Zatímco Izrael pokračuje v bombardování Gazy, každodenně zabíjí desítky civilistů a dvouměsíční příměří z počátku roku se zdá být dávnou minulostí, humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla kritického bodu. Podle OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy přímému ohrožení hladomorem. Mezinárodní právo přitom hladovění civilistů výslovně zakazuje.
Navzdory již devatenáct měsíců trvajícím bojům se izraelské cíle nemění – totální porážka Hamásu a osvobození izraelských rukojmích. Těch by mělo být v zajetí ještě 57, z nichž se odhaduje, že až 24 je stále naživu. Hamás však požaduje záruky ukončení války, než propustí další.
V neděli Izrael oznámil, že po téměř třech měsících úplného blokování Gazy umožní vpuštění „základního“ množství potravin. Podmínky ani časový rámec obnovení dodávek však nebyly upřesněny, zejména kvůli novým rozsáhlým pozemním operacím izraelské armády.
Blokáda trvá už od roku 2007, kdy Hamás převzal moc v Gaze. Izrael omezil pohyb lidí i zboží a situace se výrazně zhoršila po útocích Hamásu ze 7. října 2023. Dočasné příměří začátkem roku umožnilo krátkodobé zlepšení, to však skončilo v březnu, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu opět přerušil humanitární pomoc, aby zvýšil tlak na Hamás.
Dne 13. května vystoupil před Radou bezpečnosti OSN koordinátor humanitární pomoci Tom Fletcher. Uvedl, že více než 10 týdnů se do Gazy nedostala žádná pomoc – žádné jídlo, léky ani voda. Podle něj je 2,1 milionu Palestinců v Gaze ohroženo hladomorem a 20 % již čelí přímému hladovění. Izrael takový výklad odmítá a tvrdí, že nedostatek potravin neexistuje.
Podle mezinárodního práva je však situace jasná. Hladovění civilistů jako způsob vedení války je výslovně zakázáno Ženevskými úmluvami i Římským statutem Mezinárodního trestního soudu (ICC), kde se jedná o válečný zločin. Fletcher zdůraznil, že jako okupační mocnost má Izrael povinnost zajistit civilistům přístup k pomoci. Tvrdí však, že Izrael činí dodávky pomoci podmínkou dosažení politických nebo vojenských cílů, čímž ze zásobování činí „rukojmí“.
V listopadu 2024 vydal ICC zatykače na vůdce Hamásu Muhammada Daífa, premiéra Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta. Předběžná komora ICC tehdy uvedla, že existují důvodná podezření, že Netanjahu a Gallant záměrně odepřeli civilistům v Gaze přístup k potravinám, vodě a lékům.
Izrael není smluvní stranou Římského statutu, a tudíž nemá povinnost tyto zatykače vykonat. Oba politici tak zůstávají na svobodě a mohou cestovat, pokud nevstoupí na území států, které by je mohly zadržet.
Mezitím se Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) zabývá žalobou Jihoafrické republiky, která Izrael obviňuje z genocidy v Gaze. V květnu ICJ nařídil, aby Izrael okamžitě zastavil operace v Rafáhu a umožnil otevření hraničního přechodu pro humanitární pomoc. Tato opatření však zůstávají bez odezvy – Rafáh je dnes oblastí, odkud byli obyvatelé vyhnáni, a přísun pomoci je nadále blokován.
ICJ nedávno zahájil slyšení, v nichž se zabývá humanitárními závazky Izraele. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar tato slyšení kritizoval jako „politizaci právního procesu“. Na rozhodnutí si však svět bude muset počkat měsíce, či dokonce roky.
Situaci komentoval i Fletcher: „Toto rozkládání mezinárodního práva je zhoubné. Ohrožuje desetiletí pokroku v ochraně civilistů. Musí zvítězit lidskost, právo a rozum.“
Rada bezpečnosti OSN však i nadále selhává. Spojené státy pod vedením prezidenta Bidena vetují návrhy závazných rezolucí, které by Izrael k něčemu přinutily – a Trumpova administrativa by podle všeho jednala stejně.
Přesto existují příklady, kdy mezinárodní právo nakonec přineslo výsledek. Zatčení bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho letos v březnu je důkazem, že spravedlnost může přijít, byť opožděně. Nedávný verdikt OSN, který označil Rusko za odpovědné za sestřelení letu MH17 v roce 2014, je dalším signálem, že porušování práva nezůstane navždy bez následků.
Zůstává však otázkou, zda mezinárodní společenství dokáže přimět Izrael k tomu, aby plnil své právní závazky. Hladomor v Gaze není pouze humanitární katastrofou – je to i test odolnosti mezinárodního právního řádu.
Českem od minulého týdne hýbe kauza konce společného podcastu Agáty Hanychové a Ornelly Koktové. S prvně jmenovanou zažil leccos Jaromír Soukup jako její bývalý partner. Není proto divu, že i on se nakonec rozhodl k posledním událostem vyjádřit.
Z USA dorazila zpráva, které se nechce moc věřit. Ve věku 86 let zemřel legendární akční herec Chuck Norris. O úmrtí informovala jeho rodina. Norrise, který v březnu oslavil 86. narozeniny, dobře znali i čeští televizní diváci.
V případu pátečního požáru v Pardubicích panuje podezření z teroristického útoku, protože k činu se přihlásila organizovaná propalestinská skupina. Ministerstvo vnitra kvůli události svolává krizový štáb, vyjádřil se i premiér Andrej Babiš (ANO).
Kriminalisté se zabývají tragickým napadením, ke kterému došlo v Prostějově. Zatímco jeden člověk nepřežil, další osoba skončila v poutech. Příčina a okolnosti smutné události jsou předmětem probíhajícího vyšetřování.
Česká televize se během uplynulého víkendu musela poprvé popasovat s absencí Václava Moravce, který se po více než 20 letech rozhodl ve veřejnoprávní televizi skončit. Na Kavčích horách už každopádně mají jasno o dlouhodobější náhradě za moderátora politických debat.
Česko netěší dopady posledních událostí na Blízkém východě. Premiér Andrej Babiš (ANO) zkritizoval Izrael kvůli útoku na zařízení v Íránu, po nichž stouply ceny ropy a plynu na celém světě.
Jsme sice teprve za polovinou března, ale meteorologové už začínají tušit, jak v Česku bude během první poloviny dubna. Existuje přitom minimálně jeden důvod, proč je předpověď na toto období mimořádně žádaná.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další úsměvný moment, který se řeší po celém světě. S japonskou premiérkou po svém boku se vyjadřoval ke slavnému útoku na Pearl Harbor. Upozornil na to britský deník Guardian.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Málokdo z jejích vrstevníků je v tom věku tak aktivní jako nejslavnější česká herečka. Její dcera Simona Stašová dokonce přiznala, že Bohdalová v rodině stále drží otěže pevně v rukou.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
