Když ruský prezident Vladimir Putin opět nečekaně nedorazil na mírové rozhovory s Ukrajinou, které se měly konat 15. května v Istanbulu, vyslal tím podle mnohých jasný signál: o tempu a podmínkách jednání rozhoduje výhradně on. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i západní lídři v čele s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vyzývali ke klidu zbraní a osobnímu summitu mezi oběma prezidenty, Kreml zvolil jiný scénář – a ukázal, že hra se stále hraje podle jeho pravidel.
Putinovo mlčení a následné odmítnutí cesty do Turecka byly podle komentátorů promyšleným manévrem. Místo očekávané přítomnosti na summitu v Istanbulu Moskva do Turecka vyslala delegaci vedenou prezidentským poradcem Vladimirem Medinským, někdejším hlavním vyjednavačem během rozhovorů v roce 2022. Ukrajina však považuje tuto delegaci za nedostatečnou, neautentickou a bez rozhodovacích pravomocí.
„Všichni víme, kdo rozhoduje v Rusku,“ prohlásil prezident Zelenskyj po svém příletu do Ankary, kde se setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle něj přítomnost vysoce postavených ruských úředníků bez samotného Putina není pro Kyjev důkazem seriózního zájmu o jednání. Sám Zelenskyj přijel do Turecka spolu s ministrem zahraničí Andrijem Sybihou, aby dal najevo ochotu jednat na nejvyšší úrovni.
Když se novináři ve čtvrtek ráno zeptali mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, zda existuje alespoň malá šance, že Putin nakonec přiletí, odpověď byla strohá: „Ne.“ Přitom právě osobní setkání obou prezidentů bylo v posledních dnech označováno jako klíčový moment pro dosažení dočasného příměří, o kterém mluvila nejen Ukrajina, ale i její evropští partneři.
Putin se nicméně ke slovu přihlásil až nad ránem v neděli, krátce před druhou hodinou ranní. Vystoupil se sdělením, že podpoří přímé rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu – avšak bez zmínky o osobní účasti. Kyjev jeho krok označil za taktické zdržování a připomněl, že příměří musí předcházet samotným rozhovorům. Prezident Trump reagoval podrážděně a lakonicky poznamenal: „Stejně jsem nevěřil, že přijede. Proč by měl přijet, když já tam nebudu?“
Podle analytiků ale události posledních dnů potvrzují, že ruský prezident stále dominuje diplomatické scéně. Jeho opatrnost, zdrženlivost a strategické mlčení nejen ochromují iniciativu protistrany, ale také ukazují, že i přes izolaci a sankce zůstává politickým aktérem, kterého nelze vynechat z mírového řešení.
Ruskou delegaci kromě Medinského tvoří také náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin, šéf Hlavního zpravodajského ředitelství generálního štábu ruské armády Igor Kostjukov a náměstek ministra obrany Alexandr Fomin. Přestože jde o vysoké představitele, Kyjev jejich přítomnost označuje za nedostatečnou a nepřesvědčivou.
Zelenskyj dal zároveň najevo, že o své účasti na samotných istanbulských jednáních rozhodne až po schůzce s Erdoganem. Naznačil tím, že chce nejprve znát skutečné záměry Ankary i Moskvy, než se rozhodne osobně zúčastnit.
Západní lídři zatím přistupují k situaci obezřetně. Evropská unie i Spojené státy nadále podporují úsilí o příměří, ale panuje čím dál silnější skepse vůči ochotě Kremlu ke skutečnému kompromisu. Podle diplomatů zůstává hlavní otázkou nejen kdy se Putin osobně zapojí, ale zda k tomu vůbec někdy dojde.
Současný vývoj podle expertů dokládá, že ruský prezident se odmítá řídit cizím časovým harmonogramem a své kroky pečlivě kalkuluje tak, aby posiloval vlastní pozici doma i navenek. Otázka míru tak zůstává i nadále zaklínadlem – jehož klíč drží v ruce právě Vladimir Putin.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Ruské úřady systematicky zapojují nezletilé do vývoje a testování vojenských dronů, které jsou následně nasazovány proti Ukrajině. Ukazuje to nová investigativní zpráva exilového ruského média The Insider. Celý systém podle odhalení začíná zdánlivě nevinnými soutěžemi založenými na počítačových hrách a končí náborem těch nejšikovnějších žáků do zbrojního průmyslu.
Severní Korea uspořádala soutěž ve vaření psího masa. Národní soutěž ve vaření psích pokrmů přilákala stovky kuchařů z celé země. Psí maso, tradičně považované za posilující, má v KLDR státní podporu. Přesto nejde o výlučnou specialitu Pchjongjangu – v mnoha částech Asie a Afriky zůstává psí maso běžnou součástí jídelníčku.
Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Britskou královskou rodinu zasáhla další ztráta. Dvacetiletá Rosie Rocheová, sestřenice princů Williama a Harryho, byla 14. července nalezena mrtvá ve svém rodinném domě v Norton u Malmesbury v hrabství Wiltshire. Vedle jejího těla byla objevena střelná zbraň, jak potvrdil koroner při úvodním slyšení případu.
Derek Huffman chtěl pro svou rodinu nový život v zemi, která podle něj chrání „tradiční hodnoty“. Místo bezpečného zázemí a práce svářeče v armádě však skončil v jednotce cizinců směřujících na ukrajinskou frontu. Ruská propaganda mu podle rodiny slíbila mírovou roli, realita se ale ukázala jako cynická past.
Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.