Spojené státy čelí zvýšenému riziku úmrtí a devastace v důsledku přírodních katastrof, pokud prezident Donald Trump nezmění kurz své politiky drastických škrtů v oblasti krizového řízení. Na alarmující důsledky upozorňuje profesorka Samantha Montano, odbornice na krizové řízení a autorka knihy Disasterology, která tvrdí, že federální agentury jako FEMA a NOAA byly cíleně oslabeny v době, kdy jsou extrémní výkyvy počasí a další hrozby na vzestupu.
Podle Montano dochází k systematickému rozkladu amerického krizového systému. Agentura FEMA zodpovědná za reakce na katastrofy a NOAA, která poskytuje klíčové meteorologické a klimatologické údaje, ztrácejí zaměstnance, rozpočet i kompetence. „Riziko výskytu hrozeb a katastrof v USA vzrostlo, zatímco naše schopnost na ně reagovat se dramaticky snižuje,“ uvedla Montano.
Dále varovala, že bez vědeckých dat od NOAA budou krizoví manažeři „prakticky slepí“ – bez schopnosti včas vydat varování nebo připravit evakuaci. „Je to opravdu děsivé. Když jsme neměli kvalitní data, počty obětí byly výrazně vyšší. Pokud škrty pokračují, počty mrtvých a rozsah škod budou jen růst,“ upozorňuje.
Od nástupu Trumpa zpět do Bílého domu byly učiněny kroky ke zrušení FEMA, přičemž prezident opakovaně agenturu zesměšňoval. Ta přitom stále pomáhá oblastem zasaženým ničivým požárem v Los Angeles a hurikánem Helene, který si v Appalačském regionu vyžádal nejméně 230 obětí.
Montano přitom zdůraznila, že situace mohla být ještě horší. „Bez přesných předpovědí a rychlé mobilizace FEMA by mohl počet mrtvých dosáhnout tisíců,“ uvedla. Přesto však víc než třetina stálých zaměstnanců FEMA přišla o práci, včetně nejzkušenějších vedoucích pracovníků. Dále hrozí, že až 75 % smluvních pracovníků nebude mít kontrakty obnoveny.
Dopady těchto škrtů se podle odbornice projeví nejen při rozsáhlých katastrofách, ale i při souběžných menších událostech, které se s postupující klimatickou krizí množí – například lokální záplavy, požáry a bouře. „Tato administrativa doslova zapálila nejlépe fungující krizovou agenturu na světě,“ říká Montano.
Trumpova FEMA navíc odmítla federální pomoc po tornádech v Arkansasu, záplavách v Západní Virginii i vichřici ve státě Washington. Severní Karolína marně žádala o prodloužení podpory po hurikánu Helene.
Další hrozbou je podle Montano kolaps důvěry ve vládní komunikaci. Šíření dezinformací a jmenování nevěrohodného vedení – jako např. úřadujícího šéfa FEMA Camerona Hamiltona, který během hurikánu Helene šířil nepravdivé informace – podle ní z FEMA učinilo nedůvěryhodný zdroj.
„Ve světě zahlceném dezinformacemi je důvěra klíčová. A když i FEMA ztratila důvěru veřejnosti, je těžké si představit, že lidé dostanou včas správné informace, nemluvě o složitém procesu obnovy,“ říká Montano. Dodává, že pod útokem je každý aspekt krizového řízení – od prevence, přes reakci až po zotavení.
Podobný osud potkal i NOAA. Její rozpočet i personál se ztenčují, přičemž nejvíce utrpěla Národní meteorologická služba a výzkum klimatu. Trump v rámci své politické vize „Projekt 2025“ navrhl agenturu rozdělit a zmenšit, protože ji považuje za součást „klimatického poplašného průmyslu“.
Trump a jeho miliardářský spojenec Elon Musk se také snaží zlikvidovat AmeriCorps, dobrovolnickou službu, která hraje klíčovou roli při obnově po katastrofách. Imigranty, kteří tvoří většinu pracovníků v terénu při katastrofách, se chystají deportovat.
To vše je podle odborníků i ekonomicky nesmyslné. Každý dolar investovaný do prevence ušetří vládě alespoň šest dolarů při obnově. „Soukromý sektor nemá zájem ani schopnosti provozovat krizové řízení. Potřebujeme fungující stát,“ dodává Montano.
Připomíná, že efektivní prevence často není vidět, dokud se něco nepokazí. Například Zákon o čisté vodě z roku 1972 je jedním z největších preventivních projektů v historii USA, který však dnes čelí demontáži. „Bez těchto regulací riskujeme další krize veřejného zdraví, další ‘Flinty’,“ varuje profesorka s odkazem na známý případ kontaminace vody v Michiganu.
Další vývoj bude záviset i na tom, do jaké míry dokážou státy a samosprávy kompenzovat ztrátu federální podpory. „Občanská angažovanost bude klíčová. Ale některé věci prostě jednotlivé státy zvládnout nemohou – právě proto existuje federální pomoc,“ říká Montano.
Připouští také, že politický vývoj, soudy a tlak veřejnosti mohou donutit administrativu některé kroky přehodnotit. „Myslím, že s likvidací FEMA ještě neskončili. Ale největší neznámou zůstává, kdy a kde udeří další katastrofa – a jak to ovlivní politiku.“
FEMA vznikla v roce 1979 za prezidenta Jimmyho Cartera a podle Montano je nutná její reforma. Ale místo toho nyní čelí destrukci. „Potřebujeme systém, který bude efektivní, spravedlivý a připravený na budoucnost – až se vrátí špetka rozumu,“ uzavírá Montano.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.