Britská metropolitní policie obvinila jednadvacetiletého Ukrajince Romana Lavrynovyche ze tří případů žhářství se záměrem ohrozit život poté, co byly zapáleny dva domy a auto spojené s premiérem Spojeného království Sirem Keirem Starmerem. K incidentům došlo v různých částech Londýna a byly natolik závažné, že si vyžádaly zapojení protiteroristického oddělení policie.
Podle policejní zprávy je Lavrynovych, který žije v oblasti Sydenham na jihovýchodě Londýna, nyní ve vazbě a v pátek 16. května má stanout před soudem ve Westminsteru. Policie zatím nezveřejnila možné motivy útoků, ale potvrdila, že vzhledem ke spojitosti s premiérem případy řeší oddělení pro boj s terorismem.
K prvnímu útoku došlo v noci z neděle 11. května na pondělí 12. května v severolondýnské čtvrti Kentish Town. Právě zde se nachází dům, kde Starmer žil s rodinou ještě před tím, než se stal premiérem. Při požáru, který poškodil vchodové dveře, naštěstí nikdo neutrpěl zranění.
Jen o den dříve, tedy v neděli 11. května, došlo k dalšímu žhářskému útoku na dům přestavěný na byty v Islingtonu, rovněž v severním Londýně. I tento objekt má být nějakým způsobem spojený s premiérem. Požár vypukl u hlavního vchodu budovy a podle hasičů musela být jedna osoba zachráněna vnitřním schodištěm za použití dýchací techniky.
Ve čtvrtek 8. května pak došlo k zapálení vozidla ve stejné ulici v Kentish Town, kde se odehrál i pondělní útok. Policie zatím nezveřejnila, komu vůz patřil, ale je přesvědčena, že i tento incident souvisí s osobou premiéra.
Šéfka protiteroristického oddělení britské státní prokuratury Bethan David uvedla, že ve všech třech případech bylo zahájeno trestní stíhání a obviněný má nárok na spravedlivý proces. „Tato obvinění se týkají dvou požárů u obytných adres v Islingtonu a Kentish Town, stejně jako požáru auta ve čtvrtek 8. května,“ sdělila Davidová v oficiálním prohlášení.
Policie zatím nepotvrdila, zda měl Lavrynovych vazby na extremistické skupiny, ani zda šlo o politicky motivované činy. Závažnost případu a jeho propojení s úřadem premiéra však vyvolává značnou pozornost veřejnosti i médií.
Na místě zásahu v Kentish Town pracovali i forenzní specialisté, kteří zajišťovali důkazy. Fotografie ze zásahu ukazují zcela ohořelý vchod do domu a přítomnost bezpečnostních sil v bezprostředním okolí. Britská média zároveň upozorňují na to, že Sir Keir Starmer čelil v posledních týdnech i jiným výhrůžkám, i když žádná z nich dosud nepřerostla v podobně vážný čin.
Úřady nyní apelují na veřejnost, aby respektovala probíhající vyšetřování a nešířila spekulace, které by mohly ohrozit objektivitu soudního procesu. „Připomínáme všem, že obviněný má právo na spravedlivý proces a že veřejnost by se měla vyvarovat závěrů, dokud nebude rozhodnuto soudem,“ dodala Davidová.
Soudní jednání v této citlivé kauze bude sledováno s velkým zájmem veřejnosti. Vzhledem k zapojení protiteroristických složek a skutečnosti, že obětí útoků je premiérův majetek, půjde nepochybně o případ s mimořádným mediálním i politickým dopadem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.