Očekávané přímé mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, které se po více než třech letech konají v tureckém Istanbulu, dnes začínají bez osobní účasti prezidentů obou zemí. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven jednat, ruský prezident Vladimir Putin se podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova rozhodl zůstat v Moskvě.
Jednání za ruskou stranu povede prezidentův poradce Vladimir Medinskij, někdejší ministr kultury a aktuální předseda Svazu ruských spisovatelů. K němu se připojí náměstci ministrů obrany a zahraničí a šéf vojenské rozvědky. Vzhledem ke složení ruské delegace se objevují pochybnosti o tom, zda to Moskva myslí s mírem skutečně vážně. Kritici poukazují na absenci skutečných rozhodovacích autorit jako známku, že Rusko stále vyčkává a manévruje.
Pro Ukrajinu ale i samotné uskutečnění přímých jednání znamená důležitý okamžik. I když šance na průlom zůstávají nízké, diplomaté upozorňují, že právě v situacích s minimálními očekáváními často dochází k nečekaným posunům. V sázce je především možnost vyjednání dlouhodobého a bezpodmínečného příměří, o které usilují Kyjev, Evropská unie i Spojené státy. Moskva se ale dosud stavěla k tomuto požadavku odmítavě.
Zatímco Putin zůstává mimo jednací místnost, v mezinárodním prostoru se objevují další politické signály. Americký prezident Donald Trump oznámil, že by se mohl vydat do Istanbulu v pátek – za předpokladu, že dnešní rozhovory přinesou alespoň částečný pokrok. „Rádi bychom viděli konec války a myslím, že máme šanci toho dosáhnout,“ řekl Trump během své návštěvy v Kataru. Dodal, že Spojené státy budou podporovat jakýkoli mechanismus, který povede k mírovému řešení konfliktu.
Jeho slova podpořil i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se mezitím účastní jednání NATO v turecké Antalyi. Rubio zdůraznil, že Washington nevidí vojenské řešení konfliktu, ale trvá na diplomatickém východisku. USA podle něj očekávají znatelné posuny během několika příštích dní a NATO má podle něj příležitost dále posílit svou jednotu.
Na pozadí diplomatických snah přichází informace, že Putin včera večer vedl rozsáhlou poradu ohledně příprav jednání. Kromě něj se jí zúčastnili ministr zahraničí Sergej Lavrov, nový ministr obrany Andrej Belousov, šéf generálního štábu Valerij Gerasimov a další vysoce postavení představitelé ruského bezpečnostního aparátu. Přesto se rozhodl do Turecka neodcestovat.
Ukrajinský prezident Zelenskyj se má v Ankaře setkat s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Je však zřejmé, že jakékoliv jednání o zásadních ústupcích ze strany Ukrajiny Zelenskyj podmiňuje osobní účastí Putina. „Nebudu jednat s nikým jiným než s prezidentem Ruské federace,“ zopakoval v uplynulých dnech.
Rozhovory by měly proběhnout buď dnes odpoledne, nebo v pátek dopoledne. Zatímco ruské zdroje uvádějí dnešek jako termín začátku, ukrajinská strana mluví spíše o pátku. Prezident Zelenskyj podle svého okolí zvažoval cestu do Istanbulu v případě, že by Putin účast potvrdil – to se však nestalo.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
