Z východní Ukrajiny přichází v posledních dnech tiché náznaky možného zvratu v dosavadním vývoji války. Zatímco drony bez ustání snímají výbuchy a pohyby vojsk v okolí města Pokrovsk, jednoho z nejžhavějších bodů frontové linie, ve vojenských kruzích i mezi obyčejnými Ukrajinci začíná klíčit otázka: mohly by nadcházející mírové rozhovory s Ruskem být počátkem konce války?
V provizorním velitelském centru 155. mechanizované brigády ukrajinské armády nedaleko Pokrovska sledují vojáci v reálném čase záběry z dronů. Ukrajinské dělostřelectvo právě zasáhlo ruské pozice. Jeden z ruských vojáků je zřejmě mrtev. Obraz ničení, trosky domů i zničená infrastruktura jsou podle vojáků mnohem horší než před půl rokem, což dokládá intenzitu bojů, které se kolem města v posledních měsících vedly.
Mezi vojáky panuje napjatý klid. Zatímco si uvědomují, že Rusko přišlo s návrhem jednání poprvé od začátku invaze v roce 2022, naděje zůstává zdrženlivá. „Cítím, že by se něco mohlo stát, protože Rusko poprvé od roku 2022 mluví o rozhovorech. To dává určitou naději,“ říká důstojník vystupující pod přezdívkou Kozak. Podle něj Rusko ztrácí svou původní sílu, ukrajinské jednotky úspěšně ničily jejich zásobovací linie a týlové pozice.
Jeho kolega Jurij, bývalý zaměstnanec technologické firmy, dodává: „My jsme tu válku nezačali. Ale pokud se má skončit, musí se jednat. Jenže nesmíme zapomenout, co všechno se stalo.“
Na obrazovkách zpozorují další pohyb ruských jednotek. Okamžitě vypočítávají souřadnice a posílají je dělostřelcům. Cesta k jejich pozici vede blátivými poli, kde se vozy kloužou a propadají. Rychlost jízdy je zároveň jedinou ochranou před útokem z dronů, jejichž použití v roce 2023 dramaticky zvýšilo počet obětí na obou stranách.
Novým problémem jsou drony vybavené optickými vlákny, které se během letu odvíjejí a znemožňují jejich odhalení. „Pravděpodobně je jich nad námi mnohem víc, než si uvědomujeme,“ poznamenává Jurij.
Na místě je připraven francouzský samohybný dělostřelecký systém Caesar. Je přesný, rychlý a efektivnější než staré sovětské zbraně. Kozak říká, že je na něj ohromený. „Hlavně díky tomu, že se dá rychle nasadit do boje,“ dodává.
Z děl vystřelují čtyři rány. Ozývají se nejen od nich, ale i od nepřítele. Boj neutichá. Kozak zdůrazňuje, že potřebují více munice. „Pokud ji nedostaneme, budeme muset prioritizovat cíle. A to je cesta k porážce.“
A co si vojáci myslí o tom, že by Ukrajina měla kvůli míru přistoupit na územní ústupky? „Je těžké to poslouchat,“ říká Jurij. „Chci domů, za svou osmiletou dcerou. Ale pokud něco vzdáme, vrátí se. Za dva roky začnou znovu.“
„Lidé, kteří tu nikdy nebyli, kteří necítili důsledky ruské agrese, říkají, že máme něco obětovat. Nevědí, kolik bratří a přátel jsme ztratili. Nesmíme vzdát ani centimetr,“ dodává Kozak.
Napříč Ukrajinou se objevují fotografie padlých – mladí muži s úsměvy na tvářích na plakátech podél silnic, na nástěnkách památníků, i na hřbitovech s čerstvými hroby. Jedním z nich je Vladislav, dvaadvacetiletý operátor dronů, který padl 21. února při ruském útoku.
Jeho matka Jana Stepaněnková mu pravidelně nosí oblíbené pochoutky – horkou čokoládu a sladký rohlík. Na hřbitově v Záporoží pokládá jídlo na hrob, utírá náhrobek a objímá svou třináctiletou dceru Nikol. Obě propukají v pláč.
Pro Janu neznamenají mírová jednání naději. „Mně se zdá, že ta válka je věčná. Putin je chamtivý. Jeho hlad po naší zemi je bezedný,“ říká. Když ukazuje na kráter po dopadu bomby poblíž hrobu svého syna, dodává: „Nešetří ani toto místo.“
Záporožská oblast, částečně okupovaná Ruskem, je od fronty vzdálena méně než 60 kilometrů. Moskva přitom opakovaně požaduje, aby Ukrajina v rámci míru uznala ruskou kontrolu nad celými regiony Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží.
Jana však odmítá myšlenku žít pod ruskou vládou. „Chci žít na Ukrajině. Viděli jsme, co dělají na okupovaných územích – jejich krutost, mučení. Bucha nebyla výjimka.“
Se slzami v očích končí: „Doufám, že můj syn nezemřel nadarmo. Že nakonec přece jen zvítězíme. A že Ukrajina zůstane svobodná.“
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.