Bojovný výkřik „Nebudu jíst brouky!“ se v posledních letech stal jedním z nejvýraznějších symbolů pravicového odporu vůči Evropské unii, environmentálním politikám i moderní globální elitě. Od televizních show v USA přes billboardy v Itálii až po projevy politiků ve francouzském a polském parlamentu – odmítání konzumace hmyzu se proměnilo v kulturní kód, kterým konzervativci a nacionalisté vyjadřují nesouhlas s představou ekologicky odpovědné budoucnosti.
Francouzský senátor Laurent Duplomb tvrdí, že Francouzi jedí hmyz „aniž by o tom věděli“. Polský poslanec Bartosz Kownacki navrhuje, aby opozice na své plakáty napsala „místo kuřete jez červy“. A nizozemský krajně pravicový lídr Thierry Baudet demonstrativně mává pytlíkem moučných červů a křičí „Nikdy!“. V Itálii strana Lega varuje před „vnucováním hmyzí stravy“ ze strany EU a na svých billboardech zobrazuje člověka, který si do úst vkládá obří cvrčka, s heslem „Změňme Evropu, než ona změní nás“.
Za tímto vizuálně sugestivním odporem se však skrývá komplexní spleť dezinformací, kulturních obav a konspiračních teorií. V posledních pěti letech se mezi pravicovými komentátory a politiky šíří tvrzení, že světové elity – konkrétně Evropská komise, Světové ekonomické fórum či jejich domnělí „loutkovodiči“ – plánují masově nahradit maso hmyzími bílkovinami. Podle této logiky má být hmyz symbolem nového ekologického útlaku a degenerace tradičních hodnot.
Realita je však mnohem méně dramatická. Evropská komise schválila pro lidskou spotřebu pouze několik forem hmyzu, jako jsou larvy potemníka moučného nebo cvrček domácí, a to ve zpracované podobě – například jako proteinová mouka do pečiva či těstovin. I přes oficiální schválení zůstává poptávka v Evropě velmi nízká a spotřebitelé se do hmyzí stravy příliš nehrnou. V zemích jako Francie, Německo či Česko je konzumace hmyzu stále spojena s nechutí, představou primitivnosti a nedůvěrou.
A přesto hysterie narůstá. Proč?
Jednou z odpovědí je podle The Conversation propojení hmyzího narativu s konspiračním rámcem tzv. Velkého resetu. Tuto vizi po roce 2020 představilo Světové ekonomické fórum jako návrh, jak po pandemii reformovat světový kapitalismus směrem k větší udržitelnosti. Konspirační teoretici však Velký reset začali vnímat jako přímou hrozbu – plán elit na ovládnutí lidstva, který zahrnuje i nucené přijímání alternativních zdrojů potravy. Podobné příběhy mají hluboké historické kořeny a často se odvolávají na antisemitské představy o světové vládě židovských finančníků.
Když například americký moderátor Tucker Carlson odvysílal v roce 2023 pořad s názvem „Ať jedí brouky“, odkazoval tím na slavnou větu Marie Antoinetty „Ať jedí koláče“, kterou údajně pronesla, když slyšela o hladovějícím lidu. V Carlsonově podání jde o metaforu pro odtržení elit od běžných občanů – elity si budou užívat steaků, zatímco zbytek světa bude odkázán na hmyz. Tento motiv se často objevuje i v ruské propagandě, která líčí Evropany jako zoufalce nucené žvýkat kobylky kvůli sankcím vůči Moskvě.
Dalším důvodem, proč se narativ o „broucích“ tak dobře uchytil, je jeho vizuální a emocionální síla. Hmyz v evropské kultuře často vyvolává odpor, ba přímo zhnusení. A právě toho využívají politici k delegitimizaci svých protivníků. Označit někoho jako příznivce „hmyzích proteinů“ znamená postavit ho mimo normálnost, udělat z něj cíl posměchu i nenávisti. Tento proces má své historické paralely: během arménské genocidy byli Arméni označováni za kobylky, nacisté líčili Židy jako vši, v Rwandě byla etnická skupina Tutsi nazývána „šváby“.
V současné době se hmyz stává nejen zástupným tématem ekologických reforem, ale i symbolem údajného kulturního a ekonomického úpadku. Pro mnohé na pravici představuje nový „liberální řád“ ztělesněný Bruselem a Davosem svět, kde se ztrácejí tradiční hodnoty, a kde místo grilovaného masa čekají cvrčci v prášku.
Přitom právě vědci, na něž se tyto útoky často zaměřují, dlouhodobě varují před hrozbami pro globální potravinový systém. Od roku 2015 vychází studie, které upozorňují na rizika klimatických změn, válek a globálních konfliktů pro zásobování potravinami. Insektní proteiny se v tomto kontextu objevují jako jedna z mnoha možností, jak diverzifikovat zdroje živin – nikoliv jako zbraň k zotročení obyvatelstva.
A tak zatímco politici debatují o „broučím útlaku“, realita je mnohem prostší. Na trzích se objevuje hmyz jako volitelná surovina, ne jako povinnost. Autor článku, vědec D. D. Moore, si dokonce koupil mouku z cvrčků a připravil z ní „krickcinu“ – chutnou, oříškově laděnou variantu španělské sušené šunky. Jeho přátelé si však ani nesebrali odvahu ji ochutnat.
Možná právě v tom tkví skutečný příběh: nikoliv o konspiraci, ale o odporu k neznámému. A ten, jak víme z historie, je tím nejplodnějším polem pro strach, populismus a kulturní války.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.