Americký prezident Donald Trump dnes jasně prohlásil, že jakýkoli pokrok v otázce mírových jednání o Ukrajině bude možný teprve tehdy, až se on sám setká přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vyjádření zaznělo během letu Air Force One, těsně před přistáním v Dubaji, kde Trump čelil dotazům novinářů na aktuální situaci kolem jednání v Istanbulu.
„Dokud si s Putinem osobně nesednu, nic se nestane,“ prohlásil Trump podle agentury Reuters.
Jeho komentář přichází v době, kdy očekávané rozhovory mezi ruskou a ukrajinskou delegací v Istanbulu ztratily na vážnosti – a to především kvůli absenci vysoce postavených ruských představitelů. Moskva na jednání vyslala pouze delegaci složenou z náměstků a poradce prezidenta, což podle expertů signalizuje, že Kreml zatím nemá vážný zájem o okamžitý diplomatický průlom.
Trumpovo prohlášení tak potvrzuje spekulace, že skutečné rozhodnutí o mírovém urovnání je ve finále závislé na osobních jednáních mezi nejvyššími světovými lídry – a že bez přímé dohody mezi Washingtonem a Moskvou se situace nepohne z místa.
Současný americký prezident opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že právě on je tím, kdo dokáže válku na Ukrajině ukončit – rychle a „dohodou, kterou nikdo jiný nedokáže vyjednat“. Od návratu do Bílého domu přitom čelí kritice, že se snaží oslabit západní podporu Kyjevu a dává najevo vstřícnost vůči Moskvě.
Trump se dnes v Dubaji zúčastní jednání s představiteli Perského zálivu, ale podle zdrojů z Bílého domu se už pracuje na přípravě osobního summitu s Vladimirem Putinem, který by se mohl uskutečnit ještě před letními měsíci. Zatím však není jasné, kdy a kde by k takovému setkání mohlo dojít.
Optimismus kolem istanbulských jednání rychle vyprchává. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil ruskou delegaci za „divadelní rekvizitu“ a kritizoval absenci jakéhokoliv jasného mandátu, Kreml tvrdí, že čeká na ukrajinské zástupce, kteří se dosud na místo nedostavili. Mluvčí Dmitrij Peskov dnes oznámil, že prezident Putin se zatím nikam nechystá.
Trump tak svým výrokem vyslal signál, že klíč k míru vidí výhradně ve vlastní roli – a že proces vedený jinými představiteli, včetně evropských, považuje za druhořadý.
Válečný konflikt na Ukrajině přitom nadále pokračuje, fronta zůstává aktivní a lidské i materiální ztráty rostou. O to naléhavější se stává otázka, zda osobní jednání Trump–Putin může skutečně přinést zásadní průlom – anebo jen oddálit diplomatické snahy na neurčito.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
