V pátek dopoledne se v tureckém Istanbulu uskutečnilo první osobní setkání delegací Ukrajiny a Ruska od března 2022. Třístranná schůzka, které předsedal turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, se konala v prezidentském paláci Dolmabahce a byla zahájena diplomatickým projevem vyzývajícím k dosažení příměří a pokroku směrem k míru.
V honosných prostorách Lancaster House, historické budovy, která nese znaky hluboce zakořeněného vztahu Británie s Evropou, se v uplynulých dnech odehrála scéna, která by byla ještě před několika lety nemyslitelná. Zatímco členové diplomatické ochrany popíjeli čaj a mlsali sušenky, ve vyšších patrech jednali evropští politici o budoucnosti spolupráce mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. A na pořadu dne byla mimo jiné i otázka, která znovu rozdělila politickou scénu: míří Británie zpět do evropského prostoru?
Prezident Petr Pavel v pátek 16. května podepsal dva zákony, které přinášejí zásadní proměnu systému státní sociální pomoci v České republice. Klíčovou součástí reformy je zavedení tzv. „superdávky“, která nahradí dosavadní soubor několika různých dávek a sloučí je do jednotného příspěvku. Cílem této změny je zvýšit efektivitu a adresnost systému a lépe podpořit ty, kteří se nacházejí v nejtěžší životní situaci.
Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících týdnech sehrát klíčovou roli v pokusu o ukončení války na Ukrajině. Podle analýzy experta Michaela O’Hanlona z think-tanku Brookings Institution, která byla zveřejněna 14. května, může prezident těžit z nedávného sbližování s Kyjevem a zároveň posílit svou pozici vůči Moskvě. K tomu však musí vybalancovat vojenskou pomoc, hospodářské sankce a svou dosavadní zdrženlivost ohledně rozšiřování NATO.
Bojovný výkřik „Nebudu jíst brouky!“ se v posledních letech stal jedním z nejvýraznějších symbolů pravicového odporu vůči Evropské unii, environmentálním politikám i moderní globální elitě. Od televizních show v USA přes billboardy v Itálii až po projevy politiků ve francouzském a polském parlamentu – odmítání konzumace hmyzu se proměnilo v kulturní kód, kterým konzervativci a nacionalisté vyjadřují nesouhlas s představou ekologicky odpovědné budoucnosti.
Západní spojenci Ukrajiny se chystají zesílit hospodářský tlak na Rusko poté, co ruský prezident Vladimir Putin nepřijel na očekávaná mírová jednání v Turecku. Lídři evropských států se dnes setkávají v albánské Tiraně, kde chtějí koordinovat další kroky včetně nových sankcí, které by měly Kreml donutit k ukončení války na Ukrajině.
Dnes by v Istanbulu mohlo dojít k důležitému posunu v dosud zablokovaném procesu mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem. Delegace obou zemí jsou již na místě a očekává se jejich první přímé setkání od roku 2022. K jednáním se připojil také americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se chystá jednat s předními představiteli Turecka a Ukrajiny.
Po úvodních třech výhrách na MS konajícím se mimo jiné v dánském Herningu Češi ve čtvrtek večer nastupují proti papírově nejslabšímu soupeři v rámci skupiny B a čeká se tak, že parta kolem Davida Pastrňáka tak přidají čtvrtou výhru v řadě. Maďaři se však na utkání s Čechy vítězně naladili, když ve svém předešlém zápase nečekaně porazili Kazachstán 4:2. Jediné co trápí Čechy jsou zranění. Do zápasu ještě nenastoupí obránce Tomáš Kundrátek a naopak nově se v sestavě objevuje Adam Klapka, který nahrazuje Jáchyma Kondelíka, pro něhož turnaj předčasně skončil kvůli zlomenině ruky. V brance pak opět bude chytat Daniel Vladař. Jak duel jasného favorita s jasným outsiderem dopadne sledujte třetinu po třetině.
Britská metropolitní policie obvinila jednadvacetiletého Ukrajince Romana Lavrynovyche ze tří případů žhářství se záměrem ohrozit život poté, co byly zapáleny dva domy a auto spojené s premiérem Spojeného království Sirem Keirem Starmerem. K incidentům došlo v různých částech Londýna a byly natolik závažné, že si vyžádaly zapojení protiteroristického oddělení policie.
