Prezident Petr Pavel v pátek 16. května podepsal dva zákony, které přinášejí zásadní proměnu systému státní sociální pomoci v České republice. Klíčovou součástí reformy je zavedení tzv. „superdávky“, která nahradí dosavadní soubor několika různých dávek a sloučí je do jednotného příspěvku. Cílem této změny je zvýšit efektivitu a adresnost systému a lépe podpořit ty, kteří se nacházejí v nejtěžší životní situaci.
Reformu připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením vicepremiéra Mariana Jurečky z KDU-ČSL. Zákonodárci ji schválili navzdory některým obavám, které během legislativního procesu zaznívaly zejména od části opozice a některých odborníků na sociální politiku, uvedl server Novinky.
Prezident oba zákony podepsal, ale zároveň připojil neobvyklé krátké vyjádření. V něm vyjádřil podporu reformě, avšak upozornil i na některé možné problémy, které by se podle něj mohly projevit až během praktického fungování nového systému. „Tato rizika se ukážou až v praxi. Je třeba je pečlivě monitorovat, a pokud se naplní, budu žádat příští vládu, aby určité parametry systému opravila,“ uvedl Pavel.
Jedním z konkrétních bodů, které prezident zmínil, je nejasná definice tzv. zranitelných osob. Podle něj současná legislativa nezohledňuje dostatečně některé skupiny, například samoživitele pečující o starší děti. Znepokojení vyjádřil rovněž nad výší životního minima u malých domácností či možnými dopady změn na pracovní motivaci osob, které se nacházejí v procesu oddlužení.
Navzdory těmto výhradám prezident zdůraznil, že reformu považuje za krok správným směrem. „Česko nyní získává jednodušší dávkový systém, který je lépe zacílený na nejohroženější domácnosti, může zlepšit čerpání těmi, kdo dávky skutečně potřebují, a jako celek více motivuje občany k práci,“ uvedl Petr Pavel.
Změny se týkají také oblasti vzdělávání. S podpisem druhého zákona bude studentkám a studentům vyšších odborných a vysokých škol, kteří současně pečují o malé děti, přiznán příspěvek na jejich hlídání. Výše tohoto příspěvku má dosahovat až třetiny minimální mzdy. Podpora se má vztahovat i na vysokoškoláky z nízkopříjmových rodin, kteří si budou moci požádat o příspěvek na studium.
Takzvaná superdávka nahradí několik dosavadních dávek, konkrétně příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Místo těchto čtyř položek budou úřady práce vyplácet jednu dávku státní sociální pomoci, což má podle vlády zjednodušit celý systém, zrychlit vyřizování a omezit i prostor pro zneužívání.
Nový systém by měl být postupně zaváděn od příštího roku. Ministerstvo práce a sociálních věcí již avizovalo, že bude jeho fungování pečlivě sledovat a bude připraveno reagovat na případné problémy. Reforma má rovněž podpořit digitalizaci a větší efektivitu v sociální správě.
Kroky vlády v oblasti sociální politiky tak nyní směřují k větší transparentnosti a adresnosti. I přes výhrady některých odborníků a prezidentovu výzvu k obezřetnosti však nový model představuje největší změnu v oblasti státní sociální pomoci za poslední dekádu. Vláda věří, že díky němu dosáhne lepšího cílení pomoci na ty, kteří ji skutečně potřebují, a zároveň podpoří návrat lidí do zaměstnání.
Zavedení superdávky je součástí širšího balíčku změn, které mají modernizovat český sociální stát. Opozice však některé body kritizuje a varuje před možností, že se část potřebných naopak dočká omezení pomoci. Systém tak bude pravděpodobně v příštích letech předmětem dalších úprav a vyhodnocování.
Evropská unie v úterý uznala porážku v boji proti vydavatelům videoher, kteří své starší tituly záměrně znefunkčňují. Brusel oficiálně oznámil, že v současné době nemůže firmám legálně nařídit, aby udržovaly ukončené online hry při životě. Reagoval tím na evropskou občanskou iniciativu s názvem „Stop Destroying Videogames“ (Zastavte ničení videoher), kterou podpořil více než milion lidí z celé Evropy a která požadovala zavedení přísných pravidel pro ochranu digitálního vlastnictví hráčů.
Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uzavření dohody s Íránem a okamžitém otevření strategického Hormuzského průlivu doprovázela na sociálních sítích výzva, aby lodě celého světa nastartovaly motory a nechaly ropu opět proudit. Realita na vodě je však o poznání složitější. Analýza satelitních dat a sledování lodního provozu ukazují, že od nedělního prohlášení proplulo touto klíčovou tepnou pouhých sedm plavidel, zatímco stovky dalších dál vyčkávají.
Americký miliardář a majitel sociální sítě X Elon Musk donutil německou veřejnoprávní televizi ZDF stáhnout tvrzení, že pomáhal podněcovat protimigrantské násilí v severoirském Belfastu. Stanice ve svém vysílání původně uvedla, že Musk vyzýval k honu na migranty, což podnikatel označil za pobuřující lži a okamžitě proti médiu zahájil právní kroky.
Předseda výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu Bernd Lange se v posledních měsících stal hlavní interní překážkou pro schválení transatlantické obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tento sedmdesátiletý německý sociální demokrat, známý spíše svým metodickým a mírným vystupováním, dokázal na půdě parlamentu zformovat silnou koalici složenou ze středolevých, liberálních a zelených zákonodárců. Společně vyjádřili hlubokou nedůvěru vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a postavili se proti dohodě, kterou považovali za jednostrannou a pro Evropu nebezpečnou.
Nová vědecká studie publikovaná v časopise Current Biology potvrdila, že ničivý cyklon Senyar, který loni v listopadu zasáhl indonéský ostrov Sumatra, zlikvidoval více než sedm procent globální populace orangutana tapanulijského.
Globální nejistota se stala trvalým rysem současného světa, ve kterém selhávají tradiční ekonomické modely založené na minulých datech a předpokladech racionálního chování. Na rozdíl od běžného rizika, u něhož lze statisticky spočítat pravděpodobnost výsledku, představuje nejistota situace, kde šance a dopady nelze předem kvantifikovat. Současný stav trvalé nouze potvrzuje i Světový index nejistoty Mezinárodního měnového fondu, který se dlouhodobě drží na historických maximech.
Americký prezident Donald Trump během jednání se svým emirátským protějškem šejchem Muhammadem bin Zajdem na summitu G7 ve Francii prohlásil, že v otázce zabavení obohaceného uranu v Íránu není kam spěchat.
Americká příměřím zaštítěná dohoda s Íránem vystavila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua hluboké politické krizi, která nabourává dlouhodobé pilíře jeho kariéry. Šéf Bílého domu Donald Trump navíc o víkendu Netanjahua ostře zkritizoval za schválení úderu v Bejrútu, přičemž prohlásil, že izraelský premiér při tomto rozhodování neprojevil žádný soudný úsudek. Šéf izraelské opozice Jair Lapid situaci v Knesetu popsal jako volbu mezi destruktivní konfrontací s nejbližším spojencem a kapitulací před izraelskými zájmy.
Americký prezident Donald Trump na summitu zemí G7 ve Francii oznámil posun mírové dohody mezi USA a Íránem do druhé fáze, přičemž potvrdil, že text memoranda o porozumění je již kompletně podepsán.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání kabinetu zhodnotil první půlrok činnosti vlády. Kabinet zároveň rozšířil seznamy návykových a psychoaktivních látek o dalších celkem 19 položek a podpořil návrh na zavedení nového trestného činu neoprávněného podání návykové látky jiné osobě bez jejího vědomí nebo proti její vůli.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Letní prázdniny pomalu klepou na dveře, vždyť se v dalších dnech očekává výrazné oteplení. Tropy ale nejspíš až do začátku července nevydrží. Podle meteorologů se má v úvodu prvního z prázdninových měsíců ochladit.