Spojené státy čelí zvýšenému riziku úmrtí a devastace v důsledku přírodních katastrof, pokud prezident Donald Trump nezmění kurz své politiky drastických škrtů v oblasti krizového řízení. Na alarmující důsledky upozorňuje profesorka Samantha Montano, odbornice na krizové řízení a autorka knihy Disasterology, která tvrdí, že federální agentury jako FEMA a NOAA byly cíleně oslabeny v době, kdy jsou extrémní výkyvy počasí a další hrozby na vzestupu.
Podle Montano dochází k systematickému rozkladu amerického krizového systému. Agentura FEMA zodpovědná za reakce na katastrofy a NOAA, která poskytuje klíčové meteorologické a klimatologické údaje, ztrácejí zaměstnance, rozpočet i kompetence. „Riziko výskytu hrozeb a katastrof v USA vzrostlo, zatímco naše schopnost na ně reagovat se dramaticky snižuje,“ uvedla Montano.
Dále varovala, že bez vědeckých dat od NOAA budou krizoví manažeři „prakticky slepí“ – bez schopnosti včas vydat varování nebo připravit evakuaci. „Je to opravdu děsivé. Když jsme neměli kvalitní data, počty obětí byly výrazně vyšší. Pokud škrty pokračují, počty mrtvých a rozsah škod budou jen růst,“ upozorňuje.
Od nástupu Trumpa zpět do Bílého domu byly učiněny kroky ke zrušení FEMA, přičemž prezident opakovaně agenturu zesměšňoval. Ta přitom stále pomáhá oblastem zasaženým ničivým požárem v Los Angeles a hurikánem Helene, který si v Appalačském regionu vyžádal nejméně 230 obětí.
Montano přitom zdůraznila, že situace mohla být ještě horší. „Bez přesných předpovědí a rychlé mobilizace FEMA by mohl počet mrtvých dosáhnout tisíců,“ uvedla. Přesto však víc než třetina stálých zaměstnanců FEMA přišla o práci, včetně nejzkušenějších vedoucích pracovníků. Dále hrozí, že až 75 % smluvních pracovníků nebude mít kontrakty obnoveny.
Dopady těchto škrtů se podle odbornice projeví nejen při rozsáhlých katastrofách, ale i při souběžných menších událostech, které se s postupující klimatickou krizí množí – například lokální záplavy, požáry a bouře. „Tato administrativa doslova zapálila nejlépe fungující krizovou agenturu na světě,“ říká Montano.
Trumpova FEMA navíc odmítla federální pomoc po tornádech v Arkansasu, záplavách v Západní Virginii i vichřici ve státě Washington. Severní Karolína marně žádala o prodloužení podpory po hurikánu Helene.
Další hrozbou je podle Montano kolaps důvěry ve vládní komunikaci. Šíření dezinformací a jmenování nevěrohodného vedení – jako např. úřadujícího šéfa FEMA Camerona Hamiltona, který během hurikánu Helene šířil nepravdivé informace – podle ní z FEMA učinilo nedůvěryhodný zdroj.
„Ve světě zahlceném dezinformacemi je důvěra klíčová. A když i FEMA ztratila důvěru veřejnosti, je těžké si představit, že lidé dostanou včas správné informace, nemluvě o složitém procesu obnovy,“ říká Montano. Dodává, že pod útokem je každý aspekt krizového řízení – od prevence, přes reakci až po zotavení.
Podobný osud potkal i NOAA. Její rozpočet i personál se ztenčují, přičemž nejvíce utrpěla Národní meteorologická služba a výzkum klimatu. Trump v rámci své politické vize „Projekt 2025“ navrhl agenturu rozdělit a zmenšit, protože ji považuje za součást „klimatického poplašného průmyslu“.
Trump a jeho miliardářský spojenec Elon Musk se také snaží zlikvidovat AmeriCorps, dobrovolnickou službu, která hraje klíčovou roli při obnově po katastrofách. Imigranty, kteří tvoří většinu pracovníků v terénu při katastrofách, se chystají deportovat.
To vše je podle odborníků i ekonomicky nesmyslné. Každý dolar investovaný do prevence ušetří vládě alespoň šest dolarů při obnově. „Soukromý sektor nemá zájem ani schopnosti provozovat krizové řízení. Potřebujeme fungující stát,“ dodává Montano.
Připomíná, že efektivní prevence často není vidět, dokud se něco nepokazí. Například Zákon o čisté vodě z roku 1972 je jedním z největších preventivních projektů v historii USA, který však dnes čelí demontáži. „Bez těchto regulací riskujeme další krize veřejného zdraví, další ‘Flinty’,“ varuje profesorka s odkazem na známý případ kontaminace vody v Michiganu.
Další vývoj bude záviset i na tom, do jaké míry dokážou státy a samosprávy kompenzovat ztrátu federální podpory. „Občanská angažovanost bude klíčová. Ale některé věci prostě jednotlivé státy zvládnout nemohou – právě proto existuje federální pomoc,“ říká Montano.
Připouští také, že politický vývoj, soudy a tlak veřejnosti mohou donutit administrativu některé kroky přehodnotit. „Myslím, že s likvidací FEMA ještě neskončili. Ale největší neznámou zůstává, kdy a kde udeří další katastrofa – a jak to ovlivní politiku.“
FEMA vznikla v roce 1979 za prezidenta Jimmyho Cartera a podle Montano je nutná její reforma. Ale místo toho nyní čelí destrukci. „Potřebujeme systém, který bude efektivní, spravedlivý a připravený na budoucnost – až se vrátí špetka rozumu,“ uzavírá Montano.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.