Bojovný výkřik „Nebudu jíst brouky!“ se v posledních letech stal jedním z nejvýraznějších symbolů pravicového odporu vůči Evropské unii, environmentálním politikám i moderní globální elitě. Od televizních show v USA přes billboardy v Itálii až po projevy politiků ve francouzském a polském parlamentu – odmítání konzumace hmyzu se proměnilo v kulturní kód, kterým konzervativci a nacionalisté vyjadřují nesouhlas s představou ekologicky odpovědné budoucnosti.
Francouzský senátor Laurent Duplomb tvrdí, že Francouzi jedí hmyz „aniž by o tom věděli“. Polský poslanec Bartosz Kownacki navrhuje, aby opozice na své plakáty napsala „místo kuřete jez červy“. A nizozemský krajně pravicový lídr Thierry Baudet demonstrativně mává pytlíkem moučných červů a křičí „Nikdy!“. V Itálii strana Lega varuje před „vnucováním hmyzí stravy“ ze strany EU a na svých billboardech zobrazuje člověka, který si do úst vkládá obří cvrčka, s heslem „Změňme Evropu, než ona změní nás“.
Za tímto vizuálně sugestivním odporem se však skrývá komplexní spleť dezinformací, kulturních obav a konspiračních teorií. V posledních pěti letech se mezi pravicovými komentátory a politiky šíří tvrzení, že světové elity – konkrétně Evropská komise, Světové ekonomické fórum či jejich domnělí „loutkovodiči“ – plánují masově nahradit maso hmyzími bílkovinami. Podle této logiky má být hmyz symbolem nového ekologického útlaku a degenerace tradičních hodnot.
Realita je však mnohem méně dramatická. Evropská komise schválila pro lidskou spotřebu pouze několik forem hmyzu, jako jsou larvy potemníka moučného nebo cvrček domácí, a to ve zpracované podobě – například jako proteinová mouka do pečiva či těstovin. I přes oficiální schválení zůstává poptávka v Evropě velmi nízká a spotřebitelé se do hmyzí stravy příliš nehrnou. V zemích jako Francie, Německo či Česko je konzumace hmyzu stále spojena s nechutí, představou primitivnosti a nedůvěrou.
A přesto hysterie narůstá. Proč?
Jednou z odpovědí je podle The Conversation propojení hmyzího narativu s konspiračním rámcem tzv. Velkého resetu. Tuto vizi po roce 2020 představilo Světové ekonomické fórum jako návrh, jak po pandemii reformovat světový kapitalismus směrem k větší udržitelnosti. Konspirační teoretici však Velký reset začali vnímat jako přímou hrozbu – plán elit na ovládnutí lidstva, který zahrnuje i nucené přijímání alternativních zdrojů potravy. Podobné příběhy mají hluboké historické kořeny a často se odvolávají na antisemitské představy o světové vládě židovských finančníků.
Když například americký moderátor Tucker Carlson odvysílal v roce 2023 pořad s názvem „Ať jedí brouky“, odkazoval tím na slavnou větu Marie Antoinetty „Ať jedí koláče“, kterou údajně pronesla, když slyšela o hladovějícím lidu. V Carlsonově podání jde o metaforu pro odtržení elit od běžných občanů – elity si budou užívat steaků, zatímco zbytek světa bude odkázán na hmyz. Tento motiv se často objevuje i v ruské propagandě, která líčí Evropany jako zoufalce nucené žvýkat kobylky kvůli sankcím vůči Moskvě.
Dalším důvodem, proč se narativ o „broucích“ tak dobře uchytil, je jeho vizuální a emocionální síla. Hmyz v evropské kultuře často vyvolává odpor, ba přímo zhnusení. A právě toho využívají politici k delegitimizaci svých protivníků. Označit někoho jako příznivce „hmyzích proteinů“ znamená postavit ho mimo normálnost, udělat z něj cíl posměchu i nenávisti. Tento proces má své historické paralely: během arménské genocidy byli Arméni označováni za kobylky, nacisté líčili Židy jako vši, v Rwandě byla etnická skupina Tutsi nazývána „šváby“.
