Očekávané přímé mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, které se po více než třech letech konají v tureckém Istanbulu, dnes začínají bez osobní účasti prezidentů obou zemí. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven jednat, ruský prezident Vladimir Putin se podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova rozhodl zůstat v Moskvě.
Jednání za ruskou stranu povede prezidentův poradce Vladimir Medinskij, někdejší ministr kultury a aktuální předseda Svazu ruských spisovatelů. K němu se připojí náměstci ministrů obrany a zahraničí a šéf vojenské rozvědky. Vzhledem ke složení ruské delegace se objevují pochybnosti o tom, zda to Moskva myslí s mírem skutečně vážně. Kritici poukazují na absenci skutečných rozhodovacích autorit jako známku, že Rusko stále vyčkává a manévruje.
Pro Ukrajinu ale i samotné uskutečnění přímých jednání znamená důležitý okamžik. I když šance na průlom zůstávají nízké, diplomaté upozorňují, že právě v situacích s minimálními očekáváními často dochází k nečekaným posunům. V sázce je především možnost vyjednání dlouhodobého a bezpodmínečného příměří, o které usilují Kyjev, Evropská unie i Spojené státy. Moskva se ale dosud stavěla k tomuto požadavku odmítavě.
Zatímco Putin zůstává mimo jednací místnost, v mezinárodním prostoru se objevují další politické signály. Americký prezident Donald Trump oznámil, že by se mohl vydat do Istanbulu v pátek – za předpokladu, že dnešní rozhovory přinesou alespoň částečný pokrok. „Rádi bychom viděli konec války a myslím, že máme šanci toho dosáhnout,“ řekl Trump během své návštěvy v Kataru. Dodal, že Spojené státy budou podporovat jakýkoli mechanismus, který povede k mírovému řešení konfliktu.
Jeho slova podpořil i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se mezitím účastní jednání NATO v turecké Antalyi. Rubio zdůraznil, že Washington nevidí vojenské řešení konfliktu, ale trvá na diplomatickém východisku. USA podle něj očekávají znatelné posuny během několika příštích dní a NATO má podle něj příležitost dále posílit svou jednotu.
Na pozadí diplomatických snah přichází informace, že Putin včera večer vedl rozsáhlou poradu ohledně příprav jednání. Kromě něj se jí zúčastnili ministr zahraničí Sergej Lavrov, nový ministr obrany Andrej Belousov, šéf generálního štábu Valerij Gerasimov a další vysoce postavení představitelé ruského bezpečnostního aparátu. Přesto se rozhodl do Turecka neodcestovat.
Ukrajinský prezident Zelenskyj se má v Ankaře setkat s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Je však zřejmé, že jakékoliv jednání o zásadních ústupcích ze strany Ukrajiny Zelenskyj podmiňuje osobní účastí Putina. „Nebudu jednat s nikým jiným než s prezidentem Ruské federace,“ zopakoval v uplynulých dnech.
Rozhovory by měly proběhnout buď dnes odpoledne, nebo v pátek dopoledne. Zatímco ruské zdroje uvádějí dnešek jako termín začátku, ukrajinská strana mluví spíše o pátku. Prezident Zelenskyj podle svého okolí zvažoval cestu do Istanbulu v případě, že by Putin účast potvrdil – to se však nestalo.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
