Istanbul se po více než třech letech stane opět místem, kde se tváří v tvář setkají delegace Ruska a Ukrajiny s cílem pokusit se obnovit mírový dialog. Ani prezident Volodymyr Zelenskyj, ani prezident Vladimir Putin se osobně nezúčastní. Do Turecka tak míří výběr vlivných i méně známých představitelů obou zemí. Jednání se uskuteční ve čtvrtek a v pátek, ale přesný formát a časový harmonogram zůstávají zatím nejasné.
Ruská delegace: Nacionalismus a špionáž
Jedním z nejvýraznějších jmen ruské delegace je Vladimir Medinskij – bývalý ministr kultury, současný Putinův poradce a autor kontroverzních knih o ruské historii. Medinskij je známý svou ultranacionalistickou rétorikou a tím, že v roce 2022 již vedl ruskou delegaci během neúspěšných jednání v Istanbulu. Proslul i bizarním tvrzením, že „Rusové mají extra chromozom“, čímž chtěl zdůraznit údajnou výjimečnost ruského národa.
Další významnou postavou je Igor Kostjukov, šéf vojenské rozvědky GRU, která má na svědomí řadu tajných operací po celé Evropě – od útoků na podmořské kabely po kybernetické sabotáže. Spojené státy i Velká Británie ho mají na sankčních seznamech za zásahy do amerických voleb a otravu Sergeje Skripala.
V delegaci nechybí ani generálplukovník Alexandr Fomin, zkušený armádní diplomat, jenž rovněž působil během předchozích rozhovorů v Istanbulu. Fomin je méně známý veřejnosti, ale má zásadní roli v upevňování vojenských vztahů s ne-západními zeměmi, včetně Severní Koreje, Íránu a Myanmaru.
Zvláštním případem je Michail Galuzin, náměstek ministra zahraničí. Narozdíl od svých kolegů není známý tvrdou rétorikou, ale spíše uhlazeným vystupováním a odborností v asijské diplomacii. V posledních letech však převzal dohled nad vztahy s postsovětskými zeměmi, včetně Ukrajiny.
Ukrajinská delegace: Jádro válečného štábu Zelenského
Na straně Ukrajiny vede delegaci ministr obrany Rustem Umerov, etnický Krymský Tatar s vazbami na Turecko. Umerov, který nastoupil do funkce v roce 2023, se dlouhodobě angažuje v otázce návratu Krymu a účastnil se i prvních kol jednání v roce 2022. Jeho přítomnost symbolizuje nový reformní kurz v obranné politice Kyjeva.
Klíčovou postavou je také Andrij Jermak, šéf prezidentské kanceláře a muž s nebývalým vlivem na chod ukrajinského státu. Jermak, bývalý právník a filmový producent, je považován za „šedou eminenci“ Zelenského vlády. Řídí zahraniční politiku, tajné služby i diplomatické výměny a jeho postavení přirovnávají někteří analytici k viceprezidentovi.
Dalším členem delegace je Vasyl Maljuk, ředitel ukrajinské tajné služby SBU. Jeho zařazení bylo překvapením – jde o muže, který většinou nefiguruje na mezinárodní scéně. Maljuk se podílel na dramatických operacích, včetně zatčení proruského politika Viktora Medvedčuka či vývoje námořních dronů útočících na ruskou flotilu.
Nechybí ani nový ministr zahraničí Andrij Sybiha, diplomat s bohatými zkušenostmi a jeden z důvěrníků prezidenta. Před nástupem do čela diplomacie v roce 2024 působil jako zástupce vedoucího prezidentské kanceláře a měl na starosti mezinárodní partnery v době války.
V neposlední řadě je součástí týmu i generál Andrij Hnatov, čerstvě jmenovaný náčelník generálního štábu. Hnatov je válečný veterán a hrdina z Krymu – v roce 2014 odmítl přejít na stranu Ruska a vedl stovky vojáků mimo okupované území. Později vedl obranu Mykolajivu a Bachmutu.
Jednání bez hlav států, ale s důsledky pro celou Evropu
Zatím není jasné, zda dvoudenní jednání přinesou konkrétní průlom nebo jen opatrný pokus o obnovení dialogu. Očekává se však, že půjde o první krok k formálním rozhovorům, které by mohly otevřít cestu k příměří nebo výměnám zajatců. Místo konání – Istanbul – není náhodné: Turecko už dříve hrálo roli prostředníka, například při dohodě o vývozu obilí přes Černé moře.
Ačkoliv prezidenti zůstávají v pozadí, skutečné mozky války a diplomacie se tentokrát sejdou u jednoho stolu. Výsledky možná nebudou okamžité, ale již samotné setkání může znamenat změnu tónu a snahu o řešení konfliktu, který Evropu otřásá už více než tři roky.
Nestárnoucí Jiřina Bohdalová ani po devadesátce neztrácí kontakt s tím, co se kolem ní děje. Nemá totiž problém vyjádřit city k mnohem mladším umělcům, o kterých by vůbec nemusela vědět, že existují. Jan Bendig je toho důkazem.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Na pátek připadají nedožité 30. narozeniny Aničky Slováčkové, která si před dubnovou smrtí jistě přála, aby se z problémů dostala alespoň její maminka Dáda Patrasová. Podle nejnovějšího vyjádření Felixe Slováčka se to ale vůbec nedaří.
Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům.
V případu předloňské smrti populárního herce Matthewa Perryho nastává další zvrat. Žena, která je jednou z pětice obviněných, souhlasila s přiznáním viny. Informoval o tom web DW. Perry, jehož celosvětově proslavil sitcom Přátelé, zemřel předloni na podzim.
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.