Západní spojenci Ukrajiny se chystají zesílit hospodářský tlak na Rusko poté, co ruský prezident Vladimir Putin nepřijel na očekávaná mírová jednání v Turecku. Lídři evropských států se dnes setkávají v albánské Tiraně, kde chtějí koordinovat další kroky včetně nových sankcí, které by měly Kreml donutit k ukončení války na Ukrajině.
Summit Evropského politického společenství hostí kromě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského také britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Hlavním tématem mají být nové sankce, které by podle diplomatických zdrojů měly zasáhnout ruskou ekonomiku ještě tvrději než dosavadní opatření.
Mezi navrhovanými kroky je i zavedení trestních cel na dovoz z Ruska. Evropská unie již dříve uvalila rozsáhlé sankce, ale kvůli odporu Maďarska se zatím vyhýbala úplnému obchodnímu embargu. Zavedení cel by podle některých diplomatů mohlo být způsobem, jak tuto překážku obejít.
Ve středu se unijní ambasadoři dohodli na 17. balíčku sankcí, který míří mimo jiné na téměř 200 lodí z tzv. „stínové flotily“ – plavidel, jež slouží k obcházení sankcí na ruský vývoz ropy a plynu, píše Politico.
Jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, která měla být prvním přímým setkáním od roku 2022, skončila bez výsledku. Zatímco Zelenskyj přicestoval do Turecka připraven jednat, Putin svou účast odmítl a vyslal pouze zástupce nižší úrovně. Tento krok byl vnímán jako signál neochoty Moskvy vést smysluplný dialog.
Americký prezident Donald Trump v reakci uvedl, že dokud se on sám s Putinem osobně nesetká, nelze očekávat žádný průlom. „Dokud se s Putinem nesejdeme tváří v tvář, nic se nestane,“ prohlásil při letu na palubě Air Force One.
Podle britských diplomatů bylo už předem jasné, že pokud jednání v Turecku selžou, Evropa se začne soustředit na posílení sankcí. V sobotu dali lídři Francie, Německa a Polska Rusku jasné ultimátum – pokud Moskva nepřistoupí na „úplné a bezpodmínečné příměří“, přijde další vlna trestních opatření.
„Prezident Putin se schovává,“ uvedl poradce prezidenta Macrona poté, co Kreml oficiálně potvrdil Putinovu neúčast.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot ve středu prohlásil, že Evropa a Spojené státy musí „zajít dál“ a ekonomiku Ruské federace „udusit“. „Musíme být připraveni na devastující sankce, které by mohly ruskou ekonomiku definitivně zničit,“ řekl pro stanici BFMTV.
Podle jednoho z evropských představitelů se tvůrci sankcí inspirovali návrhem amerického republikánského senátora Lindseyho Grahama, který vyzval k uvalení cel ve výši až 500 % na ruský vývoz, pokud Putin nezastaví agresi na Ukrajině.
„Chtěli bychom se inspirovat rozsahem jeho návrhu,“ uvedl vysoký úředník EU.
Dnešní summit v Tiraně má tak potenciál stát se bodem zlomu v evropské reakci na pokračující ruskou agresi. Pokud bude dosaženo shody, Evropa se může vydat cestou bezprecedentních hospodářských opatření, která by mohla zásadně změnit dynamiku války.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Ruské úřady systematicky zapojují nezletilé do vývoje a testování vojenských dronů, které jsou následně nasazovány proti Ukrajině. Ukazuje to nová investigativní zpráva exilového ruského média The Insider. Celý systém podle odhalení začíná zdánlivě nevinnými soutěžemi založenými na počítačových hrách a končí náborem těch nejšikovnějších žáků do zbrojního průmyslu.
Severní Korea uspořádala soutěž ve vaření psího masa. Národní soutěž ve vaření psích pokrmů přilákala stovky kuchařů z celé země. Psí maso, tradičně považované za posilující, má v KLDR státní podporu. Přesto nejde o výlučnou specialitu Pchjongjangu – v mnoha částech Asie a Afriky zůstává psí maso běžnou součástí jídelníčku.
Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Britskou královskou rodinu zasáhla další ztráta. Dvacetiletá Rosie Rocheová, sestřenice princů Williama a Harryho, byla 14. července nalezena mrtvá ve svém rodinném domě v Norton u Malmesbury v hrabství Wiltshire. Vedle jejího těla byla objevena střelná zbraň, jak potvrdil koroner při úvodním slyšení případu.
Derek Huffman chtěl pro svou rodinu nový život v zemi, která podle něj chrání „tradiční hodnoty“. Místo bezpečného zázemí a práce svářeče v armádě však skončil v jednotce cizinců směřujících na ukrajinskou frontu. Ruská propaganda mu podle rodiny slíbila mírovou roli, realita se ale ukázala jako cynická past.
Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.