Když ruský prezident Vladimir Putin opět nečekaně nedorazil na mírové rozhovory s Ukrajinou, které se měly konat 15. května v Istanbulu, vyslal tím podle mnohých jasný signál: o tempu a podmínkách jednání rozhoduje výhradně on. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i západní lídři v čele s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vyzývali ke klidu zbraní a osobnímu summitu mezi oběma prezidenty, Kreml zvolil jiný scénář – a ukázal, že hra se stále hraje podle jeho pravidel.
Putinovo mlčení a následné odmítnutí cesty do Turecka byly podle komentátorů promyšleným manévrem. Místo očekávané přítomnosti na summitu v Istanbulu Moskva do Turecka vyslala delegaci vedenou prezidentským poradcem Vladimirem Medinským, někdejším hlavním vyjednavačem během rozhovorů v roce 2022. Ukrajina však považuje tuto delegaci za nedostatečnou, neautentickou a bez rozhodovacích pravomocí.
„Všichni víme, kdo rozhoduje v Rusku,“ prohlásil prezident Zelenskyj po svém příletu do Ankary, kde se setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle něj přítomnost vysoce postavených ruských úředníků bez samotného Putina není pro Kyjev důkazem seriózního zájmu o jednání. Sám Zelenskyj přijel do Turecka spolu s ministrem zahraničí Andrijem Sybihou, aby dal najevo ochotu jednat na nejvyšší úrovni.
Když se novináři ve čtvrtek ráno zeptali mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, zda existuje alespoň malá šance, že Putin nakonec přiletí, odpověď byla strohá: „Ne.“ Přitom právě osobní setkání obou prezidentů bylo v posledních dnech označováno jako klíčový moment pro dosažení dočasného příměří, o kterém mluvila nejen Ukrajina, ale i její evropští partneři.
Putin se nicméně ke slovu přihlásil až nad ránem v neděli, krátce před druhou hodinou ranní. Vystoupil se sdělením, že podpoří přímé rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu – avšak bez zmínky o osobní účasti. Kyjev jeho krok označil za taktické zdržování a připomněl, že příměří musí předcházet samotným rozhovorům. Prezident Trump reagoval podrážděně a lakonicky poznamenal: „Stejně jsem nevěřil, že přijede. Proč by měl přijet, když já tam nebudu?“
Podle analytiků ale události posledních dnů potvrzují, že ruský prezident stále dominuje diplomatické scéně. Jeho opatrnost, zdrženlivost a strategické mlčení nejen ochromují iniciativu protistrany, ale také ukazují, že i přes izolaci a sankce zůstává politickým aktérem, kterého nelze vynechat z mírového řešení.
Ruskou delegaci kromě Medinského tvoří také náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin, šéf Hlavního zpravodajského ředitelství generálního štábu ruské armády Igor Kostjukov a náměstek ministra obrany Alexandr Fomin. Přestože jde o vysoké představitele, Kyjev jejich přítomnost označuje za nedostatečnou a nepřesvědčivou.
Zelenskyj dal zároveň najevo, že o své účasti na samotných istanbulských jednáních rozhodne až po schůzce s Erdoganem. Naznačil tím, že chce nejprve znát skutečné záměry Ankary i Moskvy, než se rozhodne osobně zúčastnit.
Západní lídři zatím přistupují k situaci obezřetně. Evropská unie i Spojené státy nadále podporují úsilí o příměří, ale panuje čím dál silnější skepse vůči ochotě Kremlu ke skutečnému kompromisu. Podle diplomatů zůstává hlavní otázkou nejen kdy se Putin osobně zapojí, ale zda k tomu vůbec někdy dojde.
Současný vývoj podle expertů dokládá, že ruský prezident se odmítá řídit cizím časovým harmonogramem a své kroky pečlivě kalkuluje tak, aby posiloval vlastní pozici doma i navenek. Otázka míru tak zůstává i nadále zaklínadlem – jehož klíč drží v ruce právě Vladimir Putin.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.
Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.
Kazachstánská snaha zapojit se do hudební soutěže Eurovize narazila na byrokratické překážky. Evropská vysílací unie oznámila, že tamní státní vysílací společnost Khabar Agency nesplňuje podmínky pro získání plného členství. Žádost o vstup do organizace byla zamítnuta na základě interních stanov unie. Kazachstán se tak na pódiu této prestižní události v dohledné době nepředstaví.