Navzdory trvajícím soukromým výhradám ze strany amerických úředníků začala Austrálie nakládat první z 49 vyřazených tanků M1A1 Abrams, které jsou určeny pro Ukrajinu. Jedná se o součást širšího balíčku vojenské pomoci, který australská vláda slíbila dodat již v říjnu 2024.
Australský premiér Anthony Albanese oficiálně potvrdil blížící se dodávku při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Římě, které proběhlo 18. května. Přesné datum příjezdu tanků do Evropy však zůstává utajeno kvůli bezpečnostním důvodům.
Ačkoliv americká vláda formálně vydala povolení k exportu, podle ABC se ve Washingtonu stále ozývají hlasy zpochybňující smysluplnost dodávky. Jeden z nejmenovaných amerických úředníků údajně vyjádřil pochybnosti o tom, zda tanky tohoto typu mají na ukrajinském bojišti reálné využití. Obavy se týkají především jejich slabšího pancéřování na horní části věže, které je činí zranitelnými vůči útokům dronů – zbraně, jež hraje v ruské taktice stále větší roli.
Australské ministerstvo obrany podle ABC rovněž netuší, zda o tyto konkrétní tanky má ukrajinská armáda skutečný zájem. Jeden z představitelů obrany sdělil, že Canberra si není jistá, zda má Kyjev o vozidla zájem, právě kvůli jejich konstrukčním slabinám a náročné údržbě v podmínkách války.
V roce 2023 obdržela Ukrajina 31 tanků Abrams z éry administrativy Joea Bidena. Kolik z nich zůstává funkčních, není v roce 2025 zcela jasné. V dubnu 2024 přinesla agentura AP zprávu, že ukrajinské jednotky stahují tanky Abrams z frontových linií kvůli riziku detekce ruskými bezpilotními prostředky. Ukrajinská armáda tehdy tato tvrzení odmítla.
Rozhodnutí umožnit vývoz tanků ze strany USA přichází v době, kdy současný prezident Donald Trump přistupuje ke konfliktu na Ukrajině výrazně odlišně než jeho předchůdce. Na rozdíl od Joea Bidena Trump odmítá další přímou vojenskou podporu Kyjevu a snaží se prosazovat mírovou dohodu s Moskvou.
Dlouho očekávaná dodávka tak přichází do velmi citlivé chvíle, kdy se Západ snaží najít novou rovnováhu mezi pokračující podporou Ukrajiny a diplomatickými tlaky na příměří. Zda budou australské tanky skutečně použity v boji, nebo skončí v záložních skladech, zatím zůstává otevřenou otázkou. Faktem však zůstává, že souhlas USA byl pro celý proces nezbytný, neboť tanky Abrams jsou americké výroby a jejich reexport bez souhlasu Washingtonu možný není.
Bez ohledu na pochyby o jejich efektivitě představují tanky stále silný symbol vojenské podpory Západu pro Ukrajinu v době, kdy se podpora evropských i zámořských států začíná lámat mezi pokračováním vojenského tlaku a snahou o diplomatické řešení.
Írán a Spojené státy dosáhly v Ženevě shody na „hlavních zásadách“ pro další vyjednávání, jak po úterním setkání potvrdil íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí. Přestože byl položen základní kámen pro budoucí rozhovory, šéf íránské diplomacie zároveň upozornil, že obě strany čeká ještě velké množství práce. Nepřímá jednání s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem označil za pozitivní krok vpřed.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí navštívil Budapešť, aby vyjádřil otevřenou podporu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi před nadcházejícími dubnovými volbami. Tento krok je analytiky vnímán jako snaha administrativy Donalda Trumpa exportovat ideologii MAGA do zahraničí a posílit pravicově populistické lídry v Evropě. Rubio během společné tiskové konference prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi vstupují do „zlaté éry“, což přisoudil především úzkému osobnímu poutu mezi Orbánem a prezidentem Trumpem.
Evropská zkušenost se závislostí na bezpečnostních zárukách Spojených států v mnohém připomíná úpadek kvality digitálních aplikací. Mnichovská bezpečnostní konference se otevírá v atmosféře krize důvěry v transatlantické vztahy. Ačkoliv Evropa pravděpodobně uslyší známá ujištění o americkém závazku a nepostradatelnosti NATO, neklid mezi evropskými politiky podle expertů signalizuje hlubší problém. Pro desítky let fungoval transatlantický vztah jako ultimátní geopolitická platforma, kde USA udržovaly bezpečnostní operační systém a Evropa byla jeho hlavním, neustále přihlášeným uživatelem.
