Prezident Petr Pavel v pátek 16. května podepsal dva zákony, které přinášejí zásadní proměnu systému státní sociální pomoci v České republice. Klíčovou součástí reformy je zavedení tzv. „superdávky“, která nahradí dosavadní soubor několika různých dávek a sloučí je do jednotného příspěvku. Cílem této změny je zvýšit efektivitu a adresnost systému a lépe podpořit ty, kteří se nacházejí v nejtěžší životní situaci.
Reformu připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením vicepremiéra Mariana Jurečky z KDU-ČSL. Zákonodárci ji schválili navzdory některým obavám, které během legislativního procesu zaznívaly zejména od části opozice a některých odborníků na sociální politiku, uvedl server Novinky.
Prezident oba zákony podepsal, ale zároveň připojil neobvyklé krátké vyjádření. V něm vyjádřil podporu reformě, avšak upozornil i na některé možné problémy, které by se podle něj mohly projevit až během praktického fungování nového systému. „Tato rizika se ukážou až v praxi. Je třeba je pečlivě monitorovat, a pokud se naplní, budu žádat příští vládu, aby určité parametry systému opravila,“ uvedl Pavel.
Jedním z konkrétních bodů, které prezident zmínil, je nejasná definice tzv. zranitelných osob. Podle něj současná legislativa nezohledňuje dostatečně některé skupiny, například samoživitele pečující o starší děti. Znepokojení vyjádřil rovněž nad výší životního minima u malých domácností či možnými dopady změn na pracovní motivaci osob, které se nacházejí v procesu oddlužení.
Navzdory těmto výhradám prezident zdůraznil, že reformu považuje za krok správným směrem. „Česko nyní získává jednodušší dávkový systém, který je lépe zacílený na nejohroženější domácnosti, může zlepšit čerpání těmi, kdo dávky skutečně potřebují, a jako celek více motivuje občany k práci,“ uvedl Petr Pavel.
Změny se týkají také oblasti vzdělávání. S podpisem druhého zákona bude studentkám a studentům vyšších odborných a vysokých škol, kteří současně pečují o malé děti, přiznán příspěvek na jejich hlídání. Výše tohoto příspěvku má dosahovat až třetiny minimální mzdy. Podpora se má vztahovat i na vysokoškoláky z nízkopříjmových rodin, kteří si budou moci požádat o příspěvek na studium.
Takzvaná superdávka nahradí několik dosavadních dávek, konkrétně příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Místo těchto čtyř položek budou úřady práce vyplácet jednu dávku státní sociální pomoci, což má podle vlády zjednodušit celý systém, zrychlit vyřizování a omezit i prostor pro zneužívání.
Nový systém by měl být postupně zaváděn od příštího roku. Ministerstvo práce a sociálních věcí již avizovalo, že bude jeho fungování pečlivě sledovat a bude připraveno reagovat na případné problémy. Reforma má rovněž podpořit digitalizaci a větší efektivitu v sociální správě.
Kroky vlády v oblasti sociální politiky tak nyní směřují k větší transparentnosti a adresnosti. I přes výhrady některých odborníků a prezidentovu výzvu k obezřetnosti však nový model představuje největší změnu v oblasti státní sociální pomoci za poslední dekádu. Vláda věří, že díky němu dosáhne lepšího cílení pomoci na ty, kteří ji skutečně potřebují, a zároveň podpoří návrat lidí do zaměstnání.
Zavedení superdávky je součástí širšího balíčku změn, které mají modernizovat český sociální stát. Opozice však některé body kritizuje a varuje před možností, že se část potřebných naopak dočká omezení pomoci. Systém tak bude pravděpodobně v příštích letech předmětem dalších úprav a vyhodnocování.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.