Prezident Petr Pavel v pátek 16. května podepsal dva zákony, které přinášejí zásadní proměnu systému státní sociální pomoci v České republice. Klíčovou součástí reformy je zavedení tzv. „superdávky“, která nahradí dosavadní soubor několika různých dávek a sloučí je do jednotného příspěvku. Cílem této změny je zvýšit efektivitu a adresnost systému a lépe podpořit ty, kteří se nacházejí v nejtěžší životní situaci.
Reformu připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením vicepremiéra Mariana Jurečky z KDU-ČSL. Zákonodárci ji schválili navzdory některým obavám, které během legislativního procesu zaznívaly zejména od části opozice a některých odborníků na sociální politiku, uvedl server Novinky.
Prezident oba zákony podepsal, ale zároveň připojil neobvyklé krátké vyjádření. V něm vyjádřil podporu reformě, avšak upozornil i na některé možné problémy, které by se podle něj mohly projevit až během praktického fungování nového systému. „Tato rizika se ukážou až v praxi. Je třeba je pečlivě monitorovat, a pokud se naplní, budu žádat příští vládu, aby určité parametry systému opravila,“ uvedl Pavel.
Jedním z konkrétních bodů, které prezident zmínil, je nejasná definice tzv. zranitelných osob. Podle něj současná legislativa nezohledňuje dostatečně některé skupiny, například samoživitele pečující o starší děti. Znepokojení vyjádřil rovněž nad výší životního minima u malých domácností či možnými dopady změn na pracovní motivaci osob, které se nacházejí v procesu oddlužení.
Navzdory těmto výhradám prezident zdůraznil, že reformu považuje za krok správným směrem. „Česko nyní získává jednodušší dávkový systém, který je lépe zacílený na nejohroženější domácnosti, může zlepšit čerpání těmi, kdo dávky skutečně potřebují, a jako celek více motivuje občany k práci,“ uvedl Petr Pavel.
Změny se týkají také oblasti vzdělávání. S podpisem druhého zákona bude studentkám a studentům vyšších odborných a vysokých škol, kteří současně pečují o malé děti, přiznán příspěvek na jejich hlídání. Výše tohoto příspěvku má dosahovat až třetiny minimální mzdy. Podpora se má vztahovat i na vysokoškoláky z nízkopříjmových rodin, kteří si budou moci požádat o příspěvek na studium.
Takzvaná superdávka nahradí několik dosavadních dávek, konkrétně příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Místo těchto čtyř položek budou úřady práce vyplácet jednu dávku státní sociální pomoci, což má podle vlády zjednodušit celý systém, zrychlit vyřizování a omezit i prostor pro zneužívání.
Nový systém by měl být postupně zaváděn od příštího roku. Ministerstvo práce a sociálních věcí již avizovalo, že bude jeho fungování pečlivě sledovat a bude připraveno reagovat na případné problémy. Reforma má rovněž podpořit digitalizaci a větší efektivitu v sociální správě.
Kroky vlády v oblasti sociální politiky tak nyní směřují k větší transparentnosti a adresnosti. I přes výhrady některých odborníků a prezidentovu výzvu k obezřetnosti však nový model představuje největší změnu v oblasti státní sociální pomoci za poslední dekádu. Vláda věří, že díky němu dosáhne lepšího cílení pomoci na ty, kteří ji skutečně potřebují, a zároveň podpoří návrat lidí do zaměstnání.
Zavedení superdávky je součástí širšího balíčku změn, které mají modernizovat český sociální stát. Opozice však některé body kritizuje a varuje před možností, že se část potřebných naopak dočká omezení pomoci. Systém tak bude pravděpodobně v příštích letech předmětem dalších úprav a vyhodnocování.
Západní mocnosti včetně Velké Británie a Kanady se chystají uznat Palestinu jako nezávislý stát poté, co tak učinila Francie. Tento krok má posílit diplomatický tlak na Izrael a vyvážit jednostrannou podporu USA, které i přes humanitární krizi v Gaze nadále plně stojí za izraelskou vládou. Přestože je uznání Palestiny nutné a symbolicky silné, narazí na realitu rozděleného území, nefunkčních institucí a přítomnosti Hamásu, což vytváří takřka neřešitelný politický a bezpečnostní paradox.
Donald Trump oznámil, že propustí šéfku Úřadu pro statistiku práce (BLS), Eriku McEntarfer, po zveřejnění zprávy o zaměstnanosti, která vyvolala obavy o účinky jeho celních politik na ekonomiku. Na sociálních sítích Trump obvinil McEntarferovou bez jakýchkoli důkazů z toho, že manipulovala s čísly o pracovních místech z politických důvodů.
Česko v týdnu na přelomu července a srpna zasáhla zpráva o vážných zdravotních problémech Laďky Něrgešové, které lékaři již v květnu diagnostikovali mozkový nádor zvaný glioblastom. Velkou podporu ji vyjádřila televize Prima, která jí drží místo. Pro její kolegy to ale znamená více práce.
Americký prezident Donald Trump se v reakci na výhrůžné výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva rozhodl nařídit dvěma jaderným ponorkám, aby se přesunuly blíž k Rusku. Vyplývá to z jeho pátečního vyjádření na sociální síti.
Policie na Karlovarsku řeší případ dvanáctileté dívky, která porodila zdravé dítě v nemocnici v krajském městě. Informoval o tom web novinky.cz s tím, že otcem novorozence má být starší bratr jeho matky, kterému je 16 let.
Pořadateli pohřbu Jiřího Krampola, který se uskuteční na den přesně za týden, do toho pořád někdo hází vidle. Když už se konečně vyjasnilo, kdo, kdy a kde smuteční obřad uspořádá, začaly se objevovat jisté protichůdné informace. Kde je pravda?
V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.
Američtí představitelé vedli tajná jednání s vysokými ruskými představiteli o ukončení války na Ukrajině, ale bez viditelného pokroku, prozradil ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News Radio. Tato dosud neohlášená jednání probíhala 28. nebo 29. července s „některými z Putinových nejbližších lidí“ s cílem nalézt cestu k míru.
Obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií, uzavřená těsně před opětovným zavedením Trumpových „svobodných celních“ tarifů, odráží nové politické trendy v globálním obchodu. V reakci na hrozbu 30% základních cel z Washingtonu, která by se vztahovala na všechny produkty, a na další specifické sankce, EU dosáhla částečného zmírnění v podobě jednotného 15% celního tarifu na všechno zboží.