Západní spojenci Ukrajiny se chystají zesílit hospodářský tlak na Rusko poté, co ruský prezident Vladimir Putin nepřijel na očekávaná mírová jednání v Turecku. Lídři evropských států se dnes setkávají v albánské Tiraně, kde chtějí koordinovat další kroky včetně nových sankcí, které by měly Kreml donutit k ukončení války na Ukrajině.
Summit Evropského politického společenství hostí kromě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského také britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Hlavním tématem mají být nové sankce, které by podle diplomatických zdrojů měly zasáhnout ruskou ekonomiku ještě tvrději než dosavadní opatření.
Mezi navrhovanými kroky je i zavedení trestních cel na dovoz z Ruska. Evropská unie již dříve uvalila rozsáhlé sankce, ale kvůli odporu Maďarska se zatím vyhýbala úplnému obchodnímu embargu. Zavedení cel by podle některých diplomatů mohlo být způsobem, jak tuto překážku obejít.
Ve středu se unijní ambasadoři dohodli na 17. balíčku sankcí, který míří mimo jiné na téměř 200 lodí z tzv. „stínové flotily“ – plavidel, jež slouží k obcházení sankcí na ruský vývoz ropy a plynu, píše Politico.
Jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, která měla být prvním přímým setkáním od roku 2022, skončila bez výsledku. Zatímco Zelenskyj přicestoval do Turecka připraven jednat, Putin svou účast odmítl a vyslal pouze zástupce nižší úrovně. Tento krok byl vnímán jako signál neochoty Moskvy vést smysluplný dialog.
Americký prezident Donald Trump v reakci uvedl, že dokud se on sám s Putinem osobně nesetká, nelze očekávat žádný průlom. „Dokud se s Putinem nesejdeme tváří v tvář, nic se nestane,“ prohlásil při letu na palubě Air Force One.
Podle britských diplomatů bylo už předem jasné, že pokud jednání v Turecku selžou, Evropa se začne soustředit na posílení sankcí. V sobotu dali lídři Francie, Německa a Polska Rusku jasné ultimátum – pokud Moskva nepřistoupí na „úplné a bezpodmínečné příměří“, přijde další vlna trestních opatření.
„Prezident Putin se schovává,“ uvedl poradce prezidenta Macrona poté, co Kreml oficiálně potvrdil Putinovu neúčast.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot ve středu prohlásil, že Evropa a Spojené státy musí „zajít dál“ a ekonomiku Ruské federace „udusit“. „Musíme být připraveni na devastující sankce, které by mohly ruskou ekonomiku definitivně zničit,“ řekl pro stanici BFMTV.
Podle jednoho z evropských představitelů se tvůrci sankcí inspirovali návrhem amerického republikánského senátora Lindseyho Grahama, který vyzval k uvalení cel ve výši až 500 % na ruský vývoz, pokud Putin nezastaví agresi na Ukrajině.
„Chtěli bychom se inspirovat rozsahem jeho návrhu,“ uvedl vysoký úředník EU.
Dnešní summit v Tiraně má tak potenciál stát se bodem zlomu v evropské reakci na pokračující ruskou agresi. Pokud bude dosaženo shody, Evropa se může vydat cestou bezprecedentních hospodářských opatření, která by mohla zásadně změnit dynamiku války.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.