Prezident Petr Pavel v pátek 16. května podepsal dva zákony, které přinášejí zásadní proměnu systému státní sociální pomoci v České republice. Klíčovou součástí reformy je zavedení tzv. „superdávky“, která nahradí dosavadní soubor několika různých dávek a sloučí je do jednotného příspěvku. Cílem této změny je zvýšit efektivitu a adresnost systému a lépe podpořit ty, kteří se nacházejí v nejtěžší životní situaci.
Reformu připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením vicepremiéra Mariana Jurečky z KDU-ČSL. Zákonodárci ji schválili navzdory některým obavám, které během legislativního procesu zaznívaly zejména od části opozice a některých odborníků na sociální politiku, uvedl server Novinky.
Prezident oba zákony podepsal, ale zároveň připojil neobvyklé krátké vyjádření. V něm vyjádřil podporu reformě, avšak upozornil i na některé možné problémy, které by se podle něj mohly projevit až během praktického fungování nového systému. „Tato rizika se ukážou až v praxi. Je třeba je pečlivě monitorovat, a pokud se naplní, budu žádat příští vládu, aby určité parametry systému opravila,“ uvedl Pavel.
Jedním z konkrétních bodů, které prezident zmínil, je nejasná definice tzv. zranitelných osob. Podle něj současná legislativa nezohledňuje dostatečně některé skupiny, například samoživitele pečující o starší děti. Znepokojení vyjádřil rovněž nad výší životního minima u malých domácností či možnými dopady změn na pracovní motivaci osob, které se nacházejí v procesu oddlužení.
Navzdory těmto výhradám prezident zdůraznil, že reformu považuje za krok správným směrem. „Česko nyní získává jednodušší dávkový systém, který je lépe zacílený na nejohroženější domácnosti, může zlepšit čerpání těmi, kdo dávky skutečně potřebují, a jako celek více motivuje občany k práci,“ uvedl Petr Pavel.
Změny se týkají také oblasti vzdělávání. S podpisem druhého zákona bude studentkám a studentům vyšších odborných a vysokých škol, kteří současně pečují o malé děti, přiznán příspěvek na jejich hlídání. Výše tohoto příspěvku má dosahovat až třetiny minimální mzdy. Podpora se má vztahovat i na vysokoškoláky z nízkopříjmových rodin, kteří si budou moci požádat o příspěvek na studium.
Takzvaná superdávka nahradí několik dosavadních dávek, konkrétně příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Místo těchto čtyř položek budou úřady práce vyplácet jednu dávku státní sociální pomoci, což má podle vlády zjednodušit celý systém, zrychlit vyřizování a omezit i prostor pro zneužívání.
Nový systém by měl být postupně zaváděn od příštího roku. Ministerstvo práce a sociálních věcí již avizovalo, že bude jeho fungování pečlivě sledovat a bude připraveno reagovat na případné problémy. Reforma má rovněž podpořit digitalizaci a větší efektivitu v sociální správě.
Kroky vlády v oblasti sociální politiky tak nyní směřují k větší transparentnosti a adresnosti. I přes výhrady některých odborníků a prezidentovu výzvu k obezřetnosti však nový model představuje největší změnu v oblasti státní sociální pomoci za poslední dekádu. Vláda věří, že díky němu dosáhne lepšího cílení pomoci na ty, kteří ji skutečně potřebují, a zároveň podpoří návrat lidí do zaměstnání.
Zavedení superdávky je součástí širšího balíčku změn, které mají modernizovat český sociální stát. Opozice však některé body kritizuje a varuje před možností, že se část potřebných naopak dočká omezení pomoci. Systém tak bude pravděpodobně v příštích letech předmětem dalších úprav a vyhodnocování.
Čína vysílá podle expertů Rusku tiché varování v podobě své nové jaderné ponorky typu 096 (třída Tang). Při současném tempu výroby je velmi pravděpodobné, že čínské ponorkové síly v krátké době početně překonají ty ruské, ačkoli jejich skutečná kvalita zůstává předmětem diskusí. Peking se tímto krokem snaží zajistit pozici globální námořní velmoci a posílit svůj jaderný odstrašující arzenál.
Bělorusko se oficiálně připojilo k iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). Tento krok vyvolává značné kontroverze a údiv mezinárodní komunity, zejména kvůli dlouhodobým represím režimu proti opozici a aktivní podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Rada ve svém prohlášení na síti X přivítala Minsk jako zakládajícího člena této rozšiřující se mezinárodní organizace.
