Očekávané přímé mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, které se po více než třech letech konají v tureckém Istanbulu, dnes začínají bez osobní účasti prezidentů obou zemí. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven jednat, ruský prezident Vladimir Putin se podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova rozhodl zůstat v Moskvě.
Jednání za ruskou stranu povede prezidentův poradce Vladimir Medinskij, někdejší ministr kultury a aktuální předseda Svazu ruských spisovatelů. K němu se připojí náměstci ministrů obrany a zahraničí a šéf vojenské rozvědky. Vzhledem ke složení ruské delegace se objevují pochybnosti o tom, zda to Moskva myslí s mírem skutečně vážně. Kritici poukazují na absenci skutečných rozhodovacích autorit jako známku, že Rusko stále vyčkává a manévruje.
Pro Ukrajinu ale i samotné uskutečnění přímých jednání znamená důležitý okamžik. I když šance na průlom zůstávají nízké, diplomaté upozorňují, že právě v situacích s minimálními očekáváními často dochází k nečekaným posunům. V sázce je především možnost vyjednání dlouhodobého a bezpodmínečného příměří, o které usilují Kyjev, Evropská unie i Spojené státy. Moskva se ale dosud stavěla k tomuto požadavku odmítavě.
Zatímco Putin zůstává mimo jednací místnost, v mezinárodním prostoru se objevují další politické signály. Americký prezident Donald Trump oznámil, že by se mohl vydat do Istanbulu v pátek – za předpokladu, že dnešní rozhovory přinesou alespoň částečný pokrok. „Rádi bychom viděli konec války a myslím, že máme šanci toho dosáhnout,“ řekl Trump během své návštěvy v Kataru. Dodal, že Spojené státy budou podporovat jakýkoli mechanismus, který povede k mírovému řešení konfliktu.
Jeho slova podpořil i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se mezitím účastní jednání NATO v turecké Antalyi. Rubio zdůraznil, že Washington nevidí vojenské řešení konfliktu, ale trvá na diplomatickém východisku. USA podle něj očekávají znatelné posuny během několika příštích dní a NATO má podle něj příležitost dále posílit svou jednotu.
Na pozadí diplomatických snah přichází informace, že Putin včera večer vedl rozsáhlou poradu ohledně příprav jednání. Kromě něj se jí zúčastnili ministr zahraničí Sergej Lavrov, nový ministr obrany Andrej Belousov, šéf generálního štábu Valerij Gerasimov a další vysoce postavení představitelé ruského bezpečnostního aparátu. Přesto se rozhodl do Turecka neodcestovat.
Ukrajinský prezident Zelenskyj se má v Ankaře setkat s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Je však zřejmé, že jakékoliv jednání o zásadních ústupcích ze strany Ukrajiny Zelenskyj podmiňuje osobní účastí Putina. „Nebudu jednat s nikým jiným než s prezidentem Ruské federace,“ zopakoval v uplynulých dnech.
Rozhovory by měly proběhnout buď dnes odpoledne, nebo v pátek dopoledne. Zatímco ruské zdroje uvádějí dnešek jako termín začátku, ukrajinská strana mluví spíše o pátku. Prezident Zelenskyj podle svého okolí zvažoval cestu do Istanbulu v případě, že by Putin účast potvrdil – to se však nestalo.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
