Britská metropolitní policie obvinila jednadvacetiletého Ukrajince Romana Lavrynovyche ze tří případů žhářství se záměrem ohrozit život poté, co byly zapáleny dva domy a auto spojené s premiérem Spojeného království Sirem Keirem Starmerem. K incidentům došlo v různých částech Londýna a byly natolik závažné, že si vyžádaly zapojení protiteroristického oddělení policie.
Podle policejní zprávy je Lavrynovych, který žije v oblasti Sydenham na jihovýchodě Londýna, nyní ve vazbě a v pátek 16. května má stanout před soudem ve Westminsteru. Policie zatím nezveřejnila možné motivy útoků, ale potvrdila, že vzhledem ke spojitosti s premiérem případy řeší oddělení pro boj s terorismem.
K prvnímu útoku došlo v noci z neděle 11. května na pondělí 12. května v severolondýnské čtvrti Kentish Town. Právě zde se nachází dům, kde Starmer žil s rodinou ještě před tím, než se stal premiérem. Při požáru, který poškodil vchodové dveře, naštěstí nikdo neutrpěl zranění.
Jen o den dříve, tedy v neděli 11. května, došlo k dalšímu žhářskému útoku na dům přestavěný na byty v Islingtonu, rovněž v severním Londýně. I tento objekt má být nějakým způsobem spojený s premiérem. Požár vypukl u hlavního vchodu budovy a podle hasičů musela být jedna osoba zachráněna vnitřním schodištěm za použití dýchací techniky.
Ve čtvrtek 8. května pak došlo k zapálení vozidla ve stejné ulici v Kentish Town, kde se odehrál i pondělní útok. Policie zatím nezveřejnila, komu vůz patřil, ale je přesvědčena, že i tento incident souvisí s osobou premiéra.
Šéfka protiteroristického oddělení britské státní prokuratury Bethan David uvedla, že ve všech třech případech bylo zahájeno trestní stíhání a obviněný má nárok na spravedlivý proces. „Tato obvinění se týkají dvou požárů u obytných adres v Islingtonu a Kentish Town, stejně jako požáru auta ve čtvrtek 8. května,“ sdělila Davidová v oficiálním prohlášení.
Policie zatím nepotvrdila, zda měl Lavrynovych vazby na extremistické skupiny, ani zda šlo o politicky motivované činy. Závažnost případu a jeho propojení s úřadem premiéra však vyvolává značnou pozornost veřejnosti i médií.
Na místě zásahu v Kentish Town pracovali i forenzní specialisté, kteří zajišťovali důkazy. Fotografie ze zásahu ukazují zcela ohořelý vchod do domu a přítomnost bezpečnostních sil v bezprostředním okolí. Britská média zároveň upozorňují na to, že Sir Keir Starmer čelil v posledních týdnech i jiným výhrůžkám, i když žádná z nich dosud nepřerostla v podobně vážný čin.
Úřady nyní apelují na veřejnost, aby respektovala probíhající vyšetřování a nešířila spekulace, které by mohly ohrozit objektivitu soudního procesu. „Připomínáme všem, že obviněný má právo na spravedlivý proces a že veřejnost by se měla vyvarovat závěrů, dokud nebude rozhodnuto soudem,“ dodala Davidová.
Soudní jednání v této citlivé kauze bude sledováno s velkým zájmem veřejnosti. Vzhledem k zapojení protiteroristických složek a skutečnosti, že obětí útoků je premiérův majetek, půjde nepochybně o případ s mimořádným mediálním i politickým dopadem.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.