Prezident Petr Pavel v pátek 16. května podepsal dva zákony, které přinášejí zásadní proměnu systému státní sociální pomoci v České republice. Klíčovou součástí reformy je zavedení tzv. „superdávky“, která nahradí dosavadní soubor několika různých dávek a sloučí je do jednotného příspěvku. Cílem této změny je zvýšit efektivitu a adresnost systému a lépe podpořit ty, kteří se nacházejí v nejtěžší životní situaci.
Reformu připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením vicepremiéra Mariana Jurečky z KDU-ČSL. Zákonodárci ji schválili navzdory některým obavám, které během legislativního procesu zaznívaly zejména od části opozice a některých odborníků na sociální politiku, uvedl server Novinky.
Prezident oba zákony podepsal, ale zároveň připojil neobvyklé krátké vyjádření. V něm vyjádřil podporu reformě, avšak upozornil i na některé možné problémy, které by se podle něj mohly projevit až během praktického fungování nového systému. „Tato rizika se ukážou až v praxi. Je třeba je pečlivě monitorovat, a pokud se naplní, budu žádat příští vládu, aby určité parametry systému opravila,“ uvedl Pavel.
Jedním z konkrétních bodů, které prezident zmínil, je nejasná definice tzv. zranitelných osob. Podle něj současná legislativa nezohledňuje dostatečně některé skupiny, například samoživitele pečující o starší děti. Znepokojení vyjádřil rovněž nad výší životního minima u malých domácností či možnými dopady změn na pracovní motivaci osob, které se nacházejí v procesu oddlužení.
Navzdory těmto výhradám prezident zdůraznil, že reformu považuje za krok správným směrem. „Česko nyní získává jednodušší dávkový systém, který je lépe zacílený na nejohroženější domácnosti, může zlepšit čerpání těmi, kdo dávky skutečně potřebují, a jako celek více motivuje občany k práci,“ uvedl Petr Pavel.
Změny se týkají také oblasti vzdělávání. S podpisem druhého zákona bude studentkám a studentům vyšších odborných a vysokých škol, kteří současně pečují o malé děti, přiznán příspěvek na jejich hlídání. Výše tohoto příspěvku má dosahovat až třetiny minimální mzdy. Podpora se má vztahovat i na vysokoškoláky z nízkopříjmových rodin, kteří si budou moci požádat o příspěvek na studium.
Takzvaná superdávka nahradí několik dosavadních dávek, konkrétně příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Místo těchto čtyř položek budou úřady práce vyplácet jednu dávku státní sociální pomoci, což má podle vlády zjednodušit celý systém, zrychlit vyřizování a omezit i prostor pro zneužívání.
Nový systém by měl být postupně zaváděn od příštího roku. Ministerstvo práce a sociálních věcí již avizovalo, že bude jeho fungování pečlivě sledovat a bude připraveno reagovat na případné problémy. Reforma má rovněž podpořit digitalizaci a větší efektivitu v sociální správě.
Kroky vlády v oblasti sociální politiky tak nyní směřují k větší transparentnosti a adresnosti. I přes výhrady některých odborníků a prezidentovu výzvu k obezřetnosti však nový model představuje největší změnu v oblasti státní sociální pomoci za poslední dekádu. Vláda věří, že díky němu dosáhne lepšího cílení pomoci na ty, kteří ji skutečně potřebují, a zároveň podpoří návrat lidí do zaměstnání.
Zavedení superdávky je součástí širšího balíčku změn, které mají modernizovat český sociální stát. Opozice však některé body kritizuje a varuje před možností, že se část potřebných naopak dočká omezení pomoci. Systém tak bude pravděpodobně v příštích letech předmětem dalších úprav a vyhodnocování.
Ruskou politickou scénou otřásla nečekaná událost. Ilja Remeslo, pětačtyřicetiletý právník a dlouholetý loajální šiřitel prokremelské propagandy, veřejně vystoupil proti Vladimiru Putinovi. Remeslo, který se dříve specializoval na diskreditaci nezávislých novinářů a opozičních politiků včetně Alexeje Navalného, zveřejnil na svém Telegramu manifest s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ve středu odpoledne oficiálně potvrdil smrt ministra tajných služeb Esmáíla Chatíba. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael oznámil, že Chatíb byl cílem a obětí nočního náletu v Teheránu. Potvrzení ze strany íránské hlavy státu definitivně ukončilo spekulace o osudu jednoho z nejmocnějších mužů tamního bezpečnostního aparátu.
Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.
Klimatická krize v Africe už dávno není budoucím rizikem, ale krutou realitou dneška. Záplavy ničí infrastrukturu budovanou desítky let, sucha likvidují úrodu a extrémní vedra vyčerpávají zdravotní systémy i produktivitu práce. Přestože je potřeba masivních investic do adaptace a odolnosti nezpochybnitelná, globální finanční systém v této zkoušce podle odborníků fatálně selhává, a to hned v několika rovinách současně.
Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.