Francie vyhlásila nejvyšší červený stupeň varování před povodněmi ve třech departementech poté, co dozvuky bouře Nils vyvolaly chaos napříč celou zemí. Záplavová vlna již zatopila domy a izolovala řadu vesnic poté, se z břehů vylila řeka Garonne. Hydrologové varují, že další srážky dopadají na půdu, která vykazuje rekordní úroveň nasycení a není schopna absorbovat žádnou další vodu.
Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu (ESABCC) vydal naléhavé varování, ve kterém vyzývá členské státy, aby se začaly připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení o 3 stupně Celsia. Podle předního člena sboru, Maartena van Aalsta, je ochrana Evropy před extrémním počasím sice náročným úkolem, ale nikoliv neproveditelným. Van Aalst zdůrazňuje, že ačkoliv už nyní kontinent za nedostatečnou přípravu platí vysokou cenu, mnohá adaptační opatření jsou otázkou selského rozumu a snadno dosažitelných cílů.
V Ženevě odstartovala ostře sledovaná diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mají za cíl vyřešit vleklý spor o jaderný program Teheránu. Rozhovory probíhají v době extrémního napětí, kdy se v regionu Blízkého východu masivně koncentrují americké vojenské síly. Americkou delegaci vedou zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco íránskou stranu reprezentuje ministr zahraničí Abbás Araghčí.
Čína v posledních pěti letech radikálně zrychlila výrobu jaderných ponorek a v tempu spouštění nových plavidel na vodu již předstihla Spojené státy. Podle nové zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) tento vývoj ohrožuje dlouholetou námořní nadvládu Washingtonu. Analýza založená na satelitních snímcích loděnic ukazuje, že Peking buduje svou flotilu nevídanou rychlostí.
Ukrajinská armáda dosáhla v posledních dnech nejrychlejších územních zisků od poloviny roku 2023. Podle analýzy dat Institutu pro studium války (ISW), kterou zpracovala agentura AFP, se ukrajinským silám podařilo mezi minulou středou a nedělí dobýt zpět 201 kilometrů čtverečních území. Tato rozloha odpovídá téměř všem ruským ziskům za celý loňský prosinec a představuje největší úspěch Kyjeva v tak krátkém čase od protiofenzívy v červnu 2023.
Snaha kalifornského guvernéra Gavina Newsoma profilovat se jako hlavní postava opozice vůči Donaldu Trumpovi získala nečekanou podporu od samotného prezidenta. Poté, co Trump v pondělí ostře zkritizoval Newsomovu poslední cestu po Evropě, poradci guvernéra soukromě oslavují vítězství. Podle nich se potvrdilo, že čím více se Trump nechá vyprovokovat k výpadům, tím větší pozornosti se Newsomovi dostává.
Bílý dům představil ambiciózní plán prezidenta Donalda Trumpa na vybudování monumentálního „Oblouku nezávislosti“ ve Washingtonu, D.C. Projekt, který má připomenout 250. výročí vzniku Spojených států, by se podle administrativy měl stát jednou z nejikoničtějších památek světa. Mluvčí Bílého domu Davis Ingle uvedl, že tato odvážná vize se nesmazatelně zapíše do historie země a zajistí Americe slávu, kterou si zaslouží.
Spojené státy stupňují před klíčovými rozhovory v Ženevě, které mají proběhnout dnes, vojenský tlak na Írán. Americká armáda pokračuje v masivním posilování svých leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě. Podle zdrojů CNN blízkých vyjednávání mají tyto přesuny za cíl zastrašit Teherán a zároveň poskytnout Washingtonu možnosti k přímému úderu uvnitř země, pokud by diplomatické snahy o omezení íránského jaderného programu selhaly.
Český hokej v neděli bojoval o větší naději na úspěch na olympijských hrách, ale nebylo to všechno. Už 54 let připadají na 15. února narozeniny jedné hokejové legendy. Jaromír Jágr je od včera zase o rok starší, přesto stále nepověsil brusle na hřebík.