Když ruský prezident Vladimir Putin opět nečekaně nedorazil na mírové rozhovory s Ukrajinou, které se měly konat 15. května v Istanbulu, vyslal tím podle mnohých jasný signál: o tempu a podmínkách jednání rozhoduje výhradně on. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i západní lídři v čele s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vyzývali ke klidu zbraní a osobnímu summitu mezi oběma prezidenty, Kreml zvolil jiný scénář – a ukázal, že hra se stále hraje podle jeho pravidel.
Putinovo mlčení a následné odmítnutí cesty do Turecka byly podle komentátorů promyšleným manévrem. Místo očekávané přítomnosti na summitu v Istanbulu Moskva do Turecka vyslala delegaci vedenou prezidentským poradcem Vladimirem Medinským, někdejším hlavním vyjednavačem během rozhovorů v roce 2022. Ukrajina však považuje tuto delegaci za nedostatečnou, neautentickou a bez rozhodovacích pravomocí.
„Všichni víme, kdo rozhoduje v Rusku,“ prohlásil prezident Zelenskyj po svém příletu do Ankary, kde se setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle něj přítomnost vysoce postavených ruských úředníků bez samotného Putina není pro Kyjev důkazem seriózního zájmu o jednání. Sám Zelenskyj přijel do Turecka spolu s ministrem zahraničí Andrijem Sybihou, aby dal najevo ochotu jednat na nejvyšší úrovni.
Když se novináři ve čtvrtek ráno zeptali mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, zda existuje alespoň malá šance, že Putin nakonec přiletí, odpověď byla strohá: „Ne.“ Přitom právě osobní setkání obou prezidentů bylo v posledních dnech označováno jako klíčový moment pro dosažení dočasného příměří, o kterém mluvila nejen Ukrajina, ale i její evropští partneři.
Putin se nicméně ke slovu přihlásil až nad ránem v neděli, krátce před druhou hodinou ranní. Vystoupil se sdělením, že podpoří přímé rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu – avšak bez zmínky o osobní účasti. Kyjev jeho krok označil za taktické zdržování a připomněl, že příměří musí předcházet samotným rozhovorům. Prezident Trump reagoval podrážděně a lakonicky poznamenal: „Stejně jsem nevěřil, že přijede. Proč by měl přijet, když já tam nebudu?“
Podle analytiků ale události posledních dnů potvrzují, že ruský prezident stále dominuje diplomatické scéně. Jeho opatrnost, zdrženlivost a strategické mlčení nejen ochromují iniciativu protistrany, ale také ukazují, že i přes izolaci a sankce zůstává politickým aktérem, kterého nelze vynechat z mírového řešení.
Ruskou delegaci kromě Medinského tvoří také náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin, šéf Hlavního zpravodajského ředitelství generálního štábu ruské armády Igor Kostjukov a náměstek ministra obrany Alexandr Fomin. Přestože jde o vysoké představitele, Kyjev jejich přítomnost označuje za nedostatečnou a nepřesvědčivou.
Zelenskyj dal zároveň najevo, že o své účasti na samotných istanbulských jednáních rozhodne až po schůzce s Erdoganem. Naznačil tím, že chce nejprve znát skutečné záměry Ankary i Moskvy, než se rozhodne osobně zúčastnit.
Západní lídři zatím přistupují k situaci obezřetně. Evropská unie i Spojené státy nadále podporují úsilí o příměří, ale panuje čím dál silnější skepse vůči ochotě Kremlu ke skutečnému kompromisu. Podle diplomatů zůstává hlavní otázkou nejen kdy se Putin osobně zapojí, ale zda k tomu vůbec někdy dojde.
Současný vývoj podle expertů dokládá, že ruský prezident se odmítá řídit cizím časovým harmonogramem a své kroky pečlivě kalkuluje tak, aby posiloval vlastní pozici doma i navenek. Otázka míru tak zůstává i nadále zaklínadlem – jehož klíč drží v ruce právě Vladimir Putin.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.
Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.
Nové video ukazuje, co předcházelo zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Muž se s nimi poprvé dostal do konfliktu již 11 dní před svou smrtí, potvrdila to i rodina. I tehdy měl u sebe zbraň, ale vůbec po ní nesahal. Agenti ho v prvním případě nechali jít.
Blíží se víkend na přelomu ledna a února, který bude poměrně mrazivý. Ani přes den se totiž teploty nemusí na řadě míst dostat nad nulu. Může také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Českou politikou od úterního odpoledne otřásá kauza esemesek, jejichž prostřednictvím vyvíjel ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nátlak na prezidenta Petra Pavla ve věci jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Hlavy státu se veřejně zastala i první dáma Eva Pavlová.
Ivana Gottová měla v uplynulém lednovém týdnu kulaté padesáté narozeniny. Dlouho se nevědělo, jestli je vůbec nějak oslavila. Až v těchto dnech se objevily první informace o večírku, na kterém ale platila přísná pravidla.