Navzdory trvajícím soukromým výhradám ze strany amerických úředníků začala Austrálie nakládat první z 49 vyřazených tanků M1A1 Abrams, které jsou určeny pro Ukrajinu. Jedná se o součást širšího balíčku vojenské pomoci, který australská vláda slíbila dodat již v říjnu 2024.
Australský premiér Anthony Albanese oficiálně potvrdil blížící se dodávku při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Římě, které proběhlo 18. května. Přesné datum příjezdu tanků do Evropy však zůstává utajeno kvůli bezpečnostním důvodům.
Ačkoliv americká vláda formálně vydala povolení k exportu, podle ABC se ve Washingtonu stále ozývají hlasy zpochybňující smysluplnost dodávky. Jeden z nejmenovaných amerických úředníků údajně vyjádřil pochybnosti o tom, zda tanky tohoto typu mají na ukrajinském bojišti reálné využití. Obavy se týkají především jejich slabšího pancéřování na horní části věže, které je činí zranitelnými vůči útokům dronů – zbraně, jež hraje v ruské taktice stále větší roli.
Australské ministerstvo obrany podle ABC rovněž netuší, zda o tyto konkrétní tanky má ukrajinská armáda skutečný zájem. Jeden z představitelů obrany sdělil, že Canberra si není jistá, zda má Kyjev o vozidla zájem, právě kvůli jejich konstrukčním slabinám a náročné údržbě v podmínkách války.
V roce 2023 obdržela Ukrajina 31 tanků Abrams z éry administrativy Joea Bidena. Kolik z nich zůstává funkčních, není v roce 2025 zcela jasné. V dubnu 2024 přinesla agentura AP zprávu, že ukrajinské jednotky stahují tanky Abrams z frontových linií kvůli riziku detekce ruskými bezpilotními prostředky. Ukrajinská armáda tehdy tato tvrzení odmítla.
Rozhodnutí umožnit vývoz tanků ze strany USA přichází v době, kdy současný prezident Donald Trump přistupuje ke konfliktu na Ukrajině výrazně odlišně než jeho předchůdce. Na rozdíl od Joea Bidena Trump odmítá další přímou vojenskou podporu Kyjevu a snaží se prosazovat mírovou dohodu s Moskvou.
Dlouho očekávaná dodávka tak přichází do velmi citlivé chvíle, kdy se Západ snaží najít novou rovnováhu mezi pokračující podporou Ukrajiny a diplomatickými tlaky na příměří. Zda budou australské tanky skutečně použity v boji, nebo skončí v záložních skladech, zatím zůstává otevřenou otázkou. Faktem však zůstává, že souhlas USA byl pro celý proces nezbytný, neboť tanky Abrams jsou americké výroby a jejich reexport bez souhlasu Washingtonu možný není.
Bez ohledu na pochyby o jejich efektivitě představují tanky stále silný symbol vojenské podpory Západu pro Ukrajinu v době, kdy se podpora evropských i zámořských států začíná lámat mezi pokračováním vojenského tlaku a snahou o diplomatické řešení.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.
Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.
Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, že ruský prezident Vladimir Putin nedosáhne vítězství nad Ukrajinou ani nezlomí západní podporu Kyjevu. Během 37. zasedání v takzvaném ramsteinském formátu šéf aliance prohlásil, že hlavním záměrem Moskvy je oslabit Evropu šířením nejistoty. Podle jeho slov se Kreml snaží vyvolávat neshody a destabilizovat situaci na celém kontinentu.
Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.
Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.
Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obavy veřejnosti a prohlásil, že neexistují žádné důkazy spojující nedávnou vlnu výpadků informačních technologií ve Spojených státech. Reagoval tak na sérii poruch, které v posledním týdnu postihly leteckou dopravu, bankovní sektor či vládní systémy. Podle jeho slov se země nenachází pod systémovým útokem a jednotlivé incidenty spolu vzájemně nesouvisí.
Nadcházející setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a čínského lídra Si Ťin-pchinga v Číně provází nečekaná komplikace v podobě špionážního skandálu kolem společnosti Nvidia. Bývalý výkonný ředitel firmy Jensen Huang odstoupil z funkce kvůli aféře spojené s čínskou podnikatelkou Alice Huangovou, kterou americké zpravodajské služby podezírají z vazeb na čínské zpravodajské struktury. Tato událost se rychle stává novým ohniskem napětí v již tak křehkých vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Írán zaplatí obrovskou cenu, pokud by uskutečnil plán na použití špinavé bomby. Reagoval tak na zprávu stanice CNN, podle které americké zpravodajské služby evidují plány Teheránu na takový útok v hlavním městě USA. O těchto plánech informovalo sedm amerických představitelů.