Západní spojenci Ukrajiny se chystají zesílit hospodářský tlak na Rusko poté, co ruský prezident Vladimir Putin nepřijel na očekávaná mírová jednání v Turecku. Lídři evropských států se dnes setkávají v albánské Tiraně, kde chtějí koordinovat další kroky včetně nových sankcí, které by měly Kreml donutit k ukončení války na Ukrajině.
Summit Evropského politického společenství hostí kromě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského také britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Hlavním tématem mají být nové sankce, které by podle diplomatických zdrojů měly zasáhnout ruskou ekonomiku ještě tvrději než dosavadní opatření.
Mezi navrhovanými kroky je i zavedení trestních cel na dovoz z Ruska. Evropská unie již dříve uvalila rozsáhlé sankce, ale kvůli odporu Maďarska se zatím vyhýbala úplnému obchodnímu embargu. Zavedení cel by podle některých diplomatů mohlo být způsobem, jak tuto překážku obejít.
Ve středu se unijní ambasadoři dohodli na 17. balíčku sankcí, který míří mimo jiné na téměř 200 lodí z tzv. „stínové flotily“ – plavidel, jež slouží k obcházení sankcí na ruský vývoz ropy a plynu, píše Politico.
Jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, která měla být prvním přímým setkáním od roku 2022, skončila bez výsledku. Zatímco Zelenskyj přicestoval do Turecka připraven jednat, Putin svou účast odmítl a vyslal pouze zástupce nižší úrovně. Tento krok byl vnímán jako signál neochoty Moskvy vést smysluplný dialog.
Americký prezident Donald Trump v reakci uvedl, že dokud se on sám s Putinem osobně nesetká, nelze očekávat žádný průlom. „Dokud se s Putinem nesejdeme tváří v tvář, nic se nestane,“ prohlásil při letu na palubě Air Force One.
Podle britských diplomatů bylo už předem jasné, že pokud jednání v Turecku selžou, Evropa se začne soustředit na posílení sankcí. V sobotu dali lídři Francie, Německa a Polska Rusku jasné ultimátum – pokud Moskva nepřistoupí na „úplné a bezpodmínečné příměří“, přijde další vlna trestních opatření.
„Prezident Putin se schovává,“ uvedl poradce prezidenta Macrona poté, co Kreml oficiálně potvrdil Putinovu neúčast.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot ve středu prohlásil, že Evropa a Spojené státy musí „zajít dál“ a ekonomiku Ruské federace „udusit“. „Musíme být připraveni na devastující sankce, které by mohly ruskou ekonomiku definitivně zničit,“ řekl pro stanici BFMTV.
Podle jednoho z evropských představitelů se tvůrci sankcí inspirovali návrhem amerického republikánského senátora Lindseyho Grahama, který vyzval k uvalení cel ve výši až 500 % na ruský vývoz, pokud Putin nezastaví agresi na Ukrajině.
„Chtěli bychom se inspirovat rozsahem jeho návrhu,“ uvedl vysoký úředník EU.
Dnešní summit v Tiraně má tak potenciál stát se bodem zlomu v evropské reakci na pokračující ruskou agresi. Pokud bude dosaženo shody, Evropa se může vydat cestou bezprecedentních hospodářských opatření, která by mohla zásadně změnit dynamiku války.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) navrhli obžalobu cizince, který porušoval mezinárodní sankce. Policisté zajistili přes 60 milionů korun.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.