Navzdory trvajícím soukromým výhradám ze strany amerických úředníků začala Austrálie nakládat první z 49 vyřazených tanků M1A1 Abrams, které jsou určeny pro Ukrajinu. Jedná se o součást širšího balíčku vojenské pomoci, který australská vláda slíbila dodat již v říjnu 2024.
Australský premiér Anthony Albanese oficiálně potvrdil blížící se dodávku při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Římě, které proběhlo 18. května. Přesné datum příjezdu tanků do Evropy však zůstává utajeno kvůli bezpečnostním důvodům.
Ačkoliv americká vláda formálně vydala povolení k exportu, podle ABC se ve Washingtonu stále ozývají hlasy zpochybňující smysluplnost dodávky. Jeden z nejmenovaných amerických úředníků údajně vyjádřil pochybnosti o tom, zda tanky tohoto typu mají na ukrajinském bojišti reálné využití. Obavy se týkají především jejich slabšího pancéřování na horní části věže, které je činí zranitelnými vůči útokům dronů – zbraně, jež hraje v ruské taktice stále větší roli.
Australské ministerstvo obrany podle ABC rovněž netuší, zda o tyto konkrétní tanky má ukrajinská armáda skutečný zájem. Jeden z představitelů obrany sdělil, že Canberra si není jistá, zda má Kyjev o vozidla zájem, právě kvůli jejich konstrukčním slabinám a náročné údržbě v podmínkách války.
V roce 2023 obdržela Ukrajina 31 tanků Abrams z éry administrativy Joea Bidena. Kolik z nich zůstává funkčních, není v roce 2025 zcela jasné. V dubnu 2024 přinesla agentura AP zprávu, že ukrajinské jednotky stahují tanky Abrams z frontových linií kvůli riziku detekce ruskými bezpilotními prostředky. Ukrajinská armáda tehdy tato tvrzení odmítla.
Rozhodnutí umožnit vývoz tanků ze strany USA přichází v době, kdy současný prezident Donald Trump přistupuje ke konfliktu na Ukrajině výrazně odlišně než jeho předchůdce. Na rozdíl od Joea Bidena Trump odmítá další přímou vojenskou podporu Kyjevu a snaží se prosazovat mírovou dohodu s Moskvou.
Dlouho očekávaná dodávka tak přichází do velmi citlivé chvíle, kdy se Západ snaží najít novou rovnováhu mezi pokračující podporou Ukrajiny a diplomatickými tlaky na příměří. Zda budou australské tanky skutečně použity v boji, nebo skončí v záložních skladech, zatím zůstává otevřenou otázkou. Faktem však zůstává, že souhlas USA byl pro celý proces nezbytný, neboť tanky Abrams jsou americké výroby a jejich reexport bez souhlasu Washingtonu možný není.
Bez ohledu na pochyby o jejich efektivitě představují tanky stále silný symbol vojenské podpory Západu pro Ukrajinu v době, kdy se podpora evropských i zámořských států začíná lámat mezi pokračováním vojenského tlaku a snahou o diplomatické řešení.
Jakub Prachař si podle očitých svědků neudělal vůbec dobrou reklamu na palubě letadla, které letělo z Česka do Spojených arabských emirátů. Údajně se choval tak, že mu po přistání asistovali s vystupováním policisté. Co se stalo?
Uznávaný britský bezpečnostní a obranný analytik, profesor Michael Clarke, odpověděl na otázky veřejnosti týkající se války na Ukrajině. Tento týden se zaměřil na dvě zásadní témata: možnost ruského použití jaderných zbraní a aktuální vývoj ruské letní ofenzivy na východní frontě.
Počet ruských vojáků zabitých nebo zraněných od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se podle nové studie blíží jednomu milionu. Analýzu zveřejnilo washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), které upozorňuje na mimořádně vysokou lidskou cenu, jakou ruský prezident Vladimir Putin platí za vedení tříleté války.
Minneapolis, největší město amerického státu Minnesota, se v žebříčku Happy Cities Index 2025 zařadilo mezi nejšťastnější místa na světě. Jako jediné město v USA (kromě New Yorku), které získalo nejvyšší hodnocení "Gold", se může chlubit výjimečnou kombinací skandinávského odkazu, kreativity, komunitního ducha a propojení s přírodou.
Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.
V Bruselu dnes zasedá skupina 57 zemí, včetně všech členů Severoatlantické aliance, aby koordinovala další pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Setkání tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny se koná v dramatickém momentu: jen den poté, co ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila mohutný podvodní výbuch pod Kerčským mostem, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem.
Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co se mu nedaří zastavit příliv migrantů přes kanál La Manche – problém, který stál politickou kariéru i jeho předchůdce Rishiho Sunaka. Nové statistiky ukazují, že v sobotu dorazilo do Spojeného království více než 1 100 migrantů, což je nejvyšší denní počet letošního roku. Celkem už do poloviny roku 2025 překročilo moře téměř 15 000 lidí.
Spojené státy od středy 4. června 2025 oficiálně zdvojnásobily cla na dovoz zahraniční oceli a hliníku na 50 %, čímž prezident Donald Trump posílil svou obchodní ofenzivu, která má podle jeho slov za cíl obnovit americký hutní průmysl. Tento krok však okamžitě vyvolal ostrou kritiku mnoha obchodních partnerů, především Kanady a Mexika, dvou největších vývozců oceli do USA.
Jen několik hodin po vítězství v prezidentských volbách vystoupil I Če-mjong s inauguračním projevem, v němž vyjádřil pevné odhodlání spojit rozdělenou společnost. V 61 letech přebírá vedení země ve chvíli, kdy je Jižní Korea otřesená hlubokým politickým rozkolem.