Evropská unie se v posledních letech stále více spoléhá na moderní komunikační nástroje, přičemž WhatsApp se stal neoficiální platformou, kde se odehrává podstatná část každodenní politické agendy. Změnit by to mohla aktuální kauza, která již dostala přezdívku „Pfizergate“, avšak soudní rozhodnutí, které v této souvislosti padlo, s největší pravděpodobností návyky unijních úředníků zásadně neovlivní.
Rozhodnutí Soudního dvora EU, které vzešlo tento týden, totiž jasně stanovilo, že textové zprávy mohou být považovány za oficiální dokumenty. V praxi by to znamenalo, že by veřejnost měla mít přístup i k takovým konverzacím, jako byly ty mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou, které proběhly během pandemie a předcházely dohodě o největším nákupu vakcín v historii EU.
Komise dosud odmítala zprávy zveřejnit s odůvodněním, že šlo o „bezvýznamné“ texty, které se týkaly pouhé domluvy schůzek. Zda tomu tak skutečně bylo, ale veřejnost neví. Nové rozhodnutí soudu může tento přístup zpochybnit a otevřít cestu k větší transparentnosti.
Přesto mnoho úředníků nevěří, že se v praxi něco změní. „Jak jinak bychom to měli dělat? Přes sekretářky? Proboha, to ne,“ uvedl jeden z unijních činitelů – samozřejmě přes WhatsApp. Jiný dodal, že rychlé a přímé zprávy jsou nejefektivnějším způsobem, jak dnes komunikovat. „Toto rozhodnutí nemění nic na tom, že aplikace pro posílání zpráv jsou nejrychlejší a nejjednodušší způsob komunikace.“
Soud ale naznačil, že i banální zprávy mezi úředníky, průmyslem nebo nevládními organizacemi by mohly být v budoucnu přístupné na základě žádostí podle práva na přístup k dokumentům. To by mohlo představovat zásadní změnu v praxi EU institucí.
Právníci přitom upozorňují, že v důsledku verdiktu může být častější snaha vést důležité diskuse ústně, aby nebyly zachytitelné. „Tohle rozhodnutí může motivovat politiky a úředníky k tomu, aby upřednostňovali osobní rozhovory,“ říká Vincent Couronne, odborník na evropské právo z Univerzity Paris-Saclay.
Podobné problémy se ale neomezují jen na EU. V Británii například v roce 2023 vyšlo při covidové komisi najevo, že poradce tehdejšího premiéra Borise Johnsona, Dominic Cummings, používal WhatsApp velmi často a své kolegy v kabinetu v soukromých zprávách označoval jako „neschopná prasata“.
Obcházení archivace se stalo běžnou praxí. Bývalá skotská premiérka Nicola Sturgeonová například uvedla, že její zprávy nejsou k dispozici, protože byly smazány. V britské vládě údajně polovina ministrů používala funkci „mizících zpráv“, která konverzace po určité době automaticky odstraní. Stejná praxe se, jak zaznělo i u soudu v Lucemburku, zřejmě běžně využívá i v Bruselu.
Jeden z představitelů Komise potvrdil, že personálu je doporučováno používat funkci mizení zpráv po určité době. Zároveň ale dodal, že pokud obsah zpráv nese významnou informaci, měly by být považovány za dokumenty a archivovány.
Zásadní otázkou zůstává, kdo rozhoduje o tom, co je „významná informace“. A právě zde se podle kritiků skrývá slabina celého systému. Úředníci, kteří si poctivě vedou záznamy a snaží se jednat transparentně, jsou často vystaveni největší kontrole. Ti, kdo se rozhodnou zprávy nezaznamenat nebo je jednoduše smažou, se většinou vyhnou jakémukoli dohledu.
Nadto je tu další překážka: samotný systém žádostí o přístup k dokumentům. Evropská komise ročně obdrží více než 7 000 takových žádostí, avšak značnou část z nich zamítá s odůvodněním, že by vyřízení bylo příliš náročné, časově neúnosné nebo politicky citlivé.
Změní tedy rozhodnutí soudu něco? Možná ano. Ale mnozí věří, že nikoliv. Někteří diplomaté se tak možná začnou znovu uchylovat k osobním setkáním — a riskují, že je uprostřed Bruselu někdo odposlechne. V metropoli plné zahraničních zpravodajských služeb to není vůbec nereálné.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.