Britská metropolitní policie obvinila jednadvacetiletého Ukrajince Romana Lavrynovyche ze tří případů žhářství se záměrem ohrozit život poté, co byly zapáleny dva domy a auto spojené s premiérem Spojeného království Sirem Keirem Starmerem. K incidentům došlo v různých částech Londýna a byly natolik závažné, že si vyžádaly zapojení protiteroristického oddělení policie.
Podle policejní zprávy je Lavrynovych, který žije v oblasti Sydenham na jihovýchodě Londýna, nyní ve vazbě a v pátek 16. května má stanout před soudem ve Westminsteru. Policie zatím nezveřejnila možné motivy útoků, ale potvrdila, že vzhledem ke spojitosti s premiérem případy řeší oddělení pro boj s terorismem.
K prvnímu útoku došlo v noci z neděle 11. května na pondělí 12. května v severolondýnské čtvrti Kentish Town. Právě zde se nachází dům, kde Starmer žil s rodinou ještě před tím, než se stal premiérem. Při požáru, který poškodil vchodové dveře, naštěstí nikdo neutrpěl zranění.
Jen o den dříve, tedy v neděli 11. května, došlo k dalšímu žhářskému útoku na dům přestavěný na byty v Islingtonu, rovněž v severním Londýně. I tento objekt má být nějakým způsobem spojený s premiérem. Požár vypukl u hlavního vchodu budovy a podle hasičů musela být jedna osoba zachráněna vnitřním schodištěm za použití dýchací techniky.
Ve čtvrtek 8. května pak došlo k zapálení vozidla ve stejné ulici v Kentish Town, kde se odehrál i pondělní útok. Policie zatím nezveřejnila, komu vůz patřil, ale je přesvědčena, že i tento incident souvisí s osobou premiéra.
Šéfka protiteroristického oddělení britské státní prokuratury Bethan David uvedla, že ve všech třech případech bylo zahájeno trestní stíhání a obviněný má nárok na spravedlivý proces. „Tato obvinění se týkají dvou požárů u obytných adres v Islingtonu a Kentish Town, stejně jako požáru auta ve čtvrtek 8. května,“ sdělila Davidová v oficiálním prohlášení.
Policie zatím nepotvrdila, zda měl Lavrynovych vazby na extremistické skupiny, ani zda šlo o politicky motivované činy. Závažnost případu a jeho propojení s úřadem premiéra však vyvolává značnou pozornost veřejnosti i médií.
Na místě zásahu v Kentish Town pracovali i forenzní specialisté, kteří zajišťovali důkazy. Fotografie ze zásahu ukazují zcela ohořelý vchod do domu a přítomnost bezpečnostních sil v bezprostředním okolí. Britská média zároveň upozorňují na to, že Sir Keir Starmer čelil v posledních týdnech i jiným výhrůžkám, i když žádná z nich dosud nepřerostla v podobně vážný čin.
Úřady nyní apelují na veřejnost, aby respektovala probíhající vyšetřování a nešířila spekulace, které by mohly ohrozit objektivitu soudního procesu. „Připomínáme všem, že obviněný má právo na spravedlivý proces a že veřejnost by se měla vyvarovat závěrů, dokud nebude rozhodnuto soudem,“ dodala Davidová.
Soudní jednání v této citlivé kauze bude sledováno s velkým zájmem veřejnosti. Vzhledem k zapojení protiteroristických složek a skutečnosti, že obětí útoků je premiérův majetek, půjde nepochybně o případ s mimořádným mediálním i politickým dopadem.
I když se přežití u mnoha druhů rakoviny výrazně zlepšilo, u některých nejzávažnějších typů, jako je rakovina slinivky břišní, plic nebo žaludku, je pokrok minimální. To způsobuje, že se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny neustále zvětšuje.
Novozélandský premiér Christopher Luxon ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Luxon prohlásil, že Netanjahu „ztratil soudnost“ a že plánovaná okupace Gazy je „naprosto nepřijatelná“. Jeho komentáře přicházejí v době, kdy se jeho vláda, podobně jako další členové aliance Five Eyes, rozhoduje, zda uznat palestinský stát.
Vstup Ukrajiny do NATO by mohl zásadně proměnit bezpečnostní architekturu Evropy. Aliance by získala partnera s bezprostřední zkušeností z moderní války proti Rusku, ověřenými taktikami a schopností rychlé adaptace. Pro Kyjev by členství znamenalo historickou záruku bezpečnosti, pro NATO posílení východního křídla a nové know-how v boji proti konvenčním i hybridním hrozbám.
Během setkání se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem navrhl ruský prezident Vladimir Putin, že by mohl přerušit boje na frontové linii, pokud se ukrajinská armáda stáhne z Doněcké oblasti. Prezident Donald Trump označil tuto nabídku za dostatečně zajímavou na to, aby souhlasil s dlouho očekávaným summitem s Putinem. Trumpův viceprezident JD Vance ale po jednání s evropskými partnery tento návrh zchladil a řekl, že očekává, že teritoriální kontrola bude stanovena na současné linii kontaktu.
Americký prezident Donald Trump je připraven na jednání s evropskými partnery. Na sociální síti Truth Social napsal, že bude brzy hovořit se "skvělými lidmi, kteří chtějí dohodu". Toto vyjádření přichází v klíčové chvíli, kdy se Evropa a Ukrajina snaží koordinovat svůj postoj před Trumpovým setkáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Bílý dům zahájil hloubkovou revizi všech expozic a materiálů v rámci Smithsonova institutu, který spravuje nejvýznamnější americká muzea. Tato iniciativa je reakcí na nedávný prezidentský pokyn, který definuje, jaký obsah by měl být vystavován. Cílem revize je zajistit, aby veškerý obsah muzejí byl v souladu s prezidentskou směrnicí. Prezident Trump chce, aby muzea oslavovala americkou výjimečnost a odstranila veškeré narativy, které označuje za „rozdělující nebo stranické“.
Donald Trump navrhl na pozici komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) ekonoma E. J. Antoniho. Krátce před svým jmenováním Antoni navrhl, aby úřad pozastavil vydávání měsíčních zpráv o počtu pracovních míst. Podle něj jsou data nespolehlivá a často nadhodnocená.