Americký prezident Donald Trump dnes jasně prohlásil, že jakýkoli pokrok v otázce mírových jednání o Ukrajině bude možný teprve tehdy, až se on sám setká přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vyjádření zaznělo během letu Air Force One, těsně před přistáním v Dubaji, kde Trump čelil dotazům novinářů na aktuální situaci kolem jednání v Istanbulu.
„Dokud si s Putinem osobně nesednu, nic se nestane,“ prohlásil Trump podle agentury Reuters.
Jeho komentář přichází v době, kdy očekávané rozhovory mezi ruskou a ukrajinskou delegací v Istanbulu ztratily na vážnosti – a to především kvůli absenci vysoce postavených ruských představitelů. Moskva na jednání vyslala pouze delegaci složenou z náměstků a poradce prezidenta, což podle expertů signalizuje, že Kreml zatím nemá vážný zájem o okamžitý diplomatický průlom.
Trumpovo prohlášení tak potvrzuje spekulace, že skutečné rozhodnutí o mírovém urovnání je ve finále závislé na osobních jednáních mezi nejvyššími světovými lídry – a že bez přímé dohody mezi Washingtonem a Moskvou se situace nepohne z místa.
Současný americký prezident opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že právě on je tím, kdo dokáže válku na Ukrajině ukončit – rychle a „dohodou, kterou nikdo jiný nedokáže vyjednat“. Od návratu do Bílého domu přitom čelí kritice, že se snaží oslabit západní podporu Kyjevu a dává najevo vstřícnost vůči Moskvě.
Trump se dnes v Dubaji zúčastní jednání s představiteli Perského zálivu, ale podle zdrojů z Bílého domu se už pracuje na přípravě osobního summitu s Vladimirem Putinem, který by se mohl uskutečnit ještě před letními měsíci. Zatím však není jasné, kdy a kde by k takovému setkání mohlo dojít.
Optimismus kolem istanbulských jednání rychle vyprchává. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil ruskou delegaci za „divadelní rekvizitu“ a kritizoval absenci jakéhokoliv jasného mandátu, Kreml tvrdí, že čeká na ukrajinské zástupce, kteří se dosud na místo nedostavili. Mluvčí Dmitrij Peskov dnes oznámil, že prezident Putin se zatím nikam nechystá.
Trump tak svým výrokem vyslal signál, že klíč k míru vidí výhradně ve vlastní roli – a že proces vedený jinými představiteli, včetně evropských, považuje za druhořadý.
Válečný konflikt na Ukrajině přitom nadále pokračuje, fronta zůstává aktivní a lidské i materiální ztráty rostou. O to naléhavější se stává otázka, zda osobní jednání Trump–Putin může skutečně přinést zásadní průlom – anebo jen oddálit diplomatické snahy na neurčito.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
