Evropská unie se v posledních letech stále více spoléhá na moderní komunikační nástroje, přičemž WhatsApp se stal neoficiální platformou, kde se odehrává podstatná část každodenní politické agendy. Změnit by to mohla aktuální kauza, která již dostala přezdívku „Pfizergate“, avšak soudní rozhodnutí, které v této souvislosti padlo, s největší pravděpodobností návyky unijních úředníků zásadně neovlivní.
Rozhodnutí Soudního dvora EU, které vzešlo tento týden, totiž jasně stanovilo, že textové zprávy mohou být považovány za oficiální dokumenty. V praxi by to znamenalo, že by veřejnost měla mít přístup i k takovým konverzacím, jako byly ty mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou, které proběhly během pandemie a předcházely dohodě o největším nákupu vakcín v historii EU.
Komise dosud odmítala zprávy zveřejnit s odůvodněním, že šlo o „bezvýznamné“ texty, které se týkaly pouhé domluvy schůzek. Zda tomu tak skutečně bylo, ale veřejnost neví. Nové rozhodnutí soudu může tento přístup zpochybnit a otevřít cestu k větší transparentnosti.
Přesto mnoho úředníků nevěří, že se v praxi něco změní. „Jak jinak bychom to měli dělat? Přes sekretářky? Proboha, to ne,“ uvedl jeden z unijních činitelů – samozřejmě přes WhatsApp. Jiný dodal, že rychlé a přímé zprávy jsou nejefektivnějším způsobem, jak dnes komunikovat. „Toto rozhodnutí nemění nic na tom, že aplikace pro posílání zpráv jsou nejrychlejší a nejjednodušší způsob komunikace.“
Soud ale naznačil, že i banální zprávy mezi úředníky, průmyslem nebo nevládními organizacemi by mohly být v budoucnu přístupné na základě žádostí podle práva na přístup k dokumentům. To by mohlo představovat zásadní změnu v praxi EU institucí.
Právníci přitom upozorňují, že v důsledku verdiktu může být častější snaha vést důležité diskuse ústně, aby nebyly zachytitelné. „Tohle rozhodnutí může motivovat politiky a úředníky k tomu, aby upřednostňovali osobní rozhovory,“ říká Vincent Couronne, odborník na evropské právo z Univerzity Paris-Saclay.
Podobné problémy se ale neomezují jen na EU. V Británii například v roce 2023 vyšlo při covidové komisi najevo, že poradce tehdejšího premiéra Borise Johnsona, Dominic Cummings, používal WhatsApp velmi často a své kolegy v kabinetu v soukromých zprávách označoval jako „neschopná prasata“.
Obcházení archivace se stalo běžnou praxí. Bývalá skotská premiérka Nicola Sturgeonová například uvedla, že její zprávy nejsou k dispozici, protože byly smazány. V britské vládě údajně polovina ministrů používala funkci „mizících zpráv“, která konverzace po určité době automaticky odstraní. Stejná praxe se, jak zaznělo i u soudu v Lucemburku, zřejmě běžně využívá i v Bruselu.
Jeden z představitelů Komise potvrdil, že personálu je doporučováno používat funkci mizení zpráv po určité době. Zároveň ale dodal, že pokud obsah zpráv nese významnou informaci, měly by být považovány za dokumenty a archivovány.
Zásadní otázkou zůstává, kdo rozhoduje o tom, co je „významná informace“. A právě zde se podle kritiků skrývá slabina celého systému. Úředníci, kteří si poctivě vedou záznamy a snaží se jednat transparentně, jsou často vystaveni největší kontrole. Ti, kdo se rozhodnou zprávy nezaznamenat nebo je jednoduše smažou, se většinou vyhnou jakémukoli dohledu.
Nadto je tu další překážka: samotný systém žádostí o přístup k dokumentům. Evropská komise ročně obdrží více než 7 000 takových žádostí, avšak značnou část z nich zamítá s odůvodněním, že by vyřízení bylo příliš náročné, časově neúnosné nebo politicky citlivé.
Změní tedy rozhodnutí soudu něco? Možná ano. Ale mnozí věří, že nikoliv. Někteří diplomaté se tak možná začnou znovu uchylovat k osobním setkáním — a riskují, že je uprostřed Bruselu někdo odposlechne. V metropoli plné zahraničních zpravodajských služeb to není vůbec nereálné.
Analýza, kterou provedla síť World Weather Attribution, naznačuje, že extrémní počasí, jež v minulém měsíci přispělo k masivním požárům ve Španělsku a Portugalsku, bylo v důsledku změny klimatu 40krát pravděpodobnější.
Spojené arabské emiráty (SAE) varovaly Izrael, že anexe Západního břehu Jordánu by překročila „červenou čáru“ a podkopala by ducha Abrahamských dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy mezi oběma zeměmi.
Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Jan Kraus, Karel Šíp a Honza Dědek jsou největšími osobnostmi talk show v Česku. Jeden z trojice moderátorů bude již brzy hostem dalšího. Nebude to ale v televizním pořadu. Tentokrát nepůjde o zábavu, ale o fotbal.
Prezident Petr Pavel si na začátku září vybírá dovolenou. Ve středu o tom informovala Kancelář prezidenta republiky na sociálních sítích. Spolupracovníci hlavy státu nesdělili, kde přesně se Pavel během volna bude vyskytovat.
Jiřina Bohdalová na jaře oslavila již 94. narozeniny, následně absolvovala další náročnou operaci. Na konci letních prázdnin už se po zákroku vrátila do společnosti. Mezi lidmi prozradila, že tu s námi chce být ještě dost dlouho.
Bývalý starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný si od začátku července odpykává tříměsíční trest odnětí svobody za porušení předchozí podmínky. Nyní se prostřednictvím dopisu ozval z vězení. Syn slavného baviče naznačil, že si trest zřejmě odpyká v celé délce.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un slíbil, že udělá „vše, co bude v jeho silách, aby pomohl“ Moskvě. Stalo se tak během dvouhodinového setkání s Vladimirem Putinem v Pekingu. Putin na oplátku pozval Kima k návštěvě Ruska, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Putina, že novými údery na Ukrajinu projevuje „beztrestnost“.
Podle zprávy výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením bylo od 7. října 2023, kdy začala válka mezi Izraelem a Hamásem, v Gaze trvale postiženo nejméně 21 000 dětí.
Gigantická vojenská přehlídka v Pekingu, která se konala u příležitosti osmdesátého výročí konce druhé světové války, ukázala světu nejen modernizovaný arzenál čínské armády, ale také sjednocenou frontu Číny, Ruska a Severní Koreje. Prezidenti Si Ťin-pching a Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un se na veřejnosti objevili poprvé společně, což je podle BBC vnímáno jako jasný signál Západu.
Kreml doufá, že prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém tvrdí, že se Vladimir Putin, Kim Čong-un a Si Ťin-pching spiknuli proti Spojeným státům, bylo myšleno metaforicky.
Říjnové volby mohou postavit demokratické strany před zásadní dilema. Pokud hnutí ANO vyhraje, ale nebude schopno sestavit většinu bez extremistických sil, může být jedinou cestou k ochraně demokratického rámce nepohodlný kompromis. Spolupráce s Andrejem Babišem, ač politicky nákladná, se může stát pověstným menším zlem ve srovnání s návratem komunistické ideologie do exekutivy.