Spojené státy čelí zvýšenému riziku úmrtí a devastace v důsledku přírodních katastrof, pokud prezident Donald Trump nezmění kurz své politiky drastických škrtů v oblasti krizového řízení. Na alarmující důsledky upozorňuje profesorka Samantha Montano, odbornice na krizové řízení a autorka knihy Disasterology, která tvrdí, že federální agentury jako FEMA a NOAA byly cíleně oslabeny v době, kdy jsou extrémní výkyvy počasí a další hrozby na vzestupu.
Podle Montano dochází k systematickému rozkladu amerického krizového systému. Agentura FEMA zodpovědná za reakce na katastrofy a NOAA, která poskytuje klíčové meteorologické a klimatologické údaje, ztrácejí zaměstnance, rozpočet i kompetence. „Riziko výskytu hrozeb a katastrof v USA vzrostlo, zatímco naše schopnost na ně reagovat se dramaticky snižuje,“ uvedla Montano.
Dále varovala, že bez vědeckých dat od NOAA budou krizoví manažeři „prakticky slepí“ – bez schopnosti včas vydat varování nebo připravit evakuaci. „Je to opravdu děsivé. Když jsme neměli kvalitní data, počty obětí byly výrazně vyšší. Pokud škrty pokračují, počty mrtvých a rozsah škod budou jen růst,“ upozorňuje.
Od nástupu Trumpa zpět do Bílého domu byly učiněny kroky ke zrušení FEMA, přičemž prezident opakovaně agenturu zesměšňoval. Ta přitom stále pomáhá oblastem zasaženým ničivým požárem v Los Angeles a hurikánem Helene, který si v Appalačském regionu vyžádal nejméně 230 obětí.
Montano přitom zdůraznila, že situace mohla být ještě horší. „Bez přesných předpovědí a rychlé mobilizace FEMA by mohl počet mrtvých dosáhnout tisíců,“ uvedla. Přesto však víc než třetina stálých zaměstnanců FEMA přišla o práci, včetně nejzkušenějších vedoucích pracovníků. Dále hrozí, že až 75 % smluvních pracovníků nebude mít kontrakty obnoveny.
Dopady těchto škrtů se podle odbornice projeví nejen při rozsáhlých katastrofách, ale i při souběžných menších událostech, které se s postupující klimatickou krizí množí – například lokální záplavy, požáry a bouře. „Tato administrativa doslova zapálila nejlépe fungující krizovou agenturu na světě,“ říká Montano.
Trumpova FEMA navíc odmítla federální pomoc po tornádech v Arkansasu, záplavách v Západní Virginii i vichřici ve státě Washington. Severní Karolína marně žádala o prodloužení podpory po hurikánu Helene.
Další hrozbou je podle Montano kolaps důvěry ve vládní komunikaci. Šíření dezinformací a jmenování nevěrohodného vedení – jako např. úřadujícího šéfa FEMA Camerona Hamiltona, který během hurikánu Helene šířil nepravdivé informace – podle ní z FEMA učinilo nedůvěryhodný zdroj.
„Ve světě zahlceném dezinformacemi je důvěra klíčová. A když i FEMA ztratila důvěru veřejnosti, je těžké si představit, že lidé dostanou včas správné informace, nemluvě o složitém procesu obnovy,“ říká Montano. Dodává, že pod útokem je každý aspekt krizového řízení – od prevence, přes reakci až po zotavení.
Podobný osud potkal i NOAA. Její rozpočet i personál se ztenčují, přičemž nejvíce utrpěla Národní meteorologická služba a výzkum klimatu. Trump v rámci své politické vize „Projekt 2025“ navrhl agenturu rozdělit a zmenšit, protože ji považuje za součást „klimatického poplašného průmyslu“.
Trump a jeho miliardářský spojenec Elon Musk se také snaží zlikvidovat AmeriCorps, dobrovolnickou službu, která hraje klíčovou roli při obnově po katastrofách. Imigranty, kteří tvoří většinu pracovníků v terénu při katastrofách, se chystají deportovat.
To vše je podle odborníků i ekonomicky nesmyslné. Každý dolar investovaný do prevence ušetří vládě alespoň šest dolarů při obnově. „Soukromý sektor nemá zájem ani schopnosti provozovat krizové řízení. Potřebujeme fungující stát,“ dodává Montano.
Připomíná, že efektivní prevence často není vidět, dokud se něco nepokazí. Například Zákon o čisté vodě z roku 1972 je jedním z největších preventivních projektů v historii USA, který však dnes čelí demontáži. „Bez těchto regulací riskujeme další krize veřejného zdraví, další ‘Flinty’,“ varuje profesorka s odkazem na známý případ kontaminace vody v Michiganu.
