Dnes by v Istanbulu mohlo dojít k důležitému posunu v dosud zablokovaném procesu mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem. Delegace obou zemí jsou již na místě a očekává se jejich první přímé setkání od roku 2022. K jednáním se připojil také americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se chystá jednat s předními představiteli Turecka a Ukrajiny.
Rubio přiletěl z Antalye, kde se účastnil jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance. Před novináři však neváhal vyjádřit svou skepsi ohledně možného průlomu v mírových rozhovorech. Podle jeho slov není pravděpodobné, že by schůzka přinesla zásadní výsledky. „Upřímně si nemyslím, že zítřejší setkání povede k něčemu významnému. Průlom může nastat až v momentě, kdy se osobně setká prezident Trump s prezidentem Putinem,“ uvedl Rubio.
Rubio rovněž konstatoval, že současná jednání zřejmě nepovedou k žádnému hmatatelnému pokroku. Dodal však, že prezident Trump je připraven jednat s ruským prezidentem přímo a bez prostředníků, pokud to přispěje k nalezení řešení.
Ruská strana vyslala do Istanbulu delegaci vedenou poradcem prezidenta Vladimirem Medinským. Její složení bylo okamžitě kritizováno ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který prohlásil, že Moskva nedává najevo vážný zájem o smysluplný dialog. Navzdory výhradám však potvrdil, že Ukrajina vyšle do Istanbulu vlastní zástupce, včetně ministra obrany Rustema Umerova.
Zatímco očekávání zůstávají nízká, mnozí pozorovatelé považují už samotné setkání obou delegací za důležité. Od posledních přímých rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou uplynuly více než tři roky a diplomatické kontakty byly od té doby minimální.
Prezident Trump, který v těchto dnech navštěvuje Blízký východ, rovněž naznačil, že zásadní pokrok v mírovém procesu je vázán na osobní jednání s Vladimirem Putinem. Jeho slova potvrdil i Rubio, který připomněl, že bez přímé komunikace mezi lídry nebude možné dosáhnout skutečného pokroku.
Turecko se znovu ujímá role prostředníka a nabízí své území jako neutrální půdu pro jednání. Prezident Recep Tayyip Erdoğan se dlouhodobě snaží vystupovat jako zprostředkovatel a Turecko už dříve hostilo několik kol jednání mezi oběma státy – naposledy v roce 2022.
I když dnešní jednání pravděpodobně nepřinesou okamžité výsledky, jsou důležitým signálem, že obě strany jsou alespoň ochotné zasednout k jednomu stolu. To by v budoucnu mohlo otevřít cestu k přímým rozhovorům na nejvyšší úrovni.
V tuto chvíli není jasné, zda ruská strana skutečně hodlá ustoupit ze svých maximálních požadavků. Poradce Medinskij naznačil ochotu diskutovat o možných kompromisech, ale jejich konkrétní podoba zatím zůstává neznámá.
Dnešní setkání v Istanbulu tak bude zřejmě spíše sondou do aktuálních postojů jednotlivých stran. Přesto může představovat důležitý krok k tomu, aby se konflikt, který Evropu sužuje už třetím rokem, konečně posunul směrem k diplomatickému řešení.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
