Zatímco Izrael pokračuje v bombardování Gazy, každodenně zabíjí desítky civilistů a dvouměsíční příměří z počátku roku se zdá být dávnou minulostí, humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla kritického bodu. Podle OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy přímému ohrožení hladomorem. Mezinárodní právo přitom hladovění civilistů výslovně zakazuje.
Navzdory již devatenáct měsíců trvajícím bojům se izraelské cíle nemění – totální porážka Hamásu a osvobození izraelských rukojmích. Těch by mělo být v zajetí ještě 57, z nichž se odhaduje, že až 24 je stále naživu. Hamás však požaduje záruky ukončení války, než propustí další.
V neděli Izrael oznámil, že po téměř třech měsících úplného blokování Gazy umožní vpuštění „základního“ množství potravin. Podmínky ani časový rámec obnovení dodávek však nebyly upřesněny, zejména kvůli novým rozsáhlým pozemním operacím izraelské armády.
Blokáda trvá už od roku 2007, kdy Hamás převzal moc v Gaze. Izrael omezil pohyb lidí i zboží a situace se výrazně zhoršila po útocích Hamásu ze 7. října 2023. Dočasné příměří začátkem roku umožnilo krátkodobé zlepšení, to však skončilo v březnu, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu opět přerušil humanitární pomoc, aby zvýšil tlak na Hamás.
Dne 13. května vystoupil před Radou bezpečnosti OSN koordinátor humanitární pomoci Tom Fletcher. Uvedl, že více než 10 týdnů se do Gazy nedostala žádná pomoc – žádné jídlo, léky ani voda. Podle něj je 2,1 milionu Palestinců v Gaze ohroženo hladomorem a 20 % již čelí přímému hladovění. Izrael takový výklad odmítá a tvrdí, že nedostatek potravin neexistuje.
Podle mezinárodního práva je však situace jasná. Hladovění civilistů jako způsob vedení války je výslovně zakázáno Ženevskými úmluvami i Římským statutem Mezinárodního trestního soudu (ICC), kde se jedná o válečný zločin. Fletcher zdůraznil, že jako okupační mocnost má Izrael povinnost zajistit civilistům přístup k pomoci. Tvrdí však, že Izrael činí dodávky pomoci podmínkou dosažení politických nebo vojenských cílů, čímž ze zásobování činí „rukojmí“.
V listopadu 2024 vydal ICC zatykače na vůdce Hamásu Muhammada Daífa, premiéra Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta. Předběžná komora ICC tehdy uvedla, že existují důvodná podezření, že Netanjahu a Gallant záměrně odepřeli civilistům v Gaze přístup k potravinám, vodě a lékům.
Izrael není smluvní stranou Římského statutu, a tudíž nemá povinnost tyto zatykače vykonat. Oba politici tak zůstávají na svobodě a mohou cestovat, pokud nevstoupí na území států, které by je mohly zadržet.
Mezitím se Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) zabývá žalobou Jihoafrické republiky, která Izrael obviňuje z genocidy v Gaze. V květnu ICJ nařídil, aby Izrael okamžitě zastavil operace v Rafáhu a umožnil otevření hraničního přechodu pro humanitární pomoc. Tato opatření však zůstávají bez odezvy – Rafáh je dnes oblastí, odkud byli obyvatelé vyhnáni, a přísun pomoci je nadále blokován.
ICJ nedávno zahájil slyšení, v nichž se zabývá humanitárními závazky Izraele. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar tato slyšení kritizoval jako „politizaci právního procesu“. Na rozhodnutí si však svět bude muset počkat měsíce, či dokonce roky.
Situaci komentoval i Fletcher: „Toto rozkládání mezinárodního práva je zhoubné. Ohrožuje desetiletí pokroku v ochraně civilistů. Musí zvítězit lidskost, právo a rozum.“
Rada bezpečnosti OSN však i nadále selhává. Spojené státy pod vedením prezidenta Bidena vetují návrhy závazných rezolucí, které by Izrael k něčemu přinutily – a Trumpova administrativa by podle všeho jednala stejně.
