokáda trvá už od roku 2007, kdy Hamás převzal moc v Gaze. Izrael omezil pohyb lidí i zboží a situace se výrazně zhoršila po útocích Hamásu ze 7. října 2023. Dočasné příměří začátkem roku umožnilo krátkodobé zlepšení, to však skončilo v březnu, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu opět přerušil humanitární pomoc, aby zvýšil tlak na Hamás.
Dne 13. května vystoupil před Radou bezpečnosti OSN koordinátor humanitární pomoci Tom Fletcher. Uvedl, že více než 10 týdnů se do Gazy nedostala žádná pomoc – žádné jídlo, léky ani voda. Podle něj je 2,1 milionu Palestinců v Gaze ohroženo hladomorem a 20 % již čelí přímému hladovění. Izrael takový výklad odmítá a tvrdí, že nedostatek potravin neexistuje.
Podle mezinárodního práva je však situace jasná. Hladovění civilistů jako způsob vedení války je výslovně zakázáno Ženevskými úmluvami i Římským statutem Mezinárodního trestního soudu (ICC), kde se jedná o válečný zločin. Fletcher zdůraznil, že jako okupační mocnost má Izrael povinnost zajistit civilistům přístup k pomoci. Tvrdí však, že Izrael činí dodávky pomoci podmínkou dosažení politických nebo vojenských cílů, čímž ze zásobování činí „rukojmí“.
V listopadu 2024 vydal ICC zatykače na vůdce Hamásu Muhammada Daífa, premiéra Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta. Předběžná komora ICC tehdy uvedla, že existují důvodná podezření, že Netanjahu a Gallant záměrně odepřeli civilistům v Gaze přístup k potravinám, vodě a lékům.
Izrael není smluvní stranou Římského statutu, a tudíž nemá povinnost tyto zatykače vykonat. Oba politici tak zůstávají na svobodě a mohou cestovat, pokud nevstoupí na území států, které by je mohly zadržet.
Mezitím se Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) zabývá žalobou Jihoafrické republiky, která Izrael obviňuje z genocidy v Gaze. V květnu ICJ nařídil, aby Izrael okamžitě zastavil operace v Rafáhu a umožnil otevření hraničního přechodu pro humanitární pomoc. Tato opatření však zůstávají bez odezvy – Rafáh je dnes oblastí, odkud byli obyvatelé vyhnáni, a přísun pomoci je nadále blokován.
ICJ nedávno zahájil slyšení, v nichž se zabývá humanitárními závazky Izraele. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar tato slyšení kritizoval jako „politizaci právního procesu“. Na rozhodnutí si však svět bude muset počkat měsíce, či dokonce roky.
Situaci komentoval i Fletcher: „Toto rozkládání mezinárodního práva je zhoubné. Ohrožuje desetiletí pokroku v ochraně civilistů. Musí zvítězit lidskost, právo a rozum.“
Rada bezpečnosti OSN však i nadále selhává. Spojené státy pod vedením prezidenta Bidena vetují návrhy závazných rezolucí, které by Izrael k něčemu přinutily – a Trumpova administrativa by podle všeho jednala stejně.
Přesto existují příklady, kdy mezinárodní právo nakonec přineslo výsledek. Zatčení bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho letos v březnu je důkazem, že spravedlnost může přijít, byť opožděně. Nedávný verdikt OSN, který označil Rusko za odpovědné za sestřelení letu MH17 v roce 2014, je dalším signálem, že porušování práva nezůstane navždy bez následků.
Zůstává však otázkou, zda mezinárodní společenství dokáže přimět Izrael k tomu, aby plnil své právní závazky. Hladomor v Gaze není pouze humanitární katastrofou – je to i test odolnosti mezinárodního právního řádu.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
