Navzdory trvajícím soukromým výhradám ze strany amerických úředníků začala Austrálie nakládat první z 49 vyřazených tanků M1A1 Abrams, které jsou určeny pro Ukrajinu. Jedná se o součást širšího balíčku vojenské pomoci, který australská vláda slíbila dodat již v říjnu 2024.
Australský premiér Anthony Albanese oficiálně potvrdil blížící se dodávku při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Římě, které proběhlo 18. května. Přesné datum příjezdu tanků do Evropy však zůstává utajeno kvůli bezpečnostním důvodům.
Ačkoliv americká vláda formálně vydala povolení k exportu, podle ABC se ve Washingtonu stále ozývají hlasy zpochybňující smysluplnost dodávky. Jeden z nejmenovaných amerických úředníků údajně vyjádřil pochybnosti o tom, zda tanky tohoto typu mají na ukrajinském bojišti reálné využití. Obavy se týkají především jejich slabšího pancéřování na horní části věže, které je činí zranitelnými vůči útokům dronů – zbraně, jež hraje v ruské taktice stále větší roli.
Australské ministerstvo obrany podle ABC rovněž netuší, zda o tyto konkrétní tanky má ukrajinská armáda skutečný zájem. Jeden z představitelů obrany sdělil, že Canberra si není jistá, zda má Kyjev o vozidla zájem, právě kvůli jejich konstrukčním slabinám a náročné údržbě v podmínkách války.
V roce 2023 obdržela Ukrajina 31 tanků Abrams z éry administrativy Joea Bidena. Kolik z nich zůstává funkčních, není v roce 2025 zcela jasné. V dubnu 2024 přinesla agentura AP zprávu, že ukrajinské jednotky stahují tanky Abrams z frontových linií kvůli riziku detekce ruskými bezpilotními prostředky. Ukrajinská armáda tehdy tato tvrzení odmítla.
Rozhodnutí umožnit vývoz tanků ze strany USA přichází v době, kdy současný prezident Donald Trump přistupuje ke konfliktu na Ukrajině výrazně odlišně než jeho předchůdce. Na rozdíl od Joea Bidena Trump odmítá další přímou vojenskou podporu Kyjevu a snaží se prosazovat mírovou dohodu s Moskvou.
Dlouho očekávaná dodávka tak přichází do velmi citlivé chvíle, kdy se Západ snaží najít novou rovnováhu mezi pokračující podporou Ukrajiny a diplomatickými tlaky na příměří. Zda budou australské tanky skutečně použity v boji, nebo skončí v záložních skladech, zatím zůstává otevřenou otázkou. Faktem však zůstává, že souhlas USA byl pro celý proces nezbytný, neboť tanky Abrams jsou americké výroby a jejich reexport bez souhlasu Washingtonu možný není.
Bez ohledu na pochyby o jejich efektivitě představují tanky stále silný symbol vojenské podpory Západu pro Ukrajinu v době, kdy se podpora evropských i zámořských států začíná lámat mezi pokračováním vojenského tlaku a snahou o diplomatické řešení.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.