Istanbul se po více než třech letech stane opět místem, kde se tváří v tvář setkají delegace Ruska a Ukrajiny s cílem pokusit se obnovit mírový dialog. Ani prezident Volodymyr Zelenskyj, ani prezident Vladimir Putin se osobně nezúčastní. Do Turecka tak míří výběr vlivných i méně známých představitelů obou zemí. Jednání se uskuteční ve čtvrtek a v pátek, ale přesný formát a časový harmonogram zůstávají zatím nejasné.
Ruská delegace: Nacionalismus a špionáž
Jedním z nejvýraznějších jmen ruské delegace je Vladimir Medinskij – bývalý ministr kultury, současný Putinův poradce a autor kontroverzních knih o ruské historii. Medinskij je známý svou ultranacionalistickou rétorikou a tím, že v roce 2022 již vedl ruskou delegaci během neúspěšných jednání v Istanbulu. Proslul i bizarním tvrzením, že „Rusové mají extra chromozom“, čímž chtěl zdůraznit údajnou výjimečnost ruského národa.
Další významnou postavou je Igor Kostjukov, šéf vojenské rozvědky GRU, která má na svědomí řadu tajných operací po celé Evropě – od útoků na podmořské kabely po kybernetické sabotáže. Spojené státy i Velká Británie ho mají na sankčních seznamech za zásahy do amerických voleb a otravu Sergeje Skripala.
V delegaci nechybí ani generálplukovník Alexandr Fomin, zkušený armádní diplomat, jenž rovněž působil během předchozích rozhovorů v Istanbulu. Fomin je méně známý veřejnosti, ale má zásadní roli v upevňování vojenských vztahů s ne-západními zeměmi, včetně Severní Koreje, Íránu a Myanmaru.
Zvláštním případem je Michail Galuzin, náměstek ministra zahraničí. Narozdíl od svých kolegů není známý tvrdou rétorikou, ale spíše uhlazeným vystupováním a odborností v asijské diplomacii. V posledních letech však převzal dohled nad vztahy s postsovětskými zeměmi, včetně Ukrajiny.
Ukrajinská delegace: Jádro válečného štábu Zelenského
Na straně Ukrajiny vede delegaci ministr obrany Rustem Umerov, etnický Krymský Tatar s vazbami na Turecko. Umerov, který nastoupil do funkce v roce 2023, se dlouhodobě angažuje v otázce návratu Krymu a účastnil se i prvních kol jednání v roce 2022. Jeho přítomnost symbolizuje nový reformní kurz v obranné politice Kyjeva.
Klíčovou postavou je také Andrij Jermak, šéf prezidentské kanceláře a muž s nebývalým vlivem na chod ukrajinského státu. Jermak, bývalý právník a filmový producent, je považován za „šedou eminenci“ Zelenského vlády. Řídí zahraniční politiku, tajné služby i diplomatické výměny a jeho postavení přirovnávají někteří analytici k viceprezidentovi.
Dalším členem delegace je Vasyl Maljuk, ředitel ukrajinské tajné služby SBU. Jeho zařazení bylo překvapením – jde o muže, který většinou nefiguruje na mezinárodní scéně. Maljuk se podílel na dramatických operacích, včetně zatčení proruského politika Viktora Medvedčuka či vývoje námořních dronů útočících na ruskou flotilu.
Nechybí ani nový ministr zahraničí Andrij Sybiha, diplomat s bohatými zkušenostmi a jeden z důvěrníků prezidenta. Před nástupem do čela diplomacie v roce 2024 působil jako zástupce vedoucího prezidentské kanceláře a měl na starosti mezinárodní partnery v době války.
V neposlední řadě je součástí týmu i generál Andrij Hnatov, čerstvě jmenovaný náčelník generálního štábu. Hnatov je válečný veterán a hrdina z Krymu – v roce 2014 odmítl přejít na stranu Ruska a vedl stovky vojáků mimo okupované území. Později vedl obranu Mykolajivu a Bachmutu.
Jednání bez hlav států, ale s důsledky pro celou Evropu
Zatím není jasné, zda dvoudenní jednání přinesou konkrétní průlom nebo jen opatrný pokus o obnovení dialogu. Očekává se však, že půjde o první krok k formálním rozhovorům, které by mohly otevřít cestu k příměří nebo výměnám zajatců. Místo konání – Istanbul – není náhodné: Turecko už dříve hrálo roli prostředníka, například při dohodě o vývozu obilí přes Černé moře.
Ačkoliv prezidenti zůstávají v pozadí, skutečné mozky války a diplomacie se tentokrát sejdou u jednoho stolu. Výsledky možná nebudou okamžité, ale již samotné setkání může znamenat změnu tónu a snahu o řešení konfliktu, který Evropu otřásá už více než tři roky.
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Na první pohled nemusí existovat bezprostřední podobnosti mezi zdevastovaným Nagasaki po americkém atomovém bombardování v roce 1945 a dnešní Gazou, kromě masivního zničení. Přesto lze při zvažování poválečné obnovy Gazy – za předpokladu, že současné příměří vydrží – mnohé pochopit ze zkušeností Nagasaki a z toho, jak se toto město vypořádalo s bolestným procesem opětovného startu a výstavby prakticky z ničeho.
Slova o tom, že Evropský Green Deal dlužíme našim dětem, neboť tuto planetu nevlastníme, pronesla Ursula Von Der Leyenová krátce před Vánocemi 2019. Tato slova tehdy definovala začátek jejího předsednictví Evropské komise. Od té doby ale uplynulo už šest let.
Spojené státy americké zlehčují obvinění, že hnutí Hamás porušuje dohodu o příměří s Izraelem tím, že nevrací všechna těla mrtvých rukojmích. Z celkového počtu 28 zesnulých rukojmích bylo dosud předáno pouze devět. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a specializované vybavení, aby ostatní nalezl v ruinách Gazy.
Světovou kinematografii zasáhla o víkendu zpráva z nejsmutnějších. Ve věku 79 let zemřela oscarová herečka Diane Keatonová, kterou proslavila i úspěšná spolupráce s Woodym Allenem. Není divu, že slavný režisér se po její smrti ozval.
Český fotbal se po víkendové ostudě na Faerských ostrovech, kde národní tým prohrál 1:2, rozhodl pro zásadní krok. Fotbalová asociace odvolala reprezentačního trenéra Ivana Haška. Manažer reprezentací Pavel Nedvěd teď bude muset ukázat, co dokáže.
Kontroverzními výroky, jejichž autorem má být podle zjištění jednoho z tuzemských médií nově zvolený poslanec Filip Turek, se začala zabývat policie. Informovala o tom Česká televize. Turek má být podle dřívějších informací kandidátem Motoristů na ministerské místo v nové vládě.
Štefan Margita momentálně napíná všechny síly směrem k největšímu sólovému koncertu kariéry. Chybět by na něm neměla ani Hana Zagorová. Slovenský operní pěvec dokonce navštívil kartářku, aby zjistil, co ho vlastně čeká.
Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.