Dnes by v Istanbulu mohlo dojít k důležitému posunu v dosud zablokovaném procesu mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem. Delegace obou zemí jsou již na místě a očekává se jejich první přímé setkání od roku 2022. K jednáním se připojil také americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se chystá jednat s předními představiteli Turecka a Ukrajiny.
Rubio přiletěl z Antalye, kde se účastnil jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance. Před novináři však neváhal vyjádřit svou skepsi ohledně možného průlomu v mírových rozhovorech. Podle jeho slov není pravděpodobné, že by schůzka přinesla zásadní výsledky. „Upřímně si nemyslím, že zítřejší setkání povede k něčemu významnému. Průlom může nastat až v momentě, kdy se osobně setká prezident Trump s prezidentem Putinem,“ uvedl Rubio.
Rubio rovněž konstatoval, že současná jednání zřejmě nepovedou k žádnému hmatatelnému pokroku. Dodal však, že prezident Trump je připraven jednat s ruským prezidentem přímo a bez prostředníků, pokud to přispěje k nalezení řešení.
Ruská strana vyslala do Istanbulu delegaci vedenou poradcem prezidenta Vladimirem Medinským. Její složení bylo okamžitě kritizováno ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který prohlásil, že Moskva nedává najevo vážný zájem o smysluplný dialog. Navzdory výhradám však potvrdil, že Ukrajina vyšle do Istanbulu vlastní zástupce, včetně ministra obrany Rustema Umerova.
Zatímco očekávání zůstávají nízká, mnozí pozorovatelé považují už samotné setkání obou delegací za důležité. Od posledních přímých rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou uplynuly více než tři roky a diplomatické kontakty byly od té doby minimální.
Prezident Trump, který v těchto dnech navštěvuje Blízký východ, rovněž naznačil, že zásadní pokrok v mírovém procesu je vázán na osobní jednání s Vladimirem Putinem. Jeho slova potvrdil i Rubio, který připomněl, že bez přímé komunikace mezi lídry nebude možné dosáhnout skutečného pokroku.
Turecko se znovu ujímá role prostředníka a nabízí své území jako neutrální půdu pro jednání. Prezident Recep Tayyip Erdoğan se dlouhodobě snaží vystupovat jako zprostředkovatel a Turecko už dříve hostilo několik kol jednání mezi oběma státy – naposledy v roce 2022.
I když dnešní jednání pravděpodobně nepřinesou okamžité výsledky, jsou důležitým signálem, že obě strany jsou alespoň ochotné zasednout k jednomu stolu. To by v budoucnu mohlo otevřít cestu k přímým rozhovorům na nejvyšší úrovni.
V tuto chvíli není jasné, zda ruská strana skutečně hodlá ustoupit ze svých maximálních požadavků. Poradce Medinskij naznačil ochotu diskutovat o možných kompromisech, ale jejich konkrétní podoba zatím zůstává neznámá.
Dnešní setkání v Istanbulu tak bude zřejmě spíše sondou do aktuálních postojů jednotlivých stran. Přesto může představovat důležitý krok k tomu, aby se konflikt, který Evropu sužuje už třetím rokem, konečně posunul směrem k diplomatickému řešení.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
