Zatímco Izrael pokračuje v bombardování Gazy, každodenně zabíjí desítky civilistů a dvouměsíční příměří z počátku roku se zdá být dávnou minulostí, humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla kritického bodu. Podle OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy přímému ohrožení hladomorem. Mezinárodní právo přitom hladovění civilistů výslovně zakazuje.
Navzdory již devatenáct měsíců trvajícím bojům se izraelské cíle nemění – totální porážka Hamásu a osvobození izraelských rukojmích. Těch by mělo být v zajetí ještě 57, z nichž se odhaduje, že až 24 je stále naživu. Hamás však požaduje záruky ukončení války, než propustí další.
V neděli Izrael oznámil, že po téměř třech měsících úplného blokování Gazy umožní vpuštění „základního“ množství potravin. Podmínky ani časový rámec obnovení dodávek však nebyly upřesněny, zejména kvůli novým rozsáhlým pozemním operacím izraelské armády.
Blokáda trvá už od roku 2007, kdy Hamás převzal moc v Gaze. Izrael omezil pohyb lidí i zboží a situace se výrazně zhoršila po útocích Hamásu ze 7. října 2023. Dočasné příměří začátkem roku umožnilo krátkodobé zlepšení, to však skončilo v březnu, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu opět přerušil humanitární pomoc, aby zvýšil tlak na Hamás.
Dne 13. května vystoupil před Radou bezpečnosti OSN koordinátor humanitární pomoci Tom Fletcher. Uvedl, že více než 10 týdnů se do Gazy nedostala žádná pomoc – žádné jídlo, léky ani voda. Podle něj je 2,1 milionu Palestinců v Gaze ohroženo hladomorem a 20 % již čelí přímému hladovění. Izrael takový výklad odmítá a tvrdí, že nedostatek potravin neexistuje.
Podle mezinárodního práva je však situace jasná. Hladovění civilistů jako způsob vedení války je výslovně zakázáno Ženevskými úmluvami i Římským statutem Mezinárodního trestního soudu (ICC), kde se jedná o válečný zločin. Fletcher zdůraznil, že jako okupační mocnost má Izrael povinnost zajistit civilistům přístup k pomoci. Tvrdí však, že Izrael činí dodávky pomoci podmínkou dosažení politických nebo vojenských cílů, čímž ze zásobování činí „rukojmí“.
V listopadu 2024 vydal ICC zatykače na vůdce Hamásu Muhammada Daífa, premiéra Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta. Předběžná komora ICC tehdy uvedla, že existují důvodná podezření, že Netanjahu a Gallant záměrně odepřeli civilistům v Gaze přístup k potravinám, vodě a lékům.
Izrael není smluvní stranou Římského statutu, a tudíž nemá povinnost tyto zatykače vykonat. Oba politici tak zůstávají na svobodě a mohou cestovat, pokud nevstoupí na území států, které by je mohly zadržet.
Mezitím se Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) zabývá žalobou Jihoafrické republiky, která Izrael obviňuje z genocidy v Gaze. V květnu ICJ nařídil, aby Izrael okamžitě zastavil operace v Rafáhu a umožnil otevření hraničního přechodu pro humanitární pomoc. Tato opatření však zůstávají bez odezvy – Rafáh je dnes oblastí, odkud byli obyvatelé vyhnáni, a přísun pomoci je nadále blokován.
ICJ nedávno zahájil slyšení, v nichž se zabývá humanitárními závazky Izraele. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar tato slyšení kritizoval jako „politizaci právního procesu“. Na rozhodnutí si však svět bude muset počkat měsíce, či dokonce roky.
Situaci komentoval i Fletcher: „Toto rozkládání mezinárodního práva je zhoubné. Ohrožuje desetiletí pokroku v ochraně civilistů. Musí zvítězit lidskost, právo a rozum.“
Rada bezpečnosti OSN však i nadále selhává. Spojené státy pod vedením prezidenta Bidena vetují návrhy závazných rezolucí, které by Izrael k něčemu přinutily – a Trumpova administrativa by podle všeho jednala stejně.
Přesto existují příklady, kdy mezinárodní právo nakonec přineslo výsledek. Zatčení bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho letos v březnu je důkazem, že spravedlnost může přijít, byť opožděně. Nedávný verdikt OSN, který označil Rusko za odpovědné za sestřelení letu MH17 v roce 2014, je dalším signálem, že porušování práva nezůstane navždy bez následků.
Zůstává však otázkou, zda mezinárodní společenství dokáže přimět Izrael k tomu, aby plnil své právní závazky. Hladomor v Gaze není pouze humanitární katastrofou – je to i test odolnosti mezinárodního právního řádu.
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
