Očekávané přímé mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, které se po více než třech letech konají v tureckém Istanbulu, dnes začínají bez osobní účasti prezidentů obou zemí. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven jednat, ruský prezident Vladimir Putin se podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova rozhodl zůstat v Moskvě.
Jednání za ruskou stranu povede prezidentův poradce Vladimir Medinskij, někdejší ministr kultury a aktuální předseda Svazu ruských spisovatelů. K němu se připojí náměstci ministrů obrany a zahraničí a šéf vojenské rozvědky. Vzhledem ke složení ruské delegace se objevují pochybnosti o tom, zda to Moskva myslí s mírem skutečně vážně. Kritici poukazují na absenci skutečných rozhodovacích autorit jako známku, že Rusko stále vyčkává a manévruje.
Pro Ukrajinu ale i samotné uskutečnění přímých jednání znamená důležitý okamžik. I když šance na průlom zůstávají nízké, diplomaté upozorňují, že právě v situacích s minimálními očekáváními často dochází k nečekaným posunům. V sázce je především možnost vyjednání dlouhodobého a bezpodmínečného příměří, o které usilují Kyjev, Evropská unie i Spojené státy. Moskva se ale dosud stavěla k tomuto požadavku odmítavě.
Zatímco Putin zůstává mimo jednací místnost, v mezinárodním prostoru se objevují další politické signály. Americký prezident Donald Trump oznámil, že by se mohl vydat do Istanbulu v pátek – za předpokladu, že dnešní rozhovory přinesou alespoň částečný pokrok. „Rádi bychom viděli konec války a myslím, že máme šanci toho dosáhnout,“ řekl Trump během své návštěvy v Kataru. Dodal, že Spojené státy budou podporovat jakýkoli mechanismus, který povede k mírovému řešení konfliktu.
Jeho slova podpořil i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se mezitím účastní jednání NATO v turecké Antalyi. Rubio zdůraznil, že Washington nevidí vojenské řešení konfliktu, ale trvá na diplomatickém východisku. USA podle něj očekávají znatelné posuny během několika příštích dní a NATO má podle něj příležitost dále posílit svou jednotu.
Na pozadí diplomatických snah přichází informace, že Putin včera večer vedl rozsáhlou poradu ohledně příprav jednání. Kromě něj se jí zúčastnili ministr zahraničí Sergej Lavrov, nový ministr obrany Andrej Belousov, šéf generálního štábu Valerij Gerasimov a další vysoce postavení představitelé ruského bezpečnostního aparátu. Přesto se rozhodl do Turecka neodcestovat.
Ukrajinský prezident Zelenskyj se má v Ankaře setkat s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Je však zřejmé, že jakékoliv jednání o zásadních ústupcích ze strany Ukrajiny Zelenskyj podmiňuje osobní účastí Putina. „Nebudu jednat s nikým jiným než s prezidentem Ruské federace,“ zopakoval v uplynulých dnech.
Rozhovory by měly proběhnout buď dnes odpoledne, nebo v pátek dopoledne. Zatímco ruské zdroje uvádějí dnešek jako termín začátku, ukrajinská strana mluví spíše o pátku. Prezident Zelenskyj podle svého okolí zvažoval cestu do Istanbulu v případě, že by Putin účast potvrdil – to se však nestalo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
