Istanbul se po více než třech letech stane opět místem, kde se tváří v tvář setkají delegace Ruska a Ukrajiny s cílem pokusit se obnovit mírový dialog. Ani prezident Volodymyr Zelenskyj, ani prezident Vladimir Putin se osobně nezúčastní. Do Turecka tak míří výběr vlivných i méně známých představitelů obou zemí. Jednání se uskuteční ve čtvrtek a v pátek, ale přesný formát a časový harmonogram zůstávají zatím nejasné.
Ruská delegace: Nacionalismus a špionáž
Jedním z nejvýraznějších jmen ruské delegace je Vladimir Medinskij – bývalý ministr kultury, současný Putinův poradce a autor kontroverzních knih o ruské historii. Medinskij je známý svou ultranacionalistickou rétorikou a tím, že v roce 2022 již vedl ruskou delegaci během neúspěšných jednání v Istanbulu. Proslul i bizarním tvrzením, že „Rusové mají extra chromozom“, čímž chtěl zdůraznit údajnou výjimečnost ruského národa.
Další významnou postavou je Igor Kostjukov, šéf vojenské rozvědky GRU, která má na svědomí řadu tajných operací po celé Evropě – od útoků na podmořské kabely po kybernetické sabotáže. Spojené státy i Velká Británie ho mají na sankčních seznamech za zásahy do amerických voleb a otravu Sergeje Skripala.
V delegaci nechybí ani generálplukovník Alexandr Fomin, zkušený armádní diplomat, jenž rovněž působil během předchozích rozhovorů v Istanbulu. Fomin je méně známý veřejnosti, ale má zásadní roli v upevňování vojenských vztahů s ne-západními zeměmi, včetně Severní Koreje, Íránu a Myanmaru.
Zvláštním případem je Michail Galuzin, náměstek ministra zahraničí. Narozdíl od svých kolegů není známý tvrdou rétorikou, ale spíše uhlazeným vystupováním a odborností v asijské diplomacii. V posledních letech však převzal dohled nad vztahy s postsovětskými zeměmi, včetně Ukrajiny.
Ukrajinská delegace: Jádro válečného štábu Zelenského
Na straně Ukrajiny vede delegaci ministr obrany Rustem Umerov, etnický Krymský Tatar s vazbami na Turecko. Umerov, který nastoupil do funkce v roce 2023, se dlouhodobě angažuje v otázce návratu Krymu a účastnil se i prvních kol jednání v roce 2022. Jeho přítomnost symbolizuje nový reformní kurz v obranné politice Kyjeva.
Klíčovou postavou je také Andrij Jermak, šéf prezidentské kanceláře a muž s nebývalým vlivem na chod ukrajinského státu. Jermak, bývalý právník a filmový producent, je považován za „šedou eminenci“ Zelenského vlády. Řídí zahraniční politiku, tajné služby i diplomatické výměny a jeho postavení přirovnávají někteří analytici k viceprezidentovi.
Dalším členem delegace je Vasyl Maljuk, ředitel ukrajinské tajné služby SBU. Jeho zařazení bylo překvapením – jde o muže, který většinou nefiguruje na mezinárodní scéně. Maljuk se podílel na dramatických operacích, včetně zatčení proruského politika Viktora Medvedčuka či vývoje námořních dronů útočících na ruskou flotilu.
Nechybí ani nový ministr zahraničí Andrij Sybiha, diplomat s bohatými zkušenostmi a jeden z důvěrníků prezidenta. Před nástupem do čela diplomacie v roce 2024 působil jako zástupce vedoucího prezidentské kanceláře a měl na starosti mezinárodní partnery v době války.
V neposlední řadě je součástí týmu i generál Andrij Hnatov, čerstvě jmenovaný náčelník generálního štábu. Hnatov je válečný veterán a hrdina z Krymu – v roce 2014 odmítl přejít na stranu Ruska a vedl stovky vojáků mimo okupované území. Později vedl obranu Mykolajivu a Bachmutu.
Jednání bez hlav států, ale s důsledky pro celou Evropu
Zatím není jasné, zda dvoudenní jednání přinesou konkrétní průlom nebo jen opatrný pokus o obnovení dialogu. Očekává se však, že půjde o první krok k formálním rozhovorům, které by mohly otevřít cestu k příměří nebo výměnám zajatců. Místo konání – Istanbul – není náhodné: Turecko už dříve hrálo roli prostředníka, například při dohodě o vývozu obilí přes Černé moře.
Ačkoliv prezidenti zůstávají v pozadí, skutečné mozky války a diplomacie se tentokrát sejdou u jednoho stolu. Výsledky možná nebudou okamžité, ale již samotné setkání může znamenat změnu tónu a snahu o řešení konfliktu, který Evropu otřásá už více než tři roky.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.