Když ruský prezident Vladimir Putin opět nečekaně nedorazil na mírové rozhovory s Ukrajinou, které se měly konat 15. května v Istanbulu, vyslal tím podle mnohých jasný signál: o tempu a podmínkách jednání rozhoduje výhradně on. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i západní lídři v čele s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vyzývali ke klidu zbraní a osobnímu summitu mezi oběma prezidenty, Kreml zvolil jiný scénář – a ukázal, že hra se stále hraje podle jeho pravidel.
Putinovo mlčení a následné odmítnutí cesty do Turecka byly podle komentátorů promyšleným manévrem. Místo očekávané přítomnosti na summitu v Istanbulu Moskva do Turecka vyslala delegaci vedenou prezidentským poradcem Vladimirem Medinským, někdejším hlavním vyjednavačem během rozhovorů v roce 2022. Ukrajina však považuje tuto delegaci za nedostatečnou, neautentickou a bez rozhodovacích pravomocí.
„Všichni víme, kdo rozhoduje v Rusku,“ prohlásil prezident Zelenskyj po svém příletu do Ankary, kde se setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle něj přítomnost vysoce postavených ruských úředníků bez samotného Putina není pro Kyjev důkazem seriózního zájmu o jednání. Sám Zelenskyj přijel do Turecka spolu s ministrem zahraničí Andrijem Sybihou, aby dal najevo ochotu jednat na nejvyšší úrovni.
Když se novináři ve čtvrtek ráno zeptali mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, zda existuje alespoň malá šance, že Putin nakonec přiletí, odpověď byla strohá: „Ne.“ Přitom právě osobní setkání obou prezidentů bylo v posledních dnech označováno jako klíčový moment pro dosažení dočasného příměří, o kterém mluvila nejen Ukrajina, ale i její evropští partneři.
Putin se nicméně ke slovu přihlásil až nad ránem v neděli, krátce před druhou hodinou ranní. Vystoupil se sdělením, že podpoří přímé rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu – avšak bez zmínky o osobní účasti. Kyjev jeho krok označil za taktické zdržování a připomněl, že příměří musí předcházet samotným rozhovorům. Prezident Trump reagoval podrážděně a lakonicky poznamenal: „Stejně jsem nevěřil, že přijede. Proč by měl přijet, když já tam nebudu?“
Podle analytiků ale události posledních dnů potvrzují, že ruský prezident stále dominuje diplomatické scéně. Jeho opatrnost, zdrženlivost a strategické mlčení nejen ochromují iniciativu protistrany, ale také ukazují, že i přes izolaci a sankce zůstává politickým aktérem, kterého nelze vynechat z mírového řešení.
Ruskou delegaci kromě Medinského tvoří také náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin, šéf Hlavního zpravodajského ředitelství generálního štábu ruské armády Igor Kostjukov a náměstek ministra obrany Alexandr Fomin. Přestože jde o vysoké představitele, Kyjev jejich přítomnost označuje za nedostatečnou a nepřesvědčivou.
Zelenskyj dal zároveň najevo, že o své účasti na samotných istanbulských jednáních rozhodne až po schůzce s Erdoganem. Naznačil tím, že chce nejprve znát skutečné záměry Ankary i Moskvy, než se rozhodne osobně zúčastnit.
Západní lídři zatím přistupují k situaci obezřetně. Evropská unie i Spojené státy nadále podporují úsilí o příměří, ale panuje čím dál silnější skepse vůči ochotě Kremlu ke skutečnému kompromisu. Podle diplomatů zůstává hlavní otázkou nejen kdy se Putin osobně zapojí, ale zda k tomu vůbec někdy dojde.
Současný vývoj podle expertů dokládá, že ruský prezident se odmítá řídit cizím časovým harmonogramem a své kroky pečlivě kalkuluje tak, aby posiloval vlastní pozici doma i navenek. Otázka míru tak zůstává i nadále zaklínadlem – jehož klíč drží v ruce právě Vladimir Putin.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.