Evropská komise ostře kritizovala rozhodnutí organizátorů letošního ročníku Eurovize, kteří zakázali vystupujícím umělcům, aby na pódiu či během příchodů k fanouškům mávali vlajkou Evropské unie. Podle eurokomisaře pro kulturu Glenna Micallefa je nepřijatelné, aby občané Unie museli žádat o svolení, když chtějí oslavovat svou evropskou identitu.
Zatímco fanoušci letos poprvé po loňském zákazu smějí unijní vlajku v hledišti opět vyvěšovat, na pódiu i v tzv. „green rooms“ zůstává modrý prapor s dvanácti hvězdami stále nežádoucí. Organizátoři z Evropské vysílací unie (EBU) a švýcarské veřejnoprávní televize SRG SSR tak trvají na pravidlu, že na pódiu smějí být pouze národní vlajky soutěžících zemí.
„Evropská vlajka představuje naše hodnoty, naši identitu a občanství téměř půl miliardy lidí. Pokud mohou být na pódiu národní vlajky, patří tam i ta evropská,“ prohlásil Micallef v rozhovoru pro server Politico. Podle něj je vyloučení unijního symbolu z pódia nejen necitlivé, ale i symbolicky nešťastné, protože odporuje principům inkluze a jednoty, které sama Eurovize často hlásá.
Komisař dodal, že mladí Evropané by neměli potřebovat povolení k tomu, aby se hlásili ke své evropské příslušnosti. „Pokud EBU udrží evropskou vlajku mimo jeviště, ať se stane nejvýraznějším symbolem v publiku,“ vyzval fanoušky.
Rozhodnutí přichází v době, kdy Eurovize opakovaně čelí kritice za své údajné politizování i za snahu působit apoliticky. Kontroverze se vyhrotily zejména v loňském ročníku ve švédském Malmö, kde tisíce protestujících vyjádřily nesouhlas s účastí izraelské zpěvačky Eden Golan. Při jejím vystoupení se ozývaly výkřiky i pískot, přičemž palestinské vlajky se v hledišti objevovaly navzdory zákazům.
Sporné pravidlo, které zakazuje kromě unijního i další symboly, například vlajku duhovou, organizátoři obhajují snahou zachovat „nepolitický charakter“ soutěže. Eurovize se přitom již dlouhodobě profiluje jako platforma pro mírové, kulturní a hodnotové sdělení napříč Evropou i mimo ni.
Mnozí pozorovatelé nicméně upozorňují, že samotný zákaz vlajek mimo národní kategorie je sám o sobě politickým rozhodnutím. Kritici se ptají, proč například vlajka Evropské unie – která je oficiálním symbolem mnoha států v soutěži a která reprezentuje sdílenou kulturu a historii – nemá na scéně své místo.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.