Dnes by v Istanbulu mohlo dojít k důležitému posunu v dosud zablokovaném procesu mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem. Delegace obou zemí jsou již na místě a očekává se jejich první přímé setkání od roku 2022. K jednáním se připojil také americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se chystá jednat s předními představiteli Turecka a Ukrajiny.
Rubio přiletěl z Antalye, kde se účastnil jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance. Před novináři však neváhal vyjádřit svou skepsi ohledně možného průlomu v mírových rozhovorech. Podle jeho slov není pravděpodobné, že by schůzka přinesla zásadní výsledky. „Upřímně si nemyslím, že zítřejší setkání povede k něčemu významnému. Průlom může nastat až v momentě, kdy se osobně setká prezident Trump s prezidentem Putinem,“ uvedl Rubio.
Rubio rovněž konstatoval, že současná jednání zřejmě nepovedou k žádnému hmatatelnému pokroku. Dodal však, že prezident Trump je připraven jednat s ruským prezidentem přímo a bez prostředníků, pokud to přispěje k nalezení řešení.
Ruská strana vyslala do Istanbulu delegaci vedenou poradcem prezidenta Vladimirem Medinským. Její složení bylo okamžitě kritizováno ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který prohlásil, že Moskva nedává najevo vážný zájem o smysluplný dialog. Navzdory výhradám však potvrdil, že Ukrajina vyšle do Istanbulu vlastní zástupce, včetně ministra obrany Rustema Umerova.
Zatímco očekávání zůstávají nízká, mnozí pozorovatelé považují už samotné setkání obou delegací za důležité. Od posledních přímých rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou uplynuly více než tři roky a diplomatické kontakty byly od té doby minimální.
Prezident Trump, který v těchto dnech navštěvuje Blízký východ, rovněž naznačil, že zásadní pokrok v mírovém procesu je vázán na osobní jednání s Vladimirem Putinem. Jeho slova potvrdil i Rubio, který připomněl, že bez přímé komunikace mezi lídry nebude možné dosáhnout skutečného pokroku.
Turecko se znovu ujímá role prostředníka a nabízí své území jako neutrální půdu pro jednání. Prezident Recep Tayyip Erdoğan se dlouhodobě snaží vystupovat jako zprostředkovatel a Turecko už dříve hostilo několik kol jednání mezi oběma státy – naposledy v roce 2022.
I když dnešní jednání pravděpodobně nepřinesou okamžité výsledky, jsou důležitým signálem, že obě strany jsou alespoň ochotné zasednout k jednomu stolu. To by v budoucnu mohlo otevřít cestu k přímým rozhovorům na nejvyšší úrovni.
V tuto chvíli není jasné, zda ruská strana skutečně hodlá ustoupit ze svých maximálních požadavků. Poradce Medinskij naznačil ochotu diskutovat o možných kompromisech, ale jejich konkrétní podoba zatím zůstává neznámá.
Dnešní setkání v Istanbulu tak bude zřejmě spíše sondou do aktuálních postojů jednotlivých stran. Přesto může představovat důležitý krok k tomu, aby se konflikt, který Evropu sužuje už třetím rokem, konečně posunul směrem k diplomatickému řešení.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