V současné době se hmyz stává nejen zástupným tématem ekologických reforem, ale i symbolem údajného kulturního a ekonomického úpadku. Pro mnohé na pravici představuje nový „liberální řád“ ztělesněný Bruselem a Davosem svět, kde se ztrácejí tradiční hodnoty, a kde místo grilovaného masa čekají cvrčci v prášku.
Přitom právě vědci, na něž se tyto útoky často zaměřují, dlouhodobě varují před hrozbami pro globální potravinový systém. Od roku 2015 vychází studie, které upozorňují na rizika klimatických změn, válek a globálních konfliktů pro zásobování potravinami. Insektní proteiny se v tomto kontextu objevují jako jedna z mnoha možností, jak diverzifikovat zdroje živin – nikoliv jako zbraň k zotročení obyvatelstva.
A tak zatímco politici debatují o „broučím útlaku“, realita je mnohem prostší. Na trzích se objevuje hmyz jako volitelná surovina, ne jako povinnost. Autor článku, vědec D. D. Moore, si dokonce koupil mouku z cvrčků a připravil z ní „krickcinu“ – chutnou, oříškově laděnou variantu španělské sušené šunky. Jeho přátelé si však ani nesebrali odvahu ji ochutnat.
Možná právě v tom tkví skutečný příběh: nikoliv o konspiraci, ale o odporu k neznámému. A ten, jak víme z historie, je tím nejplodnějším polem pro strach, populismus a kulturní války.
Meteorologové již dnes očekávají na východě Česka trvalé a vydatné srážky, které zapříčiní tlaková níže postupují přes Maďarsko a Slovensko do Polska. Platí i příslušná výstraha. Podle expertů ale není zcela jasné, kolik srážek a kam přesně přinese.
Princ Harry se opět vydal ve stopách zesnulé maminky, princezny Diany. V africké Angole navštívil charitu, která odstraňuje miny. Ty jsou pozůstatkem občanské války a za necelé dvě dekády kvůli nim přišly o život desítky tisíc lidí.
Pavel Nedvěd se připletl do situace, kterou teď musí vysvětlovat doma i v médiích. Daru Rolins musí nepochybně zajímat identita ženy, s níž byl někdejší fotbalový hráč a nynější funkcionář zachycen.
Ruský prezident Vladimir Putin nesplnil slib, který dal maminkám mladých hochů. Šéf Kremlu opakovaně tvrdil, že armáda nebude do války na Ukrajině povolávat osmnáctileté chlapce. Podle zjištění BBC ale za dva roky zemřelo nejméně 245 vojáků, kteří sotva dosáhli plnoletosti.
Bruce Willis v březnu oslavil 70. narozeniny, ale žádného dárku ve formě zlepšení zdravotního stavu se nedočkal. Naopak, ze Spojených států amerických přicházejí zprávy o tom, že se mělo hollywoodskému herci přitížit.
Zatím neznámý anonym chce zkomplikovat poslední červencovou sobotu lidem, kteří se v Praze chystají na nákupy. Policie prověřuje výhrůžku týkající se několika obchodních center v hlavním městě. Na místech zasahují pyrotechnici.
Sobotními silnými bouřkami to jenom začne. Meteorologové v aktualizované zprávě upravili územní platnost výstrahy před bouřkami a přidali nové varování před vydatnými srážkami a povodňovými jevy během neděle a pondělí.
Velkou a radostnou novinkou z osobního života se v červenci pochlubila Veronika Arichteva, když odhalila, že se s manželem Biserem těší na druhého potomka. Fanoušci a hlavně fanynky od té chvíle netrpělivě očekávali, až herečka poprvé ukáže bříško. A už k tomu došlo.
Pražská policie od čtvrtka vyšetřuje případ vraždy na sídlišti v Krči. Obětí se stal pětašedesátiletý muž, jemuž útočník způsobil mnohočetná poranění. Kriminalisté již vypátrali muže, který je z trestného činu podezřelý.
Miloš Zeman už si naplno užívá důchod, kdy jsou lidé zvyklí plnit roli dědečků a babiček. Jeho se to zatím netýká, ale možná mu svitla naděje. Spekuluje se o novém vztahu dcery Kateřiny. Exprezident se k těmto zvěstem poprvé vyjádřil.
Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