Přesto existují příklady, kdy mezinárodní právo nakonec přineslo výsledek. Zatčení bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho letos v březnu je důkazem, že spravedlnost může přijít, byť opožděně. Nedávný verdikt OSN, který označil Rusko za odpovědné za sestřelení letu MH17 v roce 2014, je dalším signálem, že porušování práva nezůstane navždy bez následků.
Zůstává však otázkou, zda mezinárodní společenství dokáže přimět Izrael k tomu, aby plnil své právní závazky. Hladomor v Gaze není pouze humanitární katastrofou – je to i test odolnosti mezinárodního právního řádu.
Zástupy lidí proudily od úterního dopoledne do pražského Rudolfina, aby se rozloučili s Jiřím Bartoškou. Přítomní měli možnost zanechat vzkaz v kondolenční knize, která bude následně předána rodině zesnulého herce. Co bylo nejčastěji zmiňováno?
Poprvé se Dagmar Patrasová ozvala z psychiatrické léčebny, kde se už déle než týden snaží dostat z problémů, které ji potkaly po dubnové smrti milované dcery Aničky, která podlehla zákeřné rakovině.
Až na závěr skupinové fáze zaznamenali Češi první porážku na letošním mistrovství světa v hokeji ve Švédsku a Dánsku. Má to neblahé důsledky. Národní tým končí ve skupině až na třetím místě a ve čtvrtfinále ho čeká konfrontace s jedním z favoritů turnaje. O soupeři ve čtvrtečním duelu bude jasno po úterních večerních duelech.
Jiřího Bartošku si všichni budou pamatovat zejména jako skvělého herce a dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu. Bartoška ale také řadu let namlouval populární televizní cestopis. Navzdory špatné predispozici.
Velmi smutnou zprávu v pondělí oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ve věku 48 let tragicky zahynul meteorolog Jan Šrámek, jehož mohli znát i televizní diváci z České televize.
Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00.
Již při globálním oteplení o pouhých 1,5 °C se stoupající hladina moří stane neovladatelnou hrozbou, která způsobí rozsáhlou a „katastrofální migraci do vnitrozemí“. Před tímto scénářem varují vědci v nové studii, která vychází z nejnovějších dat o tání ledovců a dlouhodobých klimatických modelech.
Máme před sebou amerického prezidenta, který zjevně nerozumí podstatě ozbrojených konfliktů a přesto věří, že může vstoupit do jedné z nejkomplexnějších válek současnosti, uzavřít rychlou dohodu a okamžitě ji prohlásit za „mír“. Tato představa je nejen naprosto iluzorní, ale především nebezpečná. Nejen pro Ukrajinu, nýbrž pro stabilitu celé Evropy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že se snaží „koupit si čas“, aby mohlo nadále vést válku proti Ukrajině a udržovat okupaci jejích území. Ve svém úterním prohlášení na sociálních sítích uvedl, že Moskva není připravena na skutečné mírové rozhovory a že jediným cílem současné ruské diplomacie je prodloužení konfliktu.
Spojené království a Evropská unie přistoupily k rozsáhlému uvalení nových sankcí proti Rusku poté, co se ukázalo, že pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádný zásadní posun směrem k ukončení války na Ukrajině.
Dvojčata sdílejí nejen fyzickou podobnost, ale často také podobné zdravotní sklony. Jednou z otázek, kterou si rodiče dvojčat i vědci často kladou, je, zda mají dvojčata i stejné alergie. Zní to logicky – pokud mají stejný genetický základ a často vyrůstají ve stejném prostředí, pak by jejich těla mohla reagovat stejně i na běžné alergeny. Skutečnost je ale o něco složitější.
Zatímco Izrael pokračuje v bombardování Gazy, každodenně zabíjí desítky civilistů a dvouměsíční příměří z počátku roku se zdá být dávnou minulostí, humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla kritického bodu. Podle OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy přímému ohrožení hladomorem. Mezinárodní právo přitom hladovění civilistů výslovně zakazuje.
