Evropská unie se v posledních letech stále více spoléhá na moderní komunikační nástroje, přičemž WhatsApp se stal neoficiální platformou, kde se odehrává podstatná část každodenní politické agendy. Změnit by to mohla aktuální kauza, která již dostala přezdívku „Pfizergate“, avšak soudní rozhodnutí, které v této souvislosti padlo, s největší pravděpodobností návyky unijních úředníků zásadně neovlivní.
Rozhodnutí Soudního dvora EU, které vzešlo tento týden, totiž jasně stanovilo, že textové zprávy mohou být považovány za oficiální dokumenty. V praxi by to znamenalo, že by veřejnost měla mít přístup i k takovým konverzacím, jako byly ty mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou, které proběhly během pandemie a předcházely dohodě o největším nákupu vakcín v historii EU.
Komise dosud odmítala zprávy zveřejnit s odůvodněním, že šlo o „bezvýznamné“ texty, které se týkaly pouhé domluvy schůzek. Zda tomu tak skutečně bylo, ale veřejnost neví. Nové rozhodnutí soudu může tento přístup zpochybnit a otevřít cestu k větší transparentnosti.
Přesto mnoho úředníků nevěří, že se v praxi něco změní. „Jak jinak bychom to měli dělat? Přes sekretářky? Proboha, to ne,“ uvedl jeden z unijních činitelů – samozřejmě přes WhatsApp. Jiný dodal, že rychlé a přímé zprávy jsou nejefektivnějším způsobem, jak dnes komunikovat. „Toto rozhodnutí nemění nic na tom, že aplikace pro posílání zpráv jsou nejrychlejší a nejjednodušší způsob komunikace.“
Soud ale naznačil, že i banální zprávy mezi úředníky, průmyslem nebo nevládními organizacemi by mohly být v budoucnu přístupné na základě žádostí podle práva na přístup k dokumentům. To by mohlo představovat zásadní změnu v praxi EU institucí.
Právníci přitom upozorňují, že v důsledku verdiktu může být častější snaha vést důležité diskuse ústně, aby nebyly zachytitelné. „Tohle rozhodnutí může motivovat politiky a úředníky k tomu, aby upřednostňovali osobní rozhovory,“ říká Vincent Couronne, odborník na evropské právo z Univerzity Paris-Saclay.
Podobné problémy se ale neomezují jen na EU. V Británii například v roce 2023 vyšlo při covidové komisi najevo, že poradce tehdejšího premiéra Borise Johnsona, Dominic Cummings, používal WhatsApp velmi často a své kolegy v kabinetu v soukromých zprávách označoval jako „neschopná prasata“.
Obcházení archivace se stalo běžnou praxí. Bývalá skotská premiérka Nicola Sturgeonová například uvedla, že její zprávy nejsou k dispozici, protože byly smazány. V britské vládě údajně polovina ministrů používala funkci „mizících zpráv“, která konverzace po určité době automaticky odstraní. Stejná praxe se, jak zaznělo i u soudu v Lucemburku, zřejmě běžně využívá i v Bruselu.
Jeden z představitelů Komise potvrdil, že personálu je doporučováno používat funkci mizení zpráv po určité době. Zároveň ale dodal, že pokud obsah zpráv nese významnou informaci, měly by být považovány za dokumenty a archivovány.
Zásadní otázkou zůstává, kdo rozhoduje o tom, co je „významná informace“. A právě zde se podle kritiků skrývá slabina celého systému. Úředníci, kteří si poctivě vedou záznamy a snaží se jednat transparentně, jsou často vystaveni největší kontrole. Ti, kdo se rozhodnou zprávy nezaznamenat nebo je jednoduše smažou, se většinou vyhnou jakémukoli dohledu.
Nadto je tu další překážka: samotný systém žádostí o přístup k dokumentům. Evropská komise ročně obdrží více než 7 000 takových žádostí, avšak značnou část z nich zamítá s odůvodněním, že by vyřízení bylo příliš náročné, časově neúnosné nebo politicky citlivé.
Změní tedy rozhodnutí soudu něco? Možná ano. Ale mnozí věří, že nikoliv. Někteří diplomaté se tak možná začnou znovu uchylovat k osobním setkáním — a riskují, že je uprostřed Bruselu někdo odposlechne. V metropoli plné zahraničních zpravodajských služeb to není vůbec nereálné.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu požádal regionální úřady o zavedení částečných a lokálních zákazů vycházení v některých městech. Reagoval tak na vlnu násilných nepokojů, během nichž vláda otevřeně připustila, že policie ztratila v řadě míst nad situací kontrolu. Lecornu po pondělním krizovém zasedání kabinetu uvedl, že je odhodlán plně obnovit veřejný pořádek. Dodal však, že o celoplošném zákazu vycházení v metropoli se prozatím neuvažuje.
Vzájemné vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy čelí v současné době vážnému napětí kvůli neshodám ohledně sdílení zpravodajských informací, sankcí a ukrajinských útoků na ruský energetický sektor. Mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským vůdcem Volodymyrem Zelenským panuje hluboká vzájemná nedůvěra. Situace v diplomatických kruzích je podle CNN označována za nejhorší od chvíle, kdy se oba státníci před osmnácti měsíci střetli v Bílém domě.
Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Francouzské ministerstvo zahraničí a přední představitelé Evropské unie důrazně odsoudili útok maskovaných izraelských osadníků na evropské diplomaty a palestinské civilisty v okupovaném Předjordánsku. Incident se odehrál v křesťanském městě at-Tajba severně od Jeruzaléma v době, kdy mezinárodní delegace sledovala místní obyvatele při tradiční sklizni oliv. Skupina útočníků vyzbrojených kovovými tyčemi napadla diplomatický konvoj a fyzicky napadla několik přítomných osob včetně francouzského starosty.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.