Evropská unie se v posledních letech stále více spoléhá na moderní komunikační nástroje, přičemž WhatsApp se stal neoficiální platformou, kde se odehrává podstatná část každodenní politické agendy. Změnit by to mohla aktuální kauza, která již dostala přezdívku „Pfizergate“, avšak soudní rozhodnutí, které v této souvislosti padlo, s největší pravděpodobností návyky unijních úředníků zásadně neovlivní.
Rozhodnutí Soudního dvora EU, které vzešlo tento týden, totiž jasně stanovilo, že textové zprávy mohou být považovány za oficiální dokumenty. V praxi by to znamenalo, že by veřejnost měla mít přístup i k takovým konverzacím, jako byly ty mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou, které proběhly během pandemie a předcházely dohodě o největším nákupu vakcín v historii EU.
Komise dosud odmítala zprávy zveřejnit s odůvodněním, že šlo o „bezvýznamné“ texty, které se týkaly pouhé domluvy schůzek. Zda tomu tak skutečně bylo, ale veřejnost neví. Nové rozhodnutí soudu může tento přístup zpochybnit a otevřít cestu k větší transparentnosti.
Přesto mnoho úředníků nevěří, že se v praxi něco změní. „Jak jinak bychom to měli dělat? Přes sekretářky? Proboha, to ne,“ uvedl jeden z unijních činitelů – samozřejmě přes WhatsApp. Jiný dodal, že rychlé a přímé zprávy jsou nejefektivnějším způsobem, jak dnes komunikovat. „Toto rozhodnutí nemění nic na tom, že aplikace pro posílání zpráv jsou nejrychlejší a nejjednodušší způsob komunikace.“
Soud ale naznačil, že i banální zprávy mezi úředníky, průmyslem nebo nevládními organizacemi by mohly být v budoucnu přístupné na základě žádostí podle práva na přístup k dokumentům. To by mohlo představovat zásadní změnu v praxi EU institucí.
Právníci přitom upozorňují, že v důsledku verdiktu může být častější snaha vést důležité diskuse ústně, aby nebyly zachytitelné. „Tohle rozhodnutí může motivovat politiky a úředníky k tomu, aby upřednostňovali osobní rozhovory,“ říká Vincent Couronne, odborník na evropské právo z Univerzity Paris-Saclay.
Podobné problémy se ale neomezují jen na EU. V Británii například v roce 2023 vyšlo při covidové komisi najevo, že poradce tehdejšího premiéra Borise Johnsona, Dominic Cummings, používal WhatsApp velmi často a své kolegy v kabinetu v soukromých zprávách označoval jako „neschopná prasata“.
Obcházení archivace se stalo běžnou praxí. Bývalá skotská premiérka Nicola Sturgeonová například uvedla, že její zprávy nejsou k dispozici, protože byly smazány. V britské vládě údajně polovina ministrů používala funkci „mizících zpráv“, která konverzace po určité době automaticky odstraní. Stejná praxe se, jak zaznělo i u soudu v Lucemburku, zřejmě běžně využívá i v Bruselu.
Jeden z představitelů Komise potvrdil, že personálu je doporučováno používat funkci mizení zpráv po určité době. Zároveň ale dodal, že pokud obsah zpráv nese významnou informaci, měly by být považovány za dokumenty a archivovány.
Zásadní otázkou zůstává, kdo rozhoduje o tom, co je „významná informace“. A právě zde se podle kritiků skrývá slabina celého systému. Úředníci, kteří si poctivě vedou záznamy a snaží se jednat transparentně, jsou často vystaveni největší kontrole. Ti, kdo se rozhodnou zprávy nezaznamenat nebo je jednoduše smažou, se většinou vyhnou jakémukoli dohledu.
Nadto je tu další překážka: samotný systém žádostí o přístup k dokumentům. Evropská komise ročně obdrží více než 7 000 takových žádostí, avšak značnou část z nich zamítá s odůvodněním, že by vyřízení bylo příliš náročné, časově neúnosné nebo politicky citlivé.
Změní tedy rozhodnutí soudu něco? Možná ano. Ale mnozí věří, že nikoliv. Někteří diplomaté se tak možná začnou znovu uchylovat k osobním setkáním — a riskují, že je uprostřed Bruselu někdo odposlechne. V metropoli plné zahraničních zpravodajských služeb to není vůbec nereálné.
Americké letectvo se rozhodlo vzkřísit svůj ambiciózní program hypersonických střel AGM-183A ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon), který byl původně spuštěn v roce 2018, ale kvůli neuspokojivým výsledkům v testování a upřednostnění jiných projektů byl později opuštěn.
