Dnes by v Istanbulu mohlo dojít k důležitému posunu v dosud zablokovaném procesu mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem. Delegace obou zemí jsou již na místě a očekává se jejich první přímé setkání od roku 2022. K jednáním se připojil také americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se chystá jednat s předními představiteli Turecka a Ukrajiny.
Rubio přiletěl z Antalye, kde se účastnil jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance. Před novináři však neváhal vyjádřit svou skepsi ohledně možného průlomu v mírových rozhovorech. Podle jeho slov není pravděpodobné, že by schůzka přinesla zásadní výsledky. „Upřímně si nemyslím, že zítřejší setkání povede k něčemu významnému. Průlom může nastat až v momentě, kdy se osobně setká prezident Trump s prezidentem Putinem,“ uvedl Rubio.
Rubio rovněž konstatoval, že současná jednání zřejmě nepovedou k žádnému hmatatelnému pokroku. Dodal však, že prezident Trump je připraven jednat s ruským prezidentem přímo a bez prostředníků, pokud to přispěje k nalezení řešení.
Ruská strana vyslala do Istanbulu delegaci vedenou poradcem prezidenta Vladimirem Medinským. Její složení bylo okamžitě kritizováno ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který prohlásil, že Moskva nedává najevo vážný zájem o smysluplný dialog. Navzdory výhradám však potvrdil, že Ukrajina vyšle do Istanbulu vlastní zástupce, včetně ministra obrany Rustema Umerova.
Zatímco očekávání zůstávají nízká, mnozí pozorovatelé považují už samotné setkání obou delegací za důležité. Od posledních přímých rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou uplynuly více než tři roky a diplomatické kontakty byly od té doby minimální.
Prezident Trump, který v těchto dnech navštěvuje Blízký východ, rovněž naznačil, že zásadní pokrok v mírovém procesu je vázán na osobní jednání s Vladimirem Putinem. Jeho slova potvrdil i Rubio, který připomněl, že bez přímé komunikace mezi lídry nebude možné dosáhnout skutečného pokroku.
Turecko se znovu ujímá role prostředníka a nabízí své území jako neutrální půdu pro jednání. Prezident Recep Tayyip Erdoğan se dlouhodobě snaží vystupovat jako zprostředkovatel a Turecko už dříve hostilo několik kol jednání mezi oběma státy – naposledy v roce 2022.
I když dnešní jednání pravděpodobně nepřinesou okamžité výsledky, jsou důležitým signálem, že obě strany jsou alespoň ochotné zasednout k jednomu stolu. To by v budoucnu mohlo otevřít cestu k přímým rozhovorům na nejvyšší úrovni.
V tuto chvíli není jasné, zda ruská strana skutečně hodlá ustoupit ze svých maximálních požadavků. Poradce Medinskij naznačil ochotu diskutovat o možných kompromisech, ale jejich konkrétní podoba zatím zůstává neznámá.
Dnešní setkání v Istanbulu tak bude zřejmě spíše sondou do aktuálních postojů jednotlivých stran. Přesto může představovat důležitý krok k tomu, aby se konflikt, který Evropu sužuje už třetím rokem, konečně posunul směrem k diplomatickému řešení.
Dana Bártu potkala v dubnu velká nepříjemnost. Populární kapela J.A.R. musela odložit dva pražské koncerty kvůli velkým problémům Dana Bárty, jenž utrpěl poškození sluchu. Původně se očekávalo, že zpěvák bude během několika týdnů zpátky na pódiu. Situace se však komplikuje.
Česko dnes zasáhly silné bouřky, které zanechaly největší spoušť v Dalešicích na Jablonecku. Na místě zasahuje několik jednotek hasičů. Bahno a přívalové srážky zaplavily nejméně šest domů v obci. Varování před bouřkami platí až do sobotního večera.
Jiřina Bohdalová (94) znovu vyděsila své fanoušky! Legendární herečka musela kvůli zdravotním problémům na pozorování do nemocnice – a právě proto chyběla na slavnostním křtu výbušné politické knihy Cirkus Fiala. Marně na ni čekal i Miloš Zeman (80), který si neodpustil ostrý vzkaz.
Komunální politik a někdejší novinář Pavel Novotný definitivně potvrdil, že nastoupí do vězení. Odpykat si má tři měsíce za mřížemi, protože porušil podmínku. Novotný zároveň sdělil, že rezignuje na funkci starosty pražské městské části Řeporyje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zkritizoval ruský přístup k mírovým jednáním. Uvedla to BBC. Moskva mezitím potvrdila, že posílá diplomatickou delegaci na pondělní rozhovory do tureckého Istanbulu. Kyjev nicméně požaduje, aby mu Rusové předem sdělili, co chtějí navrhovat.
Pravděpodobnost historicky nejlevnějšího motoristického léta české historie se po dnešku dále zvyšuje. Uskupení tradičních těžařů ropy OPEC+ se dnes dohodlo na dalším zvýšení těžby ropy. Od července tak produkce ropy v rámci daného uskupení vzroste o dodatečných 411 tisíc barelů denně, stejně jako v květnu a jak se to chystá nyní od června.
Dagmar Patrasová se jen pomalu vyrovnává s odchodem blízkého, ačkoliv tušila, že milovaná dcera Anička už podruhé zákeřnou rakovinu neporazí. Aktuálně se známá herečka nachází v péči odborníků. Její manžel Felix Slováček to jenom kvituje.
Sobotou začíná série bouřkových dní, které hrozí nejen o víkendu, ale i na začátku příštího týdne. Sobotní bouřky mohou být ojediněle i silné, varovali meteorologové. Zároveň nebudou ještě tak tak plošně rozsáhlé jako v následujících dnech.
Z Hollywoodu přišla smutná zpráva. Ve věku 87 let zemřela slavná americká herečka Loretta Switová, která se do paměti českých diváků zapsala především jako šťabajzna Margaret Houlihanová v legendárním televizním seriálu M.A.S.H.
Jiřina Bohdalová v květnu oslavila narozeniny a zapila dobrého kamaráda Jiřího Bartošku. Na veřejnosti se měla ukázat i v těchto dnech, ale zase ji pozlobilo zdraví. V jejím věku se tomu nikdo nemůže divit.
Podle investigativní zprávy deníku The New York Times měl nejbohatší muž světa Elon Musk během svého působení jako blízký poradce Donalda Trumpa intenzivně užívat návykové látky, včetně ketaminu, extáze (MDMA) a psychedelických hub. Informace pocházejí z výpovědí několika anonymních zdrojů, které upozorňují na jeho téměř každodenní konzumaci ketaminu a nošení léků v množství, které by mohlo ohrozit jeho zdraví i způsobilost k výkonu funkce.
Bývalý britský ministr Tobias Ellwood odhalil, že už v roce 2016 vyzýval tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby Británie zakoupila strategický pozemek v arktickém souostroví Špicberky. Nákup 250 milionů liber drahého území poblíž norského města Longyearbyen mohl podle něj výrazně posílit britskou přítomnost v oblasti, která se dnes stává centrem rostoucího geopolitického napětí – zejména kvůli agresivní expanzi Ruska.
