Americký prezident Donald Trump dnes jasně prohlásil, že jakýkoli pokrok v otázce mírových jednání o Ukrajině bude možný teprve tehdy, až se on sám setká přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vyjádření zaznělo během letu Air Force One, těsně před přistáním v Dubaji, kde Trump čelil dotazům novinářů na aktuální situaci kolem jednání v Istanbulu.
„Dokud si s Putinem osobně nesednu, nic se nestane,“ prohlásil Trump podle agentury Reuters.
Jeho komentář přichází v době, kdy očekávané rozhovory mezi ruskou a ukrajinskou delegací v Istanbulu ztratily na vážnosti – a to především kvůli absenci vysoce postavených ruských představitelů. Moskva na jednání vyslala pouze delegaci složenou z náměstků a poradce prezidenta, což podle expertů signalizuje, že Kreml zatím nemá vážný zájem o okamžitý diplomatický průlom.
Trumpovo prohlášení tak potvrzuje spekulace, že skutečné rozhodnutí o mírovém urovnání je ve finále závislé na osobních jednáních mezi nejvyššími světovými lídry – a že bez přímé dohody mezi Washingtonem a Moskvou se situace nepohne z místa.
Současný americký prezident opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že právě on je tím, kdo dokáže válku na Ukrajině ukončit – rychle a „dohodou, kterou nikdo jiný nedokáže vyjednat“. Od návratu do Bílého domu přitom čelí kritice, že se snaží oslabit západní podporu Kyjevu a dává najevo vstřícnost vůči Moskvě.
Trump se dnes v Dubaji zúčastní jednání s představiteli Perského zálivu, ale podle zdrojů z Bílého domu se už pracuje na přípravě osobního summitu s Vladimirem Putinem, který by se mohl uskutečnit ještě před letními měsíci. Zatím však není jasné, kdy a kde by k takovému setkání mohlo dojít.
Optimismus kolem istanbulských jednání rychle vyprchává. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil ruskou delegaci za „divadelní rekvizitu“ a kritizoval absenci jakéhokoliv jasného mandátu, Kreml tvrdí, že čeká na ukrajinské zástupce, kteří se dosud na místo nedostavili. Mluvčí Dmitrij Peskov dnes oznámil, že prezident Putin se zatím nikam nechystá.
Trump tak svým výrokem vyslal signál, že klíč k míru vidí výhradně ve vlastní roli – a že proces vedený jinými představiteli, včetně evropských, považuje za druhořadý.
Válečný konflikt na Ukrajině přitom nadále pokračuje, fronta zůstává aktivní a lidské i materiální ztráty rostou. O to naléhavější se stává otázka, zda osobní jednání Trump–Putin může skutečně přinést zásadní průlom – anebo jen oddálit diplomatické snahy na neurčito.
Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.
Výsledky nedávných amerických voleb přinesly výrazný posun politické moci ve Washingtonu, který zásadně ovlivní také mapu potenciálních kandidátů na úřad prezidenta pro rok 2028. Úspěch demokratů v řadě tradičně republikánských států otevřel nové cesty k zisku potřebných volitelských hlasů a přiměl obě politické strany k přehodnocení dosavadních strategií pro nadcházející prezidentskou kampaň.
Válka na Ukrajině stále výrazněji proniká do vesmírného prostoru, který se stal klíčovou boční frontou probíhajícího konfliktu. Vzhledem k vysoké závislosti moderních vojsk na dronech a sledovacích senzorech se přístup k satelitním systémům ukázal jako zcela zásadní pro vedení operací. Schopnost narušit protivníkovu orbitální infrastrukturu navíc v této fázi přímo ovlivňuje celkovou rovnováhu sil na bojišti, píše The Guardian.
Nové vědecké poznatky ukazují, že lék zvaný baxdrostat, původně vyvíjený proti vysokému krevnímu tlaku, by mohl představovat trvalý lék na častou a specifickou formu hypertenze. Výzkum publikovaný v odborném časopise New England Journal of Medicine přinesl překvapivé zjištění, že příznivý účinek léku na pacienty přetrvával dokonce až dva roky po ukončení jeho pravidelného užívání.
V tureckém pobřežním městě Antalyi začíná v pondělí jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