Evropská unie se v posledních letech stále více spoléhá na moderní komunikační nástroje, přičemž WhatsApp se stal neoficiální platformou, kde se odehrává podstatná část každodenní politické agendy. Změnit by to mohla aktuální kauza, která již dostala přezdívku „Pfizergate“, avšak soudní rozhodnutí, které v této souvislosti padlo, s největší pravděpodobností návyky unijních úředníků zásadně neovlivní.
Istanbul se po více než třech letech stane opět místem, kde se tváří v tvář setkají delegace Ruska a Ukrajiny s cílem pokusit se obnovit mírový dialog. Ani prezident Volodymyr Zelenskyj, ani prezident Vladimir Putin se osobně nezúčastní. Do Turecka tak míří výběr vlivných i méně známých představitelů obou zemí. Jednání se uskuteční ve čtvrtek a v pátek, ale přesný formát a časový harmonogram zůstávají zatím nejasné.
Válka mezi Ukrajinou a Ruskem vstupuje do další možné diplomatické fáze. Po dlouhých měsících bez přímého kontaktu mezi oběma znepřátelenými stranami dnes prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oficiálně potvrdil, že je připraven vyslat do Turecka delegaci k přímým jednáním s Ruskem.
Očekávané jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, dvěma zeměmi, které jsou uvězněny v krvavém konfliktu, může dnes v Turecku proběhnout, i když ruský prezident Vladimir Putin se summitu nakonec nezúčastní. Po dnech spekulací Kreml oficiálně oznámil, že ruský prezident do Turecka nepocestuje. Přesto jsou delegace obou zemí již na místě, i když není jisté, zda se skutečně sejdou, píše CNN.
Americký prezident Donald Trump dnes jasně prohlásil, že jakýkoli pokrok v otázce mírových jednání o Ukrajině bude možný teprve tehdy, až se on sám setká přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vyjádření zaznělo během letu Air Force One, těsně před přistáním v Dubaji, kde Trump čelil dotazům novinářů na aktuální situaci kolem jednání v Istanbulu.
Spojené státy čelí zvýšenému riziku úmrtí a devastace v důsledku přírodních katastrof, pokud prezident Donald Trump nezmění kurz své politiky drastických škrtů v oblasti krizového řízení. Na alarmující důsledky upozorňuje profesorka Samantha Montano, odbornice na krizové řízení a autorka knihy Disasterology, která tvrdí, že federální agentury jako FEMA a NOAA byly cíleně oslabeny v době, kdy jsou extrémní výkyvy počasí a další hrozby na vzestupu.
Evropská komise ostře kritizovala rozhodnutí organizátorů letošního ročníku Eurovize, kteří zakázali vystupujícím umělcům, aby na pódiu či během příchodů k fanouškům mávali vlajkou Evropské unie. Podle eurokomisaře pro kulturu Glenna Micallefa je nepřijatelné, aby občané Unie museli žádat o svolení, když chtějí oslavovat svou evropskou identitu.
Když ruský prezident Vladimir Putin opět nečekaně nedorazil na mírové rozhovory s Ukrajinou, které se měly konat 15. května v Istanbulu, vyslal tím podle mnohých jasný signál: o tempu a podmínkách jednání rozhoduje výhradně on. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i západní lídři v čele s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vyzývali ke klidu zbraní a osobnímu summitu mezi oběma prezidenty, Kreml zvolil jiný scénář – a ukázal, že hra se stále hraje podle jeho pravidel.
Očekávané přímé mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, které se po více než třech letech konají v tureckém Istanbulu, dnes začínají bez osobní účasti prezidentů obou zemí. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven jednat, ruský prezident Vladimir Putin se podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova rozhodl zůstat v Moskvě.
Z východní Ukrajiny přichází v posledních dnech tiché náznaky možného zvratu v dosavadním vývoji války. Zatímco drony bez ustání snímají výbuchy a pohyby vojsk v okolí města Pokrovsk, jednoho z nejžhavějších bodů frontové linie, ve vojenských kruzích i mezi obyčejnými Ukrajinci začíná klíčit otázka: mohly by nadcházející mírové rozhovory s Ruskem být počátkem konce války?