Spojené státy čelí zvýšenému riziku úmrtí a devastace v důsledku přírodních katastrof, pokud prezident Donald Trump nezmění kurz své politiky drastických škrtů v oblasti krizového řízení. Na alarmující důsledky upozorňuje profesorka Samantha Montano, odbornice na krizové řízení a autorka knihy Disasterology, která tvrdí, že federální agentury jako FEMA a NOAA byly cíleně oslabeny v době, kdy jsou extrémní výkyvy počasí a další hrozby na vzestupu.
Podle Montano dochází k systematickému rozkladu amerického krizového systému. Agentura FEMA zodpovědná za reakce na katastrofy a NOAA, která poskytuje klíčové meteorologické a klimatologické údaje, ztrácejí zaměstnance, rozpočet i kompetence. „Riziko výskytu hrozeb a katastrof v USA vzrostlo, zatímco naše schopnost na ně reagovat se dramaticky snižuje,“ uvedla Montano.
Dále varovala, že bez vědeckých dat od NOAA budou krizoví manažeři „prakticky slepí“ – bez schopnosti včas vydat varování nebo připravit evakuaci. „Je to opravdu děsivé. Když jsme neměli kvalitní data, počty obětí byly výrazně vyšší. Pokud škrty pokračují, počty mrtvých a rozsah škod budou jen růst,“ upozorňuje.
Od nástupu Trumpa zpět do Bílého domu byly učiněny kroky ke zrušení FEMA, přičemž prezident opakovaně agenturu zesměšňoval. Ta přitom stále pomáhá oblastem zasaženým ničivým požárem v Los Angeles a hurikánem Helene, který si v Appalačském regionu vyžádal nejméně 230 obětí.
Montano přitom zdůraznila, že situace mohla být ještě horší. „Bez přesných předpovědí a rychlé mobilizace FEMA by mohl počet mrtvých dosáhnout tisíců,“ uvedla. Přesto však víc než třetina stálých zaměstnanců FEMA přišla o práci, včetně nejzkušenějších vedoucích pracovníků. Dále hrozí, že až 75 % smluvních pracovníků nebude mít kontrakty obnoveny.
Dopady těchto škrtů se podle odbornice projeví nejen při rozsáhlých katastrofách, ale i při souběžných menších událostech, které se s postupující klimatickou krizí množí – například lokální záplavy, požáry a bouře. „Tato administrativa doslova zapálila nejlépe fungující krizovou agenturu na světě,“ říká Montano.
Trumpova FEMA navíc odmítla federální pomoc po tornádech v Arkansasu, záplavách v Západní Virginii i vichřici ve státě Washington. Severní Karolína marně žádala o prodloužení podpory po hurikánu Helene.
Další hrozbou je podle Montano kolaps důvěry ve vládní komunikaci. Šíření dezinformací a jmenování nevěrohodného vedení – jako např. úřadujícího šéfa FEMA Camerona Hamiltona, který během hurikánu Helene šířil nepravdivé informace – podle ní z FEMA učinilo nedůvěryhodný zdroj.
„Ve světě zahlceném dezinformacemi je důvěra klíčová. A když i FEMA ztratila důvěru veřejnosti, je těžké si představit, že lidé dostanou včas správné informace, nemluvě o složitém procesu obnovy,“ říká Montano. Dodává, že pod útokem je každý aspekt krizového řízení – od prevence, přes reakci až po zotavení.
Podobný osud potkal i NOAA. Její rozpočet i personál se ztenčují, přičemž nejvíce utrpěla Národní meteorologická služba a výzkum klimatu. Trump v rámci své politické vize „Projekt 2025“ navrhl agenturu rozdělit a zmenšit, protože ji považuje za součást „klimatického poplašného průmyslu“.
Trump a jeho miliardářský spojenec Elon Musk se také snaží zlikvidovat AmeriCorps, dobrovolnickou službu, která hraje klíčovou roli při obnově po katastrofách. Imigranty, kteří tvoří většinu pracovníků v terénu při katastrofách, se chystají deportovat.
To vše je podle odborníků i ekonomicky nesmyslné. Každý dolar investovaný do prevence ušetří vládě alespoň šest dolarů při obnově. „Soukromý sektor nemá zájem ani schopnosti provozovat krizové řízení. Potřebujeme fungující stát,“ dodává Montano.
Připomíná, že efektivní prevence často není vidět, dokud se něco nepokazí. Například Zákon o čisté vodě z roku 1972 je jedním z největších preventivních projektů v historii USA, který však dnes čelí demontáži. „Bez těchto regulací riskujeme další krize veřejného zdraví, další ‘Flinty’,“ varuje profesorka s odkazem na známý případ kontaminace vody v Michiganu.
Další vývoj bude záviset i na tom, do jaké míry dokážou státy a samosprávy kompenzovat ztrátu federální podpory. „Občanská angažovanost bude klíčová. Ale některé věci prostě jednotlivé státy zvládnout nemohou – právě proto existuje federální pomoc,“ říká Montano.
Připouští také, že politický vývoj, soudy a tlak veřejnosti mohou donutit administrativu některé kroky přehodnotit. „Myslím, že s likvidací FEMA ještě neskončili. Ale největší neznámou zůstává, kdy a kde udeří další katastrofa – a jak to ovlivní politiku.“
FEMA vznikla v roce 1979 za prezidenta Jimmyho Cartera a podle Montano je nutná její reforma. Ale místo toho nyní čelí destrukci. „Potřebujeme systém, který bude efektivní, spravedlivý a připravený na budoucnost – až se vrátí špetka rozumu,“ uzavírá Montano.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.