Z východní Ukrajiny přichází v posledních dnech tiché náznaky možného zvratu v dosavadním vývoji války. Zatímco drony bez ustání snímají výbuchy a pohyby vojsk v okolí města Pokrovsk, jednoho z nejžhavějších bodů frontové linie, ve vojenských kruzích i mezi obyčejnými Ukrajinci začíná klíčit otázka: mohly by nadcházející mírové rozhovory s Ruskem být počátkem konce války?
V provizorním velitelském centru 155. mechanizované brigády ukrajinské armády nedaleko Pokrovska sledují vojáci v reálném čase záběry z dronů. Ukrajinské dělostřelectvo právě zasáhlo ruské pozice. Jeden z ruských vojáků je zřejmě mrtev. Obraz ničení, trosky domů i zničená infrastruktura jsou podle vojáků mnohem horší než před půl rokem, což dokládá intenzitu bojů, které se kolem města v posledních měsících vedly.
Mezi vojáky panuje napjatý klid. Zatímco si uvědomují, že Rusko přišlo s návrhem jednání poprvé od začátku invaze v roce 2022, naděje zůstává zdrženlivá. „Cítím, že by se něco mohlo stát, protože Rusko poprvé od roku 2022 mluví o rozhovorech. To dává určitou naději,“ říká důstojník vystupující pod přezdívkou Kozak. Podle něj Rusko ztrácí svou původní sílu, ukrajinské jednotky úspěšně ničily jejich zásobovací linie a týlové pozice.
Jeho kolega Jurij, bývalý zaměstnanec technologické firmy, dodává: „My jsme tu válku nezačali. Ale pokud se má skončit, musí se jednat. Jenže nesmíme zapomenout, co všechno se stalo.“
Na obrazovkách zpozorují další pohyb ruských jednotek. Okamžitě vypočítávají souřadnice a posílají je dělostřelcům. Cesta k jejich pozici vede blátivými poli, kde se vozy kloužou a propadají. Rychlost jízdy je zároveň jedinou ochranou před útokem z dronů, jejichž použití v roce 2023 dramaticky zvýšilo počet obětí na obou stranách.
Novým problémem jsou drony vybavené optickými vlákny, které se během letu odvíjejí a znemožňují jejich odhalení. „Pravděpodobně je jich nad námi mnohem víc, než si uvědomujeme,“ poznamenává Jurij.
Na místě je připraven francouzský samohybný dělostřelecký systém Caesar. Je přesný, rychlý a efektivnější než staré sovětské zbraně. Kozak říká, že je na něj ohromený. „Hlavně díky tomu, že se dá rychle nasadit do boje,“ dodává.
Z děl vystřelují čtyři rány. Ozývají se nejen od nich, ale i od nepřítele. Boj neutichá. Kozak zdůrazňuje, že potřebují více munice. „Pokud ji nedostaneme, budeme muset prioritizovat cíle. A to je cesta k porážce.“
A co si vojáci myslí o tom, že by Ukrajina měla kvůli míru přistoupit na územní ústupky? „Je těžké to poslouchat,“ říká Jurij. „Chci domů, za svou osmiletou dcerou. Ale pokud něco vzdáme, vrátí se. Za dva roky začnou znovu.“
„Lidé, kteří tu nikdy nebyli, kteří necítili důsledky ruské agrese, říkají, že máme něco obětovat. Nevědí, kolik bratří a přátel jsme ztratili. Nesmíme vzdát ani centimetr,“ dodává Kozak.
Napříč Ukrajinou se objevují fotografie padlých – mladí muži s úsměvy na tvářích na plakátech podél silnic, na nástěnkách památníků, i na hřbitovech s čerstvými hroby. Jedním z nich je Vladislav, dvaadvacetiletý operátor dronů, který padl 21. února při ruském útoku.
Jeho matka Jana Stepaněnková mu pravidelně nosí oblíbené pochoutky – horkou čokoládu a sladký rohlík. Na hřbitově v Záporoží pokládá jídlo na hrob, utírá náhrobek a objímá svou třináctiletou dceru Nikol. Obě propukají v pláč.
Pro Janu neznamenají mírová jednání naději. „Mně se zdá, že ta válka je věčná. Putin je chamtivý. Jeho hlad po naší zemi je bezedný,“ říká. Když ukazuje na kráter po dopadu bomby poblíž hrobu svého syna, dodává: „Nešetří ani toto místo.“
Záporožská oblast, částečně okupovaná Ruskem, je od fronty vzdálena méně než 60 kilometrů. Moskva přitom opakovaně požaduje, aby Ukrajina v rámci míru uznala ruskou kontrolu nad celými regiony Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží.
Jana však odmítá myšlenku žít pod ruskou vládou. „Chci žít na Ukrajině. Viděli jsme, co dělají na okupovaných územích – jejich krutost, mučení. Bucha nebyla výjimka.“
Se slzami v očích končí: „Doufám, že můj syn nezemřel nadarmo. Že nakonec přece jen zvítězíme. A že Ukrajina zůstane svobodná.“
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.