Navzdory trvajícím soukromým výhradám ze strany amerických úředníků začala Austrálie nakládat první z 49 vyřazených tanků M1A1 Abrams, které jsou určeny pro Ukrajinu. Jedná se o součást širšího balíčku vojenské pomoci, který australská vláda slíbila dodat již v říjnu 2024.
Australský premiér Anthony Albanese oficiálně potvrdil blížící se dodávku při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Římě, které proběhlo 18. května. Přesné datum příjezdu tanků do Evropy však zůstává utajeno kvůli bezpečnostním důvodům.
Ačkoliv americká vláda formálně vydala povolení k exportu, podle ABC se ve Washingtonu stále ozývají hlasy zpochybňující smysluplnost dodávky. Jeden z nejmenovaných amerických úředníků údajně vyjádřil pochybnosti o tom, zda tanky tohoto typu mají na ukrajinském bojišti reálné využití. Obavy se týkají především jejich slabšího pancéřování na horní části věže, které je činí zranitelnými vůči útokům dronů – zbraně, jež hraje v ruské taktice stále větší roli.
Australské ministerstvo obrany podle ABC rovněž netuší, zda o tyto konkrétní tanky má ukrajinská armáda skutečný zájem. Jeden z představitelů obrany sdělil, že Canberra si není jistá, zda má Kyjev o vozidla zájem, právě kvůli jejich konstrukčním slabinám a náročné údržbě v podmínkách války.
V roce 2023 obdržela Ukrajina 31 tanků Abrams z éry administrativy Joea Bidena. Kolik z nich zůstává funkčních, není v roce 2025 zcela jasné. V dubnu 2024 přinesla agentura AP zprávu, že ukrajinské jednotky stahují tanky Abrams z frontových linií kvůli riziku detekce ruskými bezpilotními prostředky. Ukrajinská armáda tehdy tato tvrzení odmítla.
Rozhodnutí umožnit vývoz tanků ze strany USA přichází v době, kdy současný prezident Donald Trump přistupuje ke konfliktu na Ukrajině výrazně odlišně než jeho předchůdce. Na rozdíl od Joea Bidena Trump odmítá další přímou vojenskou podporu Kyjevu a snaží se prosazovat mírovou dohodu s Moskvou.
Dlouho očekávaná dodávka tak přichází do velmi citlivé chvíle, kdy se Západ snaží najít novou rovnováhu mezi pokračující podporou Ukrajiny a diplomatickými tlaky na příměří. Zda budou australské tanky skutečně použity v boji, nebo skončí v záložních skladech, zatím zůstává otevřenou otázkou. Faktem však zůstává, že souhlas USA byl pro celý proces nezbytný, neboť tanky Abrams jsou americké výroby a jejich reexport bez souhlasu Washingtonu možný není.
Bez ohledu na pochyby o jejich efektivitě představují tanky stále silný symbol vojenské podpory Západu pro Ukrajinu v době, kdy se podpora evropských i zámořských států začíná lámat mezi pokračováním vojenského tlaku a snahou o diplomatické řešení.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.