Ve Washingtonu D.C. probíhá jedna z největších světových oslav hrdosti LGBT+ komunity – World Pride. Přestože se jedná o svátek diverzity a přijetí, letošní ročník je poznamenán hlubokým strachem. Mnozí účastníci, zejména z řad trans komunity, přiznávají, že je návrat Donalda Trumpa do Bílého domu naplňuje obavami o vlastní bezpečí i budoucnost.
Přibližně 300 příslušníků Kalifornské národní gardy bylo v noci na neděli nasazeno na třech místech v okolí Los Angeles, oznámila mluvčí guvernéra Gavina Newsoma Izzy Gardonová. Nasazení přišlo krátce poté, co prezident Donald Trump podepsal prezidentské memorandum o mobilizaci až 2 000 příslušníků Národní gardy kvůli pokračujícím protestům proti imigračním raziím v Kalifornii.
Interní e-mailová komunikace z ministerstva spravedlnosti znovu rozvířila kauzu kolem daru kryptoměn, které měl stát obdržet od odsouzeného drogového dealera. Podle místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové a kandidátky na ministryni spravedlnosti Evy Decroix (ODS) existuje důkaz, že náměstek Karel Dvořák byl o celé nabídce informován už na konci loňského roku.
Uplynulo už dvanáct let od chvíle, kdy legenda formule 1 Michael Schumacher utrpěl vážný úraz hlavy při lyžování ve francouzských Alpách. Přestože o jeho zdravotním stavu panuje od nehody velké mlčení, nedávný rozhovor jeho bývalého týmového šéfa Flavia Briatoreho pro italský deník Corriere della Sera přinesl další střípky do obrazu Schumacherova současného života – a nejsou příliš povzbudivé.
Íránské úřady výrazně zpřísnily pravidla pro venčení psů na veřejnosti. Podle tamních médií se zákaz, který původně platil pouze v Teheránu, nově rozšířil do mnoha dalších měst včetně Ílamu, Isfahánu nebo Kermánu. Celkem se má jednat minimálně o 17 měst, kde byly podobné restrikce zavedeny v posledních dnech.
Prezident Donald Trump v neděli uvedl, že federálně nasazená Národní garda úspěšně zasáhla proti imigračním protestům v Los Angeles. Jenže starostka města Karen Bassová jeho slova ihned vyvrátila a zdůraznila, že v ulicích žádní vojáci nejsou.
Ruská armáda oznámila, že její jednotky postoupily až k západní hranici Doněcké oblasti a zahájily útoky na sousední Dněpropetrovskou oblast. Tento vývoj přichází uprostřed otevřeného sporu mezi Moskvou a Kyjevem o mírových jednáních a výměně padlých vojáků, jejichž těla se podle Ruska hromadí.
Výstup na athénskou Akropoli, symbol antické slávy a kolébku západní civilizace, se z kdysi duchovního zážitku mění v boj o přežití. V letních měsících, kdy teploty ve městě stoupají nad čtyřicet stupňů Celsia, musejí řecké úřady kvůli bezpečnosti pravidelně uzavírat nejslavnější turistické místo země. Svatyně pod širým nebem, zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO, totiž nabízí jen minimum stínu – a slunce nemilosrdně pálí do mramoru i návštěvníků.
V neděli ráno došlo k dočasnému uzavření dvou hlavních moskevských letišť – Domodědova a Vnukova – kvůli sérii ukrajinských dronových útoků, které mířily na ruskou metropoli a přilehlé oblasti. O události informoval moskevský starosta Sergej Sobjanin na Telegramu.
Dnes nás čeká převážně zatažená obloha s přeháňkami a místy i bouřkami, zejména v Čechách. Na východě území budou srážky spíše slabší a rovnoměrné, zatímco v Čechách se už od dopoledne objeví četnější přeháňky, které budou odpoledne doprovázet i bouřky.
Boxerský galavečer organizace Clash nabídl atraktivní souboj dvou výrazně odlišných postav – mediálního podnikatele Jaromíra Soukupa (56) a o 29 let mladšího influencera Marka Valáška (27), známého pod přezdívkou Datel. Zápas, který se konal v sobotu 7. června, skončil už ve třetím kole technickým knokautem. Soukup nedokázal čelit tlaku mladého soupeře a po tvrdém úderu padl na zem, což rozhodčí vyhodnotil jako důvod k okamžnému ukončení zápasu.