Istanbul se po více než třech letech stane opět místem, kde se tváří v tvář setkají delegace Ruska a Ukrajiny s cílem pokusit se obnovit mírový dialog. Ani prezident Volodymyr Zelenskyj, ani prezident Vladimir Putin se osobně nezúčastní. Do Turecka tak míří výběr vlivných i méně známých představitelů obou zemí. Jednání se uskuteční ve čtvrtek a v pátek, ale přesný formát a časový harmonogram zůstávají zatím nejasné.
Ruská delegace: Nacionalismus a špionáž
Jedním z nejvýraznějších jmen ruské delegace je Vladimir Medinskij – bývalý ministr kultury, současný Putinův poradce a autor kontroverzních knih o ruské historii. Medinskij je známý svou ultranacionalistickou rétorikou a tím, že v roce 2022 již vedl ruskou delegaci během neúspěšných jednání v Istanbulu. Proslul i bizarním tvrzením, že „Rusové mají extra chromozom“, čímž chtěl zdůraznit údajnou výjimečnost ruského národa.
Další významnou postavou je Igor Kostjukov, šéf vojenské rozvědky GRU, která má na svědomí řadu tajných operací po celé Evropě – od útoků na podmořské kabely po kybernetické sabotáže. Spojené státy i Velká Británie ho mají na sankčních seznamech za zásahy do amerických voleb a otravu Sergeje Skripala.
V delegaci nechybí ani generálplukovník Alexandr Fomin, zkušený armádní diplomat, jenž rovněž působil během předchozích rozhovorů v Istanbulu. Fomin je méně známý veřejnosti, ale má zásadní roli v upevňování vojenských vztahů s ne-západními zeměmi, včetně Severní Koreje, Íránu a Myanmaru.
Zvláštním případem je Michail Galuzin, náměstek ministra zahraničí. Narozdíl od svých kolegů není známý tvrdou rétorikou, ale spíše uhlazeným vystupováním a odborností v asijské diplomacii. V posledních letech však převzal dohled nad vztahy s postsovětskými zeměmi, včetně Ukrajiny.
Ukrajinská delegace: Jádro válečného štábu Zelenského
Na straně Ukrajiny vede delegaci ministr obrany Rustem Umerov, etnický Krymský Tatar s vazbami na Turecko. Umerov, který nastoupil do funkce v roce 2023, se dlouhodobě angažuje v otázce návratu Krymu a účastnil se i prvních kol jednání v roce 2022. Jeho přítomnost symbolizuje nový reformní kurz v obranné politice Kyjeva.
Klíčovou postavou je také Andrij Jermak, šéf prezidentské kanceláře a muž s nebývalým vlivem na chod ukrajinského státu. Jermak, bývalý právník a filmový producent, je považován za „šedou eminenci“ Zelenského vlády. Řídí zahraniční politiku, tajné služby i diplomatické výměny a jeho postavení přirovnávají někteří analytici k viceprezidentovi.
Dalším členem delegace je Vasyl Maljuk, ředitel ukrajinské tajné služby SBU. Jeho zařazení bylo překvapením – jde o muže, který většinou nefiguruje na mezinárodní scéně. Maljuk se podílel na dramatických operacích, včetně zatčení proruského politika Viktora Medvedčuka či vývoje námořních dronů útočících na ruskou flotilu.
Nechybí ani nový ministr zahraničí Andrij Sybiha, diplomat s bohatými zkušenostmi a jeden z důvěrníků prezidenta. Před nástupem do čela diplomacie v roce 2024 působil jako zástupce vedoucího prezidentské kanceláře a měl na starosti mezinárodní partnery v době války.
V neposlední řadě je součástí týmu i generál Andrij Hnatov, čerstvě jmenovaný náčelník generálního štábu. Hnatov je válečný veterán a hrdina z Krymu – v roce 2014 odmítl přejít na stranu Ruska a vedl stovky vojáků mimo okupované území. Později vedl obranu Mykolajivu a Bachmutu.
Jednání bez hlav států, ale s důsledky pro celou Evropu
Zatím není jasné, zda dvoudenní jednání přinesou konkrétní průlom nebo jen opatrný pokus o obnovení dialogu. Očekává se však, že půjde o první krok k formálním rozhovorům, které by mohly otevřít cestu k příměří nebo výměnám zajatců. Místo konání – Istanbul – není náhodné: Turecko už dříve hrálo roli prostředníka, například při dohodě o vývozu obilí přes Černé moře.
Ačkoliv prezidenti zůstávají v pozadí, skutečné mozky války a diplomacie se tentokrát sejdou u jednoho stolu. Výsledky možná nebudou okamžité, ale již samotné setkání může znamenat změnu tónu a snahu o řešení konfliktu, který Evropu otřásá už více než tři roky.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
Poté, co prezident USA Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na osm zemí, které se staví proti prodeji tohoto autonomního dánského území, reagovali lídři evropských mocností ostrým odsouzením. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovy hrozby za nepřijatelné a britský premiér Keir Starmer je prohlásil za zcela chybné.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.