Očekávané přímé mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, které se po více než třech letech konají v tureckém Istanbulu, dnes začínají bez osobní účasti prezidentů obou zemí. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven jednat, ruský prezident Vladimir Putin se podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova rozhodl zůstat v Moskvě.
Jednání za ruskou stranu povede prezidentův poradce Vladimir Medinskij, někdejší ministr kultury a aktuální předseda Svazu ruských spisovatelů. K němu se připojí náměstci ministrů obrany a zahraničí a šéf vojenské rozvědky. Vzhledem ke složení ruské delegace se objevují pochybnosti o tom, zda to Moskva myslí s mírem skutečně vážně. Kritici poukazují na absenci skutečných rozhodovacích autorit jako známku, že Rusko stále vyčkává a manévruje.
Pro Ukrajinu ale i samotné uskutečnění přímých jednání znamená důležitý okamžik. I když šance na průlom zůstávají nízké, diplomaté upozorňují, že právě v situacích s minimálními očekáváními často dochází k nečekaným posunům. V sázce je především možnost vyjednání dlouhodobého a bezpodmínečného příměří, o které usilují Kyjev, Evropská unie i Spojené státy. Moskva se ale dosud stavěla k tomuto požadavku odmítavě.
Zatímco Putin zůstává mimo jednací místnost, v mezinárodním prostoru se objevují další politické signály. Americký prezident Donald Trump oznámil, že by se mohl vydat do Istanbulu v pátek – za předpokladu, že dnešní rozhovory přinesou alespoň částečný pokrok. „Rádi bychom viděli konec války a myslím, že máme šanci toho dosáhnout,“ řekl Trump během své návštěvy v Kataru. Dodal, že Spojené státy budou podporovat jakýkoli mechanismus, který povede k mírovému řešení konfliktu.
Jeho slova podpořil i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se mezitím účastní jednání NATO v turecké Antalyi. Rubio zdůraznil, že Washington nevidí vojenské řešení konfliktu, ale trvá na diplomatickém východisku. USA podle něj očekávají znatelné posuny během několika příštích dní a NATO má podle něj příležitost dále posílit svou jednotu.
Na pozadí diplomatických snah přichází informace, že Putin včera večer vedl rozsáhlou poradu ohledně příprav jednání. Kromě něj se jí zúčastnili ministr zahraničí Sergej Lavrov, nový ministr obrany Andrej Belousov, šéf generálního štábu Valerij Gerasimov a další vysoce postavení představitelé ruského bezpečnostního aparátu. Přesto se rozhodl do Turecka neodcestovat.
Ukrajinský prezident Zelenskyj se má v Ankaře setkat s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Je však zřejmé, že jakékoliv jednání o zásadních ústupcích ze strany Ukrajiny Zelenskyj podmiňuje osobní účastí Putina. „Nebudu jednat s nikým jiným než s prezidentem Ruské federace,“ zopakoval v uplynulých dnech.
Rozhovory by měly proběhnout buď dnes odpoledne, nebo v pátek dopoledne. Zatímco ruské zdroje uvádějí dnešek jako termín začátku, ukrajinská strana mluví spíše o pátku. Prezident Zelenskyj podle svého okolí zvažoval cestu do Istanbulu v případě, že by Putin účast potvrdil – to se však nestalo.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
