Dnes by v Istanbulu mohlo dojít k důležitému posunu v dosud zablokovaném procesu mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem. Delegace obou zemí jsou již na místě a očekává se jejich první přímé setkání od roku 2022. K jednáním se připojil také americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se chystá jednat s předními představiteli Turecka a Ukrajiny.
Rubio přiletěl z Antalye, kde se účastnil jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance. Před novináři však neváhal vyjádřit svou skepsi ohledně možného průlomu v mírových rozhovorech. Podle jeho slov není pravděpodobné, že by schůzka přinesla zásadní výsledky. „Upřímně si nemyslím, že zítřejší setkání povede k něčemu významnému. Průlom může nastat až v momentě, kdy se osobně setká prezident Trump s prezidentem Putinem,“ uvedl Rubio.
Rubio rovněž konstatoval, že současná jednání zřejmě nepovedou k žádnému hmatatelnému pokroku. Dodal však, že prezident Trump je připraven jednat s ruským prezidentem přímo a bez prostředníků, pokud to přispěje k nalezení řešení.
Ruská strana vyslala do Istanbulu delegaci vedenou poradcem prezidenta Vladimirem Medinským. Její složení bylo okamžitě kritizováno ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který prohlásil, že Moskva nedává najevo vážný zájem o smysluplný dialog. Navzdory výhradám však potvrdil, že Ukrajina vyšle do Istanbulu vlastní zástupce, včetně ministra obrany Rustema Umerova.
Zatímco očekávání zůstávají nízká, mnozí pozorovatelé považují už samotné setkání obou delegací za důležité. Od posledních přímých rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou uplynuly více než tři roky a diplomatické kontakty byly od té doby minimální.
Prezident Trump, který v těchto dnech navštěvuje Blízký východ, rovněž naznačil, že zásadní pokrok v mírovém procesu je vázán na osobní jednání s Vladimirem Putinem. Jeho slova potvrdil i Rubio, který připomněl, že bez přímé komunikace mezi lídry nebude možné dosáhnout skutečného pokroku.
Turecko se znovu ujímá role prostředníka a nabízí své území jako neutrální půdu pro jednání. Prezident Recep Tayyip Erdoğan se dlouhodobě snaží vystupovat jako zprostředkovatel a Turecko už dříve hostilo několik kol jednání mezi oběma státy – naposledy v roce 2022.
I když dnešní jednání pravděpodobně nepřinesou okamžité výsledky, jsou důležitým signálem, že obě strany jsou alespoň ochotné zasednout k jednomu stolu. To by v budoucnu mohlo otevřít cestu k přímým rozhovorům na nejvyšší úrovni.
V tuto chvíli není jasné, zda ruská strana skutečně hodlá ustoupit ze svých maximálních požadavků. Poradce Medinskij naznačil ochotu diskutovat o možných kompromisech, ale jejich konkrétní podoba zatím zůstává neznámá.
Dnešní setkání v Istanbulu tak bude zřejmě spíše sondou do aktuálních postojů jednotlivých stran. Přesto může představovat důležitý krok k tomu, aby se konflikt, který Evropu sužuje už třetím rokem, konečně posunul směrem k diplomatickému řešení.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.
