Západní spojenci Ukrajiny se chystají zesílit hospodářský tlak na Rusko poté, co ruský prezident Vladimir Putin nepřijel na očekávaná mírová jednání v Turecku. Lídři evropských států se dnes setkávají v albánské Tiraně, kde chtějí koordinovat další kroky včetně nových sankcí, které by měly Kreml donutit k ukončení války na Ukrajině.
Summit Evropského politického společenství hostí kromě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského také britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Hlavním tématem mají být nové sankce, které by podle diplomatických zdrojů měly zasáhnout ruskou ekonomiku ještě tvrději než dosavadní opatření.
Mezi navrhovanými kroky je i zavedení trestních cel na dovoz z Ruska. Evropská unie již dříve uvalila rozsáhlé sankce, ale kvůli odporu Maďarska se zatím vyhýbala úplnému obchodnímu embargu. Zavedení cel by podle některých diplomatů mohlo být způsobem, jak tuto překážku obejít.
Ve středu se unijní ambasadoři dohodli na 17. balíčku sankcí, který míří mimo jiné na téměř 200 lodí z tzv. „stínové flotily“ – plavidel, jež slouží k obcházení sankcí na ruský vývoz ropy a plynu, píše Politico.
Jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, která měla být prvním přímým setkáním od roku 2022, skončila bez výsledku. Zatímco Zelenskyj přicestoval do Turecka připraven jednat, Putin svou účast odmítl a vyslal pouze zástupce nižší úrovně. Tento krok byl vnímán jako signál neochoty Moskvy vést smysluplný dialog.
Americký prezident Donald Trump v reakci uvedl, že dokud se on sám s Putinem osobně nesetká, nelze očekávat žádný průlom. „Dokud se s Putinem nesejdeme tváří v tvář, nic se nestane,“ prohlásil při letu na palubě Air Force One.
Podle britských diplomatů bylo už předem jasné, že pokud jednání v Turecku selžou, Evropa se začne soustředit na posílení sankcí. V sobotu dali lídři Francie, Německa a Polska Rusku jasné ultimátum – pokud Moskva nepřistoupí na „úplné a bezpodmínečné příměří“, přijde další vlna trestních opatření.
„Prezident Putin se schovává,“ uvedl poradce prezidenta Macrona poté, co Kreml oficiálně potvrdil Putinovu neúčast.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot ve středu prohlásil, že Evropa a Spojené státy musí „zajít dál“ a ekonomiku Ruské federace „udusit“. „Musíme být připraveni na devastující sankce, které by mohly ruskou ekonomiku definitivně zničit,“ řekl pro stanici BFMTV.
Podle jednoho z evropských představitelů se tvůrci sankcí inspirovali návrhem amerického republikánského senátora Lindseyho Grahama, který vyzval k uvalení cel ve výši až 500 % na ruský vývoz, pokud Putin nezastaví agresi na Ukrajině.
„Chtěli bychom se inspirovat rozsahem jeho návrhu,“ uvedl vysoký úředník EU.
Dnešní summit v Tiraně má tak potenciál stát se bodem zlomu v evropské reakci na pokračující ruskou agresi. Pokud bude dosaženo shody, Evropa se může vydat cestou bezprecedentních hospodářských opatření, která by mohla zásadně změnit dynamiku války.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.