Bojovný výkřik „Nebudu jíst brouky!“ se v posledních letech stal jedním z nejvýraznějších symbolů pravicového odporu vůči Evropské unii, environmentálním politikám i moderní globální elitě. Od televizních show v USA přes billboardy v Itálii až po projevy politiků ve francouzském a polském parlamentu – odmítání konzumace hmyzu se proměnilo v kulturní kód, kterým konzervativci a nacionalisté vyjadřují nesouhlas s představou ekologicky odpovědné budoucnosti.
Francouzský senátor Laurent Duplomb tvrdí, že Francouzi jedí hmyz „aniž by o tom věděli“. Polský poslanec Bartosz Kownacki navrhuje, aby opozice na své plakáty napsala „místo kuřete jez červy“. A nizozemský krajně pravicový lídr Thierry Baudet demonstrativně mává pytlíkem moučných červů a křičí „Nikdy!“. V Itálii strana Lega varuje před „vnucováním hmyzí stravy“ ze strany EU a na svých billboardech zobrazuje člověka, který si do úst vkládá obří cvrčka, s heslem „Změňme Evropu, než ona změní nás“.
Za tímto vizuálně sugestivním odporem se však skrývá komplexní spleť dezinformací, kulturních obav a konspiračních teorií. V posledních pěti letech se mezi pravicovými komentátory a politiky šíří tvrzení, že světové elity – konkrétně Evropská komise, Světové ekonomické fórum či jejich domnělí „loutkovodiči“ – plánují masově nahradit maso hmyzími bílkovinami. Podle této logiky má být hmyz symbolem nového ekologického útlaku a degenerace tradičních hodnot.
Realita je však mnohem méně dramatická. Evropská komise schválila pro lidskou spotřebu pouze několik forem hmyzu, jako jsou larvy potemníka moučného nebo cvrček domácí, a to ve zpracované podobě – například jako proteinová mouka do pečiva či těstovin. I přes oficiální schválení zůstává poptávka v Evropě velmi nízká a spotřebitelé se do hmyzí stravy příliš nehrnou. V zemích jako Francie, Německo či Česko je konzumace hmyzu stále spojena s nechutí, představou primitivnosti a nedůvěrou.
A přesto hysterie narůstá. Proč?
Jednou z odpovědí je podle The Conversation propojení hmyzího narativu s konspiračním rámcem tzv. Velkého resetu. Tuto vizi po roce 2020 představilo Světové ekonomické fórum jako návrh, jak po pandemii reformovat světový kapitalismus směrem k větší udržitelnosti. Konspirační teoretici však Velký reset začali vnímat jako přímou hrozbu – plán elit na ovládnutí lidstva, který zahrnuje i nucené přijímání alternativních zdrojů potravy. Podobné příběhy mají hluboké historické kořeny a často se odvolávají na antisemitské představy o světové vládě židovských finančníků.
Když například americký moderátor Tucker Carlson odvysílal v roce 2023 pořad s názvem „Ať jedí brouky“, odkazoval tím na slavnou větu Marie Antoinetty „Ať jedí koláče“, kterou údajně pronesla, když slyšela o hladovějícím lidu. V Carlsonově podání jde o metaforu pro odtržení elit od běžných občanů – elity si budou užívat steaků, zatímco zbytek světa bude odkázán na hmyz. Tento motiv se často objevuje i v ruské propagandě, která líčí Evropany jako zoufalce nucené žvýkat kobylky kvůli sankcím vůči Moskvě.
Dalším důvodem, proč se narativ o „broucích“ tak dobře uchytil, je jeho vizuální a emocionální síla. Hmyz v evropské kultuře často vyvolává odpor, ba přímo zhnusení. A právě toho využívají politici k delegitimizaci svých protivníků. Označit někoho jako příznivce „hmyzích proteinů“ znamená postavit ho mimo normálnost, udělat z něj cíl posměchu i nenávisti. Tento proces má své historické paralely: během arménské genocidy byli Arméni označováni za kobylky, nacisté líčili Židy jako vši, v Rwandě byla etnická skupina Tutsi nazývána „šváby“.
V současné době se hmyz stává nejen zástupným tématem ekologických reforem, ale i symbolem údajného kulturního a ekonomického úpadku. Pro mnohé na pravici představuje nový „liberální řád“ ztělesněný Bruselem a Davosem svět, kde se ztrácejí tradiční hodnoty, a kde místo grilovaného masa čekají cvrčci v prášku.
Přitom právě vědci, na něž se tyto útoky často zaměřují, dlouhodobě varují před hrozbami pro globální potravinový systém. Od roku 2015 vychází studie, které upozorňují na rizika klimatických změn, válek a globálních konfliktů pro zásobování potravinami. Insektní proteiny se v tomto kontextu objevují jako jedna z mnoha možností, jak diverzifikovat zdroje živin – nikoliv jako zbraň k zotročení obyvatelstva.
A tak zatímco politici debatují o „broučím útlaku“, realita je mnohem prostší. Na trzích se objevuje hmyz jako volitelná surovina, ne jako povinnost. Autor článku, vědec D. D. Moore, si dokonce koupil mouku z cvrčků a připravil z ní „krickcinu“ – chutnou, oříškově laděnou variantu španělské sušené šunky. Jeho přátelé si však ani nesebrali odvahu ji ochutnat.
Možná právě v tom tkví skutečný příběh: nikoliv o konspiraci, ale o odporu k neznámému. A ten, jak víme z historie, je tím nejplodnějším polem pro strach, populismus a kulturní války.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.