Evropská komise ostře kritizovala rozhodnutí organizátorů letošního ročníku Eurovize, kteří zakázali vystupujícím umělcům, aby na pódiu či během příchodů k fanouškům mávali vlajkou Evropské unie. Podle eurokomisaře pro kulturu Glenna Micallefa je nepřijatelné, aby občané Unie museli žádat o svolení, když chtějí oslavovat svou evropskou identitu.
Zatímco fanoušci letos poprvé po loňském zákazu smějí unijní vlajku v hledišti opět vyvěšovat, na pódiu i v tzv. „green rooms“ zůstává modrý prapor s dvanácti hvězdami stále nežádoucí. Organizátoři z Evropské vysílací unie (EBU) a švýcarské veřejnoprávní televize SRG SSR tak trvají na pravidlu, že na pódiu smějí být pouze národní vlajky soutěžících zemí.
„Evropská vlajka představuje naše hodnoty, naši identitu a občanství téměř půl miliardy lidí. Pokud mohou být na pódiu národní vlajky, patří tam i ta evropská,“ prohlásil Micallef v rozhovoru pro server Politico. Podle něj je vyloučení unijního symbolu z pódia nejen necitlivé, ale i symbolicky nešťastné, protože odporuje principům inkluze a jednoty, které sama Eurovize často hlásá.
Komisař dodal, že mladí Evropané by neměli potřebovat povolení k tomu, aby se hlásili ke své evropské příslušnosti. „Pokud EBU udrží evropskou vlajku mimo jeviště, ať se stane nejvýraznějším symbolem v publiku,“ vyzval fanoušky.
Rozhodnutí přichází v době, kdy Eurovize opakovaně čelí kritice za své údajné politizování i za snahu působit apoliticky. Kontroverze se vyhrotily zejména v loňském ročníku ve švédském Malmö, kde tisíce protestujících vyjádřily nesouhlas s účastí izraelské zpěvačky Eden Golan. Při jejím vystoupení se ozývaly výkřiky i pískot, přičemž palestinské vlajky se v hledišti objevovaly navzdory zákazům.
Sporné pravidlo, které zakazuje kromě unijního i další symboly, například vlajku duhovou, organizátoři obhajují snahou zachovat „nepolitický charakter“ soutěže. Eurovize se přitom již dlouhodobě profiluje jako platforma pro mírové, kulturní a hodnotové sdělení napříč Evropou i mimo ni.
Mnozí pozorovatelé nicméně upozorňují, že samotný zákaz vlajek mimo národní kategorie je sám o sobě politickým rozhodnutím. Kritici se ptají, proč například vlajka Evropské unie – která je oficiálním symbolem mnoha států v soutěži a která reprezentuje sdílenou kulturu a historii – nemá na scéně své místo.
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.