Další vývoj bude záviset i na tom, do jaké míry dokážou státy a samosprávy kompenzovat ztrátu federální podpory. „Občanská angažovanost bude klíčová. Ale některé věci prostě jednotlivé státy zvládnout nemohou – právě proto existuje federální pomoc,“ říká Montano.
Připouští také, že politický vývoj, soudy a tlak veřejnosti mohou donutit administrativu některé kroky přehodnotit. „Myslím, že s likvidací FEMA ještě neskončili. Ale největší neznámou zůstává, kdy a kde udeří další katastrofa – a jak to ovlivní politiku.“
FEMA vznikla v roce 1979 za prezidenta Jimmyho Cartera a podle Montano je nutná její reforma. Ale místo toho nyní čelí destrukci. „Potřebujeme systém, který bude efektivní, spravedlivý a připravený na budoucnost – až se vrátí špetka rozumu,“ uzavírá Montano.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.
Rozchod mezi Elonem Muskem a Donaldem Trumpem rozhodně neprobíhá v klidu. Oba muži jsou silné osobnosti zvyklé na to, že vše jde podle jejich vůle – dva „alfa samci“, chcete-li. Jejich spolupráce – nyní už minulost – se rozpadá přímo před očima veřejnosti.
Velká Británie čelí historicky zásadní geopolitické výzvě – je pod rostoucím tlakem ze strany Ruska a zároveň se nemůže nadále bezvýhradně spoléhat na Spojené státy, varuje vládní obranná poradkyně Fiona Hill. Britská expertka na Rusko a bývalá poradkyně Donalda Trumpa v Bílém domě poskytla exkluzivní rozhovor deníku The Guardian, v němž popsala současnou situaci jako „vážné nebezpečí“.
Jiřina Bohdalová v uplynulých dnech vyděsila fanoušky, protože ji po čase zase potrápilo zdraví. Dokonce vynechala dvě akce, na nichž by za běžných okolností nechyběla. Jak mluví o jejím aktuálním stavu lidé z okolí slavné herečky?
S podvody na komunikační platformě WhatsApp se v poslední době roztrhl pytel. Uvědomují si to i sami podvodníci, což ukazuje jejich nová metoda, na kterou upozornila policie. V případě, že ji dotyčný odhalí, hrozí mu ztráta účtu.
Kolem osoby Veroniky Žilkové se v posledních dnech objevily spekulace ohledně možné nové lásky, ačkoliv to před časem vypadalo, že na muže definitivně zanevřela. Herečka každopádně mlží, takže jejím posledním známým partnerem zůstává hudebník Josef Holomáč. Ten se nyní rozhodl říct svou pravdu o jejich rozchodu.
Na tenhle červnový let z Prahy do Abú Dhabí se jen tak nezapomene. Na palubě se totiž strhl konflikt, jehož aktérem byl i Jakub Prachař. Někteří lidé dokonce tvrdili, že jej z letounu vyváděli v poutech. Čím dál víc to ale vypadá, že to až tak dramatické nebylo.
Z případu násilné smrti ženy na Pardubicku se vyklubala nájemná vražda. Kriminalisté zjistili, že jeden z obviněných si najal toho druhého, aby usmrtil blízkou osobu. Dvojice mužů byla obviněna z vraždy.
Prezident USA Donald Trump dnes v rozhovoru pro CNN prohlásil, že nemá v úmyslu se v nejbližší době bavit s miliardářem Elonem Muskem a že o něm momentálně ani nepřemýšlí. „Nepřemýšlím o Elonovi. Chudák má problém,“ řekl prezident v krátkém telefonátu s novináři. Na dotaz, zda s Muskem hovořil, odpověděl: „Ne. Asi s ním nějakou dobu mluvit nebudu, ale přeju mu vše nejlepší.“
Válka na Ukrajině dál eskaluje a situace se v mnoha ohledech dramaticky zhoršuje. Intenzivní boje, ničivé útoky a vysoké ztráty na obou stranách přinášejí civilistům utrpení a destabilizují celý region. Diplomacie zatím selhává, protože ruské podmínky míru připomínají kapitulaci. Ukrajinská odveta mezitím zasáhla i strategická místa jaderné triády Ruské federace. Nyní hrozí ještě nebezpečnější eskalace konfliktu – jaderná.
Evropská komise plánuje v červnu představit svou dlouho očekávanou Strategii odolnosti vůči vodním hrozbám, jejímž cílem je chránit vodní zdroje Evropské unie před důsledky klimatických změn, znečištěním a neudržitelným hospodařením. Už nyní je ale zřejmé, že náprava situace bude mimořádně obtížná.