Istanbul se po více než třech letech stane opět místem, kde se tváří v tvář setkají delegace Ruska a Ukrajiny s cílem pokusit se obnovit mírový dialog. Ani prezident Volodymyr Zelenskyj, ani prezident Vladimir Putin se osobně nezúčastní. Do Turecka tak míří výběr vlivných i méně známých představitelů obou zemí. Jednání se uskuteční ve čtvrtek a v pátek, ale přesný formát a časový harmonogram zůstávají zatím nejasné.
Ruská delegace: Nacionalismus a špionáž
Jedním z nejvýraznějších jmen ruské delegace je Vladimir Medinskij – bývalý ministr kultury, současný Putinův poradce a autor kontroverzních knih o ruské historii. Medinskij je známý svou ultranacionalistickou rétorikou a tím, že v roce 2022 již vedl ruskou delegaci během neúspěšných jednání v Istanbulu. Proslul i bizarním tvrzením, že „Rusové mají extra chromozom“, čímž chtěl zdůraznit údajnou výjimečnost ruského národa.
Další významnou postavou je Igor Kostjukov, šéf vojenské rozvědky GRU, která má na svědomí řadu tajných operací po celé Evropě – od útoků na podmořské kabely po kybernetické sabotáže. Spojené státy i Velká Británie ho mají na sankčních seznamech za zásahy do amerických voleb a otravu Sergeje Skripala.
V delegaci nechybí ani generálplukovník Alexandr Fomin, zkušený armádní diplomat, jenž rovněž působil během předchozích rozhovorů v Istanbulu. Fomin je méně známý veřejnosti, ale má zásadní roli v upevňování vojenských vztahů s ne-západními zeměmi, včetně Severní Koreje, Íránu a Myanmaru.
Zvláštním případem je Michail Galuzin, náměstek ministra zahraničí. Narozdíl od svých kolegů není známý tvrdou rétorikou, ale spíše uhlazeným vystupováním a odborností v asijské diplomacii. V posledních letech však převzal dohled nad vztahy s postsovětskými zeměmi, včetně Ukrajiny.
Ukrajinská delegace: Jádro válečného štábu Zelenského
Na straně Ukrajiny vede delegaci ministr obrany Rustem Umerov, etnický Krymský Tatar s vazbami na Turecko. Umerov, který nastoupil do funkce v roce 2023, se dlouhodobě angažuje v otázce návratu Krymu a účastnil se i prvních kol jednání v roce 2022. Jeho přítomnost symbolizuje nový reformní kurz v obranné politice Kyjeva.
Klíčovou postavou je také Andrij Jermak, šéf prezidentské kanceláře a muž s nebývalým vlivem na chod ukrajinského státu. Jermak, bývalý právník a filmový producent, je považován za „šedou eminenci“ Zelenského vlády. Řídí zahraniční politiku, tajné služby i diplomatické výměny a jeho postavení přirovnávají někteří analytici k viceprezidentovi.
Dalším členem delegace je Vasyl Maljuk, ředitel ukrajinské tajné služby SBU. Jeho zařazení bylo překvapením – jde o muže, který většinou nefiguruje na mezinárodní scéně. Maljuk se podílel na dramatických operacích, včetně zatčení proruského politika Viktora Medvedčuka či vývoje námořních dronů útočících na ruskou flotilu.
Nechybí ani nový ministr zahraničí Andrij Sybiha, diplomat s bohatými zkušenostmi a jeden z důvěrníků prezidenta. Před nástupem do čela diplomacie v roce 2024 působil jako zástupce vedoucího prezidentské kanceláře a měl na starosti mezinárodní partnery v době války.
V neposlední řadě je součástí týmu i generál Andrij Hnatov, čerstvě jmenovaný náčelník generálního štábu. Hnatov je válečný veterán a hrdina z Krymu – v roce 2014 odmítl přejít na stranu Ruska a vedl stovky vojáků mimo okupované území. Později vedl obranu Mykolajivu a Bachmutu.
Jednání bez hlav států, ale s důsledky pro celou Evropu
Zatím není jasné, zda dvoudenní jednání přinesou konkrétní průlom nebo jen opatrný pokus o obnovení dialogu. Očekává se však, že půjde o první krok k formálním rozhovorům, které by mohly otevřít cestu k příměří nebo výměnám zajatců. Místo konání – Istanbul – není náhodné: Turecko už dříve hrálo roli prostředníka, například při dohodě o vývozu obilí přes Černé moře.
Ačkoliv prezidenti zůstávají v pozadí, skutečné mozky války a diplomacie se tentokrát sejdou u jednoho stolu. Výsledky možná nebudou okamžité, ale již samotné setkání může znamenat změnu tónu a snahu o řešení konfliktu, který Evropu otřásá už více než tři roky.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.