Z východní Ukrajiny přichází v posledních dnech tiché náznaky možného zvratu v dosavadním vývoji války. Zatímco drony bez ustání snímají výbuchy a pohyby vojsk v okolí města Pokrovsk, jednoho z nejžhavějších bodů frontové linie, ve vojenských kruzích i mezi obyčejnými Ukrajinci začíná klíčit otázka: mohly by nadcházející mírové rozhovory s Ruskem být počátkem konce války?
V provizorním velitelském centru 155. mechanizované brigády ukrajinské armády nedaleko Pokrovska sledují vojáci v reálném čase záběry z dronů. Ukrajinské dělostřelectvo právě zasáhlo ruské pozice. Jeden z ruských vojáků je zřejmě mrtev. Obraz ničení, trosky domů i zničená infrastruktura jsou podle vojáků mnohem horší než před půl rokem, což dokládá intenzitu bojů, které se kolem města v posledních měsících vedly.
Mezi vojáky panuje napjatý klid. Zatímco si uvědomují, že Rusko přišlo s návrhem jednání poprvé od začátku invaze v roce 2022, naděje zůstává zdrženlivá. „Cítím, že by se něco mohlo stát, protože Rusko poprvé od roku 2022 mluví o rozhovorech. To dává určitou naději,“ říká důstojník vystupující pod přezdívkou Kozak. Podle něj Rusko ztrácí svou původní sílu, ukrajinské jednotky úspěšně ničily jejich zásobovací linie a týlové pozice.
Jeho kolega Jurij, bývalý zaměstnanec technologické firmy, dodává: „My jsme tu válku nezačali. Ale pokud se má skončit, musí se jednat. Jenže nesmíme zapomenout, co všechno se stalo.“
Na obrazovkách zpozorují další pohyb ruských jednotek. Okamžitě vypočítávají souřadnice a posílají je dělostřelcům. Cesta k jejich pozici vede blátivými poli, kde se vozy kloužou a propadají. Rychlost jízdy je zároveň jedinou ochranou před útokem z dronů, jejichž použití v roce 2023 dramaticky zvýšilo počet obětí na obou stranách.
Novým problémem jsou drony vybavené optickými vlákny, které se během letu odvíjejí a znemožňují jejich odhalení. „Pravděpodobně je jich nad námi mnohem víc, než si uvědomujeme,“ poznamenává Jurij.
Na místě je připraven francouzský samohybný dělostřelecký systém Caesar. Je přesný, rychlý a efektivnější než staré sovětské zbraně. Kozak říká, že je na něj ohromený. „Hlavně díky tomu, že se dá rychle nasadit do boje,“ dodává.
Z děl vystřelují čtyři rány. Ozývají se nejen od nich, ale i od nepřítele. Boj neutichá. Kozak zdůrazňuje, že potřebují více munice. „Pokud ji nedostaneme, budeme muset prioritizovat cíle. A to je cesta k porážce.“
A co si vojáci myslí o tom, že by Ukrajina měla kvůli míru přistoupit na územní ústupky? „Je těžké to poslouchat,“ říká Jurij. „Chci domů, za svou osmiletou dcerou. Ale pokud něco vzdáme, vrátí se. Za dva roky začnou znovu.“
„Lidé, kteří tu nikdy nebyli, kteří necítili důsledky ruské agrese, říkají, že máme něco obětovat. Nevědí, kolik bratří a přátel jsme ztratili. Nesmíme vzdát ani centimetr,“ dodává Kozak.
Napříč Ukrajinou se objevují fotografie padlých – mladí muži s úsměvy na tvářích na plakátech podél silnic, na nástěnkách památníků, i na hřbitovech s čerstvými hroby. Jedním z nich je Vladislav, dvaadvacetiletý operátor dronů, který padl 21. února při ruském útoku.
Jeho matka Jana Stepaněnková mu pravidelně nosí oblíbené pochoutky – horkou čokoládu a sladký rohlík. Na hřbitově v Záporoží pokládá jídlo na hrob, utírá náhrobek a objímá svou třináctiletou dceru Nikol. Obě propukají v pláč.
Pro Janu neznamenají mírová jednání naději. „Mně se zdá, že ta válka je věčná. Putin je chamtivý. Jeho hlad po naší zemi je bezedný,“ říká. Když ukazuje na kráter po dopadu bomby poblíž hrobu svého syna, dodává: „Nešetří ani toto místo.“
Záporožská oblast, částečně okupovaná Ruskem, je od fronty vzdálena méně než 60 kilometrů. Moskva přitom opakovaně požaduje, aby Ukrajina v rámci míru uznala ruskou kontrolu nad celými regiony Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží.
Jana však odmítá myšlenku žít pod ruskou vládou. „Chci žít na Ukrajině. Viděli jsme, co dělají na okupovaných územích – jejich krutost, mučení. Bucha nebyla výjimka.“
Se slzami v očích končí: „Doufám, že můj syn nezemřel nadarmo. Že nakonec přece jen zvítězíme. A že Ukrajina zůstane svobodná.“
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.