Americký prezident Donald Trump dnes jasně prohlásil, že jakýkoli pokrok v otázce mírových jednání o Ukrajině bude možný teprve tehdy, až se on sám setká přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vyjádření zaznělo během letu Air Force One, těsně před přistáním v Dubaji, kde Trump čelil dotazům novinářů na aktuální situaci kolem jednání v Istanbulu.
„Dokud si s Putinem osobně nesednu, nic se nestane,“ prohlásil Trump podle agentury Reuters.
Jeho komentář přichází v době, kdy očekávané rozhovory mezi ruskou a ukrajinskou delegací v Istanbulu ztratily na vážnosti – a to především kvůli absenci vysoce postavených ruských představitelů. Moskva na jednání vyslala pouze delegaci složenou z náměstků a poradce prezidenta, což podle expertů signalizuje, že Kreml zatím nemá vážný zájem o okamžitý diplomatický průlom.
Trumpovo prohlášení tak potvrzuje spekulace, že skutečné rozhodnutí o mírovém urovnání je ve finále závislé na osobních jednáních mezi nejvyššími světovými lídry – a že bez přímé dohody mezi Washingtonem a Moskvou se situace nepohne z místa.
Současný americký prezident opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že právě on je tím, kdo dokáže válku na Ukrajině ukončit – rychle a „dohodou, kterou nikdo jiný nedokáže vyjednat“. Od návratu do Bílého domu přitom čelí kritice, že se snaží oslabit západní podporu Kyjevu a dává najevo vstřícnost vůči Moskvě.
Trump se dnes v Dubaji zúčastní jednání s představiteli Perského zálivu, ale podle zdrojů z Bílého domu se už pracuje na přípravě osobního summitu s Vladimirem Putinem, který by se mohl uskutečnit ještě před letními měsíci. Zatím však není jasné, kdy a kde by k takovému setkání mohlo dojít.
Optimismus kolem istanbulských jednání rychle vyprchává. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil ruskou delegaci za „divadelní rekvizitu“ a kritizoval absenci jakéhokoliv jasného mandátu, Kreml tvrdí, že čeká na ukrajinské zástupce, kteří se dosud na místo nedostavili. Mluvčí Dmitrij Peskov dnes oznámil, že prezident Putin se zatím nikam nechystá.
Trump tak svým výrokem vyslal signál, že klíč k míru vidí výhradně ve vlastní roli – a že proces vedený jinými představiteli, včetně evropských, považuje za druhořadý.
Válečný konflikt na Ukrajině přitom nadále pokračuje, fronta zůstává aktivní a lidské i materiální ztráty rostou. O to naléhavější se stává otázka, zda osobní jednání Trump–Putin může skutečně přinést zásadní průlom – anebo jen oddálit diplomatické snahy na neurčito.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
