Západní spojenci Ukrajiny se chystají zesílit hospodářský tlak na Rusko poté, co ruský prezident Vladimir Putin nepřijel na očekávaná mírová jednání v Turecku. Lídři evropských států se dnes setkávají v albánské Tiraně, kde chtějí koordinovat další kroky včetně nových sankcí, které by měly Kreml donutit k ukončení války na Ukrajině.
Summit Evropského politického společenství hostí kromě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského také britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Hlavním tématem mají být nové sankce, které by podle diplomatických zdrojů měly zasáhnout ruskou ekonomiku ještě tvrději než dosavadní opatření.
Mezi navrhovanými kroky je i zavedení trestních cel na dovoz z Ruska. Evropská unie již dříve uvalila rozsáhlé sankce, ale kvůli odporu Maďarska se zatím vyhýbala úplnému obchodnímu embargu. Zavedení cel by podle některých diplomatů mohlo být způsobem, jak tuto překážku obejít.
Ve středu se unijní ambasadoři dohodli na 17. balíčku sankcí, který míří mimo jiné na téměř 200 lodí z tzv. „stínové flotily“ – plavidel, jež slouží k obcházení sankcí na ruský vývoz ropy a plynu, píše Politico.
Jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, která měla být prvním přímým setkáním od roku 2022, skončila bez výsledku. Zatímco Zelenskyj přicestoval do Turecka připraven jednat, Putin svou účast odmítl a vyslal pouze zástupce nižší úrovně. Tento krok byl vnímán jako signál neochoty Moskvy vést smysluplný dialog.
Americký prezident Donald Trump v reakci uvedl, že dokud se on sám s Putinem osobně nesetká, nelze očekávat žádný průlom. „Dokud se s Putinem nesejdeme tváří v tvář, nic se nestane,“ prohlásil při letu na palubě Air Force One.
Podle britských diplomatů bylo už předem jasné, že pokud jednání v Turecku selžou, Evropa se začne soustředit na posílení sankcí. V sobotu dali lídři Francie, Německa a Polska Rusku jasné ultimátum – pokud Moskva nepřistoupí na „úplné a bezpodmínečné příměří“, přijde další vlna trestních opatření.
„Prezident Putin se schovává,“ uvedl poradce prezidenta Macrona poté, co Kreml oficiálně potvrdil Putinovu neúčast.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot ve středu prohlásil, že Evropa a Spojené státy musí „zajít dál“ a ekonomiku Ruské federace „udusit“. „Musíme být připraveni na devastující sankce, které by mohly ruskou ekonomiku definitivně zničit,“ řekl pro stanici BFMTV.
Podle jednoho z evropských představitelů se tvůrci sankcí inspirovali návrhem amerického republikánského senátora Lindseyho Grahama, který vyzval k uvalení cel ve výši až 500 % na ruský vývoz, pokud Putin nezastaví agresi na Ukrajině.
„Chtěli bychom se inspirovat rozsahem jeho návrhu,“ uvedl vysoký úředník EU.
Dnešní summit v Tiraně má tak potenciál stát se bodem zlomu v evropské reakci na pokračující ruskou agresi. Pokud bude dosaženo shody, Evropa se může vydat cestou bezprecedentních hospodářských opatření, která by mohla zásadně změnit dynamiku války.
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Šest lidí zemřelo a desítky dalších, včetně těhotné ženy, byly zraněny při střeleckém útoku v Jeruzalémě. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar potvrdil, že dva palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce.
Podle ministra financí Scotta Bessenta by Spojené státy musely vrátit asi polovinu vybraných cel, pokud by Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci při jejich uvalení. Tento verdikt by byl pro státní pokladnu „hrozný“, ale pokud ho soud vynese, bude se muset respektovat. Prezidentova administrativa má však k dispozici i jiné možnosti, jak cla uvalit, i když by tím mohla ztratit svou vyjednávací pozici.
Odborníci se domnívají, že Čína by se mohla namísto invaze na Tchaj-wan uchýlit k dlouhodobé blokádě, aby ostrov donutila ke kapitulaci. Tento přístup, známý jako lianhe fengkong, neboli „společná blokáda“, by efektivně odřízl ostrov od zbytku světa.
Španělský premiér Pedro Sánchez označil reakci Evropy na válku v Gaze za naprosté selhání. Upozornil, že dvojí metr, který západní svět uplatňuje ve vztahu k Ukrajině a Gaze, podrývá jeho globální důvěryhodnost. Podle něj je současná situace v Gaze jedním z nejtemnějších období mezinárodních vztahů v 21. století.
Politické klima ve Spojených státech se s příchodem podzimu vyhrocuje. Prezident Donald Trump si upevňuje svou moc, často na hraně ústavnosti, a opoziční demokraté se snaží přijít s efektivní strategií, jak se mu postavit. Vládní administrativa se prezentuje nekompromisním tónem, což se projevuje v řadě opatření. Příkladem je hrozba vyslání Národní gardy do měst řízených demokraty, zrychlování deportací a propouštění vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.