Spojené státy čelí zvýšenému riziku úmrtí a devastace v důsledku přírodních katastrof, pokud prezident Donald Trump nezmění kurz své politiky drastických škrtů v oblasti krizového řízení. Na alarmující důsledky upozorňuje profesorka Samantha Montano, odbornice na krizové řízení a autorka knihy Disasterology, která tvrdí, že federální agentury jako FEMA a NOAA byly cíleně oslabeny v době, kdy jsou extrémní výkyvy počasí a další hrozby na vzestupu.
Podle Montano dochází k systematickému rozkladu amerického krizového systému. Agentura FEMA zodpovědná za reakce na katastrofy a NOAA, která poskytuje klíčové meteorologické a klimatologické údaje, ztrácejí zaměstnance, rozpočet i kompetence. „Riziko výskytu hrozeb a katastrof v USA vzrostlo, zatímco naše schopnost na ně reagovat se dramaticky snižuje,“ uvedla Montano.
Dále varovala, že bez vědeckých dat od NOAA budou krizoví manažeři „prakticky slepí“ – bez schopnosti včas vydat varování nebo připravit evakuaci. „Je to opravdu děsivé. Když jsme neměli kvalitní data, počty obětí byly výrazně vyšší. Pokud škrty pokračují, počty mrtvých a rozsah škod budou jen růst,“ upozorňuje.
Od nástupu Trumpa zpět do Bílého domu byly učiněny kroky ke zrušení FEMA, přičemž prezident opakovaně agenturu zesměšňoval. Ta přitom stále pomáhá oblastem zasaženým ničivým požárem v Los Angeles a hurikánem Helene, který si v Appalačském regionu vyžádal nejméně 230 obětí.
Montano přitom zdůraznila, že situace mohla být ještě horší. „Bez přesných předpovědí a rychlé mobilizace FEMA by mohl počet mrtvých dosáhnout tisíců,“ uvedla. Přesto však víc než třetina stálých zaměstnanců FEMA přišla o práci, včetně nejzkušenějších vedoucích pracovníků. Dále hrozí, že až 75 % smluvních pracovníků nebude mít kontrakty obnoveny.
Dopady těchto škrtů se podle odbornice projeví nejen při rozsáhlých katastrofách, ale i při souběžných menších událostech, které se s postupující klimatickou krizí množí – například lokální záplavy, požáry a bouře. „Tato administrativa doslova zapálila nejlépe fungující krizovou agenturu na světě,“ říká Montano.
Trumpova FEMA navíc odmítla federální pomoc po tornádech v Arkansasu, záplavách v Západní Virginii i vichřici ve státě Washington. Severní Karolína marně žádala o prodloužení podpory po hurikánu Helene.
Další hrozbou je podle Montano kolaps důvěry ve vládní komunikaci. Šíření dezinformací a jmenování nevěrohodného vedení – jako např. úřadujícího šéfa FEMA Camerona Hamiltona, který během hurikánu Helene šířil nepravdivé informace – podle ní z FEMA učinilo nedůvěryhodný zdroj.
„Ve světě zahlceném dezinformacemi je důvěra klíčová. A když i FEMA ztratila důvěru veřejnosti, je těžké si představit, že lidé dostanou včas správné informace, nemluvě o složitém procesu obnovy,“ říká Montano. Dodává, že pod útokem je každý aspekt krizového řízení – od prevence, přes reakci až po zotavení.
Podobný osud potkal i NOAA. Její rozpočet i personál se ztenčují, přičemž nejvíce utrpěla Národní meteorologická služba a výzkum klimatu. Trump v rámci své politické vize „Projekt 2025“ navrhl agenturu rozdělit a zmenšit, protože ji považuje za součást „klimatického poplašného průmyslu“.
Trump a jeho miliardářský spojenec Elon Musk se také snaží zlikvidovat AmeriCorps, dobrovolnickou službu, která hraje klíčovou roli při obnově po katastrofách. Imigranty, kteří tvoří většinu pracovníků v terénu při katastrofách, se chystají deportovat.
To vše je podle odborníků i ekonomicky nesmyslné. Každý dolar investovaný do prevence ušetří vládě alespoň šest dolarů při obnově. „Soukromý sektor nemá zájem ani schopnosti provozovat krizové řízení. Potřebujeme fungující stát,“ dodává Montano.
Připomíná, že efektivní prevence často není vidět, dokud se něco nepokazí. Například Zákon o čisté vodě z roku 1972 je jedním z největších preventivních projektů v historii USA, který však dnes čelí demontáži. „Bez těchto regulací riskujeme další krize veřejného zdraví, další ‘Flinty’,“ varuje profesorka s odkazem na známý případ kontaminace vody v Michiganu.
Další vývoj bude záviset i na tom, do jaké míry dokážou státy a samosprávy kompenzovat ztrátu federální podpory. „Občanská angažovanost bude klíčová. Ale některé věci prostě jednotlivé státy zvládnout nemohou – právě proto existuje federální pomoc,“ říká Montano.
Připouští také, že politický vývoj, soudy a tlak veřejnosti mohou donutit administrativu některé kroky přehodnotit. „Myslím, že s likvidací FEMA ještě neskončili. Ale největší neznámou zůstává, kdy a kde udeří další katastrofa – a jak to ovlivní politiku.“
FEMA vznikla v roce 1979 za prezidenta Jimmyho Cartera a podle Montano je nutná její reforma. Ale místo toho nyní čelí destrukci. „Potřebujeme systém, který bude efektivní, spravedlivý a připravený na budoucnost – až se vrátí špetka rozumu,“ uzavírá Montano.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.