Oděsa, strategický přístav u Černého moře, se v posledních měsících stala jedním z hlavních terčů ruských útoků. Protože se ruská vojska nedokázala k městu probojovat po souši ani po vodě, zaměřila se na intenzivní ostřelování pomocí raket a bezpilotních letounů. Pro místní obyvatele se tak život změnil v neustálý strach, kdy jsou noční nálety dronů Šáhid prakticky na denním pořádku.
Írán v neděli oznámil, že začíná považovat veškeré armády zemí Evropské unie za teroristické skupiny. Jde o přímou odvetu za dohodu členských států EU z minulého týdne, která na unijní seznam teroristických organizací zařadila íránské revoluční gardy. K tomuto kroku Unie přistoupila kvůli jejich roli při krvavém potlačování celonárodních protestů v zemi.
Výzkumníci ze společnosti Microsoft zveřejnili seznam čtyřiceti profesí, které jsou nejvíce vystaveny vlivu umělé inteligence. Odborníci varují, že tento přehled zdůrazňuje kariérní cesty, které jsou v současnosti v největším ohrožení. Na vrcholu žebříčku se ocitli historici, překladatelé nebo obchodní zástupci, přičemž technologický gigant upozorňuje, že vysoká míra využitelnosti AI nemusí nutně znamenat zánik dané pozice.
Odstavená jaderná elektrárna Černobyl přišla o externí dodávky elektrické energie v době, kdy napříč celou Ukrajinou pokračují rozsáhlé výpadky proudu. Rusko během letošní zimy opakovaně útočilo na energetická zařízení země, zatímco se konflikt blíží ke svému čtvrtému výročí. Přesná příčina tohoto krátkodobého výpadku v Černobylu prozatím nebyla objasněna.
Americké úřady údajně prošetřovaly tvrzení, že společnost Meta může číst šifrované zprávy uživatelů na své platformě WhatsApp. Tyto zprávy následují po žalobě podané minulý týden, která tvrdí, že technologický gigant má přístup prakticky ke všem soukromým komunikacím, jež jsou prezentovány jako důvěrné. Meta tato obvinění důrazně popřela a označila je za absurdní a kategoricky nepravdivá.
Severoatlantická aliance čelí v posledních letech zásadním výzvám, které vyvolávají otázky o její budoucí existenci. Evropští členové NATO si s rostoucí zdrženlivostí začínají uvědomovat, že po více než 75 letech musí převzít hlavní odpovědnosť za vlastní obranu. Éra, kdy se mohli plně spoléhat na Spojené státy jako na svého výhradního ochránce, se chýlí ke konci, k čemuž přispěly i aktuální spory o Grónsko.
Papež Lev XIV. se ocitl mezi světovými lídry, které Donald Trump pozval do své nově vznikající „Rady míru“. Tato iniciativa, původně zaměřená na ukončení bojů v Gaze, má podle amerického prezidenta ambici řešit konflikty po celém světě. Vatikánský státní sekretář uvedl, že papež potřebuje čas na zvážení, zda se na činnosti tohoto orgánu bude podílet.
Vědci nedávno analyzovali více než tisíc druhů syrových potravin, aby sestavili žebříček těch, které nabízejí nejlepší rovnováhu pro naše každodenní nutriční potřeby. Výsledkem je seznam sedmi surovin, které jsou běžně dostupné, ale jejichž skutečný přínos pro zdraví často podceňujeme. Zařazení těchto potravin do jídelníčku může mít zásadní vliv na prevenci chronických onemocnění i celkovou vitalitu.
S klesajícím vlivem Spojených států se čínský obchodní přebytek stává faktorem, který drtí průmyslovou výrobu po celém světě. Zatímco se pozornost často upírá k celní politice Donalda Trumpa, skutečné nebezpečí pro globální stabilitu představuje obří nerovnováha v čínském exportu. Ten v roce 2025 vzrostl o pětinu na rekordních 1,2 bilionu dolarů, což je částka srovnatelná s výkonem celých velkých ekonomik. Čína tak zaplavuje svět levným zbožím, od oceli až po elektroniku, čímž bere prostor výrobcům v Evropě, Latinské Americe i Asii.
Vědecký tým pod vedením amerických odborníků potvrdil nález prvního hromadného hrobu ve středomořské oblasti, který pochází z doby vůbec první doložené pandemie v dějinách lidstva. Výzkum přináší nové a zásadní detaily o takzvaném Justiniánově moru, jenž v 6. až 8. století usmrtil miliony obyvatel Byzantské říše. Výsledky studie budou publikovány v únorovém čísle odborného časopisu Journal of Archaeological Science a podle vědců nabízejí vzácný pohled na mobilitu, městský život a zranitelnost tehdejších obyvatel.