Americký prezident Donald Trump dnes jasně prohlásil, že jakýkoli pokrok v otázce mírových jednání o Ukrajině bude možný teprve tehdy, až se on sám setká přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vyjádření zaznělo během letu Air Force One, těsně před přistáním v Dubaji, kde Trump čelil dotazům novinářů na aktuální situaci kolem jednání v Istanbulu.
„Dokud si s Putinem osobně nesednu, nic se nestane,“ prohlásil Trump podle agentury Reuters.
Jeho komentář přichází v době, kdy očekávané rozhovory mezi ruskou a ukrajinskou delegací v Istanbulu ztratily na vážnosti – a to především kvůli absenci vysoce postavených ruských představitelů. Moskva na jednání vyslala pouze delegaci složenou z náměstků a poradce prezidenta, což podle expertů signalizuje, že Kreml zatím nemá vážný zájem o okamžitý diplomatický průlom.
Trumpovo prohlášení tak potvrzuje spekulace, že skutečné rozhodnutí o mírovém urovnání je ve finále závislé na osobních jednáních mezi nejvyššími světovými lídry – a že bez přímé dohody mezi Washingtonem a Moskvou se situace nepohne z místa.
Současný americký prezident opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že právě on je tím, kdo dokáže válku na Ukrajině ukončit – rychle a „dohodou, kterou nikdo jiný nedokáže vyjednat“. Od návratu do Bílého domu přitom čelí kritice, že se snaží oslabit západní podporu Kyjevu a dává najevo vstřícnost vůči Moskvě.
Trump se dnes v Dubaji zúčastní jednání s představiteli Perského zálivu, ale podle zdrojů z Bílého domu se už pracuje na přípravě osobního summitu s Vladimirem Putinem, který by se mohl uskutečnit ještě před letními měsíci. Zatím však není jasné, kdy a kde by k takovému setkání mohlo dojít.
Optimismus kolem istanbulských jednání rychle vyprchává. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil ruskou delegaci za „divadelní rekvizitu“ a kritizoval absenci jakéhokoliv jasného mandátu, Kreml tvrdí, že čeká na ukrajinské zástupce, kteří se dosud na místo nedostavili. Mluvčí Dmitrij Peskov dnes oznámil, že prezident Putin se zatím nikam nechystá.
Trump tak svým výrokem vyslal signál, že klíč k míru vidí výhradně ve vlastní roli – a že proces vedený jinými představiteli, včetně evropských, považuje za druhořadý.
Válečný konflikt na Ukrajině přitom nadále pokračuje, fronta zůstává aktivní a lidské i materiální ztráty rostou. O to naléhavější se stává otázka, zda osobní jednání Trump–Putin může skutečně přinést zásadní průlom – anebo jen oddálit diplomatické snahy na neurčito.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
