Když ruský prezident Vladimir Putin opět nečekaně nedorazil na mírové rozhovory s Ukrajinou, které se měly konat 15. května v Istanbulu, vyslal tím podle mnohých jasný signál: o tempu a podmínkách jednání rozhoduje výhradně on. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i západní lídři v čele s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vyzývali ke klidu zbraní a osobnímu summitu mezi oběma prezidenty, Kreml zvolil jiný scénář – a ukázal, že hra se stále hraje podle jeho pravidel.
Putinovo mlčení a následné odmítnutí cesty do Turecka byly podle komentátorů promyšleným manévrem. Místo očekávané přítomnosti na summitu v Istanbulu Moskva do Turecka vyslala delegaci vedenou prezidentským poradcem Vladimirem Medinským, někdejším hlavním vyjednavačem během rozhovorů v roce 2022. Ukrajina však považuje tuto delegaci za nedostatečnou, neautentickou a bez rozhodovacích pravomocí.
„Všichni víme, kdo rozhoduje v Rusku,“ prohlásil prezident Zelenskyj po svém příletu do Ankary, kde se setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle něj přítomnost vysoce postavených ruských úředníků bez samotného Putina není pro Kyjev důkazem seriózního zájmu o jednání. Sám Zelenskyj přijel do Turecka spolu s ministrem zahraničí Andrijem Sybihou, aby dal najevo ochotu jednat na nejvyšší úrovni.
Když se novináři ve čtvrtek ráno zeptali mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, zda existuje alespoň malá šance, že Putin nakonec přiletí, odpověď byla strohá: „Ne.“ Přitom právě osobní setkání obou prezidentů bylo v posledních dnech označováno jako klíčový moment pro dosažení dočasného příměří, o kterém mluvila nejen Ukrajina, ale i její evropští partneři.
Putin se nicméně ke slovu přihlásil až nad ránem v neděli, krátce před druhou hodinou ranní. Vystoupil se sdělením, že podpoří přímé rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu – avšak bez zmínky o osobní účasti. Kyjev jeho krok označil za taktické zdržování a připomněl, že příměří musí předcházet samotným rozhovorům. Prezident Trump reagoval podrážděně a lakonicky poznamenal: „Stejně jsem nevěřil, že přijede. Proč by měl přijet, když já tam nebudu?“
Podle analytiků ale události posledních dnů potvrzují, že ruský prezident stále dominuje diplomatické scéně. Jeho opatrnost, zdrženlivost a strategické mlčení nejen ochromují iniciativu protistrany, ale také ukazují, že i přes izolaci a sankce zůstává politickým aktérem, kterého nelze vynechat z mírového řešení.
Ruskou delegaci kromě Medinského tvoří také náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin, šéf Hlavního zpravodajského ředitelství generálního štábu ruské armády Igor Kostjukov a náměstek ministra obrany Alexandr Fomin. Přestože jde o vysoké představitele, Kyjev jejich přítomnost označuje za nedostatečnou a nepřesvědčivou.
Zelenskyj dal zároveň najevo, že o své účasti na samotných istanbulských jednáních rozhodne až po schůzce s Erdoganem. Naznačil tím, že chce nejprve znát skutečné záměry Ankary i Moskvy, než se rozhodne osobně zúčastnit.
Západní lídři zatím přistupují k situaci obezřetně. Evropská unie i Spojené státy nadále podporují úsilí o příměří, ale panuje čím dál silnější skepse vůči ochotě Kremlu ke skutečnému kompromisu. Podle diplomatů zůstává hlavní otázkou nejen kdy se Putin osobně zapojí, ale zda k tomu vůbec někdy dojde.
Současný vývoj podle expertů dokládá, že ruský prezident se odmítá řídit cizím časovým harmonogramem a své kroky pečlivě kalkuluje tak, aby posiloval vlastní pozici doma i navenek. Otázka míru tak zůstává i nadále zaklínadlem – jehož klíč drží v ruce právě Vladimir Putin.
Pokud se vám zatím nelíbilo relativně chladné počasí v úvodu meteorologického léta, které začalo prvního červnového dne, bude se vám líbit změna, kterou nabídne příští týden. Meteorologové už mají jasno.
Thajsko v týdnu zasáhla smutná zpráva, na kterou kondolencí reagoval i český prezident Petr Pavel. Ve věku pouhých 47 let zemřela princezna Bajrakitiyabha, která strávila poslední roky života v kómatu kvůli vážným zdravotním problémům.
Americký prezident Donald Trump v uplynulých dnech hrozil dalšími masivními údery na Írán, které však na poslední chvíli odvolal, aby vzápětí oznámil, že se blíží podpis mírové dohody. K obratu měli zásadně přispět zástupci zemí Perského zálivu, odhalil web Politico.
Druhá červnová sobota patřila ve Velké Británii každoroční akci zvané Trooping the Colour, při které se slaví narozeniny monarchy. Králi Karlovi III. ovšem bude 78 let až v listopadu. Tradice se ale musí dodržovat.
Přijetí eura bývá často líčeno jako cesta k levnějším hypotékám. A tedy jako možná úleva pro mladé domácnosti, které dnes jen obtížně dosahují na vlastní bydlení. Jenže právě zde se skrývá podstatné riziko. V českých podmínkách může euro porodnosti nikoli pomoci, ale naopak ji dále srazit.
Po květnové oslavě narozenin nebylo o Jiřině Bohdalové nějaký čas slyšet. Až nyní se zase objevila informace, která se jí týká. Legendární herečka totiž nemohla chybět na zásadní rodinné události na prominentním místě v Praze.
Obchody v Česku upravují otevírací dobu prakticky jen během vybraných státních svátků, kdy je k tomu nutí zákon. V červnu ale nastane jedna speciální situace. Příští týden uzavře jeden z tuzemských řetězců své prodejny předčasně kvůli fotbalu.
Počasí se vám v posledních dnech nemusí líbit, ale vodákům přeje. Situace na tuzemských řekách se totiž během hlavní vodácké sezóny zlepšuje. Podle předpovědi se ale už v příštím týdnu vrátí do Česka tropické teploty.
Slovensko ze všech možných úhlů řeší rozchod bývalé prezidentky Zuzany Čaputové s Jurajem Rizmanem, který byl po jejím boku šest let. Dvojice bude muset vyřešit jednu nepříjemnou záležitost.
Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou.
Mírová dohoda, která by ukončila boje v Íránu, je blízko a počítá s opětovným otevřením Hormuzského průlivu, potvrdil jeden z íránských představitelů. Informovala o tom BBC. V Teheránu ale stále nepanuje shoda na tom, zda dohodu přijmout.
Policie od minulého víkendu vyšetřuje nevídaný případ napadení ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO). Političce se naštěstí nic nestalo, obviněná žena je momentálně ve zdravotnickém zařízení. Podle policistů zřejmě nešlo o politicky motivovaný čin.