Bojovný výkřik „Nebudu jíst brouky!“ se v posledních letech stal jedním z nejvýraznějších symbolů pravicového odporu vůči Evropské unii, environmentálním politikám i moderní globální elitě. Od televizních show v USA přes billboardy v Itálii až po projevy politiků ve francouzském a polském parlamentu – odmítání konzumace hmyzu se proměnilo v kulturní kód, kterým konzervativci a nacionalisté vyjadřují nesouhlas s představou ekologicky odpovědné budoucnosti.
Francouzský senátor Laurent Duplomb tvrdí, že Francouzi jedí hmyz „aniž by o tom věděli“. Polský poslanec Bartosz Kownacki navrhuje, aby opozice na své plakáty napsala „místo kuřete jez červy“. A nizozemský krajně pravicový lídr Thierry Baudet demonstrativně mává pytlíkem moučných červů a křičí „Nikdy!“. V Itálii strana Lega varuje před „vnucováním hmyzí stravy“ ze strany EU a na svých billboardech zobrazuje člověka, který si do úst vkládá obří cvrčka, s heslem „Změňme Evropu, než ona změní nás“.
Za tímto vizuálně sugestivním odporem se však skrývá komplexní spleť dezinformací, kulturních obav a konspiračních teorií. V posledních pěti letech se mezi pravicovými komentátory a politiky šíří tvrzení, že světové elity – konkrétně Evropská komise, Světové ekonomické fórum či jejich domnělí „loutkovodiči“ – plánují masově nahradit maso hmyzími bílkovinami. Podle této logiky má být hmyz symbolem nového ekologického útlaku a degenerace tradičních hodnot.
Realita je však mnohem méně dramatická. Evropská komise schválila pro lidskou spotřebu pouze několik forem hmyzu, jako jsou larvy potemníka moučného nebo cvrček domácí, a to ve zpracované podobě – například jako proteinová mouka do pečiva či těstovin. I přes oficiální schválení zůstává poptávka v Evropě velmi nízká a spotřebitelé se do hmyzí stravy příliš nehrnou. V zemích jako Francie, Německo či Česko je konzumace hmyzu stále spojena s nechutí, představou primitivnosti a nedůvěrou.
A přesto hysterie narůstá. Proč?
Jednou z odpovědí je podle The Conversation propojení hmyzího narativu s konspiračním rámcem tzv. Velkého resetu. Tuto vizi po roce 2020 představilo Světové ekonomické fórum jako návrh, jak po pandemii reformovat světový kapitalismus směrem k větší udržitelnosti. Konspirační teoretici však Velký reset začali vnímat jako přímou hrozbu – plán elit na ovládnutí lidstva, který zahrnuje i nucené přijímání alternativních zdrojů potravy. Podobné příběhy mají hluboké historické kořeny a často se odvolávají na antisemitské představy o světové vládě židovských finančníků.
Když například americký moderátor Tucker Carlson odvysílal v roce 2023 pořad s názvem „Ať jedí brouky“, odkazoval tím na slavnou větu Marie Antoinetty „Ať jedí koláče“, kterou údajně pronesla, když slyšela o hladovějícím lidu. V Carlsonově podání jde o metaforu pro odtržení elit od běžných občanů – elity si budou užívat steaků, zatímco zbytek světa bude odkázán na hmyz. Tento motiv se často objevuje i v ruské propagandě, která líčí Evropany jako zoufalce nucené žvýkat kobylky kvůli sankcím vůči Moskvě.
Dalším důvodem, proč se narativ o „broucích“ tak dobře uchytil, je jeho vizuální a emocionální síla. Hmyz v evropské kultuře často vyvolává odpor, ba přímo zhnusení. A právě toho využívají politici k delegitimizaci svých protivníků. Označit někoho jako příznivce „hmyzích proteinů“ znamená postavit ho mimo normálnost, udělat z něj cíl posměchu i nenávisti. Tento proces má své historické paralely: během arménské genocidy byli Arméni označováni za kobylky, nacisté líčili Židy jako vši, v Rwandě byla etnická skupina Tutsi nazývána „šváby“.
V současné době se hmyz stává nejen zástupným tématem ekologických reforem, ale i symbolem údajného kulturního a ekonomického úpadku. Pro mnohé na pravici představuje nový „liberální řád“ ztělesněný Bruselem a Davosem svět, kde se ztrácejí tradiční hodnoty, a kde místo grilovaného masa čekají cvrčci v prášku.
Přitom právě vědci, na něž se tyto útoky často zaměřují, dlouhodobě varují před hrozbami pro globální potravinový systém. Od roku 2015 vychází studie, které upozorňují na rizika klimatických změn, válek a globálních konfliktů pro zásobování potravinami. Insektní proteiny se v tomto kontextu objevují jako jedna z mnoha možností, jak diverzifikovat zdroje živin – nikoliv jako zbraň k zotročení obyvatelstva.
A tak zatímco politici debatují o „broučím útlaku“, realita je mnohem prostší. Na trzích se objevuje hmyz jako volitelná surovina, ne jako povinnost. Autor článku, vědec D. D. Moore, si dokonce koupil mouku z cvrčků a připravil z ní „krickcinu“ – chutnou, oříškově laděnou variantu španělské sušené šunky. Jeho přátelé si však ani nesebrali odvahu ji ochutnat.
Možná právě v tom tkví skutečný příběh: nikoliv o konspiraci, ale o odporu k neznámému. A ten, jak víme z historie, je tím nejplodnějším polem pro strach, populismus a kulturní války.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.